Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Finance, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Dokumenty » Zákony, usnesení, vyhlášky » Usnesení vlády č. 1145 ze dne 7. listopadu 2001

Vyhledávání:


Usnesení vlády č. 1145 ze dne 7. listopadu 2001

2.1.2003
vložil Marek Veselý


  Usnesení 1145/2001 - dokument ke stažení (312 kB)

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145
k Návrhu opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči
příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti
V l á d a
I. b e r e n a v ě d o m í Návrh opatření k zintenzivnění implementace Koncepce
politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci
do společnosti, obsažený v části III předloženého materiálu;
II. u k l á d á
1. ministru školství, mládeže a tělovýchovy
a) průběžně zintenzivňovat podporu a propagaci zřizování přípravných
tříd a funkce vychovatel-asistent učitele s cílem rozšířit tyto formy vyrovnávacích
postupů systematicky tam, kde se u romských žáků projevují vzdělávací problémy a
přípravné třídy a funkce vychovatel-asistent učitele dosud zřízeny nebyly, usilovat
o to, aby funkce vychovatel-asistent učitele byla ustavována také na úrovni druhého
stupně základních škol, ve středních odborných učilištích a v zařízeních pro výkon
ústavní a ochranné výchovy,
b) vybrat do 31. března 2002 ve spolupráci s Meziresortní komisí pro záležitosti
romské komunity a odbornou skupinou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
pro vzdělávání Romů, pět škol pro zpracování projektu škol s celodenním
programem, na jehož nevýukové části je účast žáků dobrovolná a iniciovat, aby zřizovatelé
těchto škol projekt zpracovali a Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
zprostředkovala následné jednání se zainteresovanými resorty o finančním a
organizačním zabezpečení celostátní realizace projektu tak, aby mohl být projekt realizován
od školního roku 2002/2003,
c) zpracovat a vládě do 31. března 2002 předložit zprávu o situaci ve
školách s převahou žáků z odlišného sociokulturního prostředí s návrhem řešení,
d) zpracovat a vládě do 31. března 2002 předložit komplexní informaci
o možnosti založení střední odborné školy s převažující orientací na romskou kulturu,
2
2. 1. místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí
a) vypracovat do 31. prosince 2001 ve spolupráci se zmocněncem vlády
pro lidská práva a předsedou Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
projekt terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách s cílem
jeho pilotního provedení v roce 2002 a následného zavedení do systému sociálních
služeb v roce 2003,
b) zvážit vypracování do 31. prosince 2001 návrhu zákona, který by měnil
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v
němž by bylo stanoveno, že návštěva mateřských škol dětmi ze znevýhodněného sociokulturního
prostředí nebude mít za následek zánik nároku na rodičovský příspěvek,
c) předložit vládě do 30. června 2002 zprávu o výsledcích práce Komise
ministra práce a sociálních věcí k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně
umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu,
d) sjednotit do 31. prosince 2001 praxi při uplatňování programu podpory
romských žáků středních škol tak, aby nedocházelo k započítávání této podpory do
celkových příjmů rodiče (rodičů) žáka při posuzování jejich sociální potřebnosti podle
zákona č. 463/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a k poskytování
dávek sociální péče na úhradu nákladů hrazených z prostředků programu,
3. zmocněnci vlády pro lidská práva a předsedovi Meziresortní komise pro
záležitosti romské komunity
a) začlenit do 31. prosince 2001 projekt terénní sociální práce a projekt
škol s celodenním programem do Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti,
b) předložit vládě do 31. prosince 2001, jako součást zprávy o plnění
usnesení vlády z 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České
republice a k současné situaci v romské komunitě, a navazujících usnesení vlády, přehled
státem poskytovaných finančních prostředků na realizaci Koncepce politiky vlády
vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti.
Provedou:
1. místopředseda vlády a
ministr práce a sociálních věcí,
ministr školství, mládeže a tělovýchovy,
zmocněnec vlády pro lidská práva
a předseda Meziresortní komise
pro záležitosti romské komunity
1. místopředseda vlády
PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.
III.
N á v r h o p a t ř e n í k z i n t e n z i v n ě n í i m p l e m e n t a c e K o n c e p c e
p o l i t i k y v l á d y v ů č i p ř í s l u š n í k ů m r o m s k é k o m u n i t y,
n a p o m á h a j í c í j e j i ch i n t e g r a c i d o s p o l e č n o s t i
Úvod
Navrhované úkoly vycházejí z Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhajcí jejich integraci do společnosti (dále jen „Koncepce romské
integrace“), kterou vláda schválila usnesením ze dne 14. června 2000 č. 599 a směřují k
zintenzivnění její implementace. Vláda tento úkol uložila svým usnesením ze dne 22. srpna
2001 č. 831 k Vyhodnocení situace související s britskými kontrolami na letišti Praha -
Ruzyně. Předkládaný návrh identifikuje nejzávažnější aktuální problémy v oblasti vzdělávání
a v sociální sféře. Jde o opatření, která je nutné plnit průběžně, a o opatření, jejichž realizace
se předpokládá do 31. prosince 2001, tj. k datu celkového vyhodnocení plnění všech usnesení
vlády týkajících se integrace romských komunit a aktualizace Koncepce romské integrace.
