Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Finance, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Dokumenty » Zákony, usnesení, vyhlášky » Usnesení vlády č. 87 ze dne 23. ledna 2002

Vyhledávání:


Usnesení vlády č. 87 ze dne 23. ledna 2002

3.1.2003
vložil Marek Veselý


  Usnesení 87/2002 - dokument ke stažení (1862 kB)

Místopředseda vlády
a předseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Č.j.: 3455/02 - LRV
V Praze dne . ledna 2002
Výtisk č.
P r o s c hů zi v l á d y Č e s k é r e p u b l i k y
Věc: Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských
komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření
přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2001 a návrh Koncepce
romské integrace
Důvod předložení: Obsah:
Materiál je předkládán I. Návrh usnesení vlády
podle Plánu nelegislativních úkolů
vlády České republiky na 2. pololetí
2001
II. Předkládací zpráva
III. Informace o plnění usnesení vlády
týkajících se integrace romských
komunit a aktivního postupu
státní správy při uskutečňování
opatření přijatých těmito
usneseními ke dni 31. prosince
2001
IV. Návrh Koncepce romské integrace
V. Vypořádání připomínek
Předkládá: JUDr. Pavel Rychetský
místopředseda vlády a předseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské
komunity
Spolupředkládá: MUDr. Jan Jařab
zmocněnec vlády pro lidská práva
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 23. ledna 2002 č.87
k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit
a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření
přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2001
a k návrhu Koncepce romské integrace
V l á d a
I. b e r e n a v ě d o m í Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se
integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření
přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2001 uvedenou v části III
předloženého materiálu;
II. s c h v a l u j e Koncepci romské integrace uvedenou v části IV předloženého
materiálu (dále jen „Koncepce“);
III. u k l á d á
1. členům vlády, aby v rámci své působnosti přijali vhodná opatření k zintenzivnění
plnění úkolů týkajících se integrace romských komunit, uvedených v Koncepci,
které ještě nebyly splněny, nebo jejichž plnění je průběžné, nebo učinili kroky,
které realizaci těchto opatření podpoří,
2. místopředsedovi vlády a předsedovi Rady vlády České republiky pro záležitosti
romské komunity předložit vládě do 28. února 2003
a) Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských
komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito
usneseními,
b) aktualizovanou Koncepci;
2
IV. v y z ý v á hejtmany, primátory hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy
a Plzně, představitele Asociace krajů České republiky a Svazu měst a obcí České republiky
k aktivní účasti na naplňování Koncepce.
Provedou:
členové vlády
Na vědomí:
hejtmani
Předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n , v. r.
II.
P ředkl á d a c í zpr á v a
Vláda uložila usnesením ze dne 25. června 2001 č. 651, o Plánu nelegislativních úkolů vlády
na 2. pololetí 2001 a o Přehledu námětů pro Plán nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí
2002, místopředsedovi vlády a předsedovi Legislativní rady vlády, aby vládě podal do 31.
prosince 2001 Informaci o plnění usnesení vlády týkající se integrace romských komunit a
aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními (dále
jen „Informace“).
Informaci, která je obsažena v části III. předloženého materiálu, zpracoval na základě
vyžádaných zpráv příslušných resortů zmocněnec vlády pro lidská práva. Předchozí
informace o plnění usnesení týkajících se romských komunit byly vládě předloženy k 30.
září 1998, 4. lednu 1999, 5. listopadu 1999, 24. květnu 2000 a 31. prosinci 2000.
Vláda svým usnesením ze dne 19. dubna 2000 č. 387, k rozvojovému programu komunitního
bydlení občanů romské národnosti v městě Brně a zlepšení interetnických vztahů
ve společnosti, schválila jako rozvojový program projekt komunitního bydlení občanů romské
národnosti v městě Brně a souhlasila s poskytnutím státní podpory k realizaci tohoto projektu
ve formě dotace městu Brnu ve výši 32,5 mil. Kč a s poskytnutím státní záruky k zajištění
úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy ve výši 32,5 mil. Kč. Tímto usnesením vláda dále
uložila zmocněnci pro lidská práva a předsedovi Meziresortní komise pro záležitosti romské
komunity sledovat a vyhodnotit společenské důsledky uskutečnění projektu pro soužití
většiny s romskou menšinou a předložit toto vyhodnocení vládě. Informace proto obsahuje v
příloze č. 1 Průběžnou zprávu o rozvojovém programu komunitního bydlení občanů romské
národnosti v městě Brně a zlepšení interetnických vtahů ve společnosti.
Vláda svým usnesením ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 k Návrhu opatření k zintenzivnění
implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající
jejich integraci do společnosti, vzala tato opatření na vědomí a uložila zmocněnci pro lidská
práva a předsedovi Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity předložit vládě do
31. prosince 2001 přehled státem poskytovaných finančních prostředků na realizaci Koncepce
politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity. Informace proto obsahuje v příloze č. 2
vypracovaný přehled.
V Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci
do společnosti, schválené usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599, je v části III.
uvedeno, že příslušný orgán bude vládě průběžně navrhovat aktualizaci Koncepce. Současně s
Informací se proto předkládá vládě ke schválení Koncepce romské integrace (dále jen
„Koncepce“). Předložená Koncepce vychází z koncepce schválené usnesením vlády ze dne
14. června 2000 č. 599. Aktualizuje ji však v těch bodech, kde již byla vývojem překonána
(např. pasáže týkající se přípravy zákona o ochraně příslušníků národnostních menšin apod.).
Současně Koncepce usiluje o větší přehlednost a sdělnost. Nemá být pouze instrukcí pro
orgány státní správy, ale programovým dokumentem, který vláda předkládá celé společnosti.
Do Koncepce romské integrace byla zapracována i informace o možnostech dalšího rozvoje
vyrovnávacích postupů. Úkol zahrnout do Informace též informaci o možnostech dalšího
rozvoje vyrovnávacích postupů uložila vláda zmocněnci vlády pro lidská práva svým
usnesením ze dne 28. března 2001 č. 300, ke Zprávě o plnění úkolu 9.a) uloženého usnesením
vlády ze dne 14. června 2000 č. 599, ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti. Zapracování této informace do
Koncepce se však jeví jako účelnější, protože jde o programový dokument orientovaný do
budoucnosti, zatímco Informace podává přehled plnění již konkrétních vládou uložených
úkolů.
Koncepce romské integrace dále obsahuje v příloze č. 1 Zprávu zmocněnce vlády pro lidská
práva o programech realizovaných za účasti Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity
k uskutečňování romské integrace a v příloze č.2 Zprávu o výsledcích výzkumu k
problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě. Tento materiál zpracoval pro
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Socioklub - sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe
sociální politiky. Vzhledem k tomu, že tento materiál výrazným způsobem přispívá k poznání
a analýze jednoho z nejvážnějších současných problémů, které se týkají sociálního vyloučení
romských komunit, je předkládán vládě jako součást Koncepce.
Návrh usnesení vlády k Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských
komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito
usneseními ke dni 31. prosince 2001 a k návrhu Koncepce romské integrace neobsahuje žádné
nové úkoly pro členy vlády s výjimkou místopředsedy vlády a předsedy Rady vlády ČR pro
záležitosti romské komunity. Nové úkoly k naplňování romské integrace již uložila vláda
usnesením ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145, k Návrhu opatření k zintenzivnění implementace
Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci
do společnosti. Návrh usnesení však všem členům vlády ukládá, aby v mezích své působnosti
přijali vhodná opatření k zintenzivnění plnění úkolů týkajících se integrace romských
komunit, které ještě nebyly splněny nebo jejichž plnění je průběžné, nebo kroky, které
realizaci těchto opatření podpoří. Dále se obrací na hejtmany krajských úřadů, primátora
hlavního města Prahy a primátory Brna, Ostravy a Plzně, Asociaci krajů České republiky a
Svaz měst a obcí s výzvou k aktivní účasti na naplňování Koncepce.
Předložený materiál byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení. Vyhodnocení
připomínek je uvedeno v části V. předloženého materiálu.
III.
Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního
postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními
ke dni 31. prosince 2001
V Plánu nelegislativních úkolů na druhé pololetí roku 2001 uložila bylo uloženo místopředsedovi
vlády – předsedovi Legislativní rady vlády, aby jí podal do 31. prosince 2001 informace o plnění
úkolů vyplývajících z usnesení vlády, které se týkají integrace romských komunit a o aktivním
postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními. Jde o tato usnesení:
1. usnesení ze dne 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a
o plnění úkolů týkajících se romských komunit;
2. usnesení ze dne 14. července 1999 č. 720, ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu
trestných činů motivovaných rasizmem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických
skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998;
3. usnesení ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;
4. usnesení ze dne 28. července 1999 č. 789, k Návrhu usnesení o opatřeních proti hnutím
směřujícím k potlačení práv a svobod občanů;
5. usnesení ze dne 22. září 1999 č. 978, o podpoře výstavby Vesničky Soužití v Ostravě-
Muglinově;
6. usnesení ze dne 19. dubna 2000 č. 387, k rozvojovému programu komunitního bydlení občanů
romské národnosti v městě Brně a zlepšení interetnických vztahů ve společnosti;
7. usnesení ze dne 14. června 2000 č. 599, ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;
8. usnesení ze dne 11. října 2000 č. 994, k Návrhu opatření vlády, vedoucích k uspořádání
celospolečenské a parlamentní debaty o dosažení nápravy vztahů mezi většinovou společností a
romskou menšinou;
9. usnesení ze dne 28. března 2001 č. 300, ke Zprávě o plnění úkolu 9.a) uloženého usnesením
vlády ze 14. června 2000 č. 599, ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti;
10. usnesení ze dne 25. července 2001 č. 781, o zřízení funkce koordinátora romských poradců
při vyšších územních samosprávných celcích;
11. usnesení ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145, k Návrhu na opatření k zintenzivnění implementace
Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do
společnosti.
Informaci na základě vyžádaných zpráv příslušných resortů zpracoval zmocněnec vlády pro lidská
práva – předseda Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Předchozí informace o
plnění usnesení týkajících se romských komunit byly vládě předloženy k 30. září 1998, 4. lednu
1999, 5. listopadu 1999, 24. květnu 2000 a 31. prosinci 2000.
2
Je-li u úkolu uvedeno hodnocení „splněno“, nebude se k němu zpracovatel v další hodnotící zprávě
(informaci pro vládu) vracet. Předkládaná informace je pracovní pomůckou pro všechny státní
orgány, zabývající se romskou tématikou. Bude aktualizována jednou ročně, počínaje rokem 2003
vždy k 28. únoru.
0 . 1 . O b s a h
0.1. OBSAH 2
0.2. NĚKTERÉ V INFORMACI UŽÍVANÉ ZKRATKY 3
1.MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 4
2.MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 13
3. MINISTERSTVO VNITRA 19
4.MINISTERSTVO KULTURY 25
5.MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU 28
6. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ 30
7. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 31
8. MINISTERSTVO OBRANY 32
9.MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI 33
10. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ 39
11. MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ 41
12. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 43
13. MINISTERSTVO DOPRAVY A SPOJŮ 45
14. ZMOCNĚNEC PRO LIDSKÁ PRÁVA 45
3
0 . 2 . N ě k t e r é v i n f o r m a c i u ž í v a n é z k r a t k y
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
MV – Ministerstvo vnitra
MK – Ministerstvo kultury
MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZe - Ministerstvo zemědělství
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
MO – Ministerstvo obrany
MS – Ministerstvo spravedlnosti
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj
MZV – Ministerstvo zahraničních věcí
MZd - Ministerstvo zdravotnictví
MDS –Ministerstvo dopravy a spojů
VS – Vězeňská služba
OkÚ, ObÚ – okresní, obvodní úřady
zLP – zmocněnec pro lidská práva
MrK – Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
MŠ – mateřská škola
ZŠ – základní škola, základní školy
ZvŠ – zvláštní škola/y
ZUŠ – základní umělecká škola
SŠ – střední škola
SpgŠ a G – Střední pedagogická škola a gymnázium
VOŠ – vyšší odborná škola
UK – Univerzita Karlova
FF – Filozofická fakulta
PaedF – Pedagogická fakulta
MU – Masarykova univerzita v Brně
UP – Univerzita Palackého v Olomouci
UJEP – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí na Labem
MRK - Muzeum romské kultury
ČOI – Česká obchodní inspekce
ČŠI – Česká školní inspekce
VÚP – Výzkumný ústav pedagogický
IPPP – Institut pedagogicko-psychologického poradenství
VÚOŠ - Výzkumného ústavu odborného školství (dále jen VÚOŠ)
AOP - Asociace občanských poraden
CERD – Výbor pro odstranění rasové diskriminace
TrZ – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 972)
TrŘ – zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů
4
1 . M i n i s t e r s t v o š k o l s t v í , m l á d e ž e a t ě l o v ý c h o v y
1.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru školství, mládeže a
tělovýchovy uloženo:
1.1.1.
a) rozšiřovat síť přípravných tříd v systému základního vzdělání pro žáky z jazykově a
sociokulturně znevýhodněného prostředí, termín – průběžně
Zřizování přípravných tříd je upraveno metodickým pokynem MŠMT ke zřizování přípravných tříd
pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele - asistenta učitele
(Č.j.: 25 484/2000-22), který obsahuje nové skutečnosti, které se během pokusného ověřování
přípravných tříd vyskytly - zejména možnost zřizovat přípravné třídy při mateřských školách
rovnocenně se základními školami, původně povolovanou jen výjimečně. Metodický pokyn vychází
z dosud platných právních předpisů, zároveň však využívá formulace návrhu školského zákona
(např. název přípravných tříd, definici sociálního znevýhodnění). Jeho platnost se předpokládá do
doby, kdy vstoupí v platnost nový školský zákon.
Ve školním roce 2000/2001 byly přípravné třídy v ZŠ - 63, ve ZvŠ - 40, MŠ – 7. V roce 2001
vynaložilo ministerstvo školství na provoz 110 přípravných tříd s 1364 dětmi 28 644 tis. Kč.
(Normativ na jednoho žáka v přípravné třídě činí 21 000,- Kč). Ačkoli počet přípravných tříd roste,
je objektivní potřeba větší. K dalšímu zřizování přípravných tříd viz také 1.6.1.
1.1.2. Romští vychovatelé/asistenti učitele
Ke dni podání této zprávy pracuje ve školách a školských zřízeních 230 vychovatelů-asistentů
učitele. Finanční prostředky na platy asistentů činily cca 20 mil. Kč. MŠMT poskytuje těmto
asistentům systematickou dlouhodobou podporu, především zapojením do systému dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků.
Finanční prostředky vynaložené na školení asistentů:
Pedagogické minimum v roce 2001 se konalo 20. - 29. března pro 25 účastníků a 3. až 12. listopadu
pro 27 účastníků. Finanční náklady na tato školení v délce 10 dnů činí 600 000,- Kč. K dalšímu
rozšiřování funkce vychovatel asistent učitele - viz také bod 1.6.2.
. průběžně plněno
1.1.3.
b) zajistit posílení informačních toků do všech stupňů škol ohledně dostupné odborné
literatury k otázkám multikulturní společnosti a výchovy k toleranci, termín – průběžně
Do škol byly distribuovány publikace podle potřeb konkrétního regionu a dle druhu školy.
Především byly dodány do regionů s výskytem rasismu, do přípravných tříd, učitelům v seminářích
Letní školy tolerance a v seminářích pro učitele a romské pedagogické asistenty, dále do vybraných
mateřských, zvláštních a základních škol, ve kterých pracují romští asistenti.
Finanční náklady na nákup a distribuci deseti publikací s romskou tematikou v roce 2000 činily
1 476,7 tis. Kč., v roce 2001 přesáhly částku 3 mil. Kč.
. průběžně plněno
5
1.1.4.
c) postupovat při udělování výjimek pro minimální počet žáků ve třídě i v případech tříd
s dětmi z romských rodin stejně jako v případě národnostních tříd, termín – průběžně,
O uvedenou výjimku dosud požádaly jen tři ZŠ v mosteckém Chánově a Fakultní ZŠ na Havlíčkově
nám. v Praze 3. Třináct ZŠ se přihlásilo k pokusnému ověřování projektu Romské děti v českých
školách, jehož součástí je i snížení počtu žáků ve třídách.
. průběžně plněno
1.1.5.
e) připravit nové podklady pro testování dětí při zařazování dětí do ZvŠ a zohlednit
v nich více specifičnost předpokladů romských dětí a tím zamezit dosavadní praxi příliš
častého zařazování romských dětí do ZvŠ bez podložených důvodů dokládajících jejich
intelektové a vzdělávací předpoklady, plnění do 31. 12. 1997
V nových testech, které postupují i romské děti navržené na přeřazení ze základní školy do školy
zvláštní, jsou zohledněny specifičnosti dětí z multikulturního prostředí. MŠMT prostřednictvím
specializovaného resortního pracoviště, Institutu pedagogicko-psychologického poradenství,
provedlo analýzu všech doposud používaných testů a realizovalo restandardizaci vybraného testu
WISC-III-UK. Aplikace testů v praxi výrazně zlepší diagnostiku všech dětí včetně romských, ale i
dětí z jiného kulturního a sociálního prostředí. Porada vedení MŠMT v měsíci lednu 2001 schválila
materiál předložený Institutem pedagogicko-psychologického poradenství a tím ukončila plnění
tohoto úkolu.
. splněno
1.1.6.
f) zajistit podmínky (včetně finančních) pro realizaci experimentálního projektu
stupňovitého vzdělávání romských poradců a po jeho vyhodnocení společně s ministrem
práce a sociálních věcí a ministrem vnitra, Výzkumným ústavem odborného školství
v Praze a s řešitelem projektu vypracovat koncepci tohoto typu vzdělávání, původní
termín plnění do 31. 12. 1997
MŠMT schválilo projekt experimentu dálkového studia se zaměřením na národní menšiny s
počátkem 1. září 1998 na dobu pěti let. Řešitel projektu každoročně vyhodnocuje školní rok a
zprávu zasílá ministerstvu. Projekt se uskutečňuje na Evangelické akademii – Vyšší odborné škole
sociální v Praze 4 jako pětileté (dvojstupňové) dálkové studium romských asistentů (nižší, dvouletý
stupeň studia) a romských poradců (vyšší, tříletý stupeň studia s maturitou), působících ve státní
správě. Tč. jsou otevřeny dvě třídy – druhý a čtvrtý ročník.
. průběžně plněno
1.1.7.
i) zajistit nabídku dalšího vzdělávání v problematice národnostních a etnických menšin, a
to v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, termín plnění:
průběžně
Další vzdělávání s tímto zaměřením zajišťuje IPPP, který školí pracovníky pedagogickopsychologických
poraden, výchovné poradce škol a vybrané učitele škol s vyšším počtem romských
6
žáků. Nabídku dalšího vzdělávání učitelů k problematice národních menšin vytvářejí a školám
nabízí krajská pedagogická centra.
. průběžně plněno
1.1.8.
k) ve spolupráci s představiteli romské komunity zajistit, aby hudebně, pohybově i jinak
umělecky talentované romské děti byly zařazovány do ZUŠ a měly tak možnost rozvíjet
svůj talent a předpoklady pro přijetí ke studiu na konzervatořích, termín plnění:
průběžně
Od druhého pololetí školního roku 2000/2001 byla zřízena v Praze 6 pod záštitou Československé
církve husitské Základní umělecká škola pro romské žáky. Škola bude finančně podporována
ministerstvem školství po jejím zařazení do sítě uměleckých škol v ČR. Hudební škola má 40 žáků,
personálně je zajištěna 5 pedagogy, 1 pedagog romské národnosti a 1 romský asistent.
. průběžně plněno
1.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministrovi školství, mládeže a
tělovýchovy uloženo, aby:
1.2.1.
2 a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů - termín neuveden, myšleno
průběžně
O plnění tohoto úkolu MŠMT nepodalo zprávu. MŠMT doplní informaci.
. nebylo možno vyhodnotit
1.2.2.
2 b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu II / 2 a) tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
O plnění tohoto úkolu MŠMT nepodalo zprávu. MŠMT doplní informaci.
. nebylo možno vyhodnotit
1.2.3.
3. zajistil provedení změn výukových programů na ZŠ a SŠ tak, aby tyto programy
obsahovaly výuku o Romech, jejich historii (včetně historie nacistického holocaustu),
jejich kultuře a tradicích, termín neuveden, lze chápat průběžně
O plnění tohoto úkolu MŠMT nepodalo zprávu. MŠMT doplní informaci.
. nebylo možno vyhodnotit
7
1.3. Usnesením vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 bylo ministru školství, mládeže a
tělovýchovy uloženo, aby:
1.3.1.
a) do 31. října 1999 provedl rozbor osnov a obsahové náplně výuky předmětů občanská
výchova a dějepis z hlediska problematiky národností, menšin a etnik a na základě
tohoto rozboru učinil opatření, aby tato výuka odrážela nejen celou historii Čechů, ale i
dějiny dalších společenství, která žila nebo žijí na českém území Němců, Židů, Slováků,
Romů a dalších, aby věnovala větší pozornost novodobým světovým dějinám včetně
zločinné podstaty nacistické ideologie a trvalého nebezpečí, které podobné ideologie
představují, a aby informovala o současných tendencích k evropské integraci o příklonu
k toleranci a pokroku v oblasti lidských práv,
Podle informace, kterou ministr poskytl 21. srpna 2000 odboru pro lidská práva Úřadu vlády, jsou
tato témata v osnovách předmětů dějepis a občanská výchova (na ZŠ) a základy společenských věd
(na gymnáziu) obsažena. (Viz také 1.3.2.)
Multikulturní výchova a vzdělávání jsou významnou součástí projektu Phare 1999 Zlepšování
vztahů mezi českou a romskou komunitou, realizovaného o.p.s. Člověk v tísni od ledna 2001.
(Program zpracoval MrK a vykonává nad jeho realizací dohled.) Na tento projekt naváže program
Phare 2002, připravený MŠMT, jehož cílem je vytvoření nových multikulturních výukových
programů pro všechny typy škol.
. plněno
1.3.2.
b) do Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice zařadil a do 31.
prosince 2000 rozpracoval pro ZŠ a SŠ problematiku všech etnik, která žila nebo žijí na
českém území a problematiku dodržování lidských práv s důrazem na aplikaci v praxi,
Ministerstvo školství
• připravuje rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání, ve kterých jsou výše uvedená
témata zpracována v kapitolách:
Právo a spravedlnost
Řízení společnosti
Mezinárodní vztahy
První pracovní verze byla po vnitřním připomínkovém řízení zveřejněna na internetových
stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz).
• Připravuje novou koncepci maturitních zkoušek, která multikulturalitu zohledňuje.
• Podpořilo projekt specifických interaktivních výukových metod zaměřených na lidská práva a na
multikulturalitu.
Projekt Občan (koordinuje Sdružení pro výchovu k občanství),
Kde končí Evropa a Ostrovy a křižovatky ( Tereza - Sdružení pro ekologickou
výchovu)
Zmizelí sousedé. (koordinuje Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea)
• Zřídilo Příkazem ministra školství č. 20 /1999 Poradní skupinu ministra pro národnostní školství.
8
• Vyžaduje při udělování akreditací na vzdělávací programy, aby pedagogická centra zařazovala
problematiku novodobých dějin, národností a etnik do programů dalšího vzdělávání učitelů.
• Podporuje (i finančně) další vzdělávání učitelů dějepisu.
• Při udělování schvalovací doložky vyžaduje, aby v učebnicích byla zohledněna problematika
národností a etnik (učebnice dějepisu, občanské výchovy a literární výchovy jsou posuzovány
odborníky z Muzea romské kultury a z Židovského muzea).
• Vydalo informační materiál pro učitele Téma: Holocaust (a následně v září distribuovalo do
všech základních a středních škol)
• Vyhlásilo ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky literární soutěž „Holocaust - svědomí
lidstva“ (soutěžní práce zaslalo 300 žáků, nejlepší práce budou vydány ve sborníku)
• Vybavuje školy publikacemi, videokazetami a dalšími materiály k tematice národností, etnik a
multikulturní výchovy
. průběžně plněno
1.3.3.
c) trvale zabezpečoval pro pedagogy pracující v lokalitách s výskytem rasizmu a
etnických konfliktů speciální výcvikové kurzy v komunikačních technikách orientované
na prevenci řešení konfliktů, termín plnění: průběžně
• Prostřednictvím vzdělávací Společnosti pro řešení konfliktů zabezpečuje výcvikové kurzy
v lokalitách, kde je předpoklad xenofobie a rasismu. Dle finančního rozpočtu resortu školství
spolupráce pokračuje.
• MŠMT vyzvalo autory publikace „Konflikt, koření života - průvodce řešení konfliktů“, aby
praktickou příručku pro učitele dopracovalo a připravilo k novému vydání. Pokud bude titul
splňovat požadované náležitosti pro udělení schvalovací doložky, bude publikace zařazena do
Seznamu učebnic s doložkou ministerstva školství.
. průběžně plněno
1.3.4.
d) přijal opatření, aby v pregraduální přípravě učitelů byla zařazena tematika
multikulturní výchovy, výchovy k toleranci a proti rasizmu; termín neuveden, průběžně
Pedagogickým a filozofickým fakultám bylo dopisem (č.j. 11 918/2000-300) doporučeno zařazovat
uvedenou tematiku do společného základu vzdělávacích programů fakult. K dopisu byl přiložen
Metodický pokyn MŠMT k výchově k toleranci a proti projevům rasismu (č.j. 14 423/99 - 22).
Některé PaedF přistoupily k vypisování přednášek, které se znalostí o Romech přímo dotýkají,
nadále je však řadí mezi předměty volitelné či výběrové (např. kurzy vypisované centrem romistiky
UJEP; také PaedF v Liberci pořádá pro studenty jednosemestrální kurz vzájemné tolerance Etnické
a kulturní minority ve střední Evropě; PaedF UP organizuje semináře pro učitele občanské výchovy
Multikulturalita, tolerance a odpovědnost.).
. průběžně plněno
1.4. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599/00 bylo ministru školství, mládeže a
tělovýchovy uloženo:
1.4.1.
9
a) průběžně ve spolupráci se zLP zajišťovat při transformaci školství vzájemnou
prostupnost ZvŠ a ZŠ,
MŠMT vydalo Metodický pokyn k přeřazení úspěšných žáků zvláštních škol do základních škol
(č.j. 28 498/99-24). Dle pokynu mohou být žáci vřazeni do zvláštních škol pouze na základě
odborného vyšetření v pedagogicko psychologické poradně a s písemným souhlasem rodičů.