K jednotlivým opatřením
K rozšíření využití přípravných ročníků a funkce vychovatel-asistent učitele
Od 1. 9. 1997 do 30. 6. 2000 probíhalo podle ustanovení. § 58 zákona č.
29/1984 Sb., o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol, ve znění
pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 45 odst. 6 zákona č. 76/1978 Sb., o školských
zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, pokusné ověřování přípravných tříd pro děti ze
sociokulturně znevýhodněného prostředí (dále jen „přípravné třídy“) a zavádění funkce
vychovatel-asistent učitele. Protože se experiment osvědčil, umožnilo Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy pokračovat ve zřizování přípravných tříd a asistentských míst a
upravilo toto zřizování Metodickým pokynem č. j. 25 484/2000-22 ke zřizování přípravných
tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele-asistenta učitele
(dále jen „Pokyn č.j. 25484/2000-22“). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
umožnilo ředitelům škol ustanovit funkci vychovatele–asistenta učitele z osob dobře znajících
prostředí, z něhož žáci převážně pocházejí (např. romský asistent). Vychovatel-asistent
učitele, v souladu s pokyny pedagoga, pomáhá jednotlivým žákům s jejich aklimatizací na
školní prostředí. Převážně proto, že pochází ze stejného sociokulturního prostředí, značně
usnadňuje komunikaci mezi žáky a pedagogem, může zprostředkovat lepší spolupráci školy a
rodičů, příp. spolupracovat s celou romskou komunitou dané lokality a tuto zkušenost
předávat ostatním pedagogům školy.
Po počátečním rychlém nárůstu počtu škol, které využily možnosti zřizování
přípravných ročníků či funkce vychovatele-asistenta učitele, se v poslední době jejich počet
rozšiřuje jen pozvolna, ačkoli potřeba zavedení jednoho nebo obou uvedených vyrovnávacích
opatření stále na mnoha školách je. Existují dokonce i celé okresy, ve kterých žije početná
romská komunita, a přesto v nich dosud nebyla zřízena ani jedna přípravná třída. Možnost
zřizovat přípravné ročníky zůstává často nevyužita z důvodu nedostatečné vnitřní motivace a
špatné informovanosti pedagogů či ředitelů škol. Pedagogové nemají jasnou představu o
působení vychovatelů-asistentů učitele ve třídách a ve školách a o jejich možnostech a
kompetencích, nejsou si jisti efektivností přípravných ročníků a zájmem rodičů dětí o tento
druh opatření. Je pravda, že romské rodiče je často nutno soustavně přesvědčovat o významu
vzdělávání jejich děti (tj. i o potřebnosti jejich docházky do přípravných ročníků), přesto se
nelze smířit s tím, že se při poklesu zájmu ze strany rodičů, kteří sami nedosáhli vyššího
stupně vzdělání, upustí od takového opatření, která mají šanci přerušit tento bludný kruh a
která mohou zajistit mladší generaci Romů možnost uplatnit se na trhu práce a ve společnosti.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sice nemá k dispozici přímé nástroje k
řízení škol, může však využít řadu nepřímých motivačních nástrojů. Je nesporné, že
významnou roli v dalším rozšiřování počtu škol, které využijí možnosti ustanovení funkce
vychovatele–asistenta učitele a zřízení přípravného ročníku, hraje zprostředkování
motivujících informací. V Pokynu č.j. 25484/2000-22 je uvedeno ustanovení funkce
vychovatele-asistenta učitele ve všech školách a školských zařízeních. Informovanost
středních škol a výchovných zařízení o této možnosti a hlavně o jejím významu je však
dosud minimální. Je navrhováno, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
intenzivně šířilo informace o zmíněných vyrovnávacích postupech a využilo svého vlivu na
podobu vzdělávací nabídky Pedagogických center a Institutu pedagogicko-psychologického
poradenství ke zprostředkování výměny praktických zkušeností se školami, které již těchto
postupů úspěšně využívají. Informační stránky www.msmt.cz jsou prostředkem, jak
informovat širokou veřejnost, nejen zainteresované pracovníky, o práci vychovatelů-asistentů
učitelů, zejména o jejich možném umístění, pracovní náplni, návrhu pracovních smluv, o
kompetencích apod. Obdobně může být využito i dalších publikačních možností v odborném
a denním tisku.
K rozšíření funkce vychovatel–asistent učitele do dalších stupňů škol, zejména do
odborných učilišť
Velká část mladistvých Romů nastupuje po ukončení povinné školní docházky
na odborné učiliště. Odtud často odchází bez vyučení. Ne vždy má tato skutečnost příčinu
v nedostatečných znalostech a studijních předpokladech žáků, často jde spíše o problematickou
komunikaci mezi školou a žákem s odlišným sociokulturním pozadím, o ztrátu
motivace žáka o ztrátu podpory ze strany rodičů. Vychovatel-asistent učitele, bude umět tyto
mladistvé motivovat a rovněž dokáže jejich rodičům, kteří chtějí, aby na nich jejich děti
přestaly být co nejdříve finančně závislé, vysvětlit, proč je vyučení pro další život
mladistvého tak důležité. Pomůže romským žákům adaptovat se na přechod na novou školu,
na změnu nároků, prostředí i výchovného přístupu pedagogů, mohou usnadňovat komunikaci
mezi dětmi z majority a z jiného sociokulturního prostředí, která zvláště na učňovských
střediscích bývá problematická a stává se důvodem k odchodu žáků ze škol. Na ostatní
neromské učně pak mohou působit jako korektivní obraz Roma, v následovánihodném
společenském postavení.
Podle Pokynu č. j. 25484/2000-22 je možné zřídit tuto funkci ve všech školách a
školských zařízeních. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by však mohlo zvážit i
zpracování zvláštního metodického pokynu, který by se specificky vztahoval na odborná
učiliště.
K rozšíření funkce vychovatele-asistenta učitele v institucích ústavní a ochranné
výchovy
Podobné obtíže jako ve školách, které jsou navštěvovány větším počtem žáků
ze socio-kulturně odlišného prostředí, zaznamenávají i další výchovné a výchovně vzdělávací
instituce, kde je těchto dětí větší počet. Jde zejména o zařízení ústavní a ochranné výchovy (tj.
dětské domovy a výchovné ústavy).
V současné době je v dětských domovech a ve výchovných ústavech mnoho romských
dětí a mladistvých. Tyto děti trpí nejen odloučením od rodičů, ale i od vlastní kultury a
jazyka, jsou nezáměrně asimilovány a po návratu z těchto kolektivních zařízení mají velké
potíže se znovuzačleněním do vlastních komunit. Přitom je často neakceptuje ani majorita, a
to i přesto, že v těchto zařízeních získají kvalifikaci a osvojí si kulturní hodnoty majoritní
společnosti.
V romském vychovateli-asistentovi učitele získají tyto děti nejen nositele vlastního
jazyka a kultury, ale i pozitivní následováníhodný příklad z vlastní komunity.
Podle ustanovení § 46 odst. 6 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválit pokusné ověřování organizace a
forem výchovně vzdělávací práce v školských zařízeních (tj. i v zařízeních pro výkon ústavní
výchovy a ochranné výchovy). Pokyn č. j. 25484/2000-22 se - s odkazem na cit. ustanovení -
vztahuje i na tato zařízení. Podobně jako u odborných učilišť by však bylo vhodné zvážit i
vypracování samostatného metodického pokynu pro tato zařízení.
Ke školám s celodenním programem
Děti a mládež z oblastí, kde je větší počet rodin s nízkým sociálně ekonomickým
postavením, případně z odlišného sociokulturního prostředí, jsou ohroženy zvýšeným
výskytem sociálně patologických jevů jako je kriminalita, předčasná sexualita, prostituce,
zneužívání drog a alkoholu, patologické hráčství apod. Těmto jevům lze úspěšně předcházet
různými preventivními opatřeními, zejména zajištěním vhodné náplně volného času dětí.
Ačkoli ve většině regionů je nabídka volnočasových aktivit poměrně pestrá, romskými dětmi
bývá zřídkakdy využívána. Tento fakt má několik příčin. Cílovou skupinou mnohých nabídek
volnočasových aktivit je primárně majoritní populace. Pro mnohé romské děti tyto aktivity
nejsou zajímavé, protože svým obsahem neodpovídají kulturním tradicím jejich komunity.
Nejčastějším důvodem nevyužívání nabízených volnočasových aktivit však je to, že kladou na
rodiny příliš vysoké finanční nároky jak vzhledem k přímým nákladům (školné, pomůcky),
tak i k nákladům nepřímým (doprava, úhrada účasti na společně pořádaných akcích apod.).
V některých případech se rodiče obávají i o bezpečnost svých dětí.
Mnohé školy, které jsou v oblastech s velkým počtem dětí ze sociokulturně
znevýhodněného prostředí, se snaží svým žákům poskytnout odpolední kroužky a nepovinnou
výuku zdarma či za symbolický poplatek. Obvykle však jde o dobrovolnou činnost pedagogů
a přátel školy, která není adekvátně finančně odměněna.
Projekt školy s celodenním programem umožní realizovat některá opatření, která
budou silnou zbraní v prevenci sociálně patologických jevů. Ředitelům škol dá možnost
dostatečně ohodnotit kvalitní vedení volnočasových aktivit. Škola se otevře komunitě i
s jejími specifickými nároky na obsahové zaměření aktivit, bude mít prostředky k angažování
externích spolupracovníků i z řad samotných členů komunity.
Ze škol, které podobné programy již dnes realizují, lze vybrat pět modelových
programů a na základě jejich analýzy stanovit ve spolupráci odborné skupinou ke vzdělávání
Romů při MŠMT a Meziresortní komisí pro záležitosti romské komunity jaký model je reálný
pro takové školy připravit. Ve spolupráci s dalšími resorty (ministerstvo financí a práce
a sociálních věcí) bude následně nutné vypracovat i návrh způsobu financování provozu
těchto škol.