K zajištění plynulého přechodu úspěšných žáků ze zvláštní školy do školy základní byl všem
školským úřadům v ČR zaslán dopis (č.j. 10 433/99-24), ve kterém bylo školám doporučeno, aby
při zařazování nových šestiletých žáků romského etnika do zvláštních škol postupovaly uvážlivě s
akcentem na specifika především v oblasti testů školní zralosti. Bylo doporučeno do zvláštních škol
zařazovat pouze ty děti romské komunity, které mají odborně prokázané mentální postižení, a
umožnit rodičům mimořádně úspěšných romských žáků ve zvláštní škole s výborným prospěchem
(průměru 1-1,5) požádat o rediagnostiku jejich dětí k přeřazení do základní školy, podmíněného
vykonáním rozdílových zkoušek.
. průběžně plněno
1.4.2.
b) průběžně zřizovat pro MŠ v oblastech vyšší koncentrace Romů místa romského
koordinátora (asistenta), který bude provádět nábor a zajišťovat docházku dětí do
těchto škol
Funkce romských asistentů je zřizována ve školách a školských zařízeních, tedy i v mateřských
školách od roku 1998. Pokud na škole pracuje asistent, docházka romských dětí do mateřských škol
se zlepšuje, ale mohla by být výrazně větší, kdyby pravidelná docházka do MŠ neměla za následek
též ztrátu nároku na rodičovský příspěvek u matek dětí mladších 4 let.
. plněno průběžně
1.4.3.
c) vytvořit předpoklady pro zřízení odborného pracoviště pro multikulturní výchovu
(ústav, katedru, oddělení některého ústavu), termín plnění: 31. 12. 2000
Koncepci multikulturní výchovy komplexně pro oblast základního a středního vzdělávání
zabezpečuje resortní pracoviště MŠMT - Výzkumný ústav pedagogický. V návaznosti na nový
školský zákon a navazující restrukturalizaci úkolů je výše uvedená problematika trvalou součástí
všech koncepčních záměrů a realizací resortu školství. Od roku 2002 bude zřízen Ústav pro
výchovu k demokratickému občanství.
. částečně splněno
1.4.4.
d) ve spolupráci s prvním místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí
posoudit programy tzv. „otevřených škol“, programy s účastí rodičů na práci školy,
společné programy školy pro rodiče a děti, včetně zapojení předškolních dětí, které se
zkušebně realizují v některých školách v České republice a srovnání těchto programů
s obdobnými programy realizovanými v zahraničí, termín plnění: 31. 10. 2000,
10
Dne 19.7.2001 se v prostorách detašovaného pracoviště MŠMT na Jarově konalo jednání odborné
komise zástupců MrK a Ligy komunitních škol. Jednání se zúčastnilo 9 ředitelů škol, jejichž žáci
jsou z větší části, či zcela romské děti a kteří se sdružili v občanském sdružení Liga komunitních
škol. Představitelé Ligy formulovali doporučení řešení situace těchto škol.
V měsíci září se uskutečnilo druhé jednání pracovníků MŠMT a pracovníků kanceláře MrK se
zástupci o.s. Liga komunitních škol. Ze závěrů tohoto jednání bude připraven metodický pokyn,
který bude pro školy s převahou romských žáků systémovým opatřením pro předcházení
ekonomických problémů škol s celodenním programem. Školy předložily Ministerstvu školství
ekonomickou rozvahu a návrhy řešení jejich tíživé situace.
. plněno průběžně
1.4.5.
e) průběžně zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumy resortu,
zajišťovat systematický výzkum soužití etnik
V návrzích programů a témat, které mohou být řešeny v rámci výzkumu pro státní správu, podle
zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je zařazeno
téma:
„Názory pedagogů a žáků škol na Romy a možnosti tyto názory ovlivňovat prostřednictvím aktivit
realizovaných školami a školskými zařízeními“.
V návrzích programů a témat, které by mohly být řešeny podle zákona č. 300/1992 Sb. o státní
podpoře výzkumu a vývoje č. 300/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zařazeno téma:
„Výzkum specifik vzdělávání dětí pocházejících z minoritních skupin populace na českém území -
se zvláštním zřetelem na děti romské“.
. vytvořeny předpoklady k průběžnému plnění
1.4.6.
f) jako součást úkolu uloženého v bodě II/3 usnesení vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o
koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich
integraci do společnosti, zajistit vydání metodického pokynu pro ředitele středních
pedagogických škol, pedagogických center zřizovaných MŠMT a dalších vzdělávacích
zařízení zřizovaných školskými úřady a vydání metodických publikací pro učitelky MŠ a
vychovatele s cílem podpory vzdělávaní v učitelských studijních oborech a dalšího
vzdělávání učitelek MŠ a vychovatelů, a to se zaměřením na multikulturní výchovu a
práci učitelek MŠ a vychovatelů s dětmi z etnických skupin, termín plnění: 31. 12. 2000
• Vydání metodického pokynu je připravováno odborem předškolního, základního a zájmového
vzdělávání ve spolupráci s odborem středních škol, s Výzkumným ústavem národního školství a
Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
• Metodická příručka pro učitelky MŠ a vychovatelky
Metodická příručka „Multikulturní výchova“ (překlad z angličtiny), kterou v rámci podpory
aktivit romských sdružení zaměřených na činnost s dětmi a mládeží (projekt č. 34) připravuje
VOŠ pedagogická a sociální, SPgŠ a G, Evropská 33, Praha 6. Příručka byla autory poskytnuta
VOŠ, SPgŠ a G k využití.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní a základní vzdělávání obsahuje mj. i multikulturní
výchovu dětí a žáků. Považujeme za vhodné postupovat systematicky a vydat metodickou
11
příručku, která by navazovala na již zmíněné rámcové programy a pomohla učitelům vytvářet
školní vzdělávací programy zaměřené např. na vzdělávání dětí a žáků romského etnika,
v souvislosti a návaznosti s těmito rámcovými programy.
. průběžně plněno
1.5. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru školství, mládeže a
tělovýchovy uloženo:
1.5.1.
a) aby shromáždil ve vybraných lokalitách poznatky učitelů základních, speciálních a
středních škol, zvláště učitelů občanské výchovy a základů společenských věd, o
dosavadních besedách a jiných akcích na téma soužití s Romy, o názorech žáků na toto
soužití a představách učitelů o tom, jak je možno názory žáků ovlivnit, jakož i poznatky
organizátorů uvedených besed a akcí a tyto poznatky ve spolupráci se zmocněncem
vlády pro lidská práva do 31. března 2001 vyhodnotit,
Úkol plněn v rámci resortního výzkumu viz usnesení vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bod e).
. průběžně plněno
1.5.2.
b) aby - vycházeje z vyhodnocení uvedeného v bodě III/1a tohoto usnesení (viz 1.5.1.) –
připravil do 31. května 2001 ve spolupráci se zLP metodický materiál pro učitele
k pořádání besed a dalších akcí s žáky o vztazích mezi většinovou společností a
romskou menšinou a o možnostech jejich nápravy,
Metodický materiál pro učitele je připravován ve spolupráci s vybranými pedagogickými centry.
Pedagogická centra ČR budou s uvedeným materiálem pracovat a zajišťovat další besedy s učiteli.
Vzorových besed u kulatého stolu o romské problematice s učiteli ve vybraných lokalitách se
zúčastnili pracovníci ministerstva školství a kanceláře MrK. Besedy se uskutečnily v lokalitách:
Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem a České Budějovice.
. průběžně plněno, termín nedodržen
1.5.3.
c) podporovat semináře, besedy a obdobné akce, týkající se soužití s romskou menšinou,
pořádané ve školách, myšleno průběžně
Úkol byl plněn průběžně pracovníky MŠMT účastí na seminářích pro učitele viz výše.
. průběžně plněno
1.5.4.
d) zajistit do 30. června 2001 školení nebo jinou formu předávání informací z oboru
romistika učitelům mateřských, základních, speciálních a středních škol,
V roce 2001 se uskutečnily tyto semináře pro ředitele škol, učitele romských žáků a vychovateleasistenty
učitelů:
Seminář „Romové a sociální pedagogika“ se konal ve dnech 7. – 9. června ve spolupráci Muzea
J.A. Komenského v Přerově a OS Hnutí-R spolupracujících škol. Druhá část semináře se konala
12
v Levoči. Ministerstvo školství Slovenské republiky přispělo finančně k úhradě nákladů účasti 45
učitelů a pedagogických asistentů z České republiky.
Seminář „Romové a sociální práce“ se koná ve dnech 14.-15. prosince ve spolupráci s Karlovou
universitou v Praze, v budově detašovaného pracoviště MŠMT.
Ze seminářů jsou vydávány sborníky k dalšímu využití ve školách.
. průběžně plněno
1.5.5.
e) uložit pedagogickým centrům (přednostně v lokalitách s větším počtem Romů) do
vzdělávacích programů pro učitele trvale a aktuálně zařazovat vzdělávací semináře o
Romech nejen z hlediska kulturního, ale i zdravotního a sociálního, a tato centra
vybavit odpovídajícími romskými periodiky, literaturou, filmy a videokazetami, které
budou trvale k dispozici školám, a současně doporučit pedagogickým centrům, aby
navázala spolupráci s místními romskými sdruženími a dalšími představiteli Romů,
termín neuveden, pořádková lhůta je tedy 30 dnů – do 11. 11. 2000,
Krajská pedagogická centra jsou průběžně vybavována publikacemi, které jsou distribuovány do
škol.
. průběžně plněno
1.5. 6. Stejným usnesením vláda ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy doporučila, aby:
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou,
. průběžně plněno
Nad rámec úkolů uložených ministru školství, mládeže a tělovýchovy vládou zpracoval a
dne 14. 12. 2000 schválil jím řízený resort:
Strategii pro zlepšení celkové situace vzdělávání romských dětí s Akčním plánem.
Materiál je zveřejněn na internetu www.msmt.cz.
1.6
Usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 bylo ministru školství, mládeže a
tělovýchovy uloženo:
1.6.1.
a) průběžně zintenzivňovat podporu a propagaci zřizování přípravných tříd a funkce
vychovatel-asistent učitele s cílem rozšířit tyto formy vyrovnávacích postupů
systematicky tam, kde se u romských žáků projevují vzdělávací problémy a přípravné
třídy a funkce vychovatel-asistent učitele dosud zřízeny nebyly, usilovat o to, aby funkce
13
vychovatel-asistent učitele byla ustavována také na úrovni druhého stupně základních
škol, ve středních odborných učilištích a v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné
výchovy
Úkol byl uložen 7.listopadu 2001; jde o úkol dlouhodobý. K přípravným třídám a k asistentům viz
výše části 1.1.1. a 1.1.2.
. plnění zatím nelze vyhodnotit
1.6.2.
b) vybrat do 31. března 2002 ve spolupráci s Meziresortní komisí pro záležitosti romské
komunity a odbornou skupinou MŠMT pro vzdělávání Romů pět škol pro zpracování
projektu škol s celodenním programem, na jehož nevýukové části je účast žáků
dobrovolná a iniciovat, aby zřizovatelé těchto škol projekt zpracovali a Meziresortní
komise zprostředkovala následné jednání se zainteresovanými resorty o finančním a
organizačním zabezpečení celostátní realizace projektu tak, aby mohl být projekt
realizován od školního roku 2002/2003 - do 31. března 2001, dále průběžně
. plnění zatím nelze vyhodnotit
1.6.3
c) zpracovat a vládě do 31. března 2002 předložit zprávu o situaci ve školách s převahou
žáků z odlišného sociokulturního prostředí s návrhem řešení
. plnění zatím nelze vyhodnotit
1.6.4.
d) zpracovat a vládě do 31. března 2002 předložit komplexní informaci o možnostech
založení střední odborné školy s převažující orientací na romskou kulturu
. plnění zatím nelze vyhodnotit
2 . M i n i s t e r s t v o p r á c e a s o c i á l n í c h v ě c í
2.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č.686 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo:
2.1.1.
b) kodifikovat práci romského asistenta a romského poradce v katalogu činností a
katalogu povolání, termín 31. 12. 1997
Nařízení vlády, kterým se stanoví nový katalog prací, by mělo nabýt účinnosti 1. ledna 2002. V
současné době však probíhá jednání o odložení účinnosti o jeden rok vzhledem k nedostatku
prostředků na platy na jeho uplatnění. Bude-li však stávající právní předpis novelizován před
14
uplatněním nového katalogu, bude o tento druh práce doplněn.
V katalogu prací, podle kterého se budou zařazovat zaměstnanci územních samosprávných celků do
platových tříd, se počítá s uvedením příkladů prací v rámci 16 platových tříd a včlenění povolání
romského asistenta a romského poradce.
. úkol (z objektivních důvodů) zatím nesplněn
2.1.2.
d) dlouhodobě finančně zajišťovat rekvalifikační kurz sociálně-právní akademie pro
pracovní funkce romský asistent a romský poradce podle projektu řešitele, termín
plnění: průběžně
Správa služeb zaměstnanosti, ve spolupráci s úřady práce, zabezpečila v období let 1997 až 1999 tři
rekvalifikační kurzy „Sociální pracovník pro práci s romským obyvatelstvem“, které absolvovalo 44
uchazečů o zaměstnání. Absolventi kurzů působí na MěÚ, školách, v protidrogových a
poradenských centrech, dětských domovech apod.
V roce 2000 a 2001 SSZ kurzy nezabezpečovala z těchto důvodů: 1. pokles poptávky
zaměstnavatelů po uvedených pracovních funkcích, 2. dostatečný počet absolventů středních škol
sociálního zaměření, kteří jsou často příslušníky romské komunity a 3. dostatečná nabídka
absolventů obdobných kurzů realizovaných různými romskými a proromskými organizacemi.
Správa služeb zaměstnanosti je připravena na zabezpečování dalších rekvalifikačních kurzů v
případě požadavků trhu práce - poptávka zaměstnavatelů je průběžně monitorována.
Každoročně SSZ oslovuje úřady práce s nabídkou rekvalifikačního kursu pro pracovní funkce
romský asistent a romský poradce, jejich naplňování v současné době je velmi obtížné, protože
probíhá proces reformy státní správy, během které budou postupně rušeny okresní úřady (zatím
hlavní odběratelé účastníků těchto kursů) a na straně druhé se postupně formulují nové samosprávní
orgány, které řešení této problematiky zatím nepovažují za jednu z priorit své budoucí činnosti.
. průběžně plněno
2.1.3.
e) vypracovat systém motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání obtížně
zaměstnavatelných osob a osob romského původu, termín 31.12.1997
Orgány služeb zaměstnanosti průběžně motivují zaměstnavatele k zaměstnávání obtížně
umístitelných osob na trhu práce, mezi něž patří i příslušníci romské komunity, zejména
prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se především o společensky účelná
místa, veřejně prospěšné práce, podporu zaměstnanecké rekvalifikace, hmotnou podporu na
vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek. V
souladu se stávající legislativou je možné poskytovat finanční výhody těm zaměstnavatelům, kteří
poskytují nezaměstnaným osobám i stávajícím zaměstnancům kvalifikaci v podmínkách
restrukturalizace. Všechny úřady práce každoročně zabezpečují a vyhodnocují tyto aktivity v
souvislosti s potřebami trhu práce.
Tyto programy se už úspěšně podařilo realizovat v řadě okresů nebo při velkých stavebních
zakázkách. Výsledky této politiky budou zpracovány ve zprávě Komise MPSV k realizaci opatření
na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce.
V posledním roce se podařilo zabezpečit při některých typech veřejných prací, jejichž charakter
odpovídal kvalifikační úrovni obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání, aby v podmínkách
zadání veřejných zakázek byly zvýhodněni zájemci o veřejné zakázky, které zaměstnávají obtížně
umístitelné uchazeče o zaměstnání. V současné době probíhají jednání s různými fondy o stanovení
15
a upřesnění podmínek při zadávání veřejných zakázek pro zvýšení zaměstnanosti pro tuto speciální
skupinu.
Vedle snahy o zvýšení motivace u zaměstnavatelů pro zvýšení zaměstnanosti skupin obtížně
umístitelných, které jsou jako pracovní síla často nestabilní (např. vysoká nemocnost,
neodpovídající pracovní návyky a pod.), jsou v připravovaném Národním plánu zaměstnanosti,
zejména v opatřeních Směrnice č. 7, pilíře I., připraveny postupy, které povedou ke zvýšení
zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných a obtížně umístitelných, a Směrnice č. 1 a 2, které jsou
preventivního charakteru.
V souladu s Národním akčním plánem zaměstnanosti bude MPSV podporovat širší využití
aktivačních opatření v politice zaměstnanosti zejména pro osoby dlouhodobě nezaměstnané a
osoby, kterým hrozí nebezpečí dlouhodobé nezaměstnanosti, konkrétně se jedná o aktivity
poskytované poradenskými službami a bilančně diagnostickými pracovišti. Důraz bude kladen na
úzkou spolupráci mezi úřady práce, zaměstnavateli, územními státními a samosprávnými orgány při
realizaci programů zaměřených na zvýšení zaměstnanosti a kvalifikace obtížně umístitelných
skupin na trhu práce, se zřetelem na příslušníky romských komunit.¨
. úkol průběžně plněn, opatření však nejsou účinná
2.1.4.
f) vytvářet podmínky na úrovni působnosti okresních úřadů v regionech s vyšší
koncentrací nezaměstnaných osob romského původu pro přijímání pracovníků do
funkce sociálních asistentů z řad romské komunity, který by pomáhal řešit danou
problematiku, termín plnění: průběžně
Úkol v tomto znění nebyl s MPSV konzultován, v připomínkovém řízení byl jinak formulován.
Úkol není podle MPSV splnitelný, neboť spojuje několik nesouvisejících aktivit; na tuto skutečnost
MPSV při každé příležitosti upozorňovalo.
Vytvářet podmínky na úrovni působnosti okresních úřadů pro přijímání pracovníků do funkce
sociálních asistentů není v kompetenci Správy služeb zaměstnanosti. Služby zaměstnanosti mohou
dotovat společensky účelná místa, případně na základě žádosti zaměstnavatelů zabezpečovat na
požadovanou funkci rekvalifikace. Úřady práce spolupracují s představiteli okresních úřadů ve
všech okresech, v některých ve vzájemné spolupráci zabezpečovaly i výběr a přípravu sociálních
pracovníků z řad nezaměstnaných příslušníků romské komunity, v některých případech se vytvářela
i dotovaná místa.
Bude požádáno o zrušení tohoto úkolu.
. nesplněno
2.2. Usnesením vlády ze dne7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo,
aby:
2.2.1.
2 a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, termín myšlen průběžně
Do zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů je včleněna
antidiskriminační klauzule. Tímto ustanovením jsou vytvořeny podmínky pro zamezení
16
diskriminaci v oblasti práva na zaměstnání. Přijetí komplexnější antidiskriminační legislativy
(včetně skutečné vynutitelnosti dodržování zákona a možnosti pomoci obětem diskriminace) je
spojeno s procesem harmonizace s právem EU; MPSV na harmonizaci pracuje.
. plnění započato
2.2.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu II. / 2. a) tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
Novela zákona č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti provedená zákonem č. 167/1999 Sb. včlenila do § 1
odstavec 1, 2 a další, které pod sankcí mají zabránit diskriminaci při přístupu k zaměstnání a při
zprostředkování zaměstnání. V případě prokázané diskriminace lze postihnout zaměstnavatele,
popřípadě i jinou osobu diskriminující při činnostech podle tohoto zákona až do výše 250.000,- Kč,
opakovaně až do výše 1.000.000,- Kč.
. plněno průběžně
2.3. Usnesením vlády ze dne14. června 2000 č. 599 bylo ministru práce a sociálních věcí
uloženo:
2.3.1.
a) ve spolupráci s ministrem vnitra a se zLP zpracovat systém metodického vedení
romských poradců okresních úřadů a asistentů při okresních úřadech, včetně koncepce
jejich vzdělávání v oblasti veřejné správy a sociální práce, termín plnění: 30. 9. 2000,
MPSV zpracovalo materiál a předalo k připomínkám MV a zmocněnci vlády pro lidská práva v
termínu. Učinilo tak s vědomím, že nejsou vyřešeny dvě podstatné otázky, totiž kdo bude
garantovat praktickou realizaci výsledné koncepce a jakým způsobem bude celý systém
metodického vedení financován. K vyřešení těchto otázek proto navrhlo a následně svolalo jednání
na úrovni ředitelů odborů MPSV a MV a zástupce zmocněnce vlády pro lidská práva.
Toto jednání se uskutečnilo 16.10.2000 a byl zde dohodnut další postup při řešení těchto otázek a
způsob dopracování materiálu. Garanci za tento úkol převzal zmocněnec pro lidská práva.
. plněno průběžně
2.3.2.
b) průběžně nadále zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumné
úkoly resortů o jednotlivých výzkumech informovat MrK,
V rámci připravovaného rozšíření Výzkumného záměru VÚPSV na léta 1999 – 2003 bude VÚPSV
realizovat výzkumný projekt:
- Analýza příčin a mechanismu vzniku soustředění romských obyvatel (ghet) ve městech, problémů
s tím souvisejících a návrhy na opatření
- Evaluace projektů zaměřených na snižování rizika sociálního vyloučení romské populace –
Sociální faktory ovlivňující sociální integraci romské populace
17
V rámci účelové podpory výzkumu a vývoje byl ministerstvem podpořen výzkum Socioklubu
„Komplexní analýza sociálně ekonomické situace romské populace v ČR s návrhy na opatření“.
V rámci tohoto projektu budou v roce 2002 uskutečněny následující studie:
- Analýza faktorů ovlivňující společenskou integraci a sociální vzestup romských obyvatel
s návrhy na opatření v oblasti sociální politiky
- Analýza a prognóza demografického vývoje romských obyvatel v ČR do roku 2020
- Komplexní analýza sociálně ekonomické situace romské populace v ČR s návrhy na opatření
(1. etapa)
. průběžně plněno
2.3.3.
c) průběžně postupně upřesňovat, vymezovat a zveřejňovat pojem osob obtížně
umístitelných na trhu práce - se zřetelem na příslušníky romské komunity - ve smyslu
usnesení vlády ze dne 23. června 1999 č. 640, o opatřeních na podporu zaměstnanosti
osob obtížně umístitelných na trhu práce (se zřetelem na příslušníky romské komunity),
tak, aby definice této skupiny byla obecně známá,
V předkládací zprávě usnesení vlády ČR ze dne 23.června 1999 č. 640, o opatřeních na podporu
zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce (se zřetelem na příslušníky romské
komunity) je cílová skupina charakterizována následovně:
a) dlouhodobá nezaměstnanost nebo její hrozba,
b) nízká nebo žádná kvalifikační úroveň spojená často se zdravotním postižením,
c) nízká sociální úroveň vyplývající často z odlišného sociokulturního prostředí.
Při výběru osob obtížně umístitelných na trhu práce se zřetelem na příslušníky romské komunity do
programů politiky zaměstnanosti se doporučuje úzká spolupráce mezi úřady práce a poskytovateli
sociálních dávek, vzdělávacími a bilančně diagnostickými pracovišti a zaměstnavateli. Pro zapojení
osob z romského prostředí je lze využít i některé silné stránky romské komunity jako uznávání
autorit (pozůstatek rodové soudržnosti), řemeslnou zručnost získanou zejména v tradičních
romských řemeslech, skupinovou aktivitu, umění pružně se přizpůsobovat změnám, jakož i místní
sociální rozvrstvení romských komunit.
. průběžně plněno
2.3.4.
d) ve spolupráci s Asociací občanských poraden posoudit, zda by součástí budoucí
akreditace občanských poraden neměla být i schopnost účinně komunikovat s klienty,
kteří jsou příslušníky minorit, zvláště romské, a navrhnout vhodný způsob zajištění této
potřeby i s využitím romských asistentů, termín plnění: 31. 8. 2000
Úkol byl předmětem jednání MPSV a AOP v polovině srpna 2000. Následně zaslala ředitelka
koordinačního centra AOP k této věci stanovisko projednané s předsedou AOP a těmi OP, které
mají „romský projekt“ (Děčín a Plzeň). Ze stanoviska vyplývá, že OP musí dokázat jednat se všemi
klienty, tedy i s romskými. AOP vydalo interní metodický pokyn poradnám, aby se ve zvýšené míře
zabývaly činností vůči příslušníkům romské menšiny. Kromě toho v současné době probíhají ve
18
dvou uvedených poradnách pilotní projekty zaměřené na spolupráci s romskou menšinou. Projekty
jsou součástí hledání optimálního způsobu spolupráce s romskou menšinou. Rozvoj této činnosti je
však spojen i s otázkou budoucího financování. Proto se AOP rozhodla nechat konečné rozhodnutí
o zařazení tohoto kriteria do akreditace na jednotlivých poradnách a jejich posouzení rozsahu
potřeby této „specializace“. Toto rozhodnutí pak bude záviset na konkrétní podobě budoucího
zákona o sociálních službách.
. splněno
2.3.5.
e) průběžně informovat zLP o zřizování a situaci „domů na půl cesty“ jako sociální
služby určené mladým lidem propuštěným ze školských zařízení po dosažení zletilosti
Úkol je plněn. Vládnímu zmocněnci pro lidská práva jsou průběžně v závislosti na vývoji situace v
této oblasti zasílány aktualizované adresáře „domů na půl cesty“.
. průběžně plněno
2.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru práce a sociálních věcí
doporučeno, aby:
2.4.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou,
Úkol je plněn průběžně v souladu s výše uvedeným doporučením.
. průběžně plněno
2.5. Usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 bylo ministru práce a sociálních věcí
uloženo:
2.5.1
a) vypracovat do 31. prosince 2001 ve spolupráci se zmocněncem vlády pro lidská práva
a předsedou Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity projekt terénní
sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách s cílem jeho pilotního
provedení v roce 2002 a následného zavedení do systému sociálních služeb v roce 2003
termín 31.12.2001,2002 a 2003
MPSV zpracovalo plán výše uvedeného pilotního projektu dle stanoveného harmonogramu. Jsou
stanoveny cíle projektu, pracovní skupiny, časový harmonogram prací v roce 2002, včetně
stanovení okruhů problémových situací a návrh pro evaluaci kvality vzdělávání terénních
pracovníků. Příprava projektu je dokončena, je možné zahájit realizaci.
. průběžně plněno
2.5.2
b) zvážit vypracování do 31. prosince 2001 návrhu zákona, který by měnil zákon č.