Ke kategorii „Škola s převahou žáků z odlišného sociokulturního prostředí“
Jak bylo zjištěno v zahraničí, existuje jistá hranice v poměru žáků z odlišného
sociokulturního prostředí vůči ostatním žákům školy, při jejímž překročení začíná docházet ke
specifickým obtížím v mnoha oblastech školního provozu. Akceleruje se tempo změny
sociokulturního složení žáků směrem k převaze žáků ze znevýhodněného prostředí. Zvyšuje
se potřeba intenzivnější individuální práce s jednotlivými žáky, což vede k nutnému snižování
počtu žáků ve třídách a školních družinách. Vzhledem ke stávajícím podmínká
ekonomického provozu škol, kdy je normativ počítán na žáka, pak tyto školy čelí obtížím
v ekonomické oblasti. Pedagogové, na jejichž práci jsou kladeny zvýšené nároky, pak
paradoxně mohou být odměňováni méně, než pedagogové ve školách, které tyto zvýšené
nároky na práci nejsou. To vede k vysoké fluktuaci zaměstnanců, kdy flexibilnější,
vzdělanější a zkušenější pedagogové odcházejí a ve škole zůstávají ti méně flexibilní a
zkušení a ke každoročnímu doplňovaní zcela nezkušenými kolegy, čerstvě nastupujícími do
praxe. Přitom právě takové školy patří mezi ty, které potřebují zkušené a schopné pedagogy
nejvíce. I když těmto školám vycházejí jejich zřizovatelé obvykle vstříc, je třeba
ekonomickou stránku provozu těchto škol upravit systémovým způsobem.
Systematická legislativní úprava škol s převahou žáků z odlišného sociokulturního
prostředí, (příp. pro děti se sociálním znevýhodněním), a to jak škol základních, tak škol
středních, by vyžadovala začlenění tohoto typu škol do soustavy základních a středních škol
na úrovni zákonné úpravy, jako je tomu v současné době u škol speciálních v příslušných
ustanoveních zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů. Vedle rozboru této koncepční otázky by však MŠMT mělo ve
zprávě zpracovat rovněž analýzu možnosti postupu v rámci platného zákonného rámce, např.
při stanovení normativů podle § 12 odst. 2, písm. e) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě
a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
K založení Střední umělecké školy s převažující orientací na romskou kulturu
Již v roce 1998 navrhli členové Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
založení střední umělecké školy s internátem s orientací na romskou kulturu. Tehdy byl návrh
odložen s tím, že prioritu dostala střední sociálně právní škola pro romské studenty, která
vznikla v Kolíně. V současné době se romské organizace vracejí k původnímu návrhu a
doporučují vytvoření střední umělecké školy s maturitou, která přitáhne talentované romské
žáky ke studiu romské kultury (především hudby) a současně studentům poskytne
středoškolské vzdělání, které jim umožní přístup ke vzdělání vyššímu. Pro nově vznikající
školu je třeba vytvořit vzdělávací program a personální, materiální i finanční zajištění.
Jednou z možností je, aby tuto školu zřídilo Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy. Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a
samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, může toto ministerstvo „ve
výjimečných případech hodných zvláštního zřetele zřizovat a zrušovat střední školy“.
Informace zpracovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy by měla zvážit a
vyhodnotit především tuto alternativu, která se s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem jeví
předkladateli jako nejvýhodnější.
K navštěvování mateřských škol a poskytování rodičovského příspěvku
Návštěva dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v mateřských školách je
v zájmu těchto dětí, jejich rodin, ale především v zájmu celé společnosti. Naučí-li se děti
v předškolním věku dobře česky a získají nezbytné návyky v chování, je jejich vstup na
základní školu značně usnadněn a zvýší se tím i pravděpodobnost, že školu úspěšně dokončí,
získají kvalifikaci a uplatní se na trhu práce. Již před rokem 1989 existovala pro romské děti
výjimka, mohly být přijímány do mateřské školy i tehdy, když matka nebyla zaměstnána
a zároveň jim byly poskytovány obědy a svačiny zdarma.
Podle současné platné právní úpravy (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
ve znění pozdějších předpisů) má návštěva zařízení předškolní výchovy za důsledek, že rodič
nemá nárok na vyplácení rodičovského příspěvku. To je problém, který se týká celé
společnosti a jenž se bohužel nepodařilo vyřešit novelizací zákona, protože Parlament ČR
nepřijal vládou navrhovanou změnu (vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře, sněmovní tisk 840). Z tohoto důvodu je navrhováno zvážení
možnosti omezenější novelizace příslušných ustanovení zákona (§ 30, odst. 7, písm. a), která
by umožnila dětem návštěvu mateřských škol s tím, že rodičovský příspěvek alespoň pro
rodiče děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (resp. pro děti se sociálním
znevýhodněním), pro které je návštěva těchto zařízení výraznou pomocí při integraci, by
náležel. Objektivizace skutečnosti, že dítě z takovéhoto prostředí pochází, by byla možná
např. na základě odborného posudku stanovené instituce.
K pilotnímu projektu terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských
komunitách
Terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách je jedním
z nejefektivnějších programů realizovaných v rámci podpory projektů Integrace romské
komunity podle usnesení vlády ze dne 19. dubna 2000 č. 386 k Zásadám o poskytování
účelových dotací. Terénní pracovníci podpoření tímto programem pracovali v roce 2000 po
čtyři měsíce v šestnácti lokalitách a jejich práce byla vysoce hodnocena jak okresními tak
městskými úřady. S jednou výjimkou všichni pracovníci vykonali i v tak krátkém čase se
svěřenou komunitou mnoho práce. Podařilo se jim přimět všechny klienty k tomu, aby si
vyřídili osobní dokumenty, aby posílali děti pravidelně do školy, aby zlepšili hygienickou
situaci domů, kde bydleli i jejich okolí. V jednotlivých případech pomohli svým klientům
k získání práce, k získání kvalitnějšího bydlení, k umoření dluhů apod.
Obdobné zkušenosti učinila i o.p.s. Člověk v tísni, která postupně v posledních třech
letech umístila do konkrétních lokalit 32 terénních sociálních pracovníků.
V současné době pracuje v ČR celkem 68 terénních sociálních pracovníků. Jejich
zaměstnavateli jsou okresní úřady, obecní, městské úřady, magistráty měst, obecně prospěšné
společnosti a občanská sdružení. Pracovní a platové zařazení je různé, liší se i pracovní náplně
a kvalifikace pracovníků. Metodické vedení není jednotné a není zajištěna supervize.
K předložení informační zprávy o výsledcích práce Komise ministra práce a sociálních
věcí k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu
práce se zřetelem na romskou komunitu,
Na Ministerstvu práce a sociálních věcí funguje již déle než tři roky Komise ministra
práce a sociálních věcí k řešení opatření pro podporu zaměstnanosti osob obtížně
umístitelných na trhu práce se zřetelem na romskou populaci, která byla 1. června 2001
transformována na Komisi ministra práce a sociálních věcí k realizaci opatření na podporu
zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu.
Práce této komise směřuje ke zvýšení zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce,
především Romů. O výsledcích práce této komise nebyla vláda dosud informována. Poznatky
této komise mohou být důležitým podkladem pro aktualizaci Koncepce politiky vlády vůči
příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do společnosti a mohou být
užitečné i pro jiná rozhodování vlády.
K začlenění modelu terénní sociální práce a modelu škol s celodenním programem
do Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich
integraci do společnosti.
K 31.prosinci 2001 předloží vládě místopředseda vlády a předseda Legislativní rady
vlády návrh na aktualizaci Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity,
napomáhající jejich integraci do společnosti. Součástí této aktualizace bude mimo jiné i
projekt terénní sociální práce a projekt škol s celodenním programem. Důležitost těchto
přístupů je zdůvodněna výše.
K sjednocení praxe při administraci programu podpory rosmkých žáků středních škol
Dne 19. dubna 2000 přijala vláda České republiky usnesení č.386 k Zásadám
poskytování účelových dotací z položky Podpora projektů Integrace romské komunity
kapitoly Všeobecná pokladní správa zákona č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České
republiky na rok 2000. V těchto zásadách bylo vyčleněno 2 925 tis. Kč na program podpory
romských žáků středních škol. Z této podpory bylo možné hradit školné, školou poskytované
ubytování a stravování, učební a ochranné pomůcky a meziměstské cestovné. Ve dvou kolech
výběrových řízení v r. 2000 tak bylo podpořeno celkem 894 romských žáků středních škol.
O poskytnutí a výši podpory se rozhoduje na základě žádosti doporučené ředitelem
školy, na které žák studuje, a romského poradce okresního úřadu příslušného okresu.
Nezjišťuje se tedy, k jaké národnosti se žák hlásil při sčítání lidu. Rozhodující je potřebnost
(doporučení ředitele školy) a příslušnost k romské komunitě (vyjádření romského poradce
okresního úřadu). Etnicita při rozhodování tudíž nehraje roli a romská komunita je zde
kategorií definovanou sociokulturně, jak je tomu v usnesení vlády ke Zprávě o situaci romské
komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě ze dne 29. října 1997 č.
686 (tzv. Bratinkova zpráva).
Tento program byl v minulém roce hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších; proto
Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity schválila realizaci tohoto programu i
v roce 2001 a rozhodla dokonce i o navýšení prostředků na tento program na 6 000 tis. Kč.
V prvním pololetí r. 2001 tak bylo podpořeno 514 žáků středních škol celkovou částkou 3 400
tis. Kč.
Vyskytly se však i případy, kdy tato podpora byla započítávána jako „stipendium“ do
příjmu rozhodného pro výpočet dávek sociálního zabezpečení a na základě toho byly rodině
žáka tyto dávky sníženy. Tímto postupem jsou postiženy právě sociálně slabší rodiny, které
mají na dávky sociální péče nárok, naopak pro rodinu, která tyto dávky nepobírá poskytnutí
podpory žádné negativní dopady nemá. Krácení sociálních dávek by proto mohlo ohrozit celý
tento jinak úspěšný program. Předkladatel vychází z doposud negativního přístupu většiny
romských rodin k podpoře svých dětí při středoškolském studiu a z maximální potřeby tyto
žáky motivovat k dokončení studia. Změnit přístup rodičů je velmi obtížné, přístup žáků však
změnit lze.