19
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v němž by bylo
stanoveno, že návštěva mateřských škol dětmi ze znevýhodněného sociokulturního
prostředí nebude mít za následek zánik nároku na rodičovský příspěvek,
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře byl od 1. října 2001 novelizován a doba umístění
dětí do předškolních zařízení - aniž by to znamenalo ztrátu nároku na rodičovský příspěvek - byla
obecně prodloužena ze 3 na 5 dnů v měsíci. Tím se částečně reaguje na požadavek tohoto úkolu a
vytváří se vyšší tolerance v tomto směru. Obecné opuštění této podmínky by však bylo v zásadním
rozporu se smyslem a cílem této dávky, kterým je zabezpečení celodenní osobní péče o děti.
Samostatným problémem by byla i definice oprávněných osob, tj. vymezení dětí ze
znevýhodněného sociokulturního prostředí.
. splněno částečně
2.5.3
c) předložit vládě do 30. června 2002 zprávu o výsledcích práce Komise ministra práce a
sociálních věcí k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných
skupin na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu
. zatím nelze vyhodnotit
2.5.4
c) sjednotit do 31. prosince 2001 praxi při uplatňování programu podpory romských
žáků středních škol tak, aby nedocházelo k započítávání této podpory do celkových
příjmů rodiče (rodičů) žáka při posuzování jejich sociální potřebnosti podle zákona č.
463/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a k poskytování
dávek sociální péče na úhradu nákladů hrazených z prostředků programu
Úkol byl splněn a byly nalezeny způsoby jak vzniklou situaci řešit. MPSV aktuálně vydává
komentář, který by měl sjednotit praxi při uplatňování programu podpory romských žáků středních
v oblasti dávek sociální potřebnosti, tak aby cíl programu byl naplněn.
. Splněno
3 . M i n i s t e r s t v o v n i t r a
3.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č.686 bylo ministru vnitra uloženo:
3.1.1.
d) v přijímacím řízení uchazečů o práci v Policii České republiky důsledně zjišťovat
sklony k předsudkům, zejména rasovým a uchazeče s náklonností k rasistickým
projevům odmítat, termín plnění: průběžně
Tento úkol je splněn a je realizován průběžně. V případě prokázání tendencí k rasismu není uchazeč
o práci v policii přijat. Přijímací řízení, které podstupují uchazeči o práci v Policii ČR, je kromě
dosud používaných psychologických testů zaměřených na zjištění osobnostního profilu uchazeče a
vyloučení uchazečů se sklony k rasismu, rozšířeno:
20
- o zkoumání charakterových vlastností, styků s kriminálním prostředím, možnosti výskytu
nežádoucích projevů rasismu či xenofobie v místě bydliště uchazeče
- o korelaci vnějších znaků (oblečení, účes apod.) a odpovědí při psychologickém zkoumání
osobnosti, tendencí a motivací.
Tento posun a rozšíření ověřování osobnostního profilu uchazeče o práci v Policii ČR je v souladu s
trendem zemí Evropské unie, které akcentují zkoumání nežádoucích projevů v dosavadním životě
uchazeče (realizace twinningového projektu PHARE CZ 98/IB/JH/02 „Komplexní systém řízení
lidských zdrojů v rámci České policie, program profesního výcviku pro příslušníky policie a
pracovníky MV“). Tento modul je ukončen. Metodika i obsah přijímací procedury (včetně přesně
formulovaných otázek a posuzovací škály) jsou zpracovány a připraveny na schválení řídícím
výborem PHARE.
. průběžně plněno
3.1.2.
e) zajistit maximální přístup romským uchazečům ke studiu na středních policejních
školách, při splnění podmínek přijímacího řízení k Policii České republiky, pro tyto
uchazeče zajisti kurs ke studiu na těchto školách, termín plnění: průběžně
Od roku 2000 jsou na Střední policejní škole MV v Brně realizovány jednoměsíční kurzy „Příprava
občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR“. V roce 2001
se tyto kurzy uskutečnily v termínech 2. - 26. ledna a 9. července - 3. srpna. Z 33 přihlášených
splnilo po absolvování kurzu podmínky přijetí k Policii ČR 9 uchazečů. Ti nastoupili v září 2001 do
pětiměsíčního přípravného kurzu pro občany národnostních menšin.
Od roku 2000 do současnosti proběhly čtyři přípravné kurzy, které úspěšně absolvovalo 17
uchazečů. Další přípravný kurz, v pořadí již pátý, bude zahájen v lednu 2002.
Ministerstvo vnitra je schopno poskytnout romským uchazečům o práci v policii maximální pomoc
pro splnění předepsaných požadavků nutných k přijetí. Ministerstvo vytvořilo specifický systém
studia, který je možno rozdělit na nadstandardní (určen pro uchazeče z řad národnostních menšin) a
navazující standardní.
. průběžně plněno
3.1.3.
f) provádět kontrolu, zda občanská sdružení nevyvíjejí činnost propagující rasovou
nesnášenlivost, fašismus a národnostní nesnášenlivost, v kladném případě je vyzvat, aby
od takovéto činnosti upustila, jestliže sdružení v takovéto činnosti pokračují, rozpustit
je, termín plnění: průběžně,
Jedná se o úkol trvalého charakteru, který je průběžně plněn a začíná již ve fázi registrace
občanských sdružení. Plnění úkolu je zabezpečeno opatřením MV stanovujícím povinnost Policie
ČR průběžně poskytovat odboru všeobecné správy MV veškeré řádně zadokumentované poznatky o
rozporu činnosti občanských sdružení se zákonem a dále v rámci Pokynu ministra vnitra č. 33/1999,
který stanoví povinnost Úřadu vyšetřování pro ČR oznamovat průběžně odboru všeobecné správy
MV zahájení a ukončení přípravného řízení ve věcech, kde se trestná činnost s prvky extremismu
prokazovaná obviněným váže na jejich aktivity ve sdruženích registrovaných u Ministerstva vnitra.
V roce 2001 uplatnilo ministerstvo vnitra postup podle § 12 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o
sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, v případě Republikánské mládeže v souvislosti s
jejím zveřejněným dokumentem nazvaným „Program Republikánské mládeže“.
21
Z důvodu šíření myšlenek, které směřují k potlačení rovnoprávnosti, práv a svobod občanů odmítlo
v roce 2001 ministerstvo registraci Národní strany (opětovně) a změnu stanov Komunistické strany
Československa.
. průběžně plněno
3.1.4.
g) uvolnit z Komplexního součinnostního programu prevence kriminality a prevence
drogových závislostí na místní úrovni podle aktuálních potřeb finanční prostředky na
doplňkové programy pro romskou komunitu, termín plnění: průběžně
Při ministerstvu vnitra je od roku 1993 zřízen meziresortní koordinační a metodický orgán -
Republikový výbor pro prevenci kriminality. Jedním z praktických výsledků jeho práce je realizace
„Programu prevence kriminality na místní úrovni“. Prostřednictvím tohoto programu je možné
systémovým způsobem přistoupit ke zlepšení interetnických vztahů, k zlepšení nepříznivé sociální
situace některých romských komunit a k pozitivní emancipaci jednotlivých Romů na lokální úrovni.
V rozmezí let 1996 až 2001 bylo z tohoto programu podpořeno 293 projektů směřujících k romské
komunitě, a to celkovou částkou 28 147 000 Kč.
rok počet podpořených projektů výše přidělené dotace
(Kč)
1996 9 565 000
1997 35 6 220 000
1998 65 7 816 000
1999 74 6 473 000
2000 82 4 793 000
2001 28 2 280 000
celkem 293 28 147 000
Podmínkou podpoření projektu v rámci KSP je finanční spoluúčast obce a aktivní participace Romů
na realizaci projektů. Nejvíce projektů v letech 1996 - 2001 realizovaly nestátní neziskové
organizace - 39 %, školy - 27 %, samospráva - 18 % a církevní a charitativní organizace - 9 %.
Méně se již podílela státní správa, městská policie a sportovní kluby.
. průběžně plněno
3.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru vnitra uloženo, aby:
3.2.1.
2. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, myšleno průběžně
Žádný z obecně závazných předpisů, jejichž gestorem je MV, neřeší speciálně problematiku
integrace Romů, případně dalších etnických menšin do společnosti. Ministerstvo vnitra na základě
usnesení vlády č. 279/1999 ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity,
napomáhající jejich integraci do společnosti dbá při přípravě právních předpisů na odstraňování
22
případných rozporů stávající právní úpravy s Listinou základních práv a svobod a s Mezinárodní
úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace.
Prověrka právních předpisů v gesci Ministerstva vnitra, provedená na základě předchozích usnesení
vlády k této problematice, ukázala, že stávající právní předpisy v dané oblasti regulace
společenských vztahů, jejichž gestorem je MV, zaručují práva a svobody každého bez rozdílu a
nejsou proto v rozporu s čl. 3 Listiny základních práv a svobod.
. plněno průběžně
3.2.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu II. 2. a) tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020
Sledováno, ale dosud neuplatněno.
. plněno průběžně
3.3. Usnesením vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 bylo ministru vnitra uloženo, aby:
3.3.1.
a) do 31. října 1999 metodicky zabezpečil, aby se v trestním řízení při právním
posuzování různých hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů a při jejich
rozlišování usnadnilo dokazování, že skupina, v níž obviněný působí, patří k takovému
hnutí, přičemž tyto kroky budou spočívat i ve využití poznatků ze znaleckých posudků a
zadávání nových znaleckých posudků a odborných vyjádření
Úkol byl již splněn a na podporu jeho praktické realizace byly vydány nové interní akty řízení:
- Byl zrušen Rozkaz ministra vnitra č. 39 ze dne 13. června 1995. Nahradil jej Pokyn ministra vnitra
č. 33 ze dne 30. dubna 1999 ke zvýšení postihu a prevence trestných činů a přestupků s
rasistickým či jiným extremistickým podtextem.
- Byl zrušen Závazný pokyn policejního prezidenta č. 16/1995 a byl nahrazen Závazným pokynem
policejního prezidenta č. 70 ze dne 23. června 1999, kterým se upravuje činnost příslušníků
Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě.
- V rámci Úřadu vyšetřování pro ČR byl zrušen pokyn ředitele úřadu č. 2 ze dne 23. května 1995,
který nahradil Pokyn ředitele úřadu č. 1 ze dne 1. června 1999, kterým se stanoví organizace
vyšetřování rasově motivované trestné činnosti.
Tyto nové interní akty řízení, zabezpečující opatření k eliminaci extremistických postojů,
zohlednily čtyřleté zkušenosti z práce na úseku extremistické kriminality, všestranně a systémově
zabezpečily práci na problematice extremismu.
. splněno
3.3.2
c) zabezpečil, aby Policie České republiky formou metodických zaměstnání a seminářů
zvyšovala odbornost svých příslušníků, s důrazem na příslušníky pořádkové policie, a
23
jejich schopnost rozpoznávat trestné činy a přestupky spáchané ke škodě jiného pro
jeho národnost, rasu, původ, politické smýšlení nebo náboženské vyznání, a snižovala
tak možnou bagatelizaci této kriminality při prvním kontaktu oběti s policií, a aby o
plnění tohoto úkolu podal zprávu do 31. března 2000
Ministerstvo vnitra zpracovalo zprávu s názvem „Informace o konkrétních vzdělávacích akcích
policistů za účelem odstraňování jejich rasistických a xenofobních předsudků“, kterou vláda vzala
na vědomí na svém 23. zasedání dne 7. června 2000 (pod č. j. 672/00).
Problematika rasismu a xenofobie je zařazena do učebních osnov policejních škol všech stupňů od
základní odborné přípravy až po vysokoškolské studium tak, aby frekventanti přicházeli do praxe
vybaveni nejen dostatečnými teoretickými znalostmi, ale i jasnými postoji v této oblasti,
vyznačujícími se odolností vůči rasistickým, národnostním a jiným předsudkům.
Ministerstvo vnitra se rovněž zabývalo analýzou vzdělávacích potřeb Policie ČR. Tato analýza
potvrdila potřebu dalšího prohlubování výchovy k lidským právům v rámci odborné přípravy
policistů a dalších orgánů činných v trestním řízení. To vedlo k návrhu na vytvoření profesního
„Střediska pro výchovu k lidským právům MV“ při Střední policejní škole MV v Praze.
Další iniciativou v oblasti vzdělávání bylo uspořádání mezinárodního „Semináře k boji proti
rasismu, xenofobii a extremismu a roli a metodám policie“ za účasti zemí V4 a Rakouska (13. - 14.
března 2001).
V listopadu a prosinci 2001 proběhne čtyřdenní výcvik „Techniky a dovednosti zvládání odlišností“
určený učitelům Středních policejních škol MV. Předmětem výcviku jsou nové interaktivní metody
výchovy k lidským právům, metody řešení interetnických konfliktů a diskuse se zástupci minorit
žijících v Čechách. Velká část výcviku se věnuje otázce romské problematiky.
Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Velkou Británií uskutečnilo v roce 2000 - 2001 celkem 7
seminářů na téma „Policejní práce v oblasti ochrany národnostních menšin“. Cílem je poznat britské
zkušenosti z práce v etnicky různorodé společnosti, posoudit význam těchto zkušeností pro situaci v
České republice, rozvíjet úvahy o celostním přístupu vůči různorodosti kultur a rasismu a hledat
cesty k vzájemnému porozumění a odstraňování předsudků.
Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Ministerstvem vnitra Velké Británie započalo s realizací
projektu „Strategie pro práci policie v oblasti národnostních menšin“. V roce 2001 probíhaly
přípravné fáze projektu.
. splněno podáním zprávy, k úkolu je však třeba se vracet, úkol je třeba chápat jako průběžný
3.4. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru vnitra uloženo:
3.4.1.
c) ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí zpracovat
návrh na zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších územněsamosprávních
celcích, termín plnění: 31. 12. 2000,
Návrh byl ve spolupráci s MPSV zpracován a dne 30. dubna 2001 předložen k projednání vládě ČR.
Pro rozpor Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti nebyl návrh přijat a byl vrácen ministru
vnitra k přepracování. Další verzi materiálu projednala vláda na svém zasedání dne 25. července
2001 a přijala k němu usnesení č. 781 o "Zřízení funkce koordinátora romských poradců při vyšších
územních samosprávných celcích". Vláda doporučila hejtmanům krajů zřídit funkci koordinátora
romských poradců v krajském úřadu se zahájením jejich činnosti od 1. ledna 2002. Zároveň
rozhodla, že činnost koordinátorů romských poradců a činnost romských poradců bude od 1. ledna
2003 vymezena zákonem jako výkon přenesené působnosti krajů (14) a obcí s rozšířenou
působností (192).
24
. splněno
3.4.2.
d) průběžně zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumy resortu
Tématika romské komunity patří k vědeckovýzkumným prioritám MV a je součástí programu
„Nejzávažnější bezpečnostní rizika“ vyhlášeného veřejnou soutěží. Na rok 2002 bohužel nebyl
předložen žádný návrh s romskou problematikou. Ministerstvo vnitra přivítá žádost o grant s tímto
zaměřením a s přihlédnutím k jeho kvalitě a k výši celkových finančních prostředků schválených na
výzkum a vývoj se jej bude snažit podpořit.
. průběžně plněno
3.5. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru vnitra doporučeno, aby:
3.5.1
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, myšleno průběžně
Odbor legislativy, koordinace předpisů a kompatibility s právem ES, který je gestorem za
legislativní oblast resortu vnitra, plní výše uvedený úkol průběžně. Jako příklad zohlednění dopadu
romské problematiky do zpracovávaných zákonů lze uvést zpracování „Návrhu zákona, kterým se
mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích“ (§ 67, písm. e) a „Návrhu zákona, kterým se mění zákon č.
128/2000 Sb., o obcích“ (§ 66 odst. 2). Tyto návrhy vymezují činnost koordinátorů a romských
poradců v rámci přenesené působnosti. Postavení koordinátorů romských poradců při krajích vláda
přijala usnesením ze dne 7. listopadu 2001 č. 1118 k „Návrhu zákona, kterým se mění zákon č.
129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů“.
. průběžně plněno
3.5.2. Usnesením vlády ze dne 25. července 2001 č. 781 bylo ministru vnitra uloženo:
II/1) projednat do 31. října 2001 ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem
práce a sociálních věcí s představiteli krajů postup zřízení funkce koordinátora
Postup zřízení funkce koordinátora romských poradců byl projednán 8. listopadu 2001 na poradě
ředitelů krajských úřadů. Současně jim byla předána vzorová náplň funkce koordinátora, kterou
vypracovalo MPSV a doporučeno organizační zařazení koordinátora do sekretariátu ředitele
krajského úřadu. Na základě tohoto usnesení byly pro rok 2002 vyčleněny finanční prostředky v
kapitole Všeobecná pokladní správa na věcné a osobní výdaje související s prací koordinátora.
• průběžně plněno
II. 2) zahrnout do návrhů připravovaných zákonů zpracovaných v souvislosti se zrušením
okresních úřadů, úpravu činností, kterými se realizuje integrace příslušníků romské komunity
do společnosti, vykonávaných koordinátory a romskými poradci při okresních úřadech jako
přenesenou působnost krajů a obcí s rozšířenou působností
Hlavním záměrem úkolu je vytvořit podmínky pro činnost koordinátora romských poradců při
krajském úřadu, vytvořit podmínky pro činnost romských poradců na obcích s rozšířenou
působností a tím zachovat a rozšířit vybudovanou síť romských poradců při okresních úřadech a
magistrátech měst. Působnost koordinátorů romských poradců a romských poradců byly
25
ministerstvem vnitra zahrnuty do příslušných zákonů vypracovaných k realizaci reformy územní
veřejné správy. Návrhy těchto zákonů vláda schválila na svém zasedání dne 7. listopadu 2001.
Právní úprava činnosti koordinátorů a poradců byla zahrnuta do ,,Návrhu zákona o změně a zrušení
některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů“. Jedná se o část 67, v níž se
doplňuje § 6, zákona č. 273/2001 Sb.. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně
některých zákonů, o nové odstavce 7 a 8. Postavení koordinátorů a poradců je upraveno v „Návrhu
zákona, kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb.. o krajích (krajské zřízení)“ (§ 67, pístu. e) a v
„Návrhu zákona. kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)“ (§ 66 odst. 2).
• průběžně plněno
3.5.3..
Další aktivity MV
Poradní orgány
Pro zajištění úzkého kontaktu s terénem a k řešení naléhavých i koncepčních otázek byla ustavena
pracovní skupina MrK při Ministerstvu vnitra. V roce 2001 se sešla třikrát a řešila problém lichvy v
romské komunitě, možnou spolupráci ČR s Komisí pro rasovou rovnost ve Velké Británii,
diskriminaci při vstupu Romů do restaurací a obdobných prostor, přijímání Romů k Policii ČR
apod.
Ministerstvo vnitra se účastní na práci „Fóra dárců“, což je konzultační skupina složená ze zástupců
dárců, kteří podporují romskou komunitu na lokální úrovni.
Publikační a analytická činnost
Ministerstvo vnitra každoročně zpracovává a předkládá vládě zprávu o extremistických projevech a
trestné činnosti s rasovým motivem za kalendářní rok. „Zpráva o problematice extremismu na
území České republiky v roce 2000“ byla schválena usnesením vlády ze dne 12. září 2001 č. 903.
Další nové materiály:
„Stručná informace k prosazování zákonných možností postupu Ministerstva vnitra a Policie ČR
vůči projevům rasismu a xenofobie“ (přijato usnesením vlády ze dne 21. května 2001 č. 498).
Preventivně informační skupiny Policie ČR
Významnou roli v podpoře a každodenním kontaktu se zástupci romských komunit hrají
Preventivně informační skupiny Policie ČR, kterých je v současné době konstituováno 73. Součástí
jejich práce je informování o nebezpečí rasisticky motivované trestné činnosti, zvyšování právního
vědomí dětí i dospělých a pomoc při odstraňování předsudků mezi Romy a majoritou. Pomáhají
zvyšovat důvěru etnik v práci a profesionalitu Policie ČR.
Aktuální vzdělávací akce pro romské poradce okresních úřadů
Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Radou Evropy pořádalo ve dnech 12. - 14. listopadu 2001
seminář pro romské poradce okresních úřadů a magistrátů měst. Na semináři byla prezentována
politika Rady Evropy v ochraně národnostních menšin, aplikace a dodržování Rámcové úmluvy o
ochraně národnostních menšin a aktivity Evropské komise proti rasismu a intoleranci.
4 . M i n i s t e r s t v o kul t u r y
4.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru kultury uloženo:
4.1.1.
a) zohledňovat průběžně v rámci dotační politiky resortu vůči občanským sdružením
26
příslušníků národnostních menšin specifické potřeby romských aktivit v oblasti
osvětové, kulturní a kulturně vzdělávací, periodických i neperiodických publikací,
přijímání a šíření informací ve veřejnoprávních médiích, termín plnění: průběžně,
V roce 2001 bylo v rámci konkurzu poskytnuto romským a proromským občanským sdružením
2 270 000,- Kč. Prostřednictvím Ministerstva kultury ČR byly poskytnuty dotace z programu na
podporu integrace romské komunity v celkovém objemu 3 808 000,- Kč.
Z dalších grantových programů byly podpořeny např. tyto další projekty: Rozvoj čtenářství
romských dětí (15 000,- Kč), účast romských souborů na Romském festivalu v Utrechtu (20 000,-
Kč), přehlídka romských divadelních souborů AMALIPE (30 000,- Kč), koncert Idy Kelarové v
rámci Českých dnů v Moskvě (70 000,- Kč - celý projekt), etnografická výstava Romové v Polsku
(20 000,- Kč).
Přehled dotací na romské aktivity ve vztahu k celkové dotaci na aktivity národnostních menšin
žijících v ČR
Poskytnutá dotace (v tis. Kč)
rok 1997 1998 1999 2000 2001
nár. menšiny celkem 9111 10056 8977 9620 8200
nár. menšiny bez MrK** 8693
romská nár. menšina 2676 2895 2632 2455 2270
(dotace z MrK) 3808
z dotace pro nár.menš. 29 % 29% 29% 28% 28%
* čísla nejsou konečná
** Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
Problematika národnostního tisku byla přenesena z MK ČR na MF ČR.
. průběžně plněno
4.1.2.
b) zajistit odbornou spolupráci při budování Muzea romské kultury v Brně a dle
rozpočtových možností se průběžně podílet na finančním zajištění jeho činnosti,
termín plnění: průběžně
Odborná spolupráce muzeí zřizovaných MK při budování Muzea romské kultury probíhá již delší
čas. Zejména se jedná o spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně. Moravské zemské
muzeum poskytuje také metodickou pomoc a konzultace při počítačovém zpracování sbírek v
programu DEMUS. Vzhledem k tomu, že se muzeum přestěhovalo do nových prostor, je pro něj
cenná i pomoc na úseku bezpečnosti práce, požární ochrany apod. Metodickou i faktickou pomoc
poskytuje také Technické muzeum Brno, a to na úseku konzervace a restaurování sbírkových
předmětů.
Systematická několikaletá spolupráce probíhá i se Státním památníkem Terezín při dokumentaci a
prezentaci holocaustu.
V roce 2001 byla Muzeu romské kultury poskytnuta dotace ve výši: 1 600 000,- Kč.
27
. průběžně plněno
4.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru kultury uloženo, aby:
4.2.1.
2. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, myšleno průběžně
Požadavky na zamezení rasové (případně jiné) diskriminaci se do právních předpisů v gesci MK
promítají zejména do oblasti hromadných informačních prostředků. Taková úprava se přímo
objevuje v ustanoveních zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, a o změně dalších zákonů, kde konkrétního vyjádření nalézá především v zákazu vysílat
pořady podněcující k nenávisti nebo násilí proti skupině obyvatelstva, určené na základě rasy,
pohlaví, náboženství atd.
Z nově přijatých předpisů je třeba zmínit zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (tzv. knihovní zákon), který k
veřejným knihovnickým a informačním službám zaručuje rovný přístup všem bez rozdílu (viz § 2a
písm. a) a § 8 odst. 1 ).
. plněno průběžně
4.2.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu 2. a tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
Všechny aktivity, které jsou realizovány s podporou Ministerstva kultury ČR, vedou ke kultivaci
osobnosti, rozšíření jejího obzoru, což v konečném efektu přispívá i k eliminaci sledovaných
negativních společenských jevů, k nimž patří i různé formy diskriminace a znevýhodnění. K tomuto
cíli směřují nejen projekty z oblasti kultury národnostních menšin, ale i ostatní, které jsou MK ČR
vyhlašovány. Velká většina uvedených aktivit není určena pouze pro úzké skupiny lidí, ale je
otevřena široké veřejnosti. Kontakt s uměleckými aktivitami, např. tělesně postižených, Romů
apod., nesporně vede k většímu pochopení jejich problémů, způsobu života a myšlení, a tím k větší
toleranci vůči nim.
. plněno průběžně
4.2.3.
4. učinil kroky k podpoře a popularizaci romské kultury, myšleno průběžně
Ministr kultury aktivně přispívá k popularizaci romské kultury. Převzal záštitu nad řadou akcí a
často se jich osobně zúčastní - např. romská encyklopedie „Amare Roma“, každoroční světový
romský festival KHAMORO, festivaly Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm. Nemenší podporu
ministra mají i akce multietnické, na nichž jsou vždy zastoupeni i Romové. V roce 2001 to byl
pořad Domovina v rámci 56. ročníků Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, který pořádá
organizace zřizovaná Ministerstvem kultury - Ústav lidové kultury ve Strážnici. V rámci
vyhodnocení programu porotou byla na tomto festivalu oceněna titulem „laureát festivalu“ paní
Olga Fečová, vedoucí souboru Čhavorikani Luma. Pod záštitou ministra kultury se koná
každoročně mezinárodní folklorní festival „Praha - srdce národů“.
28
• plněno průběžně
4.3. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru kultury uloženo:
4.3.1.
průběžně informovat vládu o postupech v souvislosti s plněním úkolu podle bodu
II/4 usnesení vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279, o koncepci politiky vlády vůči
příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, a
které dále činí k podpoře a popularizaci romské kultury
Vláda je pravidelně informována - viz podrobné informace ke Zprávě o situaci romské komunity v
České republice.Viz také 4.2.3.
. průběžně plněno
4.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru kultury uloženo:
4.4.1.
2) průběžně podporovat tvorbu o romské menšině a její kultuře, jazyce a minulosti a
podílet se na kulturních aktivitách vyplývajících z této tvorby,
Kulturu národnostních menšin s jejími specifiky a potřebami pojímá MK ČR komplexně, včetně
romského etnika. V rámci samostatného „Programu podpory aktivit národnostních a etnických
menšin“ je postavena rovnoprávně vedle ostatních národnostních menšin žijících na území ČR.