Podle názoru Ministerstva financí se jedná o příjem, který je podle zákona č. 463/1991
Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, započítáván do celkových příjmů pro
posuzování sociální potřebnosti občana. Podle názoru Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy nemá podpora romských žáků středních škol povahu stipendia ze státního
rozpočtu (ve smyslu §24 odst. 2 zákona 29/1984 Sb. a vyhlášky č. 84/1984 Sb.) a nelze ji tedy
pro účely hodnocení sociální potřebnosti občanů považovat za příjem ve smyslu ustanovení
§6 odst. písm. b) zákona č.463/1991 Sb., o životním minimu ve znění pozdějších předpisů.
V souladu se stanoviskem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že tato
podpora nemá povahu stipendia, neboť se jedná o dotaci školám, aby tyto mohly úspěšně
zajišťovat výuku romských žáků je navrhováno příslušné opatření. S výjimkou položek na
meziměstskou dopravu nejsou ostatní položky (školné, školní pomůcky a školou zajišťované
stravování a ubytování) nárokovatelné při žádostech o sociální podporu. Praxe započítávání
podpory romských žáků středních škol do výpočtu nárokových dávek sociálního minima je
v rozporu se záměrem a s cílem tohoto vládou schválenému programu a je nutno nastalou
situaci řešit navrhovaným sjednocením praxe při jeho uplatňování.
IV.
V y h o d n o c e n í p ř i p o m í n k o v é h o ř í z e n í
Připomínkové
místo
Připomínka Vypořádání Připomínky
MPSV ad 2c) navrhuje vypustit z návrhu usnesení vlády bod 2c.
Důvod: Problematika osob obtížně umístitelných na trhu práce se
zřetelem na příslušníky romské komunity je obsahem Národního akčního
plánu zaměstnanosti pro rok 2001. Tento plán bude vyhodnocen v I. pololetí
2002 a součástí tohoto vyhodnocení bude i informace o činnosti
Komise ministra práce a sociálních věcí ČR k realizaci opatřeni pro
podporu zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce se
zřetelem na příslušníky romské komunity.
Neakceptováno, je třeba v co nejkratší době
vyhodnotit dosavadní úsilí o snížení nezaměstnanosti
příslušníků romských komunit, aby bylo možno
přijmout účinnější opatření. K tomu je nezbytné znát
vše co se již učinilo a jaké nástroje využila Komise
MPSV k realizaci opatření pro podporu zaměstnanosti
osob obtížně umístitelných na trhu práce se
zřetelem na příslušníky romské komunity.
MPSV ad 2d) MPSV - odbor sociální politiky připraví v uvedeném termínu
metodický materiál, určený příslušným správním orgánům, rozhodujícím
o dávkách sociální péče podle zákona č. 48/1991 Sb., o sociální
potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, který bude obsahovat
doporučení, aby tyto orgány při posuzování sociální potřebnosti rodin
romských žáků středních škol nezapočítávaly finanční prostředky, které
jsou z programu podpory žáků středních škol poskytovány těmito školami
na úhradu některých potřeb romských žáků (školné, školní pomůcky
a školou zajišťované stravování a ubytování), protože tyto prostředky
nemají podle stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
charakter stipendia. V případě, že tyto potřeby (náklady) byly již v předchozím
období zohledněny příslušným správním orgánem při
rozhodování o výši dávky sociální péče jako skutečné odůvodněné
náklady rodiny a na jejich úhradu byla poskytnuta dávka sociální péče,
bude nezbytné výši dávky sociální péče přehodnotit a přihlédnout ke
skutečnosti, že za studenta není nutné některé náklady hradit peněžní
formou.
Akceptováno, bod doplněn dle návrhu
Proto je nezbytné text navrhovaného usnesení v bodě 2 d) doplnit za slova
"ve znění pozdějších předpisů," následovně: "... a k poskytování dávek
sociální péče na úhradu nákladů hrazených z prostředků programu."
Zároveň je nezbytné v textu tohoto bodu nahradit slova „podle zákona
č. 463/1991 Sb., o životním minimu," slovy "podle zákona č. 482/1991 Sb.,
o sociální potřebnosti,". Uvedený zákon o sociální potřebností se totiž
v ustanovení, pojednávajícím o hodnocení příjmu na zákon č. 463/1991 Sb.,
o životním minimu odvolává.
MŠMT ad 1 a) - rozšíření využiti přípravných ročníků a funkce vychovatel -
asistent učitele:
Souhlasí s doporučením, aby MŠMT intenzívně šířilo informace o zmíněných
vyrovnávacích postupech a využilo svého vlivu na podobu
vzdělávací nabídky Pedagogických center a Institutu pedagogickopsychologického
poradenství ke zprostředkování výměny praktických
zkušenosti se školami, které již těchto postupů úspěšně využívají.
Informační stránky www.msmt.cz jsou prostředkem, jak informovat
širokou veřejnost, nejen zainteresované pracovníky, o práci asistentů,
zejména o jejich možném umístění, pracovní náplni, návrhu pracovních
smluv, o kompetencích asistentů apod.
Akceptováno, využito v důvodové zprávě.
MŠMT ad 1 a) - rozšíření funkce vychovatel - asistent učitele do dalších stupňů
škol, zejména do odborných učilišť.
V Metodickém pokynu (Č.j.: 25 484/2000-22) je uvedeno ustanovení
funkce vychovatele-asistenta učitele ve všech školách a školských
zařízeních. MŠMT byly zaslány 2 žádosti o ustanovení funkce
vychovatele - asistenta učitele na odborných učilištích. Žádosti byly
schváleny.
Akceptováno, využito v důvodové zprávě.
ad 1 a) - rozšíření funkce romský asistent vychovatele v institucích
ústavní a ochranné výchovy:
Obdobně MŠMT postupuje i v případech žádostí o ustanovení funkce
vychovatele/asistenta učitele ve školských zařízeních pro výkon ústavní a
Akceptováno, využito v důvodové zprávě.
Domněnku, že nebude nutné zpracovávat metodiku
práce asistentů-vychovatelů na středních školách a ve
výchovných zařízeních však není možno akceptovat.
ochranné výchovy. V tomto zařízení pracuje jeden asistent. Pokud budou
žádosti ředitelů výchovných ústavů, nebo dětských domovů MŠMT
postoupeny, budou schváleny. MŠMT se nedomnívá, že je nutné
vypracovávat další metodické pokyny k práci vychovatele/asistenta
učitele, pouze je nutné více informovat veřejnost o práci asistentů
pozitivními zkušenostmi ředitelů škol a školských zařízení.
Naopak je jisté, že je bude nutno vypracovat,
především jejich školení je třeba modifikovat dle
odlišné cílové skupiny.
MŠMT ad 1 b) - zaměstnávání vychovatelů - asistentů učitele:
MŠMT v dohodě s ČMOS označilo zaměstnávání pracovníků ve školství
na dobu určitou bez řádného důvodu za jev nežádoucí. Nicméně nemá
žádnou možnost jak ředitele škol ovlivnit.
Akceptováno, bod vypuštěn.
MŠMT ad 1 c) - školy s celodenním programem:
Není třeba zřizovat tyto školy jako experiment neboť takové školy se
pohybují v rámci platného právního řádu. MŠMT navrhuje a je
připraveno se podílet na:
Meziresortní komise ve spolupráci s odbornou skupinou pro vzdělávání
Romů MŠMT vytipuje 5 škol pro zařazení do projektu; zřizovatelé těchto
skol zpracují projekt škol s celodenním programem a zašlou MRK;
Meziresortní komise zprostředkuje jednání mezi zainteresovanými resorty
o finančním a organizačním zabezpečením projektu; tak, aby projekt mohl
být realizován od školního roku 2002/2003.
Termín: 30.6.2002
Tuto připomínku považuje MŠMT za zásadní.
Akceptováno, bod usnesení přeformulován dle
návrhu, navržený termín neakceptován,
Termín:31.3.2002.
MŠMT ad 1 d) - kategorie „Škola s převahou žáků z odlišného socio-kulturního
prostředí“:
Doporučujeme úkol přeformulovat následující způsobem:
d) zpracovat a předložit vládě České republiky zprávu o situací ve školách
s převahou žáků z odlišného sociokulturního prostředí s návrhem řešení.
Termín: 30.6.2002
Tuto připomínku považuje MŠMT za zásadní.
Akceptováno, bod usnesení přeformulován dle návrh,
navržený termín neakceptován, Termín:31.3.2002.
MŠMT ad 1 e) - založení Střední umělecké školy s převažující orientací na Akceptováno
romskou kulturu,
MŠMT navrhuje změnit text tohoto bodu následovně:
e) zpracovat a předložit MRK informaci o možností založení Střední
odborné školy s převažující orientací na romskou kulturu."
Tuto připomínku považuje MŠMT za zásadní.
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
ad 1 b) – je zcela v kompetenci ředitelů škol, na jaký typ smlouvy
zaměstnávají své zaměstnance, neexistuje tudíž mechanismus, jak jim
nařídit, aby kohokoli zaměstnali na dobu neurčitou či určitou po dobu 12
měsíců (1. 9. – 31. 8. následujícího roku).
Akceptováno, bod vypuštěn.
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
ad 1 c) – za slova připravit experimentální projekt škol s celodenním
programem, vložit: „,na jehož nevýukové části bude účast žáků
dobrovolná,“
Akceptováno
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
ad 1 d) – aby nevzniklo zdání segregace, je nutno tento bod
přeformulovat. Návrh: „zpracovat a předložit vládě k informaci zprávu o
možnostech zvýšit normativy a trvalé výjimky z počtu žáků ve třídách a
školních družinách jak v rovině právní, tak finanční ve školách, kde je
zvýšený počet (zde by bylo dobré definovat poměr) žáků z odlišného
sociokulturního prostředí,“. (Tedy nevyčleňovat zvláštní kategorii škol.)
Neakceptováno v této fázi, školy je třeba přesně
pojmenovat a definovat, nejedná se o segregaci, ale
vymezení nutné pro zajištění odlišného financování.
Školy nemusí mít toto či podobné pojmenování na
štítu, ale musí ho nést v úředních dokumentech.