Postoj Ministerstva kultury ČR k romské komunitě je definován i v jeho „Strategii účinnější státní
podpory kultury“, který schválila vláda v roce 1999 (a aktualizovala v roce 2001): "Jakkoli bude
zachován rovný přístup ministerstva vůči všem etnickým skupinám, bude zvýšená pozornost
věnována romské menšině". Základním principem přístupu ministerstva k romské minoritě je
vytvořit prostor, v němž by romští občané, představovaní většinou občanskými sdruženími, sami
uplatnili své kulturní zájmy a potřeby. Na základě tohoto principu je každoročně vyhlašován
„Konkurs na podporu kultury národnostních menšin žijících v České republice“.
. průběžně plněno
4.4.2. Týmž usnesením vláda ministru kultury doporučila, aby:
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
. průběžně plněno
5 . M i n i s t e r s t v o p r ů m y s l u a o b c h o d u
5.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č.686 bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo:
5.1.1.
a) ve spolupráci s ČOI důsledně dbát na dodržování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele, v platném znění, zejména § 6 s využitím možnosti ukládání pokut pro ty
29
podnikatele, kteří odmítají obsluhovat občany jen kvůli jejich příslušnosti k romské
menšině, termín plnění: průběžně,
Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI) věnuje problematice rasové diskriminace soustavnou
pozornost. Jedná se o problematiku velice citlivou, a to i z hlediska provádění vlastní kontrolní
činnosti. V řadě případů lze totiž jen obtížně namodelovat danou situaci, a to i za přítomnosti
romských inspektorek. V současné době jsou u ČOI zaměstnány dvě romské inspektorky, a to v
Ústí nad Labem a v Ostravě.
Převážná většina kontrol vychází z podání občanů a občanských iniciativ. Problematice rasové
diskriminace se věnují též četné další kontroly vždy jako součást celkové prověrky na obchodních
provozovnách. Při kontrolách se často účastní i zástupci romských občanských iniciativ. Využívána
je i spolupráce Policie ČR a živnostenských úřadů. Zjištění jsou evidována v celkové databázi, na
jejímž základě se provádějí i opakované kontroly provozoven, na které bylo směrováno podání.
Nejznámějším případem byl písemný zákaz vstupu Romům v Břeclavi do hotelu Terezka počátkem
90. let. Od té doby nebyla takováto forma hrubé diskriminace zjištěna.
Časovou řadu podání obsahuje následující tabulka:
1996 1997 1998 1999 2000 2001
Počet udání na rasovou diskriminaci 11 11 16 21 12 18
Potvrzeno jako částečně oprávněné 0 0 0 1 0 0
Potvrzeno jako oprávněné 1 0 3 1 1 2
Počty všech kontrol, provedených v roce 2001 inspektory - příslušníky národnostních menšin:
Kontroly Samostatně Ve dvojici
celkem
Romská inspektorka Ústí nad Labem 262 9 253
Romská inspektorka Ostrava 223 106 117
Slovenská inspektorka Tábor 170 19 151
Slovenská inspektorka Karlovy Vary 111 6 105
Rozdílnost v četnosti kontrol je způsobena jednak jejich zaměřením a jednak specifiky jednotlivých
inspektorátů. Obě slovenské inspektorky jsou zařazeny do sekce technické kontroly, která je časově
náročnější. Inspekce poskytla zLP podrobný přehled všech řešených případů za rok 2001. Inspekce
dále zpracovala a poskytla zLP informace o vybraných případech z minulých let, které byly
potvrzeny jako částečně či plně oprávněné.
. průběžně plněno
5.1.2.
b) rozšířit podporu projektů zaměřených na zaměstnávání obtížně zaměstnavatelných
osob v rámci Podpory malého a středního podnikání z dosavadní formy omezené na
doplňkový program Speciál, termín plnění: průběžně
30
Dne 11. 12. 2000 schválila vláda ČR usnesením č. 1257 Programy podpory malého a středního
podnikání na období 2001 - 2004. V podmínkách programů nejsou vytvářeny specifické podmínky
pro zaměstnávání určitých skupin obyvatelstva. Jsou přístupné malým a středním podnikatelům se
sídlem na území České republiky bez jakéhokoliv národnostního omezení.
Také na období 2001 - 2004 byl schválen program Speciál, který vytváří podmínky pro
zaměstnávání občanů z problémových skupin. Tento program je koncipovaný jako doplňkový
program k programům podpory malého a středního podnikání, jmenovitě k programům Záruka,
Kredit, Trh, Start, Kooperace, Region, Vesnice, Regenerace, Preference, Provoz, Hranice a
Regiozáruka. To znamená, že ke všem projektům, které získají podporu z uvedených programů, lze
na každého nově přijatého zaměstnance z problémových skupin obyvatelstva poskytnout dotaci z
programu Speciál. Program Speciál umožňuje poskytnout podnikatelským subjektům dotaci na
každého nově přijatého zaměstnance z problémových skupin obyvatelstva ve výši 4 000,- Kč za
každý jím prokazatelně odpracovaný měsíc.
Statistické údaje programu Speciál
1997 1998 1999 2000 k 30.9.2001
Počet podpor 11 12 18 34 25
Objem v mil. Kč 0,8 3,2 11,3 29,4 23,6
Počet vytvořených prac. míst 18 68 142 161 x
x) údaje nejsou dosud k dispozici
. průběžně plněno
5.2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru průmyslu a obchodu
doporučeno, aby:
5.2.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového
řízeníhodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
Lze konstatovat, že v rámci ministerstva jsou všechny materiály, týkající se dané problematiky,
posuzovány věcně příslušnými útvary a úkol je takto průběžně plněn.
. průběžně plněno
6 . M i n i s t e r s t v o z emě d ě l s t v í
6.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru zemědělství uloženo:
6.1.1.
ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí, s představiteli romských organizací
nacházet možnosti pro využití firem zaměstnávajících romské občany při zadávání
zakázek v rámci působnosti jejich resortů (týkajících se např. údržby vodních toků
v rámci Státní meliorační správy a Lesů České republiky), termín plnění: průběžně
31
Celý systém zaměstnanosti romské populace je na Ministerstvu zemědělství řešen komplexně až do
nejnižších organizačních článků, tj. zemědělských agentur působících v jednotlivých okresech,
státních podniků a rozpočtových a příspěvkových organizací resortu.
I pro rok 2001 platí doporučení Ministerstva zemědělství, aby organizace tohoto resortu podle
svého zaměření a možností při dodržování všech ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, využívaly § 49 tohoto zákona a u vhodných
zakázek oslovovaly k podání nabídek romské firmy nebo firmy zaměstnávající pracovníky romské
národnosti. Tato forma zaměstnávání romských spoluobčanů se uplatňuje především na úseku
vodního a lesního hospodářství. V takto nastaveném trendu hodlá Ministerstvo zemědělství
pokračovat i v příštím období.
Největším problémem, který neumožňuje větší zapojeni romských firem, je zpravidla nesplnění
technických a odborných předpokladů, které jsou pro zadáváni veřejných zakázek s finanční účastí
státu vyžadovány, neboť tuto firmy většinou postrádají živnostenská oprávnění a autorizované
techniky pro prováděni staveb a proto nemohou být nositeli náročnějších zakázek. Přesto lze
konstatovat, že firmy zaměstnávající Romy se na realizaci prací při opravě a údržbě zejména
drobných vodních toků podílely i v roce 2001.
Většinu takových zakázek realizovaly tyto firmy pro Zemědělskou vodohospodářskou zprávu, státní
podnik Lesů České republiky a pro závod Rokycany státního podniku Povodí Vltavy.
Celkem bylo ve veřejných soutěžích z počtu 46 oslovených romských podnikatelů vybráno 23 k
plnění zakázek. U zakázek malého rozsahu podle § 49 zákona o zadávání veřejných zakázek, bylo
romským firmám zadáno dalších 31 akcí v celkové hodnotě cca 6,5 mil. Kč. Velice se osvědčila
spolupráce např. s firmou Giňo v Rokycanech, výborné zkušeností jsou s pracovní skupinou Romů
provádějících zemní práce pro společnost Ingos Praha.
• průběžně plněno
6. 2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru zemědělství doporučeno, aby:
6.2.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, termín plnění: průběžně
Materiály připravované na Ministerstvu zemědělství či zde hodnocené v rámci meziresortního
připomínkového řízení jsou vždy posuzovány rovněž z hlediska soužití většinové společnosti s
romskou menšinou s ohledem na vládní koncepci integrace Romů.
. plněno
7 . M i n i s t e r s t v o ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í
7.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru životního prostředí uloženo:
7.1.1.
ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí, s představiteli romských organizací
nacházet možnosti pro využití firem zaměstnávajících romské občany při zadávání
zakázek v rámci působnosti jejich resortů (týkajících se např. údržby vodních toků
v rámci Státní meliorační správy a Lesů České republiky), termín plnění: průběžně
32
Ministerstvo nezaslalo informace o plnění.
. plnění nelze vyhodnotit
7.2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru životního prostředí
doporučeno, aby:
7.2.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
Ministerstvo nezaslalo informace o plnění.
. plnění nelze vyhodnotit
8 . M i n i s t e r s t v o o b r a n y
8.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru obrany uloženo, aby:
8.1.1.
b) v rámci základní prezenční služby přispívat ke získání / zvýšení profesní kvalifikace
příslušníků romské komunity, termín plnění: průběžně
Úkol je průběžně plněn. Především u skupin nízce kvalifikovaných vojáků považuje armáda plnění
tohoto úkolu za důležité. Zejména v těch případech, kdy jde o profese styčné s civilními spojené
s obsluhou moderní techniky (automobilní, ženijní, spojovací atd.) a nebo službami logistickými
(příprava stravy, zásobování, opravárenství atd.).
. průběžně plněno
8.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru obrany uloženo, aby:
8.2.1.
2. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, průběžně
MO se podařilo výše požadované podmínky vytvořit. Činilo tak paralelně se snahou o eliminaci
šikany, kterou považuje za jeden z nejzrůdnějších a nejškodlivějších sociálně patologických
jevů,bohužel pořád ještě dosti silně rozšířených.
. průběžně plněno
8.2.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu II / 2. a) tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
MO nepovažuje „vyrovnávací akce“ v řízeném resortu za potřebné. Pokud se ovšem někde, tj.
mimo hranice resortu obrany, taková nutnost objeví, je MO ochotno a připraveno na ni podle svých
dispozic a vládních intencí adekvátně reagovat.
33
. úkol sledován
8.3. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru obrany uloženo, aby:
8.3.1.
při provádění náboru do Armády České republiky věnovat zvýšenou pozornost náboru
mladých romských mužů a žen, termín plnění: průběžně,
MO učinilo několik veřejných nabídek, tlumočených speciálně na romských fórech, bez viditelných
úspěchů a většinou i bez ohlasu (např. v MrK, při seminářích konaných v prostorách Parlamentu
ČR nebo prostřednictvím o.p.s. Rovné šance, založené paní poslankyní Orgoníkovou).
Nicméně MO bude hledat účinnější prostředky propagace i živé práce, neboť na rekrutaci adeptů
z romské komunity je opravdu zainteresováno. O příslušníky národnostních menšin včetně romské
má Armáda ČR vnitřní zájem už z důvodu vyváženosti mezi dobrovolnickou a nedobrovolnickou
sloužící částí tohoto etnika.
. průběžně plněno
8.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru obrany doporučeno, aby:
8.4.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového
řízení hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, termín plnění: průběžně
Ministerstvo nepodalo zprávu o plnění tohoto úkolu
. nelze vyhodnotit
9 . M i n i s t e r s t v o s p r a v e d l n o s t i
9.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru spravedlnosti uloženo:
9.1.1.
sledovat stav trestné činnosti s rasovým kontextem a pravidelně informovat vládu o
vývoji této trestné činnosti, termín plnění: průběžně
Tento úkol Ministerstvo spravedlnosti průběžně plní ve spolupráci s Ministerstvem vnitra.
Pravidelně předkládá Ministerstvu vnitra podklady pro zpracování Zprávy o problematice
extremismu na území ČR uvádějící počty pravomocně odsouzených osob za jednotlivé trestné činy
s rasovým kontextem.
. průběžně plněno
9.2. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru spravedlnosti uloženo, aby:
9.2.1.
2. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, termín plnění: průběžně
V současné době Parlament ČR projednává Ministerstvem spravedlnosti vypracovaný návrh novely
zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 972) – dále jen
34
„trestní zákon“, ve kterém se skutkové podstaty trestných činů násilí proti skupině obyvatelů a
proti jednotlivci (§ 196 a 197a), hanobení národa, rasy a přesvědčení (§ 198) a trestného činu
podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování práv a svobod (§ 198a), ublížení na
zdraví (§ 221 i a 222), vraždy (§ 219) rozšiřují tak, aby poskytovaly trestněprávní ochranu též před
závažnými útoky motivovanými nenávistí k určité etnické skupině. Toto doplnění je v souladu s
požadavkem obsaženým ve Směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29.6.2000, kterou se provádí zásada
rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ.
MS vypracovalo rovněž návrh novelizace zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, do níž bylo zařazeno ustanovení § 26 odst. 3, podle nějž ve věcech ochrany
před diskriminací na základě rasového nebo etnického původu se účastník občanského soudního
řízení může dát zastupovat i právnickou osobou, jejímž posláním je ochrana před takovou
diskriminací.
Ustanovení § 133a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se touto novelizací
navrhuje doplnit v tom smyslu, že skutečnosti tvrzené o tom, že účastník řízení byl diskriminován
na základě svého rasového nebo etnického původu, bude mít soud v pracovních věcech za
prokázané, pokud v řízení nevyjde najevo opak. Totéž se bude vztahovat na řízení ve věcech
zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám,
členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových
sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb. I v tomto případě jde o
implementaci Směrnice 2000/43/ES. Návrh byl schválen vládou a byl předložen Poslanecké
sněmovně, která jej však vrátila vládě k dopracování.
. průběžně plněno
9.2.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu II / 2. a tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
Ministerstvo nezaslalo informace o plnění.
. plnění nelze vyhodnotit
9.3. Usnesením vlády ze dne 14. července 1999 č. 720 bylo ministru spravedlnosti uloženo:
9.3.1.
7) průběžně sledovat vyřizování trestních věcí s extremistickým podtextem soudy
z hlediska rychlosti a plynulosti trestního řízení a pokud bude v rámci prověrky zjištěno
závažnější pochybení v rozhodování soudů, posoudit návrh na využití práva podat
mimořádný opravný prostředek – stížnost pro porušení zákona
Uložený úkol Ministerstvo spravedlnosti plní průběžně tak, že zasílá vládě ČR informaci za běžný
kalendářní rok. Naposledy tak poskytlo informaci za rok 2000.
Nutno však konstatovat, že dohledovou činnost směřující k podání stížnosti pro porušení zákona v
neprospěch obviněného stíhaného pro trestné činy s rasovým kontextem, významnou měrou
ovlivnilo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo ustanovení § 272 odst. 1 zákona č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, čímž
ministrovi spravedlnosti odebralo možnost podat stížnost pro porušení zákona v případech, kdy byl
porušen zákon v neprospěch pachatele těchto trestných činů, včetně toho, že jim byl případně
uložen nepřiměřeně mírný trest. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. však
35
zavedla institut dovolání, který dává nejvyššímu státnímu zástupci možnost použít tohoto nového
mimořádného opravného prostředku v případech, kdy pravomocná rozhodnutí soudů spočívala na
nesprávném právním posouzení skutku ve prospěch pachatele, kdy byl uložen trest pod trestní
sazbou stanovenou v trestním zákoně, případně tam, kde bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného
opravného prostředku, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Zmíněnou novelou
trestního řádu získává nejvyšší státní zástupce ještě další významné oprávnění využitelné k
ovlivnění trestního stíhání trestných činů s rasovým podtextem. Ustanovení § 174a citovaného
zákona mu totiž dává možnost do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná rozhodnutí nižších
státních zástupců o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci. Tam, kde by postup části
policejních orgánů a v návaznosti i státních zástupců nevedl k náležitému zjišťování trestné činnosti
s rasistickým prvkem a k spravedlivému potrestání jejich pachatelů, může mít tato nová pravomoc
nejvyššího státního zástupce zásadní význam.
Po zmíněné novele trestního řádu a zejména po nedávném rozhodnutí Ústavního soudu nebude však
mít Ministerstvo spravedlnosti k dispozici žádný výrazný přímý právní nástroj, kterým by mohlo
ovlivnit zákonnost průběhu trestního stíhání v těchto kauzách, ani jejich výsledek.
. průběžně plněno
9.4. Usnesením vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 bylo ministru spravedlnosti uloženo:
9.4.1.
a) aby zabezpečil součinnost probačních pracovníků na přípravě resocializačního
programu uvedeného v bodě 4 tohoto usnesení, a aby po vypracování tohoto programu
s ním seznámil soudce prostřednictvím předsedů a místopředsedů soudů jako orgánů
státní správy a všechny probační pracovníky cestou metodického pokynu, termín
neuveden – pořádková lhůta 30 dnů
Probační a mediační služba ČR začala působit od 1.1.2001, kdy nabyl účinnosti zákon č. 257/2000
Sb., o probační a mediační službě. Vzhledem k poměrně krátké době existence služby není v
současné době prozatím k dispozici probační resocializační program s přímým zaměřením na
pachatele rasisticky motivovaných trestných činů. Podle statistických údajů týkajících se probační a
mediační činnosti za období leden-srpen 2001 lze uvést, že z celkového počtu službou evidovaných
případů (celkem 17 068) tvoří případy s určitým rasistickým podtextem velmi nízké číslo - 53, tj.
0.3 % všech evidovaných případů. V kvantitativních rozměrech je sice tento počet případů malý,
nicméně možné efektivní dopady práce PMS s tímto typem klientů se mohou do integrity, zejména
regionální komunity, promítnout velmi intenzívně. Každý jednotlivý trestný čin tohoto typu může
mít na život společnosti a etnických minorit dalekosáhlé negativní důsledky. Prevence a intervence
PMS v podobě zprostředkování řešení jednotlivých konfliktů i ohnisek jejich možného vzniku na
regionální úrovni by měla být jedna z klíčových oblastí činnosti středisek PMS a rovněž služby jako
celku.
Skutečnost, že PMS prozatím zpracovávala tak nízký počet případů výše uvedeného typu, může být
vysvětlena jednak samotnou trestněprávní praxí a jednak skutečností, že se PMS i z takto malého
počtu případů dostane jen mizivá část. Přitom lze předpokládat, že část pachatelů rasisticky
motivovaných trestných činů by byla vhodná k intenzivnější formě práce v podobě probačního
dohledu doplněného např. jeho účastí na programu zaměřeného na zvládnutí nejrůznějších konfliktů
motivovaných rasistickým pohledem a chováním pachatele vůči okolí nebo osobám v jeho
blízkostí. Probační činnosti úředníka nebo PMS s tímto okruhem pachatelů by mohla být také
vhodně doplňována mediačními aktivitami, které by mohly vést k vyřešení konkrétního konfliktu
mezi pachatelem a obětí, který spácháním trestného činu buď vznikl nebo mu již v nějaké podobě
předcházel.
36
K situaci v oblasti práce s pachateli rasisticky motivovaných trestných činů v době před vznikem
PMS, tj. v době, kdy u jednotlivých okresních (obvodních) a krajských (městských) soudů působili
probační úředníci, můžeme sdělit, že v této době vzhledem k nevyjasněnosti oblastí působnosti a
konkrétní odborné náplně jejich činnosti nevyvíjeli tito úředníci v uvedené oblasti žádné vlastní
iniciativy. Proto bod 3. a) usnesení vlády ze dne 28. července 1999 č. 789 nebyl v praxi de facto
realizován, zejména kvůli neexistenci PMS, která by se tímto tématem mohla systematicky zabývat.
V současné době si PMS uvědomuje potřebnost vytvoření určitých postupů a způsobů práce s
pachateli rasisticky motivovaných trestných činů. Proto v souladu s usnesením vlády č. 903/2001
ředitelství PMS zpracovává návrh koncepce probačních a mediačních aktivit v rámci řešení
problémů spojeného s extremismem, jejíž součástí by měly být i konkrétní návrhy na vytváření
takto specificky orientovaných programů. Na tvorbě tohoto materiálu bude ředitelství PMS
spolupracovat se zmocněncem vlády ČR pro lidská práva, Ministerstvem práce asociálních věcí a
Ministerstvem vnitra.
Další oblastí možných aktivit, do které se problematika potlačování extremismu promítne, je
organizování vlastních společných vzdělávacích programů (přednášky, semináře apod.). Tyto
aktivity budou v příštím roce koncipovány jako jednooborové (určené pro úředníky a asistenty
PMS) i jako víceoborové (pro soudce, státní zástupce, úředníky PMS a asistenty). Tyto vzdělávací
programy se stanou součástí koncepce dalšího vzdělávání úředníků a asistentů PMS na rok 2002,
které ředitelství PMS dopracovává a do konce roku 2001 předloží ke schválení ministru
spravedlnosti.
Státní zástupci postupují i nadále podle pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř.č.
3/1995 ze dne 15.5.1995, kterým se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu
trestných činů motivovaných národnostní a rasovou nesnášenlivostí, popř. zaměřených na jiné
občany pro jejich politické přesvědčení nebo náboženské vyznání.
V současné době je zpracovávána novela výše uvedeného pokynu obecné povahy, která jednak
reaguje na novelu trestního řádu účinnou od 1.1.2002, tj. ukládá povinnost zkoumat, zda v
konkrétní trestní věci není na místě podání dovolání nejvyšším státním zástupcem a jednak ukládá
státním zástupcům další povinnosti v souvislosti s trestním stíháním pro předmětné trestné činy, a to
obligatorní účast státního zástupce při úkonu, kdy v průběhu prověřování je prováděn jako
neodkladný nebo neopakovatelný úkon výslech svědka za účasti soudce (§ 158a trestního řádu),
zvýrazňuje povinnost státního zástupce věnovat pozornost prokázání pohnutky jednání pachatele a
ukládá povinnost přezkoumat veškerá rozhodnutí a opatření policejního orgánu vydaná podle §
159a trestního řádu. Tato novela pokynu obecné povahy nabude účinnosti rovněž 1.1.2002.
. průběžně plněno
9.4.2.
c) aby státní zastupitelství v případech osob obžalovaných z trestných činů motivovaných
rasovou, národnostní, politickou nebo náboženskou nesnášenlivostí důkladně zkoumalo
možnost podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, pokud soud pravomocně
nevyhoví obžalobě, a využívalo poznatků ze znaleckých posudků, případně zadávalo
nové znalecké posudky a odborná vyjádření, v trestních věcech s těmi obviněnými, kteří
mohou být na základě důkazů považováni za příslušníky hnutí směřujícího k potlačení
práv a svobod občanů, myšleno průběžně
Trestným činům rasově motivovaným je vždy věnována samostatná část Zvláštní zprávy o činnosti
státního zastupitelství za uplynulý rok. Ze zprávy o činnosti za rok 2000 je možno uvést, že pokud
jde o trestné činy spáchané z rasových, národnostních nebo jiných nenávistných pohnutek, projevil
se v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999 pokles celkového počtu stíhaných a žalovaných osob pro
tyto trestné činy, a to o 7,7 % (stíhané osoby) a o 11,5 % (žalované osoby). Na tomto poklesu se
však podílel výlučně pokles stíhaných osob v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
37
V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Praze byla v podstatě zachována úroveň roku 1999. V
této souvislosti je třeba konstatovat, že Nejvyšší státní zastupitelství nemá k dispozici statistické
údaje, které by se týkaly výlučně romských komunit.
V roce 2000 vzrostl počet stíhaných a žalovaných osob pouze u trestných činů podpory a propagace
hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů podle § 260 TrZ , hanobení národa, rasy a
přesvědčení podle § 198 TrZ a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezení jejich
práv a svobod podle § 198a TrZ. U ostatních trestných činů došlo naopak k poklesu počtu stíhaných
i žalovaných osob.
V případě trestného činu podle § 260 TrZ byl v rámci celé ČR zaznamenán nárůst o 51,9 % u
stíhaných osob a o 81,1 % u žalovaných osob, přičemž u státních zastupitelství v obvodu. Vrchního
státního zastupitelství v Praze došlo k nárůstu o 92,1 % u stíhaných osob a o 154,2 % u žalovaných
osob. Obdobná situace byla v roce 2000 i u trestného činu podle § 198 TrZ.
Ze statistických údajů lze dovodit, že trestné činy spáchané z národnostní, rasové nebo jiné
nenávistné pohnutky se vyskytují v různých regionech velmi nerovnoměrně. Nejvýrazněji je
zastoupen Severomoravský kraj, hl.m. Praha a Severočeský kraj.
Nejvyšší státní zastupitelství nad rámec úkolů, které vyplývají z pokynu obecné povahy č. 3/1995,
sleduje většinu závažnějších trestných věcí, týkajících se podezření ze spáchání trestné činnosti
motivované rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí nebo spáchané příslušníky extremistických
skupin, přičemž většina takto sledovaných věcí se týká příslušníků romské komunity. Zahájení
sledování takových věcí je iniciováno zejména informacemi ze sdělovacích prostředků a poznatků
získaných ze situačních zpráv Policie ČR.
Státní zástupce odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Stanislav Potoczek
je pravidelně členem pracovních skupin, které jsou vytvářeny k řešení předmětné problematiky
odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra, zejména pracovní skupiny ke zpracování
každoroční Zprávy o problematice extremismu na území ČR. Tato zpráva je předkládána vládě ČR
a předchází ji připomínkové řízení, přičemž jedním z připomínkových míst je i Nejvyšší státní
zastupitelství.
. průběžně plněno
9.5. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru spravedlnosti uloženo:
9.5.1.
a) v součinnosti s ministrem vnitra a zLP vypracovat a vládě předložit analýzu právního
stavu trestněprávní a přestupkové ochrany fyzických a právnických osob před rasisticky
motivovanými útoky, včetně projevů rasové diskriminace všech forem, termín plnění:
31. 12. 2001
Dopisem ministra spravedlnosti ze dne 14.7.2000 bylo Institutu pro kriminologii a sociální prevenci
uloženo vypracovat analýzu právního stavu trestněprávní a přestupkové ochrany fyzických a
právnických osob před rasisticky motivovanými útoky, včetně projevů rasové diskriminace všech
forem.
K zajištění tohoto úkolu byl v IKSP jmenován tým, složený jak z právníků, tak z dalších odborníků,
kteří mají zkušenosti z oblasti romské problematiky. Vedením týmu byla pověřena Dr. Markéta
Štěchová, CSc. Kromě toho je úkol řešen i ve spolupráci s externími odborníky a zejména resorty
uvedenými na těchto úkolech v usnesení vlády.
Analýza byla 30.11.2001 předložena ministru spravedlnosti k dalšímu opatření. Následně bude
vypracována rovněž obsáhlejší závěrečná zpráva určená pro prezentaci v edici IKSP, pro publikační
činnost a semináře pro odborníky.
38
. průběžně plněno
9.5.2
b) ve spolupráci se zLP připravit interaktivní semináře pro vybrané soudce a státní
zástupce s tématikou postihu rasisticky motivovaných trestných činů, včetně možností
využití alternativních trestů ve spolupráci s probačními úředníky, termín plnění: 31. 8.
2000
Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím Institutu pro další vzdělávání soudců a státních zástupců
se danou problematikou průběžně zabývá a zařazuje ji průběžně do řady vzdělávacích akcí. Dne
14.12.2001 proběhne specializovaný seminář pro soudce, státní zástupce a úředníky Probační a
mediační služby k problematice romské populace.
. splněno
9.5.3.
c) ministři spravedlnosti a vnitra v součinnosti se zLP a ve spolupráci s místopředsedou
vlády a ministrem práce a sociálních věcí vypracovat a vládě předložit analýzu
trestního práva a přestupkového práva, včetně metodických pokynů, a analýzu postupů
při zajišťování odstranění rasové diskriminace a zajišťování integrace Romů a dalších
menšin a etnických skupin do společnosti, včetně pravomocí jednotlivých institucí a
vyhodnocení účinnosti práce těchto institucí, termín plnění: 31. 12. 2001
Dopisem ministra spravedlnosti ze dne 14.7.2000 bylo Institutu pro kriminologii a sociální prevenci
uloženo vypracovat analýzu trestního práva a přestupkového práva, včetně metodických pokynů, a
analýzu postupů při zjišťování odstraňování rasové diskriminace a zajišťování integrace Romů a
dalších menšin do společnosti, včetně pravomoci jednotlivých institucí a vyhodnocení účinnosti
práce těchto institucí.
K zajištění tohoto úkolu byl v IKSP jmenován tým, složený jak z právníků, tak z dalších odborníků,
kteří mají zkušenosti z oblasti romské problematiky. Vedením týmu byla pověřena Dr. Markéta
Štěchová, CSc.
V roce 2001 probíhal především sběr materiálů a údajů. V současné době se zpracovává syntéza
získaných poznatků. Analýza byla 30.11.2001 předložena ministru spravedlnosti k dalšímu
opatření. Následně bude vypracována rovněž obsáhlejší závěrečná zpráva určená pro prezentaci v
edici IKSP, pro publikační činnost a semináře pro odborníky.
. průběžně plněno
9.6. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru spravedlnosti doporučeno,
aby:
9.6.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
Ministerstvo spravedlnosti nemá poznatky, že by doporučení, aby zpracovatelé materiálů
předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení hodnotili tyto materiály i z
hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou společností a romskou menšinou, nebylo
respektováno.
39
. průběžně plněno
10. M i n i s t e r s t v o p r o m í s t n í ro z v o j
10.1. Usnesením vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 bylo ministru pro místní rozvoj uloženo:
10.1.1.
b) podporovat projekty programů bydlení, na uskutečňování těchto projektů a na
rozhodování o přidělení postavených bytů se mají podílet místní romské organizace a
firmy, termín plnění: průběžně
MMR navrhuje tento úkol zrušit - Program podpory výstavby nájemních bytů a technické
infrastruktury, v rámci něhož bylo možno v dřívějších letech poskytovat finanční pomoc i na
projekty bydlení pro romskou komunitu, nebyl v roce 2001 nově vyhlášen a tudíž nebyly přijímány
nové žádosti. Uvedený Program bude utlumován s tím, že těžiště řešení problematiky bydlení osob
se zvláštními potřebami v oblasti bydlení, mezi které část romské komunity patří, bude přeneseno
na nový Program výstavby podporovaných bytů. Řešení prostřednictvím stávajícího Programu
podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury nepovažuje MMR za vhodné i z toho
důvodu, že Ministerstvo pro místní rozvoj nemá možnost ovlivňovat výběr budoucích nájemníků,
který probíhá podle kritérií stanovených obcemi jako vlastníky nájemních bytů.
. průběžně plněno
10.2. Usnesením vlády ze dne ze dne 22. září 1999 č. 978 bylo ministru pro místní rozvoj
uloženo:
10.2.1.
1. poskytnout v rámci rozpočtové kapitoly MMR finanční prostředky ve výši 16 500 tis.
Kč na podporu záměru na výstavbu Vesničky Soužití v Ostravě – Muglinově, a to
Diecézní charitě ostravsko-opavské jako účelovou dotaci na realizaci uvedeného
záměru, termín neuveden, pořádková lhůta 30 dnů
2. sledovat ve spolupráci s vládním zLP výstavbu Vesničky soužití a informovat o této
výstavbě vládu do 31. ledna 2000
Dotace byla vyplacena v lednu 2001 v uvedené výši na účet Diecézní charity ostravsko-opavské.
. splněno
10.3. Usnesením vlády ze dne 19. dubna 2000 č. 387 bylo ministru pro místní rozvoj uloženo:
10.3.1.
2. zajistit spolufinancování projektu podle bodu III.2 usnesení, ve kterém vyslovila
souhlas s poskytnutím státní podpory k realizaci projektu komunitního bydlení občanů
romské národnosti v městě Brně ve formě dotace městu Brnu na spolufinancování
projektu ve výši 32,5 mil. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj
v letech 2000 a 2001, a to 12,5 mil. Kč v roce 2000 a 20 mil. Kč v roce 2001.
Dotace byla poskytnuta v uvedené výši.
. splněno
40
10.4. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo ministru pro místní rozvoj uloženo:
10.4.1.
a) průběžně ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí
zpracovat v souladu s Koncepcí bytové politiky s využitím zahraničních zkušeností
koncepci podpory levného bydlení pro rodiny ze znevýhodňujícího sociokulturního
prostředí,
MMR navrhuje úkol vypustit jako splněný. Program výstavby podporovaných bytů zpracovaný v
návaznosti na Koncepcí bytové politiky je připraven, přičemž na jeho přípravě se zástupci MPSV
podíleli. Jinou věcí je zahájení jeho realizace, které je podmíněno uvolněním finančních prostředků
ze státního rozpočtu. V návrhu státního rozpočtu na rok 2002 zatím požadované finanční prostředky
vyčleněny nejsou.
• průběžně plněno
10.4.2.
b) zajistit vyhodnocení celookresních šetření bydlení sociálně slabých Romů, ve kterém
přednostové okresních úřadů označí místa vysoké koncentrace Romů se sociálními,
bytovými a dalšími problémy,včetně popisu vzniku těchto koncentrací, a to na základě
metodiky zpracované zLP a ministry vnitra, pro místní rozvoj a 1. místopředsedou vlády
a ministrem práce a sociálních věcí, termín 31.12.2000
Z celkového počtu 72 okresů, které byly MrK vyzvány ke zjištění údajů, dva okresy nedodaly
vyplněný dotazník (okres Mladá Boleslav a Karlovy Vary), čtyři okresy nenašly ve své lokalitě
žádnou komunitu, která by odpovídala zadání podle metodického listu, a 67 zbývajících okresů
dodalo celkem 404 vyplněné dotazníky. Celkem bylo vyplněno 404 dotazníků. 313 vyplnili romští
poradci tj. v 55 okresech, v 10 okresech provedli šetření jiní pracovníci sociálního odboru. MMR
výsledky výzkumu zpracovalo a předalo je s podrobným komentářem zLP.
. splněno
10.4.3.
c) průběžně podporovat v rámci Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické
infrastruktury projekty bydlení pro Romy v případě řešení potřeb bydlení romských
rodin doporučit při výběrovém řízení jako jednu z podmínek, že firma zaměstná před
zahájením výstavby romské nezaměstnané, a to přednostně budoucí uživatele bytů,
MMR navrhuje tento úkol zrušit ze stejných důvodů jako v případě úkolu z usnesení č. 686/97.
10.4.4.
d) průběžně spolupracovat s 1. místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí
a s Meziresortní komisí pro záležitosti romské komunity při metodickém vedení
romských poradců za účelem napomoci minimalizovat dopady znevýhodňujícího
sociokulturního prostředí v otázkách bydlení,
Úkol je průběžně plněn, poslední školení romských poradců plánované na 19. října 2001 v Brně
bylo odvoláno pro nedostatek zájmu ze strany romských poradců.
. průběžně plněno
41
10.4.5
e) průběžně zařazovat výzkum romské problematiky mezi významné výzkumy resortu,
MMR zadalo v roce 2001 Socioklubu (sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální
politiky) Výzkum k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě, a na nějž byla poskytnuta
dotace ve výši 500 000,- Kč z položky Podpora projektů Integrace romské komunity Kapitoly
Všeobecná pokladní správa. Zpráva o výsledcích tohoto výzkumu je přiložena v předkládaném
materiálu. Na základě této zprávy bude mj. připravena publikace určená pro zainteresovanou
veřejnost, obsahující jak ucelenou informaci o procesech územní segregace v oblasti bydlení ze
širších souvislostí, tak návody a doporučení pro praktické využití, pro vzdělávání sociálních
pracovníků, funkcionářů nestátních subjektů, zastupitelů místních samospráv a další. Zpráva o
výzkumu (viz. příloha č.2, části IV.) také formuluje určitá východiska pro koncepci nápravných a
ochranných opatření a nabízí k diskusi některé možnosti řešení.
. průběžně plněno
10.5. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru pro místní rozvoj
doporučeno, aby:
10.5.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
. průběžně plněno
11 . M i n i s t e r s t v o za h r a n i č n í c h v ě c í
11. 1. Usnesením vlády ze dne 14. července 1999 č. 720 bylo ministru zahraničních věcí
uloženo:
11.1.1.
6) V rámci jednání na mezinárodní úrovni zajišťovat dostatečnou informovanost
zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou, MV a Policií ČR k postihu
rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze
eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace ve společnosti, průběžně
MZV pro účely zajištění dostatečné informovanosti zahraničních partnerů vypracovalo souhrnné
informační materiály. Souhrnná informace o situaci romské komunity vypracovaná a distribuovaná
na všechny zastupitelské úřady ČR v březnu 2001 shrnuje všechna opatření vlády ve vztahu k
romské komunitě, včetně opatření přijatých za účelem eliminace projevů rasismu, intolerance a
nesnášenlivosti. Zkrácená verze v překladu do angličtiny byla v rámci bilaterálních i
multilaterálních kontaktů předáváno zahraničním partnerům přímo či prostřednictvím
zastupitelských úřadů ČR. Tento materiál MZV průběžně aktualizuje, celková revize probíhá
dvakrát do roka, nová verze materiálu je vypracována k 20. listopadu 2001.
Relevantní informace byly zahraničním partnerům poskytnuty také v rámci mezinárodních
organizací.
- Ve dnech 7. - 8. 5. 2001 byla před Výborem proti mučení projednávána 2. periodická zpráva ČR o
plnění Úmluvy OSN proti mučení, jinému krutému, ponižujícímu nebo nelidskému zacházení nebo
42
trestání (CAT) a ve dnech 11. - 12. července 2001 se konala před Výborem OSN pro lidská práva
obhajoba úvodní zprávy ČR o plnění závazků plynoucích z Mezinárodního paktu o občanských a
politických právech (ICCPR). V rámci obou těchto jednání delegace ČR informovala o aktuálním
přístupu ČR k problematice rasismu a extremismu a o postavení romské komunity v ČR.
- V rámci příprav i v průběhu zasedání Světové konference OSN proti rasismu, rasové diskriminaci,
xenofobii a související intoleranci (WCAR), která se uskutečnila ve dnech 31. 8. - 8. 9. 2001 v
jihoafrickém Durbanu, kladla delegace ČR mj. důraz na přijetí konkrétních opatření ve vztahu k
romské problematice, zvláště pak v oblasti školství (přijímání asistentů učitelů, zřizování
přípravných ročníků) a objektivního zobrazení problematiky v médiích.
- V rámci OBSE spolupracuje ČR s oběma mechanismy, které se zabývají problematikou
extremismu, rasismu, nesnášenlivosti a intolerance, tedy s Vysokým komisařem pro národnostní
menšiny a podílí se na aktivitách tzv. Kontaktního místa pro záležitosti Romů a Sinti. Činnost
Kontaktního místa v letech 1999, 2000 a 2001 podpořila ČR finančními příspěvky každoročně ve
výši 10 tisíc USD, uskutečnila se řada schůzek a konzultací, zejména k problematice europeizace
romské problematiky.
- Ve dnech 10. - 13. září 2001 se v Bukurešti uskutečnila Konference OBSE „Rovné příležitosti pro
Romy a Sinti: proměna slov ve skutečnost“, kterou zorganizovalo rumunské předsednictví OBSE ve
spolupráci s Kontaktním místem pro záležitosti Romů a Sinti. Přestože její závěrečná doporučení
nemají bezprostřední dopad na politiku zúčastněných zemí OBSE, široká účast, především ze strany
romských politiků a organizací, byla naprosto bezprecedentní.
- V rámci implementační schůzky OBSE k lidské dimenzi konané dne 17. - 27. září 2001 ve
Varšavě delegace ČR aktivně prezentovala vládní aktivity související s problematikou rasismu a
extremismu.
- Poskytování dalších informací na mezinárodním fóru ohledně boje proti rasismu a extremismu
zajišťovala z pozice členky Výboru expertů pro záležitosti Romů Rady Evropy v první polovině
roku 2001 poslankyně Monika Horáková. Po jejím odstoupení byl na tuto pozici v říjnu 2001
jmenován výkonný místopředseda MrK Roman Krištof.
. průběžně plněno
11.2. Usnesením vlády ze dne č. 994/00 bylo ministrovi zahraničních věcí doporučeno, aby:
11.2.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
V souladu s Koncepcí MZV ve vztahu k romské problematice, schválenou ministrem dne 23. ledna
2001, bylo zřízeno místo koordinátora romské problematiky MZV, který byl jmenován k 1. 7. 2001.
Koordinátor se v relevantních případech vyjadřuje ke zpracovávaným a připomínkovaným
materiálům z hlediska romské problematiky, včetně jejích vnitropolitických a mezinárodních
aspektů.
průběžně plněno
Shrnutí ostatních aktivit Ministerstva zahraničních věcí ve vztahu k romské problematice
Jak bylo zmíněno výše, dne 23. ledna 2001 byla schválena Koncepce Ministerstva zahraničních
věcí ve vztahu k romské problematice. K cílům koncepce patří důraz na dostatečné informování
zahraničních partnerů o stavu politiky ČR ve vztahu k Romům, na řešení této problematiky v
celoevropském měřítku, na přístup k řešení nikoli výhradně z hlediska lidskoprávního a především
43
důraz na spolupodílení se na procesu romské emancipace, čímž se ČR otevírá možnost ovlivnit
vnímání romské problematiky v ČR mezinárodním společenstvím.
Za účelem dosahování cílů koncepce došlo i k jejímu institucionálnímu zabezpečení zřízením místa
koordinátora romské problematiky MZV a jeho jmenováním k 1. 7. 2001. Kromě koordinátora bude
v průběhu listopadu 2001 na MZV obnoveno působení romského poradce, tj. příslušníka romské
menšiny, který bude podléhat vedení romského koordinátora a spolupracovat s ním za účelem
udržování kontaktů se vznikající romskou reprezentací a zprostředkování jejích stanovisek MZV.
Dne 4. dubna 2001 došlo mezi MZV a Mezinárodní romskou unií (IRU) k uzavření Memoranda o
porozumění a spolupráci. Účelem této politické dohody je konstatování existence shody zájmů,
názorů a cílů v řadě otázek mezinárodní politiky a vyjádření nezbytnosti se zabývat vývojovými
procesy jako je romská politická emancipace. Ke konkrétním formám spolupráce patří např. dialog
na vysoké úrovni, tvorba koncepce zahraniční politiky MZV ve vztahu k romské problematice a její
uplatňování, výměna informací pro přípravu účasti na mezinárodních zasedáních se vztahem k
romské problematice a společný výzkum..
Po dohodě s ODIHR/OBSE je realizován půlroční sekondment českého experta JUDr. Jana
Pecháčka do této struktury, s nástupem od 5. listopadu 2001.
1 2 . M i n i s t e r s t v o zdr a v o t n i c t v í
12. 1. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru zdravotnictví uloženo, aby:
12.1.1.
2 a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, průběžně
. průběžně sledováno
12.1.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu 2. a tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
MZdrav. nepodalo informaci o plnění tohoto úkolu.
. plnění nelze vyhodnotit
12.2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo ministru zdravotnictví doporučeno,
aby:
12.2.1.
zpracovatelé materiálů předkládaných v rámci resortu i vnějšího připomínkového řízení
hodnotili tyto materiály i z hlediska jejich dopadů na vztahy mezi většinovou
společností a romskou menšinou, průběžně
. průběžně plněno
12.3.
44
Resortní výzkum
Ministerstvo zdravotnictví podpořilo grantem IGA MZ řešení projektu „Determinanty zdraví
romské populace v ČR“, jehož závěrečná zpráva bude ještě oponována a hodnocena tak, že konečný
výsledek bude znám v polovině roku 2002. Dále byly v rámci Národního programu zdraví ČR ve
výběrovém řízení projektů schváleny a doporučeny k realizaci v roce 2001 tři projekty týkající se
problematiky romské komunity, jejichž hlavními cíli je zvýšit úroveň znalostí a informací romské
komunity o nejdůležitějších onemocněních, zvýšit povědomí matek o povinném očkování dětí,
zlepšit úroveň hygienických návyků v rodině a zlepšit jednotlivé prvky zdravého životního stylu,
především stravovací zvyklosti a trávení volného času dětí.
Celková dotace poskytnutá v roce 2001 na tyto programy a na grantovou studii činila 1 742 000 Kč.
45
13. M i n i s t e r s t v o d o p r a v y a s p o j ů
13. 1. Usnesením vlády ze dne 7. dubna 1999 č. 279 bylo ministru dopravy a spojů uloženo,
aby:
13.1.1.
2. a) vytvářel podmínky zamezující rasové (případně i jiné) diskriminaci a v případě
potřeby předložil vládě návrhy novel příslušných zákonů, průběžně
V rámci přípravy právních předpisů dbá odbor legislativy MDS na to, aby nedošlo k porušení práv
a svobod menšin stanovených Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
. průběžně plněno
13.1.2.
2. b) zapracoval do návrhu novel předkládaných podle bodu II / 2. a tohoto usnesení
ustanovení, která poskytnou právní možnost k uskutečňování vyrovnávacích akcí za
účelem odstranění možného znevýhodnění příslušníků romské komunity, a to za účelem
odstranění takového znevýhodnění do 31. 12. 2020,
V souvislosti s přijetím Evropské charty regionálních či menšinových jazyků analyzoval odbor
legislativy MDS předpisy v gesci MDS s důrazem na ochranu a právo užívat menšinové jazyky v
úředním styku. Dospěl k závěru, že není nezbytné novelizovat tyto právní předpisy, a že postačí
organizační opatření v rámci resortu. V tomto směru bylo také informováno Ministerstvo
zahraničních věcí.
. průběžně plněno
1 4 . Z m o c n ě n e c p r o l i d s k á p r á v a
14.1. Usnesením vlády ze dne 19. dubna 2000 č. 387 bylo zLP uloženo:
sledovat a vyhodnotit společenské důsledky uskutečnění projektu pro soužití většiny s
romskou menšinou a předložit toto vyhodnocení vládě - termín neurčen, nutné chápat v
návaznosti na realizaci projektu
Uložený úkol se vztahuje k realizaci komunitního bydlení občanů romské národnosti v městě Brně.
Projekt (resp. jeho stavební fáze) zatím nebyl ukončen. Informace jsou obsaženy v příloze č. 1
předloženého materiálu.
. průběžně plněno
14.2. Usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599 bylo zLP uloženo:
46
14.2.1.
v součinnosti s členy vlády předložit návrh věcného záměru právní úpravy
vyrovnávacích postupů, směřujících k odstranění znevýhodnění romské menšiny, jež
vzniklo odlišným historickým vývojem, termín plnění: 31. 3. 2001
Zmocněnec vlády pro lidská práva předložil vládě Zprávu o plnění úkolu uloženého tímto
usnesením ve stanoveném termínu. Vláda k této zprávě přijala usnesení ze dne 28. března 2001 č.
300. (Viz také bod 14.3.)
. splněno
14.2.2.
průběžně evidovat výzkumné úkoly resortů, i ostatních institucí v oblasti romské
problematiky, včetně jejich anotací tak, aby nedocházelo k duplicitě zadávaných úkolů,
ale naopak k využívání a přehledu již získaných výsledků,
ZLP se dne 17. října 2000 a opětovně 17. října 2001 obrátil na členy vlády, aby ho informovali o
plnění usnesení 559/2000, tedy i úkolů, ve kterých jim vláda uložila zařazovat výzkum romské
problematiky mezi významné výzkumy resortu a zajišťovat systematický výzkum soužití etnik. Na
základě odpovědí, které se staly podklady pro tuto informaci, založil zLP evidenci výzkumných
úkolů, která je dále doplněna o výzkumy vysokých škol, muzeí a výzkumných pracovišť.
. průběžně plněno
14.3. Usnesením vlády ze dne 28. března 2001 č. 300 bylo zmocněnci vlády pro lidská práva
uloženo:
aby do informace o plnění usnesení vlády týkajících se romských komunit a o postupu při
uskutečňování opatření přijatých v těchto usneseních, která bude vládě předložena do
31. prosince 2001, zahrnul též informaci o možnostech dalšího rozvoje vyrovnávacích
postupů.
Zásadním, a v jistém smyslu prvotním a nezbytným krokem k uplatnění vyrovnávacích postupů je
odstranění diskriminace. ZLP vypracoval Zprávu o možnostech opatření k odstranění diskriminace,
kterou místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády rozeslal 4.12.2001 do
připomínkového řízení. Bude-li tato Zpráva schválená vládou, bude na jejím základě zpracován
věcný záměr návrhu zákona o ochraně před diskriminací, jenž bude implementovat směrnici č.
2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový
nebo etnický původ.
Poznatky o možnostech dalšího rozvoje vyrovnávacích postupů jsou zapracovány do aktualizované
Koncepce romské integrace.
. splněno
47
14.4. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo zLP uloženo:
14.4.1.
a) zajišťovat ve spolupráci s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy distribuci státem
subvencovaných romských časopisů do veřejných knihoven, krajských pedagogických
center a škol s větším počtem romských žáků a studentů tak, aby byly přístupné
širokému okruhu zájemců o tuto tematiku, průběžně
ZLP - předseda Rady pro národnosti se podílí na tomto úkolu především zpracováním návrhu na
státní (vládní) podporu romského tisku.
. průběžně plněno
14.4.2. Usnesením vlády ze dne 11. října 2000 č. 994 bylo zLP doporučeno, aby:
2. Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity vytvořila do 31 prosince 2000 ve
spolupráci s Radou vlády České republiky pro lidská práva mediální pracovní skupinu,
do níž budou přizváni vedle určených členů komise ze státní správy, romských členů
komise a nezávislých expertů, i zástupci veřejnoprávních médií a představitel Syndikátu
novinářů a která bude posuzovat na požádání občanů nebo právnických osob etickou
úroveň mediálního či publicistického zpracování témat týkajících se Romů, příslušníků
dalších menšin a cizinců, jakož i interetnických vztahů.
Dne 6. prosince 2000 přijala Rada vlády pro lidská práva jednomyslně usnesení o zřízení pracovní
skupiny pro sdělovací prostředky (jako ad hoc pracovní orgán Rady podle čl. IV, bod 4 statutu).
Usnesením Rady byla stanoveno i zaměření činnosti této skupiny. Pracovní skupina má 7 členů;
převažují v ní nezávislí žurnalisté, kteří se věnují problematice lidských práv a romskému tématu.
Tajemníkem pracovní skupiny je zLP. Činnost skupiny však zatím nepřinesla výraznější výsledky;
výroční zpráva bude předložena Radě 14. 2. 2002.
. průběžně plněno
14.5. Usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 bylo zmocněnci vlády pro lidská práva
a předsedovi Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity uloženo:
14.5.1.
a) začlenit do 31. prosince 2001 projekt terénní sociální práce a projekt škol s
celodenním programem do Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity,
napomáhající jejich integraci do společnosti
Do nově zpracované Koncepce romské integrace, která je předkládána současně s tímto materiálem,
byly tyto programy zapracovány.
. splněno
14.5.2
b) předložit vládě do 31. prosince 2001, jako součást zprávy o plnění usnesení vlády z 29.
října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné
situaci v romské komunitě, a v navazujících usnesení vlády, přehled státem
poskytovaných finančních prostředků na realizaci Koncepce politiky vlády vůči
48
příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti - termín
31.prosince 2001
Informace o finančních prostředcích poskytovaných jednotlivými resorty (MŠMT, MK) je
zapracována do textu této informace. Přehled státem poskytovaných předků je obsažen v příloze č.
2 části IV.
. bude doplněno
15. Závěr:
Jak plyne z předložené zprávy, je většina úkolů průběžně plněna. Zásadnější potíže s plněním úkolů
se objevují tam, kde se příslušný resort s úkolem neztotožňuje, protože ho považuje za špatně
formulovaný a/nebo nerealizovatelný. Zmocněnec vlády pro lidská práva jako zpracovatel materiálu
proto v příštím roce bude jednat s příslušnými resorty o těchto úkolech s tím, že současně s příští
zprávou předloží vládě návrh na zrušení některých úkolů, resp. jejich nahrazení úkoly jinak
formulovanými.
1
IV.
Koncepce romské integrace
1. Základní východiska
1.1 Vláda přistupuje k řešení romských záležitostí ze tří pohledů – z perspektivy lidských
práv, z perspektivy národnostní a z širší perspektivy sociokulturní. Tyto přístupy nejsou v
rozporu, nýbrž se vzájemně doplňují. Redukce romské problematiky na kterýkoli z nich by
byla nežádoucím zkreslením. Vyváženému pojetí, které bere v úvahu všechna tři hlediska,
odpovídá i struktura poradních orgánů vlády.
1.2. První z těchto perspektiv vyplývá z nutnosti zajistit, aby všichni občané České republiky,
tedy i Romové, mohli v plné míře a bez jakékoli diskriminace užívat všech individuálních
práv zaručených jim Ústavou, Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami
o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána. Z hlediska lidských práv se romskou
problematikou zabývá Rada vlády ČR pro lidská práva1 jako poradní orgán vlády, který
sleduje vnitrostátní dodržování přijatých a ratifikovaných smluv o lidských právech,
připravuje (v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky) zprávy o plnění
závazků plynoucích z těchto smluv a navrhuje vládě či jednotlivým jejím členům koncepční
kroky směřující k posílení ochrany lidských práv. Z jednotlivých výborů Rady pro lidská
práva se problémům lidských práv Romů věnuje zejména Výbor pro odstranění všech forem
rasové diskriminace, který připravuje antidiskriminační opatření na úrovni právní úpravy i
aplikace. V menší míře se romských záležitostí týká i práce dalších výborů Rady pro lidská
práva, například Výboru pro práva sociální, hospodářská a kulturní.
1.3. Druhá perspektiva, národnostní, se opírá o specifická práva příslušníků národnostních
menšin, jak jsou definována v Hlavě III. Listiny základních práv a svobod, Rámcové úmluvě
o ochraně národnostních menšin, a to včetně práv kolektivních. Tato specifická práva jsou
konkrétně upravena zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a
o změně některých zákonů. Národnostní menšina je v § 2 odst. 1 tohoto zákona vymezena
znaky subjektivními („projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem…“) i
objektivními („společenství občanů České republiky…, kteří se odlišují od ostatních občanů
zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi“). Rovněž jednotlivá
práva garantovaná zákonem i výše uvedenou Rámcovou úmluvou úzce souvisejí s kulturou,
jazykem a subjektivně pociťovanou kolektivní identitou (právo na vzdělávání v jazyce
národnostní menšiny, právo na užívání tohoto jazyka v úředním styku a před soudy, na
rozšiřování a přijímání informace v tomto jazyce, právo na uchování a rozvoj vlastní kultury,
aj.). Česká republika uznává Romy jako národnostní menšinu, která má své zástupce v Radě
vlády pro národnostní menšiny,2 poradním orgánu vlády pro záležitosti národnostních menšin,
a může tak vyvíjet „úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury“, jak uvádí
ustanovení § 2 odst. 1 uvedeného zákona. V tomto směru se na Romy vztahují stejná práva
jako na kteroukoli jinou národnostní menšinu žijící v České republice.
1 Dále jen Rada pro lidská práva (zřízena usnesením vlády ze dne 9. prosince 1998 č. 809)
2 Rada byla zřízena v souladu s § 6 odst. 3 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin
a o změně některých zákonů.
2
1.4. Třetí perspektiva, sociokulturní, vychází z širšího pojetí „romské komunity“ obsaženého
v důvodové zprávě k usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské
komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. O tuto perspektivu se
opírá činnost třetího z poradních orgánů vlády, Rada vlády ČR pro záležitosti romské
komunity3. Pojem „romská komunita“ se s pojmem „romská národnostní menšina“ překrývá
jen částečně. Zatímco definičním znakem příslušníka romské národnostní menšiny je aktivní
vůle být za příslušníka menšiny považován a společně s ostatními rozvíjet jazyk a kulturu,
příslušníkem romské komunity je de facto každý, koho majorita jako příslušníka této sociálně
a etnicky definované skupiny identifikuje. Mnozí z těchto příslušníků romských komunit se
ve sčítáních lidu nehlásí k romské národnosti a neprojevují aktivní vůli rozvíjet vlastní jazyk a
kulturu. Vědomí své odlišnosti čerpají spíše ze svého postavení ve společnosti, tj. z toho, že
jsou majoritní společností odmítáni a marginalizováni. Vzhledem ke své tíživé sociální situaci
se mnozí Romové otázkou své příslušnosti k národnostní menšině ani nezabývají; přitom však
právě tato kategorie sociálně marginalizovaných Romů musí být adresátem státní politiky, jež
bude řešit záležitosti spíše sociální (v oblasti zaměstnanosti, sociální péče a bydlení) než úzce
národnostní (rozvoj kultury, jazyka, národnostního školství). V souladu s výše uvedenou
definicí je i skutečnost, že se příslušníky romské komunity za určitých okolností stávají též
osoby neromského původu, které se do romského prostředí začlenily a trvale v něm žijí.
Přesnější než pojem „romská komunita“ se přitom jeví použití termínu v množném čísle,
„romské komunity“. Předmětem politiky vlády jsou totiž i jednotlivé komunity definované jak
lokálně, tak rozdílným původem (např. komunita olašských Romů).
1.5. Přes základní rozdělení přístupu k romským záležitostem na lidskoprávní, národnostní a
sociokulturní je pochopitelné, že v řadě oblastí se nejméně dvě z těchto perspektiv prolínají.
Např. v otázkách školství či zaměstnanosti se řešení sociálních problémů spojuje s obecnou
ochranou lidských práv, zejména s ochranou před diskriminací. Samo pojetí integrace
příslušníků romských komunit jako politiky vlády pak spojuje dva imperativy, překonání
sociálního vylučování a snahu o zachování romské kulturní identity. Integraci příslušníků
romských komunit do české společnosti a zabránění jejich dalšímu sociálnímu vylučování
považuje vláda za naléhavý úkol, který se musí odrazit ve vládní politice.
1.6. Podmínkou začlenění Romů do české společnosti není ztráta romské identity, kultury a
jazyka. Integrací je zde myšleno plnohodnotné začlenění Romů do společnosti při zachování
většiny kulturních specifik a odlišností, které je charakterizují a které si přejí zachovávat,
pokud tyto odlišnosti nejsou v rozporu se zákony České republiky. Do multikulturní
společnosti se lze plnohodnotně integrovat při zachování vlastního kulturního dědictví. Proto
je základním postojem vlády při její politice vůči příslušníkům romských komunit respekt
k romství, jeho tradicím a kultuře.
1.7. Listina základních práv a svobod zakazuje všechny způsoby nátlaku směřující
k odnárodňování, ke ztrátě vlastní kultury a jazyka, a to včetně způsobů nepřímých. Integraci
je proto nutno odlišit od asimilace, tedy odnárodnění a plného kulturního přizpůsobení Romů
majoritní společnosti. Každý jednotlivec se sice může pro asimilaci rozhodnout, ale taková
volba musí být svobodná; nikomu v ní nelze bránit, avšak nesmí k ní být ani nucen. I když
také asimilační cesta může vést k plnohodnotnému občanství, je vláda přesvědčena, že by
bylo kulturní ztrátou pro celou společnost, kdyby se asimilace stala pro všechny Romy
řešením. Případná kolektivní asimilace Romů by vždy musela vyvolávat podezření, že je
3 Statut Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity schválen usnesením vlády č. 1371 ze dne 19. prosince
2001 (dříve Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity).
3
způsobena neochotou či neschopností majoritní společnosti přijmout Romy při zachování
jejich kulturní identity.
1.8. Koncepce romské integrace je plně slučitelná s procesem emancipace, tj. nalézání a
upevňování vlastní kulturní identity, který se mezi Romy již rozvíjí. Je přesvědčena, že čím
více se budou Romové cítit Romy, tím budou svobodnějšími a odpovědnějšími občany.
Svými opatřeními bude vláda sledovat, aby emancipačnímu úsilí Romů nebyly ve společnosti
kladeny překážky a aby bylo naopak podporováno (podobně jako úsilí jiných emancipujících
se skupin). Emancipace jako taková je ovšem výsledkem svobodného rozhodnutí Romů
samotných, nikoli výsledkem politiky vlády.
1.9. Vláda uznává také evropský rozměr romské emancipace. Respektuje i politický názor, že
ti Romové, kteří se považují za příslušníky evropského (či světového) romského národa, mají
právo být takto přijímáni. Sdílení tohoto politického názoru se ovšem nekryje s definicí
romských komunit a patrně ani s tím, kteří Romové se hlásí k romské národnosti a/nebo
projevují vůli být považováni za příslušníky romské národnostní menšiny.
1.10. Ve snaze dosáhnout bezproblémového soužití mezi majoritní společností a romskými
komunitami přijímá vláda takovou koncepci, jež směřuje k nápravě křivd spojených se
staletími diskriminace a škod způsobených před rokem 1989 politikou vynucované asimilace.
Současně je vláda připravena čerpat ze všech pozitivních zkušeností, které byly v minulosti
získány, a využít je při naplňování vládního programu. Hlavním cílem je dosažení
bezkonfliktního soužití příslušníků romských komunit s ostatní společností. Jako dílčí cíle je
vytýčeno šest priorit:
a) odstranění vnějších překážek, které brání začlenění příslušníků romských komunit do
společnosti, tedy především odstranění všech forem diskriminace jednotlivců i celých
skupin vymezených rasou, barvou pleti, národností, jazykem, příslušností k národu či
etnické skupině (viz kap. 3.);
b) pomoc při odstraňování vnitřních překážek, které brání začlenění příslušníků romských
komunit do společnosti, tedy především odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci
(viz kap. 4.);
c) sociální povznesení příslušníků romských komunit, tedy především snížení
nezaměstnanosti, zlepšení bytové situace a následně zdravotní situace (viz kap. 4.);
d) zajištění rozvoje romské kultury a romského jazyka (viz kap. 5.);
e) vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině
vymezené rasou, barvou pleti, národností, jazykem či příslušností k národu není
důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce (viz kap. 6.);
f) zajištění bezpečnosti příslušníků romských komunit (viz kap. 7.).
1.11. Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich
integraci do společnosti (dále jen „Koncepce“), v níž jsou tyto priority obsaženy, přijala vláda
svým usnesením č. 599 ze dne 14. června 2000. Součástí přijaté Koncepce je povinnost její
každoroční aktualizace. Předkládaná aktualizace k 31. prosinci 2001 odráží vývoj situace od
doby schválení Koncepce, tj. především dopady územněsprávní reformy a zkušenosti
s rozvojem jednotlivých programů. Nemění se však ani základní orientace na integraci
4
příslušníků romských komunit při zachování jejich kulturní identity, ani výše zmíněné
priority.
2. Institucionální zajištění romské integrace
2.1. Na integraci příslušníků romských komunit se významně podílejí dva výše uvedené
poradní orgány vlády – Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Rada vlády ČR pro
národnostní menšiny. Na jednotlivých ministerstvech dále působí speciální odborné orgány,
zejména pracovní komise ministra práce a sociálních věcí. Součástí institucionálního zajištění
na lokální úrovni jsou romští poradci a asistenti při okresních úřadech. V počátečních fázích
je funkce koordinátora romských poradců na nově vzniklých krajských úřadech. V širším
slova smyslu patří k institucionálnímu zajištění i další romští profesionálové zaměstnávaní
státem či samosprávou, tj. vychovatelé-asistenti učitele a romští terénní pracovníci, jejichž
úloha je popsána v kapitole 4 tohoto materiálu (Vyrovnávací postupy). Budoucí forma
institucionálního zajištění integrace romských komunit bude s největší pravděpodobností
souviset i s realizací směrnice Evropské unie 2000/43/ES (viz 3.7.).
2.2. Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity
2.2.1. Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity (do 19. prosince 2001 Meziresortní
komise pro záležitosti romské komunity – dále jen „Meziresortní komise“), jakožto poradní,
iniciativní a koordinační orgán vlády pro otázky spojené s postavením Romů v české
společnosti, byla zřízena usnesením vlády ze dne 17. září 1997 č. 581. Předsedou
Meziresortní komise vláda jmenovala člena vlády, ministra bez portfeje. Členy byli dále
ustanoveni: výkonný místopředseda, náměstci dvanácti ministrů a šest představitelů romských
komunit. Kancelář Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity byla zřízena na
Úřadu vlády České republiky a skládala se z výkonného místopředsedy a dalších dvou
pracovníků.
2.2.2. Usnesením vlády ČR ze dne 29. října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity
v České republice a k současné situaci v romské komunitě (tzv. Bratinkově zprávě) uložila
vláda resortním ministrům, ministru bez portfeje a přednostům okresních úřadů úkoly, které
vedly zejména k
• ustavení romských poradců a asistentů při okresních úřadech,
• vytvoření nových podkladů pro testování dětí vedoucí k případnému zařazování do
zvláštních škol,
• zajištění mzdových nákladů pro romské pedagogické asistenty ve státním rozpočtu (nyní
vychovatele – asistenty učitele).
2.2.3. Usnesením vlády ze dne 9. září 1998 č. 580 byl předsedou Meziresortní komise
jmenován zmocněnec vlády pro lidská práva. Dalším usnesením vlády ze dne 18. listopadu
1998 č. 756 byl zvýšen stav romských členů na dvanáct, takže bylo dosaženo parity mezi
zástupci státní správy a zástupci romských komunit. V průběhu roku 2000 byl stav kanceláře
Meziresortní komise zvýšen na šest stálých pracovníků.
5
2.2.4. V letech 2000/2001 se Meziresortní komise věnovala především tvorbě a administraci
dotačních programů položky Podpora projektů romské integrace kapitoly Všeobecná pokladní
správa státního rozpočtu na rok 2000, resp. 2001. Z těchto dotačních programů vynikly dva,
program terénní sociální práce a program podpory romských žáků středních škol, jejichž další
rozvoj patří k prioritám Rady vlády ČR . Oba tyto programy jsou administrovány přímo
kanceláří Rady vlády ČR . Naproti tomu programy věnující se podpoře nevládních aktivit na
lokální a celostátní úrovni narážely při svém uskutečňování na administrativní obtíže na
jednotlivých ministerstvech, což nutně vede Meziresortní komisi k jejich omezení. Vzhledem
k územněsprávní reformě a platným rozpočtovým pravidlům4 se ostatně ukazuje podpora
projektů lokálního charakteru z úrovně ústředních orgánů státní správy jako prakticky
neschůdná. Podpora projektům celostátního charakteru by měla být zachována v míře
odpovídající možnosti jejich administrace z jednotlivých ministerstev.
2.2.5. Usnesení vlády ze dne 3. ledna 2001 č. 14 k Rozboru poradních a pracovních orgánů
vlády a návrhu na jejich systémové řešení vedlo ke změně statutu Meziresortní komise a její
přeměně na stálý poradní orgán: Radu vlády České republiky pro záležitosti romské
komunity. Předsedou Rady vlády ČR se opět stává člen vlády, prvním místopředsedou
zmocněnec vlády pro lidská práva a druhým místopředsedou jeden z romských členů této
rady. Počet členů za státní správu (především náměstků ministrů) se zvyšuje na čtrnáct, stejně
jako počet odborných zástupců romských komunit. Zástupci romských komunit jsou přitom
poprvé jmenováni podle krajského principu, takže reprezentují třináct krajů České republiky a
hlavní město Prahu.
2.2.6. Vzhledem k tomu, že se neprosadil záměr zřídit „Úřad pro etnickou rovnost“, původně
navrhovaný jako součást Koncepce, zůstává Rada vlády ČR pro nejbližší období hlavní
formou institucionálního zajištění pro záležitosti romských komunit a jejich integraci. Do
budoucna se proto jeví jako nezbytné dále posilovat kancelář Rady vlády ČR o odborné
pracovníky, z nichž někteří budou v roli mediátorů působit při řešení problémů soužití
majoritní společnosti a romských komunit.
2.3. Rada vlády pro národnostní menšiny
2.3.1. Dnešní Rada vlády pro národnostní menšiny byla zřízena v souladu s § 6 odst. 3 zákona
č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
Statut Rady vlády pro národnostní menšiny, schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001
č. 1034, o zřízení Rady vlády pro národnostní menšiny, mj. stanoví, že členy této Rady jsou
vedle zástupců orgánů veřejné moci zástupci jedenácti národnostních menšin. Podobně jako
slovenská a polská menšina mají i Romové v Radě vlády pro národnostní menšiny tři
zástupce.
2.3.2. Jedním z klíčových úkolů Rady vlády pro národnostní menšiny je příprava "Nařízení
vlády o poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních
menšin". Zmocnění k vydání tohoto nařízení vyplývá z uvedeného zákona č. 273/2001 Sb.
Jeho cílem je systémové zajištění dotační politiky státu se zaměřením na vytváření podmínek
pro naplňování práv národnostních menšin. Nařízení se týká podpory uchování, rozvoje a
prezentace kultur národnostních menšin, rozšiřování a přijímání informací v jazycích
národnostních menšin (mj. vydávání národnostního tisku), vzdělávání v jazycích
národnostních menšin a multikulturní výchovy a zvláště podpory integrace romských
4 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
6
komunit. Konkrétně ve vztahu k Romům jde nejen o zajištění standardních dotačních
programů národnostních menšin, ale i o podporu programu vyrovnávání podmínek romských
komunit v oblasti vzdělávací a sociální s důrazem na zamezení společenského vylučování
romských komunit a zajištění spoluúčasti Romů při zavádění integračních programů,
vytváření důvěry, porozumění a tolerance ve společnosti, poznání historie a tradic romské
kultury, zlepšení komunikace mezi majoritní společností a romskými komunitami.
2.4. Odborné orgány jednotlivých ministerstev
2.4.1. Komise ministra práce a sociálních věcí k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti
obtížně umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na příslušníky romské komunity (dále
jen „Komise ministra práce a sociálních věcí“) vznikla příkazem ministra práce a sociálních
věcí č. 4/1998. Komise zabezpečuje jako poradní orgán ministra především plnění úkolů
usnesení vlády ze dne 23. června 1999 č. 640, Národního plánu zaměstnanosti, a dalších
usnesení vlády k této problematice. Usnesením vlády ČR ze dne 7. listopadu 2001 č. 11455
byl ministru práce a sociálních věcí uložen úkol předložit vládě do 30. června 2002 zprávu o
výsledcích práce Komise ministra práce a sociálních věcí k realizaci opatření na podporu
zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu.
Výsledky této zprávy budou využity při příští aktualizaci Koncepce romské integrace.
2.4.2. Potřeby kulturních aktivit národnostních menšin realizuje v působnosti Ministerstva
kultury Poradní sbor pro otázky národnostní kultury. Členy poradního sboru jsou zástupci
národnostních menšin, včetně zástupce romské menšiny. Tento poradní sbor plní mj. funkci
výběrové dotační komise na projekty národnostních menšin.
2.4.3. V oblasti vzdělávání dětí a mládeže příslušníků národnostních menšin působí Poradní
skupina pro otázky národnostního školství, která je poradním orgánem ministra školství,
mládeže a tělovýchovy. Členem této poradní skupiny je rovněž zástupce romské menšiny.
Hlavním cílem poradní skupiny je zajišťovat koordinaci postupů v oblasti vzdělávání
národnostních menšin na základních a středních školách.
2.4.4. Bezpečnosti Romů a dalších ohrožených skupin se věnuje zmocněnec ministra vnitra
pro národnostní menšiny.
2.5. Romští poradci a asistenti při okresních úřadech, krajští koordinátoři
2.5.1. Romští poradci a asistenti byli ustaveni na okresních úřadech podle usnesení vlády ze
dne 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a
k současné situaci v romské komunitě. Již k 1. lednu 1999 bylo romskými poradci obsazeno
všech 81 okresů České republiky, přičemž asi polovinu těchto poradců tvořili příslušníci
romské komunity. Romští poradci vykonávají svou funkci dílem v kanceláři přednosty, dílem
na sociálních odborech okresních úřadů, i když původním záměrem bylo, aby působili
výlučně v kancelářích přednostů. Metodickým vedením romských poradců a asistentů při
okresních úřadech je pověřena Rada vlády ČR .
2.5.2. Ačkoli instituce romských poradců nemohla splnit veškerá (často přehnaná) očekávání
ze strany romských komunit, státní správy i samosprávy, lze po čtyřech letech jejich působení
konstatovat, že se nová instituce osvědčila. Romští poradci, příslušníci romských komunit, si
osvojili dovednosti potřebné pro práci ve státní správě, přispěli k řešení mnoha palčivých
5 Usnesení k Návrhu opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti.
7
místních problémů a stali se významnými mediátory ve vztahu mezi romskými komunitami.
Bylo by velkou ztrátou, kdyby zkušenosti získané romskými poradci a asistenty na těchto
úřadech byly ztraceny při předpokládaném zániku okresních úřadů. V roce 2002, tedy v
rozhodujícím období územněsprávní reformy, má být v obou komorách Parlamentu ČR
projednán vládní návrh novely zákona o obcích6, s předpokládanou účinností od 1. ledna
2003, kdy mají okresní úřady zaniknout. Je žádoucí, aby v uvedeném období provedly
ústřední orgány státní správy (zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo
vnitra) v rámci své působnosti takové kroky, které zaručí jednotné metodické vedení,
jednotnou náplň práce a napomohou zajištění postavení stávajících poradců a asistentů
okresních úřadů na nástupných úřadech zastupitelstev (zvláště pak u obcí třetího stupně) a
místech pověřených státní správou.
2.5.3. Usnesením vlády ze dne 25. července 2001 č. 781, o zřízení funkce koordinátora
romských poradců při vyšších územních samosprávných celcích uložila vláda ministru financí
zajistit v rozpočtové kapitole státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa pro rok 2002
rezervu na neinvestiční dotace pro kraje7 v souvislosti se zahájením činnosti koordinátorů.
Tyto prostředky lze v průběhu roku 2002 podle požadavku hejtmanů postupně poskytovat.
Dále pak bylo ministru financí též uloženo respektovat při přípravě státního rozpočtu na rok
2003 potřeby související s funkcí koordinátora. Ze strany vlády tak byly zajištěny finanční
prostředky pro to, aby koordinátoři mohli svou funkci vykonávat. Je žádoucí, aby kraje tyto
koordinátory skutečně jmenovaly a aby se jimi stali příslušníci romských komunit.
2.6. Výbory pro národnostní menšiny
Výbory pro národnostní menšiny byly dosud ustaveny na úrovni obcí zákonem č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na úrovni krajů zákonem č.
129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a hlavního města
Prahy zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k postupu územněsprávní reformy může jejich činnost v dalším období postupně
nabývat na významu, a to i ve vztahu k řešení problémů souvisejících s integrací romských
komunit.
3. Antidiskriminační opatření
3.1. Vláda považuje úsilí o odstranění rasové diskriminace ve všech oblastech života za
nezbytnou součást snahy o vybudování právního řádu demokratické společnosti, založeného
na důsledném dodržování lidských práv. Toto úsilí se pochopitelně netýká jen diskriminace
Romů, ale vůbec diskriminace příslušníků národnostních menšin, migrantů, azylantů a dalších
cizích státních příslušníků pod jurisdikcí České republiky. Pojem „rasový“ přitom v souladu s
Úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace označuje jakoukoli diskriminaci na
základě barvy pleti, etnického původu či národnosti. Diskriminace vůči Romům je tedy
nepochybně rasovou diskriminací, což je potvrzeno i judikátem Nejvyššího soudu České
republiky.
6 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č.273/2001 Sb. a
zákona č. 320/2001 Sb.
7 Ve výši 4 680 tis. Kč.
8
3.2. Romové jsou jen jednou ze skupin, jež mohou být vystaveny rasové diskriminaci, a samy
rasové důvody jsou jen jedním z důvodů možné diskriminace (vedle diskriminace z důvodu
pohlaví, zdravotního postižení, vyznání, věku či sexuální orientace). Vláda nicméně považuje
za nesporné, že právě Romové jsou velmi častým terčem diskriminačního jednání. Stále
přetrvává diskriminace Romů v přístupu k zaměstnání, k bydlení, ve službách i v dalších
oblastech života. Je přitom zřejmé, že jen malá část této diskriminace je účinně postihována.
Vláda si uvědomuje, že tento stav je předmětem kritiky jak ze strany příslušníků romských
komunit, tak ze strany jednotlivých mechanismů mezinárodních smluv o lidských právech, tj.
především Výboru pro odstranění rasové diskriminace (dále jen „CERD“) a Výboru pro
lidská práva8. Za významnou považuje vláda i kritiku ze strany Evropské komise proti
rasismu a intoleranci (dále jen „ECRI“) a Poradního výboru pro Rámcovou úmluvu o ochraně
národnostních menšin, které patří mezi orgány Rady Evropy. V souvislosti s přípravou na
vstup do Evropské unie je závažné, že se o trvající diskriminaci Romů a potřebě přijmout
nové nástroje proti této diskriminaci zmiňují nejen výše uvedené výbory při Organizaci
spojených národů a Radě Evropy, ale také Evropská komise ve své pravidelné hodnotící
zprávě.
3.3. Ačkoli se s problémem rasové diskriminace potýkají i země, které vytvořily poměrně
účinné nástroje k jejímu potírání, je zřejmé, že v České republice takové nástroje dosud
v dostatečné míře vytvořeny nebyly. Nezbytnou podmínkou vzniku takových nástrojů je
přitom uznání toho, že problém existuje a je považován za závažný. Česká republika
přistupuje k této záležitosti otevřeně a konstruktivně. Ve svých zprávách o plnění závazků
plynoucích z Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (2000), Mezinárodního
paktu o občanských a politických právech (2000) a Rámcové úmluvy o ochraně
národnostních menšin (1999) konstatuje existenci problému rasové diskriminace, zaměřené
zejména proti Romům. Uznává přitom, že i když lze diskriminaci považovat za problém
společnosti jako celku, musí být vytvoření účinných nástrojů k ochraně před tímto jevem
předmětem aktivní politiky státu.
3.4. K účinné ochraně před diskriminací nestačí rovnost plynoucí z Ústavy České republiky,
zákaz diskriminace obsažený v Listině základních práv a svobod ani skutečnost, že Česká
republika přijala Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace jako úmluvu o
lidských právech ve smyslu článku 10 Ústavy České republiky, tj. jako úmluvu bezprostředně
vykonatelnou, která má přednost před zákonem. Praxe ukazuje, že reálná ochrana před
diskriminací je velmi malá, jsou-li antidiskriminační klauzule roztroušeny jen v některých
zákonech, a to převážně bez konkrétních definic a sankcí. Je proto potřeba komplexní právní
úpravy hmotněprávní (včetně definic různých forem diskriminace) i procesněprávní, která
poskytne stěžovatelům reálnou možnost ochrany, včetně možnosti získat zadostiučinění.
3.5. Právě k takové komplexní právní úpravě směřují doporučení CERD z roku 2000,
vyslovená na základě druhé periodické zprávy České republiky o plnění závazků plynoucích
z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Na základě těchto
doporučení přijala vláda usnesení ze dne 26. února 2001 č. 198, které uložilo místopředsedovi
vlády a zmocněnci vlády pro lidská práva podat zprávu o možnostech přijmout opatření proti
diskriminaci a k zajištění přiměřeného zajištění jejím obětem. Realizace takové úpravy může
jít buď cestou vzájemně provázané novelizace řady právních předpisů upravujících jednotlivé
8 Jde o mechanismy Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace a Mezinárodního paktu
o občanských a politických právech.
9
oblasti, anebo cestou přijetí jednoho souhrnného zákona. Členské a kandidátské země
Evropské unie se v poslední době stále častěji přiklánějí k druhé možnosti.
3.6. Nutnost přijetí komplexních nástrojů ochrany proti diskriminaci je spojena též se
začleněním směrnice Evropské unie ze dne 29. června 2000 (2000/43/ES), provádějící zásadu
rovného zacházení s osobami bez ohledu na rasový nebo etnický původ. Přijetí opatření
plynoucích z této směrnice je pro Českou republiku jako kandidáta členství v Evropské unii
povinné, s termínem do poloviny roku 2003. Směrnice zahrnuje definice přímé a nepřímé
diskriminace, obtěžování, a návodu k diskriminaci. Její působnost zahrnuje oblast přístupu
k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, přístup k odbornému poradenství, odbornému
vzdělávání, rekvalifikaci, pracovní podmínky včetně propouštění a odměňování, členství a
účast v organizacích pracovníků nebo zaměstnavatelů, v profesních samosprávných
organizacích včetně výhod poskytovaných těmito organizacemi, oblast sociální ochrany
včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociální výhody, vzdělání a přístup ke zboží a
službám včetně bydlení. Směrnice dále zavádí pojem pronásledování, jímž je míněno
nepříznivé zacházení nebo následky, které jsou reakcí na žalobu nebo zahájení řízení s cílem
domoci se dodržování zásady rovného zacházení. Zavádí též tzv. přechod důkazního
břemene9.
3.7. Z nutnosti začlenění směrnice 2000/43/ES plynou i důsledky týkající se institucionálního
zajištění ochrany před diskriminací. Podle čl. 13 této směrnice totiž členské státy ustanoví
nezávislý „orgán nebo orgány pro prosazování rovného zacházení se všemi osobami bez
diskriminace z důvodu rasového nebo etnického původu“. Tento orgán (orgány) může být
součástí již existujících institucí pověřených ochranou lidských práv. Členské státy však musí
zajistit, aby pravomoci těchto orgánů zahrnovaly poskytování nezávislé pomoci obětem
diskriminace při podávání jejich žalob proti diskriminaci, od základního poradenství přes
mediaci až po zastupování obětí před soudem či jiným orgánem. Kromě toho by měl příslušný
orgán provádět i výzkumy v oblasti diskriminace a zveřejňovat nezávislé zprávy. Vláda se
připravuje na realizaci této směrnice ve spolupráci s experty z Evropské unie10.
3.8. K posílení možnosti ochrany Romů i jiných skupin před rasovou diskriminací přispěje
také nová právní úprava bezplatné právní pomoci, kterou připravuje Rada pro lidská práva.
Ještě před její realizací se mohou při asistenci obětem diskriminace ve větší míře než dosud
uplatnit občanské poradny, které si zaslouží státní podporu. Připravuje se mj. propojení
činnosti některých poraden s již rozvíjeným programem terénní sociální práce (viz 2.6.1.).
4. Vyrovnávací postupy
4.1. Kromě trvalého úsilí o odstranění rasové diskriminace, tj. o zajištění rovného zacházení,
je nutno rozvíjet i vyrovnávací postupy11 zaměřené na osoby, které jsou ve
znevýhodněné situaci z různých sociálních a historicky podmíněných důvodů, přičemž toto
vymezení není omezeno jen na příslušnost k romské komunitě. Ani důsledná ochrana proti
9 Tento požadavek směrnice 2000/43/ES je realizován v návrhu novelizace občanského soudního řádu.
10 Jde o projekt PHARE 2000, v němž je hlavním partnerem České republiky Velká Británie. Projekt je
realizován v časovém rozmezí duben 2001 – červen 2002.
11 Synonymem jsou „vyrovnávací akce“, „pozitivní akce“ či „afirmativní akce“ (z anglického „affirmative
action“).
10
diskriminaci, jejíž dosažení je samo o sobě dlouhodobým procesem, totiž nestačí k odstranění
dlouhodobého, po generace utvářeného znevýhodnění. Zastavit společenský propad romských
komunit lze pouze vyrovnávacími postupy, jež budou sledovat jako hlavní cíl integraci
romských komunit a získání ekonomické soběstačnosti jejich členů. Z cíle vyrovnávacích
postupů vyplývají i vhodné prostředky, jimiž jsou především aktivity vedoucí ke zvýšení
vzdělanostní úrovně a profesní kvalifikace.
4.2. Při vyrovnávacích postupech nejde vláda cestou kvót, které by určovaly počty Romů
v určitých zaměstnáních nebo mezi přijatými uchazeči o studium, ale cestou cílené asistence,
která umožní těmto osobám překonat znevýhodnění a vyrovnat se s požadavky na ně
kladenými. Vláda přistupuje k vyrovnávacím postupům s perspektivou dosáhnout cílů s nimi
spojovaných do roku 2020.
4.3. Vyrovnávací postupy směřující k překonání historicky vzniklého znevýhodnění
některých skupin jsou výslovně povoleny jak Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem
rasové diskriminace a Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin, tak i směrnicí
Evropské unie 2000/43/ES, která je přímo doporučuje. Z dikce těchto předpisů vyplývá, že
taková opatření nelze považovat za diskriminaci, a to ani za tzv. diskriminaci pozitivní. Vláda
proto označuje taková opatření důsledně jako vyrovnávací postupy, ne jako pozitivní
diskriminaci.
4.4. Vyrovnávací postupy ve vzdělávání
4.4.1. V oblasti vzdělávání Romů je cílem vyrovnávacích postupů zásadní změna dosavadní
situace, kdy značný počet romských dětí dosahuje jen nejnižšího možného stupně vzdělání.
Stav, kdy je mnoho romských dětí nadále zařazováno do zvláštních škol, považuje vláda za
neudržitelný. K nápravě přitom nestačí pouze zrušení zvláštních škol připravovaným
školským zákonem. Taková legislativní změna je sice žádoucí, ale sama o sobě nezaručuje, že
se vyhlídky těchto dětí na dosažení přiměřeného vzdělání zásadně změní. K překonání
sociokulturního handicapu potřebují tyto děti cílenou asistenci. Jednou z forem této cílené
asistence je vytváření přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
(dále jen „přípravné třídy“). Další možností je využívání vychovatelů–asistentů učitele12
(dříve označovaných jako „romští pedagogičtí asistenti“), kteří jsou sami v převážné většině
příslušníky romské komunity. Vychovatel – asistent učitele v souladu s pokyny pedagoga
pomáhá žákům s aklimatizací a usnadňuje komunikaci pedagoga s žáky, jejich rodiči a
případně celou romskou komunitou.
4.4.2. Přípravné třídy i vychovatelé–asistenti učitele by měli působit všude tam, kde špatné
výsledky romských dětí na potřebu této asistence ukazují. Ačkoli počet přípravných tříd i
vychovatelů průběžně roste13, je objektivní potřeba zjevně daleko větší. Dosud na mnoha
místech či dokonce v celých okresech nebyly zřízeny přípravné třídy ani vytvořeny funkce
vychovatelů z důvodu neinformovanosti či nezájmu vedení či zřizovatelů škol. Funkce
vychovatele–asistenta učitele by navíc měla být zřizována nejen v nultých či prvních
ročnících, ale i ve vyšších třídách základních škol. Jako vhodné se jeví i její rozšíření do
12 První „romské pedagogické asistenty“ zavedly nevládní organizace Nová škola a Společenství Romů na
Moravě. Od 1. září 1997 do 30. června 2000 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zavádění
vychovatelů–asistentů učitele, jakož i vytváření přípravných tříd, experimentálně ověřovalo. Po vyhodnocení
experimentu jako úspěšného jsou tyto třídy a funkce zřizovány na základě Metodického pokynu MŠMT č.j.
25484/200-22.
13 K 31. prosinci 2001 jich je asi 230.
11
dalších stupňů škol, zejména do odborných učilišť, ale též do institucí ústavní a ochranné
výchovy.
4.4.3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v naprosté většině již není zřizovatelem
škol a nemůže tedy jako v minulosti uplatňovat přímé metody jejich řízení. Není však
přípustné, aby stát ponechal zavádění vyrovnávacích postupů ve vzdělávání pouze na
zřizovatelích, neboť mu zůstává odpovědnost za plnění závazků plynoucích z mezinárodních
smluv o lidských právech14. Ministerstvo může využít řadu nepřímých motivačních nástrojů.
Významnou roli v dalším rozšiřování počtu škol, které využijí možnosti ustanovení funkce
vychovatele-asistenta učitele a zřízení přípravného ročníku, hraje zprostředkování
motivujících informací. Ministerstvo může též napomoci šíření praktických zkušeností
s využitím těchto postup prostřednictvím vzdělávací nabídky Pedagogických center a Institutu
pedagogicko-psychologického poradenství. Vláda proto usnesením ze dne 7. listopadu 2001
č. 1145 uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy průběžně zintenzivňovat podporu a
propagaci zřizování přípravných tříd a funkce vychovatel-asistent učitele s cílem rozšířit tyto
formy vyrovnávacích postupů systematicky tam, kde se u romských žáků projevují vzdělávací
problémy a přípravné třídy a funkce vychovatel-asistent učitele dosud zřízeny nebyly.
Systémově se však jeví jako nezbytné, aby mělo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
k dispozici dostatek přímých (finančních) motivačních nástrojů, totiž oddělených prostředků
vyčleněných právě na přípravné ročníky a vychovatele-asistenty učitelů, které by mohlo
zřizovatelům škol nabízet.
4.4.4. Potřeba vyrovnávacích postupů v oblasti vzdělávání je ovšem vyvolána nejen
sociokulturním handicapem romských dětí (nedostatky ve strukturaci pojmů, ve vyučovacím
jazyce a v pojetí kázně jako důsledek odlišné rodinné výchovy), ale i nepružností
vzdělávacího systému, který není připraven na projevy kulturní odlišnosti. Vláda proto sice
považuje v současné situaci za nezbytné zvýšit nabídku přípravných tříd, ale z dlouhodobé
perspektivy je nutné směřovat i k větší připravenosti škol samotných. Cílem je taková
transformace základní školy, aby byla schopna si poradit se všemi dětmi, ať již přijdou do
školy jakkoli připravené či nepřipravené, zatímco školy podobné dnešním zvláštním školám
by zůstaly vyhrazeny jen dětem s mentálním postižením v pravém slova smyslu. Cestou
k tomuto cíli je individualizace přístupu k dětem v základní škole, k níž by měl přispět nižší
počet žáků ve třídách a zejména speciální příprava učitelů.
4.4.5. Součástí speciální přípravy učitelů by kromě obecné multikulturní výchovy (viz 6.2.)
mělo být i povinné minimum znalostí o romské komunitě, romském jazyce a kultuře a o
zvláštnostech komunikace s romskými rodiči. To se týká jak začínajících učitelů, kteří by
velkou část těchto informací měli získat již při studiu na pedagogické fakultě, tak učitelů,
kteří učí po delší dobu, ale kteří se s romskými dětmi setkávali dosud jen sporadicky. Pokud
možno ještě před nástupem dítěte do školy by měli být romským poradcem nebo
vychovatelem-asistentem učitele seznámeni se situací rodiny, z níž dítě pochází. Učitele, kteří
mají ve třídě více romských dětí nebo „dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí se
specifickými vzdělávacími a výchovnými potřebami“, lze i ekonomicky motivovat.
4.4.6. K vyrovnávacím postupům v romském vzdělávání nepatří vytváření odděleného
romského školství, jakým je národnostní školství polské; Romové rovněž zřizování takového
14 Neuspokojivý stav romského vzdělání se týká mj. závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte,
Mezinárodního paktu o právech sociálních, hospodářských a kulturních, jakož i Mezinárodní úmluvy o
odstranění všech forem rasové diskriminace, a bývá pravidelně předmětem kritiky příslušných výborů.
12
národnostního školství vesměs nepožadují. Je však nutno vzít v úvahu již existující školy
s převahou žáků z odlišného sociokulturního prostředí (nepřesně označované jako tzv.
komunitní školy), do nichž spádově, ale i z důvodu odporu majoritní společnosti chodí
převážně romské děti15. Cílem státní politiky jistě není uměle zvyšovat počet takových škol,
což by mohlo být považováno za podporu segregačních tendencí. Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy však musí usilovat alespoň o to, aby za situace, kdy už vzdělávací
segregace fakticky nastala, mohly tyto školy poskytnout romským dětem plnohodnotné
vzdělání a přispět k jejich integraci do společnosti. Proto vláda uložila ministru školství,
mládeže a tělovýchovy16 úkol vedoucí ke zpracování projektu škol s celodenním programem,
na jehož nevýukové části je účast dobrovolná. Školy tohoto typu by měly mít možnost využít
např. trvalé výjimky z počtu žáků ve třídách a školních družinách, vyššího finančního
ohodnocení učitelů, prostředků k realizaci celodenního bezplatného programu pro své žáky,
poskytování bezplatných svačin apod. Na těchto školách je rovněž možno alespoň
v přípravných a prvních třídách používat romštinu jako pomocný vyučovací jazyk a její
znalost u učitelů vzít v úvahu při jejich osobním finančním hodnocení.
4.4.7. Zásadních změn je nutno dosáhnout také v předškolní výchově v mateřských školách,
kterou dosud navštěvuje velmi nízký počet romských dětí. V důsledku toho vysoké procento
dětí nastupuje školní docházku nepřipraveno, což má velmi negativní vliv na jejich další
úspěšnost. Dílčím řešením by byla taková legislativní opatření, jež by umožnila dětem ze
sociálně slabých rodin navštěvovat mateřskou školu, aniž by jim tím vznikaly přímé nebo
nepřímé náklady. Jednou z možností je např. novelizace zákona č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby docházka do mateřské školy neměla
za následek zánik nároku na rodičovský příspěvek17. Zásadnějším řešením systémového
charakteru by bylo zavedení povinné docházky do mateřských škol v posledním roce před
nástupem do školy, jak je tomu v mnoha srovnatelných zemích (např. v Maďarsku).
K prioritám další koncepční práce musí patřit vytvoření programu včasné péče o děti ze
sociokulturně znevýhodněného prostředí. Jeho součástí by byly různé typy motivačních
opatření od bezplatné docházky přes poskytování pomůcek a stravování až po celodenní
vzdělávací a výchovný program otevřený pro žáky mateřských škol, jejich sourozence i
rodiče.
4.4.8. Pokud jde o transformaci zvláštních škol na školy základní, navrhuje se vytvoření tříd
s vyučovacím programem základní školy přímo ve zvláštních školách a postupné přeřazování
schopnějších dětí do tohoto programu. Tento postup umožní využít schopností speciálních
pedagogů zvláštních škol (především individuální přístup k žákům), přičemž děti z jedné
rodiny zůstanou v jedné škole, i když jedno bude vyučováno v programu zvláštní školy a
druhé v programu základní školy. Je rovněž možné, aby dítě absolvovalo část předmětů podle
programu základní školy (popř. národní školy) a část podle programu zvláštní školy. Pokud
mají školy jednoho zřizovatele, je možno sloučit školu základní se školou zvláštní a
transformaci provést uvnitř takto nově vzniklé školy. Pokud je nemají, je žádoucí usilovat o
jejich sjednocení příslušným předpisem.
15 Takové školy jsou např. v Chanově (Most), v Předlicích (Ústí nad Labem), v Ostravě-Přívoze a v dalších
místech.
16 Bod II. 1 b) usnesení vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145.
17 Vláda v bodě II. 2 b) usnesení ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 uložila ministru práce a sociálních věcí zvážit
zpracování návrhu novely uvedeného zákona.
13
4.4.9. Pro romské žáky, kteří dnes navštěvují zvláštní školy, lze připravit na základě
doporučení pedagogicko-psychologických poraden individuální programy, včetně doučování.
Dále je pro ně nutno v rostoucí míře zřizovat vyrovnávací třídy, jejichž cílem je, aby mohli
pokračovat ve vzdělávání v některém programu základní, obecné nebo národní školy.
4.4.9. Součástí překonávání vzdělanostního handicapu je i vzdělávání dospělých, kteří
v důsledku sociokulturního znevýhodnění v minulosti absolvovali pouze zvláštní školu a cesta
k dalšímu vzdělání se jim tím uzavřela. Pro tyto dospělé již byly vytvořeny kurzy k doplnění
základního vzdělání, které však potřebují nejen aktivnější propagaci; žádoucí je také větší
orientace těchto kurzů na dovednosti prakticky uplatnitelné na trhu práce.
4.4.10. Další prioritou je i potřeba umožnit romským studentům, včetně sociálně slabých,
v rostoucím počtu dosažení středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Program podpory
romských žáků středních škol, který patří k prioritám Rady vlády ČR (viz 3.2.4.), má
jednoznačně vyrovnávací (afirmativní) charakter. Jeho cílem je prostřednictvím finanční
podpory (úhrada školného na soukromých školách, cestovného, stravného, školních pomůcek)
umožnit romským žákům středních škol pokračovat či zahájit studium, kterého by se jinak ze
sociálních důvodů museli vzdát. Program se velice úspěšně rozvíjí, takže se každoročně
navrhuje jeho další rozšíření18. K zajištění růstu tohoto programu je nezbytně nutné zabránit
tomu, aby byla tato podpora započítávána do celkových příjmů rodičů žáka při posuzování
sociální potřebnosti, jak se občas stávalo19.
4.5. Vyrovnávací postupy v zaměstnávání
4.5.1. V oblasti zaměstnávání jsou příkladem vyrovnávacích postupů kvalifikační a
rekvalifikační kurzy. Jde zejména o získání nezbytných znalostí a dovedností, které
vyrovnávají handicapy v přístupu k zaměstnání ve státní správě nebo k služebnímu poměru
v ozbrojených a bezpečnostních silách státu. Jsou to dovednosti, které jsou v majoritní
populaci obecně rozšířené, ale u Romů však nejsou obvyklé20. Do této oblasti patří i
rekvalifikační kurzy pro romské asistenty a poradce se zaměřením na práci ve státních nebo
samosprávných orgánech. Konkrétním příkladem kurzů určených specificky Romům,
respektive příslušníkům národnostních menšin, jsou také kurzy připravující Romy pro práci
v policii, které se realizují již od roku 1999. Obdobné kurzy se chystají i pro práci Romů ve
Vězeňské službě. V budoucnu by měly být využity i možnosti přípravy pro práci v armádě,
kde vytváří systém vojenského internátního školství vytváří vhodné podmínky pro studium a
zvyšování kvalifikace mužů ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Vhodný je i rozvoj
kurzů pro ženy v dovednostech uplatnitelných při vedení domácnosti.
18 Celkem bylo v roce 2000 podpořeno asi 900 studentů, v roce 2001 již 1531 studentů.
19 Vláda v této souvislosti uložila ministru práce a sociálních věcí svým usnesením ze dne 7. listopadu 2001
č.1145 v bodě II.2.d) sjednotit do 31. prosince 2001 praxi při uplatňování programu podpory romských žáků
středních škol tak, aby nedocházelo k započítávání této podpory do celkových příjmů rodiče (rodičů) žáka při
posuzování jejich sociální potřebnosti podle zákona č.463/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů, a k poskytování dávek sociální péče na úhradu nákladů hrazených z prostředků programu.
20 Například znalost plavání, která je podmínkou přijetí k policii a jiným bezpečnostním službám, ale mezi Romy
není rozšířená.
14
4.5.2. Komise ministra práce a sociálních věcí při úsilí o řešení problému vysoké
nezaměstnanosti Romů vychází z etnicky neutrální definice „osoby obtížně umístitelné na
trhu práce“. Příjemci této pomoci jsou sice v mnoha případech Romové, nelze je však ve
statistikách odlišit od jiných kategorií obtížně umístitelných osob. Mají-li vyrovnávací akce
pomoci konkrétně romské menšině, bude patrně nutno je co nejpřesněji zacílit. Služby
zaměstnanosti proto upřesňují definici zvlášť obtížně umístitelných na trhu práce tak, aby
zohledňovala i odlišné sociokulturní prostředí. Rozvoj adresných programů směřujících k
překonání nezaměstnanosti příslušníků romských komunit by se měl stát jednou z priorit
další strategie romské integrace. Konkretizace „adresného přístupu“ bude předmětem další
spolupráce mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Radou vlády ČR pro záležitosti
romské komunity.
4.5.3. Dalším využitelným vyrovnávacím postupem je zvýhodňování subjektů
zaměstnávajících Romy (resp. „osoby obtížně umístitelné na trhu práce“). Nepodařilo se však
dosud dosáhnout meziresortní shody o náležitosti takového zvýhodňování, natož pak o jeho
formě. V úvahu přichází několik možností:
• daňové zvýhodnění, tedy možnost odepsat z daňového základu fixní částku za zaměstnání
každé takové osoby,
• přímé zvýhodnění poskytnutím fixní částky na každého zaměstnaného z výše vymezené
skupiny koncem každého kalendářního roku,
• zvýhodnění firem při zadávání veřejných zakázek, zaměstnají-li přesně stanovené
procento Romů, obdobně firmám, jež zaměstnávají osoby se změněnou pracovní
schopností.
4.5.4. Složitým odborným i politickým problémem je také stanovení poměru životního
minima a minimální mzdy. Cestou k romské zaměstnanosti je však postupné zvyšování ceny
práce, tedy i minimální mzdy, a nikoliv snižování sociálních dávek. (I tento postup je ovšem
limitován tím, že při zvyšování minimální mzdy se mohou zejména nekvalifikovaní
zaměstnanci stát pro zaměstnavatele příliš nákladnými.) Cílem musí být, aby se každému
živiteli, bez ohledu na počet dětí v rodině a bez ohledu na kvalifikaci, vyplatilo pracovat.
4.5.5. V dalším uplatňování Koncepce musí být nalezen konsensus o vhodném postupu mezi
Ministerstvem práce a sociálních a Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity, aby
bylo možno romskou nezaměstnanost ovlivnit daleko radikálněji než dosud. Dlouhodobá
nezaměstnanost totiž zpravidla vede ke společenskému propadu celých rodin, v nichž vyrůstá
velký počet dětí. V takových rodinách se pak reprodukuje pasivní přístup k zajišťování
vlastních potřeb a hrozí šíření společensky nebezpečných jevů, jako je majetková trestná
činnost, prostituce, alkoholismus, užívání drog a hráčství.
4.6. Vyrovnávací postupy v sociální a zdravotní péči
4.6.1. Prosazovaná změna sociální politiky spočívá v přechodu od sociálních dávek k sociální
pomoci s důrazem na práci s klienty přímo v romské komunitě. Vytvoření a realizaci
programu Terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách za účasti nově
vyškolených romských terénních pracovníků (streetworkerů), kteří působí v nejohroženějších
romských komunitách, lze považovat za vyrovnávací postup v širším smyslu. Cílem práce
terénního sociálního pracovníka je analyzovat sociální situaci romské rodiny a vhodnými
prostředky s využitím metod sociální práce přispět k odstranění nežádoucích faktorů bránících
jejich integraci do společnosti. Program by měl významně přispět i k žádoucí reorientaci
15
sociální práce od paternalistické koncepce, která používala sociální pracovníky jako
prodlouženou ruku státu, k modernímu pojetí založenému na porozumění situaci klientů.
V roce 2000 byli terénní pracovníci vytvořeni u okresních úřadů; v roce 2001 byli nově
zaváděni převážně při samosprávách21. Rada vlády ČR plánuje další rozšíření tohoto
programu. Ministerstvo práce a sociálních věcí má podle usnesení vlády ze 7. listopadu 2001
č. 1145 od roku 2003 zavést tento programu do systému sociálních služeb.
4.6.2. Specifickou skupinou adresátů sociální péče jsou mladí lidé propouštění po dovršení
zletilosti z ústavní výchovy a pěstounské péče, mezi nimiž je mnoho Romů. Jestliže se po
propuštění z ústavní péče či náhradní rodinné výchovy nemají kam vrátit, hrozí jim
bezdomovectví, vznik závislosti na návykových látkách nebo prostituce; ve vysokém
procentu se stávají obětmi nebo pachateli trestné činnosti. Jedním z řešení jsou domy na půl
cesty, které umožňují postupnou integraci těchto mladých lidí do normálního života. Tyto
projekty, dosud vytvářené ve spolupráci obcí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva
práce a sociálních věcí, je nutno rozšířit, aby nabídka domů na půl cesty odpovídala
skutečné potřebě a počtu propouštěných.
4.6.3. Specifický přístup k příslušníkům romských komunit je vhodný i v oblasti zdravotní
péče. Zdravotní osvěta mezi příslušníky romských komunit vyžaduje nejen znalost
zdravotních rizik a preventivních postupů, ale i znalost romských zvyků a schopnost
komunikace s Romy. Proto předkladatel (opětovně) doporučuje učinit kroky k vytvoření
zdravotního asistenta pro romské komunity alespoň na úrovni krajů.
4.7. Vyrovnávací postupy v bydlení
4.7.1. V oblasti romského bydlení se problémy hrozivě stupňují (vystěhovávání Romů jako
dlužníků nájemného, růst rezidenční segregace) a stát přitom má jen omezené možnosti
situaci ovlivnit, neboť tato problematika je především v péči samospráv. Dílčí formou
vyrovnávacího postupu by mohla být realizace programu podporovaného bydlení, který
připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Součástí podporovaného bydlení je i poskytování
sociálních služeb. Tento program by se sice neměl stát univerzálním řešením problému
bydlení sociálně slabých romských komunit, ale jeho pilotní provedení v těch lokalitách, kde
už rezidenční segregace vznikla a hrozí nekontrolovaný růst ghett, je vysoce žádoucí.
Strategickým cílem proto musí být dosáhnout v následujících letech finančního zajištění
tohoto programu ze státního rozpočtu.
4.7.2. V širším měřítku je nutno usilovat o takovou koncepci místního rozvoje, která bude mít
ekonomické nástroje k výstavbě bytů pro sociálně slabší vrstvy obyvatel, ne tedy jen pro ty,
kdo jsou schopni se spolu se státem a samosprávou na financování výstavby podílet. Případný
podíl příslušníků romských komunit ve formě aktivní účasti na výstavbě je však nesporně
žádoucí, neboť upevňuje vztah nájemníků k vybudovaným bytům22. Orgán pověřený
politikou romské integrace (tj. v současné situaci Rada vlády ČR ) by měl disponovat
takovými finančními prostředky, které by dokázaly motivovat samosprávné celky k řešení
bytového problému romských komunit ve výše popsaném duchu.
21 V roce 2000 šlo o 16 lokalit, v roce 2001 již o 54 romských terénních pracovníků v 35 lokalitách.
22 Viz též část III. předloženého materiálu.
16
5. Podpora rozvoje romského jazyka a kultury
5.1. Romskému jazyku a romské kultuře musí být věnována odpovídající odborná pozornost.
Předním úkolem při rozvoji romské kultury je výzkum a podpora aktivního rozvoje kultury a
jazyka, zejména dvou nejpočetnějších romských subetnik (tj. slovenských a olašských Romů).
Pod vlivem postupující jazykové a kulturní asimilace zejména v mladé generaci Romů hrozí
reálné nebezpečí zániku kulturních tradic, lidové slovesnosti i jazyka samotného. Pro udržení
a aktivní rozvoj romské kultury a jazyka se doporučuje pokračovat ve vypisování grantů na
projekty sběru lidové slovesnosti. Trvá zájem o pořádání regionálních i celostátních akcí na
podporu a propagaci romského jazyka a kultury, ať již hudebních, literárních či divadelních.
5.2. Předním odborným pracovištěm v oblasti romské kultury a jazyka je seminář romistiky
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je jediným pracovištěm v České republice,
které připravuje odborníky-romisty v komplexním magisterském programu. Jejich počet je
vzhledem k aktuální i výhledové potřebě plně vzdělaných odborníků zcela nedostačující.
Zatím byl obor otevřen pouze dvakrát, v roce 1991 a 1996. Je nutno umožnit pravidelné
otevírání oboru s minimálně dvouletou frekvencí s dostatečnými podmínkami pro výuku
takto zvýšeného počtu studentů.
5.3. Romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je pouze seminářem Indologického
ústavu, nikoli samostatnou katedrou, a potýká se s naprosto nedostatečnými finančními a
prostorovými podmínkami pro výuku studentů i odbornou činnost svých pracovníků.
Provozní a mzdové náklady jsou hrazeny z grantů různých subjektů23. Tento nestandardní,
nouzový způsob řešení je nutno nahradit řešením ze strany Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy, které koncepčně a zejména finančně podpoří vznik a rozvoj samostatné
katedry na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. (Navrhuje se financování z položky
určené na národnostní školství.) Vytvoření katedry romistiky bude mít zásadní význam pro
další rozvoj oboru. Vedle výuky romistiky a romského jazyka se bude katedra podílet na
studiích a výzkumech, na vydávání odborných publikací a periodik a na tvorbě učebních textů
pro školy. Katedra může podle svých možností nabízet spolupráci dalším univerzitním
pracovištím na přípravě, resp. realizaci atestačních kurzů a zkoušek pro budoucí romisty a
vyučující romistiky a romského jazyka na všech stupních škol. Může se podílet i na vytvoření
učebních dokumentů kurzu a navrhnout pro něj odborné vyučující z řad svých pracovníků a
absolventů.
5.4. Dále je vhodné podpořit rozvoj dalších romistických pracovišť, např. na univerzitách v
Ústí nad Labem, Olomouci, Plzni aj. Zatímco romistika Filozofické fakulty Univerzity
Karlovy by měla nadále klást důraz zejména na akademickou úroveň vzdělání, ostatní centra
by se měla zaměřit především na vybavení svých absolventů takovými znalostmi a
dovednostmi, které uplatní v praxi.
5.5. Rovněž druhé odborné romistické pracoviště, Muzeum romské kultury v Brně, se stále
potýká s finančními potížemi. I nadále bude třeba další finanční podpory, která by měla mít
stabilní charakter. Předkladatel proto doporučuje učinit kroky vedoucí k začlenění muzea
jako autonomní jednotky do Moravského zemského muzea, či k získání statutu samostatného
muzea spravovaného krajem.
23 V letech 2000 a 2001 též z položky Podpora projektů romské integrace kapitoly Všeobecná pokladní správa
státního rozpočtu, jejíž využití doporučovala Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity.
17
5.6. Nadále budou prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny poskytovány státní dotace
na činnost redakcí romských i romistických periodik. Stát bude podporovat a zajišťovat jejich
distribuci do škol, které navštěvují romští žáci, a ostatních výchovných zařízení. Státní
podporu by měl obdržet i odborný časopis Romano Džaniben, dosud vydávaný jen díky
finanční podpoře Evropské unie. Nařízení vlády o poskytování dotací ze státního rozpočtu na
aktivity příslušníků národnostních menšin (viz 2.3.2.) poskytne rámec pro finanční podporu
tvorby nových pořadů s romskou tématikou, určených pro oba programy České televize.
5.7. Nedílnou součástí rozvoje romské kultury a jazyka je i výzkumná činnost etnografická
(tradice, folklór) a lingvistická (včetně dialektologických studií). Pro kvalifikované vytváření
politiky romské integrace je ovšem nanejvýš potřebný také výzkum v širším smyslu, tj.
kulturně-antropologický a sociologický výzkum dynamiky vnitřního vývoje romských
komunit i jejich interakcí s majoritní společností. Mezi priority takového výzkumu patří
vztahy a zkušenosti Romů s postoji majority24, rozvoj sociální exkluze, zejména v bydlení25,
demografický vývoj a sociální mobilita.
6. Působení na majoritní společnost
6.1. Součástí Koncepce je kromě antidiskriminačních opatření, vyrovnávacích postupů a
podpory rozvoje romské kultury a jazyka též působení na majoritní veřejnost. Dlouhodobým
cílem je vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině
vymezené rasou, barvou pleti, národností, jazykem či příslušností k národu není důvodem
k odlišnému posuzování jednotlivce
6.2. Multikulturní vzdělávání a výchova
6.2.1. Multikulturním vzděláváním se rozumí především seznámení s jinými kulturami a
získání informací o nich; multikulturní výchovou pak výchova směřující ke změně postojů od
tradičního etnocentrismu k tolerantnímu vnímání kulturních odlišností. V podmínkách České
republiky jde zejména o poznání a přijetí multietnického dědictví českých zemí, seznámení
s dnešními etnickými menšinami a přípravu na kulturní rozmanitost, která bude provázet
vstup do Evropské unie.
6.2.2. Multikulturní vzdělávání a výchova jsou významnou součástí projektu Phare 1999
Zlepšování vztahu mezi českou a romskou komunitou, realizovaného o.p.s. Člověk v tísni
(podle zadání a pod dohledem Meziresortní komise) od ledna 2001. Na tento projekt naváže
v roce 2002 obdobný program Phare 2000, jehož zadavatelem je Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy. Cílem je vytvoření nových multikulturních výukových programů pro
všechny typy škol, od základních po vysoké. V souvislosti se změnou výukových programů se
multikulturní vzdělávání a výchova musí stát také pravidelnou součástí profesní přípravy
učitelů, včetně učitelů mateřských škol.
24 Tyto aspekty jsou předmětem výzkumu realizovaného pod dohledem Rady vlády ČR pro záležitosti romské
komunity (dříve Meziresortní komise) s podporou Evropské unie. Jde o jednu ze složek komplexního programu
Phare 1999 (viz 6.2.2.).
25 Viz též Socioklub: Zpráva o výsledcích výzkumu k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě, 2001
(příloha č. 2. části IV. předloženého materiálu); Baršová, A.: Problémy bydlení etnických menšin a trendy
k rezidenční segregaci v České republice (2001).
18
6.3. Působení na veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků
Při úsilí o podporu tolerance, odstraňování předsudků a vytváření multikulturního prostředí je
vhodné využívat i působení na širší veřejnost. V období od prosince 1999 do června 2000 se
uskutečnila první státem sponzorovaná plošná kampaň proti rasismu (Projekt tolerance), který
vzbudila značný ohlas. V roce 2001 se nepodařilo následnou kampaň uskutečnit; realizovala
se však protirasistická kampaň jako součást projektu Phare 1999 (viz 6.2.2.), kampaň Ligy
etnických menšin a dalších nestátních subjektů. Vývoj, do něhož se v rostoucí míře zapojují
odborníci na reklamu ze soukromého sektoru, směřuje k vytváření diferencovaných
komunikačních strategií adresovaných jednotlivým věkovým a sociálním skupinám
respondentů. Využití prostředků vyhrazených ve státním rozpočtu na rok 2002 bude odrážet
zkušenosti z již uskutečňovaných kampaní.
7. Zajištění bezpečnosti Romů
7.1. Romové, kteří žádají o azyl v zahraničí, velmi často uvádějí jako důvod své žádosti
ohrožení ze strany rasisticky motivovaných útočníků a nedostatečnou ochranu ze strany státu.
Trvalou prioritou proto musí být i úsilí o zajištění bezpečnosti Romů. Zásadní význam má
nadále úsilí o omezení bagatelizace rasisticky motivovaných trestných činů a zlepšení jejich
rozeznávání. I když lze konstatovat dílčí zlepšení, existuje řada svědectví o tom, že
bagatelizace těchto trestných činů je dosud častá, podobně jako stereotypní vnímání Romů
coby potenciálních pachatelů trestných činů, nikoli jako obětí. Podceňování informací
poskytovaných Romy jako svědky či oznamovateli trestných činů pramení z toho, že mnozí
policisté – podobně jako nemalá část širší veřejnosti – vnímají Romy jako kriminální
subkulturu, jejíž příslušníci jsou a priori nevěrohodní. Překonání těchto stereotypů a
profesionálních deformací jistě nebude snadné; nelze však na ně rezignovat.
7.2. Klíčovou součástí úsilí o omezení bagatelizace trestných činů je školení příslušných
pracovníků, zejména policistů. Osoby připravující se na práci policisty dnes již školeny jsou, ale
možnosti proškolení již sloužících policistů jsou omezeny tím, že na taková školení nebyly
nikdy přiděleny dodatečné prostředky ze státního rozpočtu. Pokračování v takto
orientovaných školeních a metodických zaměstnáních musí proto být spojeno s přidělením
dostatečných finančních prostředků na jeho realizaci. Je nutno rovněž usilovat o další
zvyšování otevřenosti výchovy policistů zapojením nepolicejních odborníků, zástupců
akademické obce i občanské společnosti do jejich vzdělávání. Tento bod se týká nejen
výchovy proti rasismu a k toleranci, ale i lidských práv obecně.
7.3. Další možnost, jak stimulovat účinnější postupy proti těmto trestným činům, představuje
využití zkušebního projektu resocializace pachatelů méně závažných rasisticky motivovaných
trestných činů, vypracovaného zmocněncem vlády pro lidská práva v součinnosti s ministry
spravedlnosti a práce a sociálních věcí v roce 1999. Ani v trestním řízení s pachateli rasisticky
motivovaných trestných činů totiž není vhodné počítat pouze s represí, ale je namístě usilovat
i o sekundární a terciární prevenci. V souvislosti s vytvořením Probační a mediační služby
se naskýtá reálná možnost začít tento program v praxi realizovat.
7.4. Občanská sdružení hlásající rasovou nenávist lze podle ustanovení § 12 zákona č.
83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, rozpustit. Tento postup byl
v roce 2000 uplatněn proti neonacistickému seskupení Národní aliance. Ministerstvo vnitra
rovněž v roce 2001 odmítlo registraci politické straně založené neonacistickými aktivisty.
19
Postup Ministerstva vnitra lze nyní považovat za dostatečně důsledný. Rovněž postup Policie
ČR proti kolektivním vystoupením neonacistů se znatelně zlepšil a roste i kvalita pravidelné
Zprávy o problematice extremismu na území České republiky. Z iniciativy ministra vnitra byla
navíc v roce 2000 vytvořena Meziresortní komise pro boj proti extremismu. V této oblasti,
která byla v minulosti předmětem kritiky, se proto nenavrhují žádné další kroky.
8. Závěry
8.1. Tato Koncepce pro roky 2001 až 2020 je otevřena k celospolečenské diskusi. Musí být
průběžně aktualizována především podle zkušeností s uskutečňováním jednotlivých programů
a postupem územněsprávní reformy. Předseda Rady vlády ČR bude vládě nadále navrhovat
aktualizaci Koncepce. Vláda pak o aktualizaci rozhodne.
8.2. Z aktualizace Koncepce k 31. prosinci 2001 vyplývá potřeba pokračování a dalšího
rozvoje již existujících a úspěšných programů, především programu Podpora romských žáků
středních škol a programu Terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách.
Pokračovat nepochybně bude i zahájený proces tvorby multikulturních výukových programů
pro všechny typy škol. Prioritou je také zařazení romských poradců a asistentů, kteří dosud
působí na okresních úřadech, do nových funkcí na místech pověřených státní správou
v souvislosti s územněsprávní reformou, jakož i vytvoření a obsazení funkcí koordinátorů
romských poradců při krajích. Trvalou potřebou zůstává systematičtější a plošnější vytváření
přípravných ročníků a funkcí vychovatelů-asistentů učitele na školách s romskými žáky.
Nesporný význam má i další podpora rozvíjejícího se výzkumu romské problematiky.
8.3. Mezi připravovanými opatřeními má klíčový význam vytvoření nové antidiskriminační
legislativy v souladu s doporučeními CERD a zejména se směrnicí Evropské unie
2000/43/ES, jejíž požadavky musejí být splněny do roku 2003. Tato směrnice klade nároky i
na institucionální zajištění.
8.4. Další programy jsou již koncepčně ujasněny a čekají na uvedení do života. Program
podporovaného bydlení Ministerstva pro místní rozvoj byl vytvořen a podmínkou jeho
pilotního provedení v nejbližším období je pouze zajištění potřebných prostředků. Připraven
k realizaci je též dílčí program resocializace pachatelů méně závažných rasisticky
motivovaných trestných činů. Vyřešení problému financování ze strany Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy je zjevně jedinou cestou ke vzniku a rozvoji samostatné katedry
romistiky na Filozofické katedře Univerzity Karlovy. K trvalému řešení spěje i situace Muzea
romské kultury v Brně.
8.5. Poslední skupinu priorit romské integrace tvoří oblasti, jež se musejí stát předmětem
aktivnější státní politiky, ale postupy dosud nebyly koncepčně ujasněny nebo konkrétně
zpracovány. Jde mj. o rozvoj adresných programů k překonání nezaměstnanosti příslušníků
romské komunity, vytvoření motivačního systému pro obce ke vstřícnému řešení bytových
problémů Romů nebo o vznik programu včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodněného
prostředí, jenž by směřoval ke zvýšení docházky romských děti do mateřských škol. Jejich
koncepční ujasnění a konkrétní zpracování je proto bezprostředním cílem příští aktualizace
této Koncepce.
1
V.
Vypořádání připomínek
Připomínkové
místo Připomínka Vypořádání
MMR Ad II.
Ze zde zmíněného úkolu pro zmocněnce pro lidská práva a předsedu Meziresortní
komise pro záležitosti romské komunity předložit vládě do 31. prosince 2001, přehled
státem poskytovaných finančních prostředků na realizaci Koncepce politiky vlády vůči
příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti není
jasné, zda se jedná o přehled finančních prostředků z položky Podpora projektů
Integrace romské komunity Kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo jde o finanční
prostředky jež poskytly jednotlivé resorty z vlastních kapitol. S tímto problémem
souvisí následující připomínka vztahující se k části III. Příloha č. 2.
Akceptováno, text na příslušných místech pro
zlepšení srozumitelnosti upřesněn
MMR Ad III. Příloha č. 2
Zde jednotlivé resorty uvádějí projekty, které byly financovány formou dotace ze
státního rozpočtu, přičemž ani zde není jasné, zda se jedná o prostředky z kapitoly
jednotlivých resortů, či z položky Podpora projektů Integrace romské komunity
Kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Ministerstvo pro místní rozvoj v tomto přehledu uvádí pouze dotace, které vyčlenilo ze
své vlastní kapitoly na romské projekty. Pokud však tato informace podává přehled o
veškerých dotacích, měl by zde být uveden také provedený Výzkum k problematice
holobytů ve vztahu k romské minoritě, který MMR zadalo Socioklubu (sdružení pro
podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky) v roce 2001 a na nějž byla poskytnuta
dotace ve výši 500 000,- Kč z položky Podpora projektů Integrace romské komunity
Kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Akceptováno, text upraven a doplněn
MMR Ad III. bod 10.4.5. úkol e)
V průběhu roku 2001 provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj:
- Vyhodnocení celookresních šetření bydlení sociálně slabých Romů – šetření bylo
provedeno ve spolupráci s Meziresortní komisí pro záležitosti romské komunity a
s okresními romskými poradci.
- V závěru roku 2001 byl zadán Ministerstvem pro místní rozvoj Výzkum k problematice
Akceptováno, informace doplněny
2
holobytů ve vztahu k romské komunitě, který byl financován z položky Podpora projektů
Integrace romské komunity kapitoly Všeobecná pokladní správa. Provedl jej Socioklub
a zpráva o výsledcích tohoto výzkumu je přiložena v předkládaném materiálu. Na
základě této zprávy bude mj. připravena publikace určená pro zainteresovanou
veřejnost, obsahující jak ucelenou informaci o procesech územní segregace v oblasti
bydlení ze širších souvislostí, tak návody a doporučení pro praktické využití, pro
vzdělávání sociálních pracovníků, funkcionářů nestátních subjektů, zastupitelů místních
samospráv a další. Zpráva o výzkumu (viz část IV. příloha č.2,.) také formuluje určitá
východiska pro koncepci nápravných a ochranných opatření a nabízí k diskusi některé
možnosti řešení.
MMR Ad III. Příloha č. 1.
str. 2, poznámka č.5 uvedená v tabulce, celý název zkratky SFRB zní Státní fond
rozvoje bydlení
Akceptováno, text upraven.
Ministr vlády Ad. I. Návrh usnesení.
V bodu III. 1. je všem členům vlády uloženo přijmout vhodná opatření uvedená v části
„V.“ materiálu, předkladatel má patrně na mysli část „IV.“ (Koncepce romské
integrace).
Akceptováno, chyba opravena.
Ministr vlády Ad. III. bod 2.2.2.
Komentář k bodu 2 b) usnesení vlády obsahuje pouhý příslib, že MPSV doplní
informaci, jinak jen konstatování, že nelze vyhodnotit. To pokládáme za nedostačující.
I předkladatel to považuje za nedostačující, ale
nemá jinou možnost, než tento stav realisticky
popsat.
Ministr vlády Ad. III. Příloha 1.
Zpráva o plnění úkolů je obsáhlá, patrně nebylo do původních resortních podkladů
příliš zasahováno, což je pro neinformované bezesporu užitečné, vládě by však měl být
předložen stručný výtah z původního textu. Na poslední straně je v oddílu (15) naopak
velmi stručný (a ne zcela dostatečný) závěr, že o problematických úkolech bude
s jednotlivými resorty jednáno.
Neakceptováno. Předkladatel připomínku
považuje za racionální, nicméně v předchozích
letech, kdy na základě zpráv resortů podal pouze
stručný výtah, se resorty vesměs ohrazovaly a
trvaly na přesném citování svých zpráv.
Stručnost v oddílu 15 odráží současný stav.
Ministr vlády Ad. IV. Příloha 2.
Tato příloha by měla být východiskem pro jasně formulované konkrétní úkoly
jednotlivým složkám státní správy. Tak tomu bohužel není. Příkladem může být oddíl
4.7. (Vyrovnávací postupy v bydlení): přestože je k dokumentu přiložena zpráva o
výsledcích výzkumu k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě
(Socioklub), která přináší cenné výsledky komplexního šetření a jejich analytického
zpracování, do samotného textu části IV se promítá pouze obecně, vhodnější by bylo
formulovat úkoly do srozumitelné a kontrolovatelné podoby.
Akceptováno částečně. Předkladatel si je vědom
oprávněnosti připomínky a bude usilovat při
dvoustranných jednáních s MMR a MPSV o
formulaci konkrétních srozumitelných a
kontrolovatelných úkolů. Zkušenost ukazuje, že
úkoly, které předkladatel ve vládě prosadí bez
účasti zainteresovaných resortů, buď nejsou
plněny vůbec, nebo jen formálně. Řadu
3
formulovat úkoly do srozumitelné a kontrolovatelné podoby. konkrétních úkolů uložila vláda usnesením 1145
ze 7. listopadu 2001, které mělo být původně
součástí tohoto materiálu, ale vzhledem
k naléhavé situaci v souvislosti s kontrolami
v Ruzyni bylo přijato v předstihu.
MPO Ad III. bod 5.1.2.
Na straně 31 shora uvedené informace navrhujeme změnit hodnocení namísto částečně
plněno na průběžně plněno.
Důvodem tohoto požadavku je skutečnost, že v roce 1997, kdy byl usnesením vlády č.
686 z 29. října 1997 stanoven úkol „Rozšířit podporu projektů zaměřených na
zaměstnávání obtížně zaměstnavatelných osob v rámci Podpory malého a středního
podnikání z dosavadní formy omezené na doplňkový program SPECIÁL“, mohli
podnikatelé tento program využít pouze ke čtyřem programům podpory malého a
středního podnikání a získat dotaci na vytvoření pracovního místa pro občany
z problémových skupin obyvatelstva ve výši 1 000 Kč za měsíc po dobu 4 let.
V průběhu dalších let byly na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu schváleny nové
programy, které umožňují malým a středním podnikatelům získat dotaci při vytvoření
pracovního místa pro občany z problémových skupin obyvatelstva. Programy podpory
malého a středního podnikání, schválené vládou na období let 2001 až 2004 usnesením
č. 1257/2000, rozšiřují možnost využití dotací na nové pracovní místo pro občany
z problémových skupin obyvatelstva z programu SPECIÁL na osm programů a částka
dotace byla zvýšena na 4 000 Kč za měsíc po dobu 4 let. Proto je třeba považovat
uvedený úkol za průběžně plněný.
Akceptováno.
MK Ad III. bod 4.1.1.
Opravit částku, která byla poskytnuta v rámci konkurzu ze 1 770 000,- Kč na 2 270 000,-
Kč. Dále vynechat následující text v závorce - Vláda schválila Kč 500 000,- pro Muzeum
romské kultury v Brně. Tato částka je zahrnuta do opravného čísla - Kč 2 270 000,-.
Následně opravit čísla v tabulce na str. 27
rok 2001
nár. menšiny celkem místo 7 597 8 200
romská menšina místo 1 770 2 270
(dotace z Mrk) místo 1 248 3 808
% místo 22 % 28 %
Akceptováno, hodnoty opraveny dle zpřesnění.
4
MK Ad III. bod 4.1.2.
V posledním řádku změnit výši dotace z 1 100 000,- Kč na 1 600 000,- Kč.
Akceptováno, opraveno.
MK Ad III. bod 4.4.1.
Vypustit odkaz - Konkrétní plnění tohoto úkolu - viz bod 4.4.1.
Akceptováno.
MK Ad III. Příloha č. 2.
V posledním odstavci nahradit číslo 7,7 mil. Kč. číslem 8,2 mil. Kč. Opravit také výší
procenta, místo 29 napsat 28 %. Přehled projektů nahraďte novým - viz níže. Je třeba
opatřit názvem: Přehled oceněných romských a proromských projektů z konkurzu na
podporu integrace romské komunity.
Akceptováno.
MK Ad III. Příloha č. 2.
Odstavec pod tabulkou o Muzeu romské kultury je třeba vynechat.
Akceptováno.
MK Ad III. Příloha č. 2.
Dotace z konkurzu Meziresortní komise .., Nelze uvést pouze rozdíly. Je nutno uvést
celý seznam, který vypracovala kancelář Meziresortní komise.
Vzhledem k tomu, že bude vládě předkládáno vyhodnocení Programu integrace
romské komunity, doporučujeme uvést pouze první odstavec a doplnit číselným
údajem - Celková výše poskytnuté dotace činí 3 808 000,- Kč. Tedy seznam projektů a
následné změny vůbec neuvádět.
Akceptováno částečně, seznam projektů
ponechán pro informaci.
MK Ad III. Příloha č. 2.
Poslední odstavec z kapitoly MK na str. 7 vynechat. (Údaj o dotaci Muzeu romské
kultury je v seznamu projektů - a je již jiný). Informace o dalších grantových
programech je v bodě 2; údaje nejsou vyčerpávající, dotace nelze mechanicky sečíst.
Akceptováno.
MK Ad IV. bod 2. 4. 2.
Text ukončit za slovy: na projekty národnostních menšin. Další text vynechat.
Akceptováno.
MK Ad IV. 16 - bod 5.5. Text chápeme jako doporučení předkladatele, které zatím nebylo
projednáno se zainteresovanými subjekty.
Jde skutečně o koncepční záměr.
MK Ad IV. Příloha č. 1.
Program socio-integrační (lokální projekty) - 6 530 tis. Kč.
Je uvedeno, že MK administrovalo 65 projektů, ale z přiloženého seznamu vyplývá, že
projektů místního charakteru bylo 78.
Akceptováno, údaj opraven.
5
MZV Ad III. Příloha č. 2.
Je zde uvedena částka 10.000 USD, kterou MZV poskytlo na podporu Kontaktního
místa pro záležitosti Romů a Sintů (OBSE). MZV navrhuje tento údaj vypustit
vzhledem k tomu, že zmíněný příspěvek nevyplývá z Koncepce romské integrace,
nemá s její realizací souvislost a ani jinak bezprostředně nepřispívá ke zlepšení situace
romské komunity v rámci ČR (jíž je dokument věnován).
Akceptováno.
MZV Ad IV. odstavec 3.1.
Vypustit část věty ...”neznamená, že by se lidé objektivně dělili na různé biologické
“rasy”, ale”.... a zároveň doplnit větu tak, aby po úpravě zněla: “Pojem “rasový”
přitom v souladu s Úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace označuje
jakoukoli diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, rodového nebo národnostního nebo
etnického původu.”
Akceptováno.
MZV Dílčí připomínka: Zmocněnec vlády pro lidská práva přislíbil vzít při zpracování
předloženého materiálu v úvahu návrh na zhodnocení realizovatelnosti krátkovlnného
rozhlasového vysílání v romštině, který MZV vzneslo při nedávném projednávání
návrhu opatření k zintenzivnění implementace Koncepce romské integrace.
Návrh MZV vychází ze skutečnosti, že informovanost příslušníků romských komunit
jak o iniciativách státní správy a mezinárodních orgánů a organizací, které se jich
týkají, tak o aktivitách romských představitelů a organizací, je stále obecně
nedostatečná v rámci ČR i na evropské úrovni. Zároveň si je MZV velice dobře
vědomo již existujícího rozhlasového vysílání pro romskou komunitu v rámci
veřejnoprávního vysílání, stejně jako existence romských periodik. Neexistuje však
žádný široce přístupný informační zdroj pro Romy, který by měl středoevropský či
evropský dosah. Na evropské úrovni (v rámci EU, Rady Evropy, OBSE, i z iniciativ
jednotlivých států) se nyní navíc zintenzivňuje diskuse o podobě řešení romské
problematiky v evropském prostoru a existuje mnoho