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
Ad 3 – Slova model škol s celodenním režimem nahradit slovy „model
škol s celodenním programem“(viz bod 1 c);
Akceptováno, název škol upraven dle návrhu, bod b)
zařazen
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
Bod 3 přejmenovat na 3 a) a za něj začlenit další bod 3 b) zhruba
následujícího znění:
3 b) zpracovat a předložit vládě do 31. 12. 2001:
• obsah dotačního titulu Podpora integrace Romů,
• systém a harmonogram poskytování dotací na aktivity NNO
prostřednictvím Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity.
Odůvodnění: Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
navrhuje každoročně rozdělení nemalých finančních prostředků (v roce
2001 25 mil. Kč), každý rok to dělá jinak, v jiných termínech, ale vždy
opožděně V letošním roce dochá í k olňo ání těchto dotací od srpna
Neakceptováno, systém a harmonogram poskytování
dotací z dotačního titulu Podpora integrace Romů se
měnil z důvodů, které nemohla Meziresortní komise
pro záležitosti romské komunity ovlivnit (změny
pravidel pro poskytování dotací, změny územněsprávního
uspořádání, nezajištěnost dotačního titulu
ve státním rozpočtu). Systém a harmonogram bude
možno vytvořit až v průběhu roku 2002.
Nedostatky nejsou způsobeny MRK, ta rozhodla o
přidělení dotací již v březnu t.r.
opožděně. V letošním roce dochází k uvolňování těchto dotací od srpna
do listopadu, a přitom jde o dotace na letošní kalendářní rok.
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
Ad důvodová zpráva:
Str. 1, 2. odst.- navrhnout zvýhodnění dětí v přípravných třídách formou
příspěvků (škole) na svačiny a obědy dětí s pravidelnou docházkou.
Akceptováno jako námět k úvaze při aktualizaci
koncepce
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
Ad důvodová zpráva:
Str. 4, 2. odst. – Začlenit odlišnou kategorii škol by následně mohlo vést
k segregaci. Doporučuji podle přeformulovaného bodu 1 d) usnesení
navrhnout pouze finanční motivaci škol zvýšením normativů na žáky,
výjimkami na počet žáků ve třídě a v družině a stanovením poměru žáků
z odlišného sociokulturního prostředí, který by takové změny a výjimky
umožňoval.
Neakceptováno, v této fázi, zdůvodnění viz výše.
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
Ad důvodová zpráva:
Str. 4, poslední odst. – Zachování rodičovského příspěvku se týká pouze
dětí do 4 let věku. Lze zvažovat ještě formu příspěvku na stravování a
další platby dětí ve školkách, (jejich odpuštění ve státních a obecních
zařízeních).
Akceptováno jako námět k úvaze k aktualizaci
koncepce.
Ministr a
vedoucí úřadu
vlády
Ad důvodová zpráva:
Str. 6 – 7, poslední tři odstavce materiálu – Zastáváme stanovisko MŠMT
proti stanovisku MF.
Akceptováno
MZV Doplnit úkol pro MK: předložit vládě informaci o možnostech zahájení
rozhlasového vysílání zaměřeného na romskou komunitu, včetně finanční
a organizační rozvahy.
Termín 31. 12. 2001
Neakceptováno, rozhlasové vysílání pro romskou
komunitu již existuje, průběžně se rozšiřuje a
možnosti MK do tohoto vysílání jsou nulové. MK by
mohlo pouze vytvořit nový grant na takové vysílání,
ze strany romských komunit však takový požadavek
nezazněl.
MZV Doplnit úkol pro Zmocněnce pro lidská práva: Na základě zpráv
jednotlivých resortů předložit přehled poskytovaných financí na realizaci
Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity,
napomáhající jejich integraci do společnosti.
Akceptováno, přehled bude součástí zprávy o plnění
usnesení 686/97 a dalších usnesení směřujících
k romské integraci, které předloží vládě zmocněnec
pro lidská práva 31.12.2001.
MZV V důvodové zprávě přeformulovat větu „Na ostatní neromské učně pak
mohou působit jako vzor Roma, který…“ na text: „Na ostatní neromské
učně pak mohou působit jako následováníhodný příklad příslušníka
romské komunity…“
Akceptováno částečně, následováníhodný příklad
místo vzoru přijat, příslušník romské komunity místo
Roma ne.
MŽP Nemá připomínky, doporučuje uvážit, zda by nebylo vhodné řešit
především otázku zaměstnanosti. Dále doporučuje přesouvat prostředky
z rodičovských příspěvků spíše do cílených aktivit ve prospěch dětí.
akceptováno, doporučení budou využita při aktualizaci
koncepce.
MPO nemá připomínky
MO nemá připomínky
MK nemá připomínky
MMR nemá připomínky
MZem. nemá připomínky
MZdrav. nemá připomínky
MS nemá připomínky
MF nemá připomínky, upozorňuje na potřebu řešit případné dopady na státní
rozpočet v souladu s ustanovením § 22 zák. č. 218/2000 Sb.
Akceptováno
Česká národní
banka
nemá připomínky



  Usnesení 1145/2001 - dokument ke stažení (312 kB)

Hlavní stránka » Dokumenty » Zákony, usnesení, vyhlášky » Usnesení vlády č. 1145 ze dne 7. listopadu 2001 (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu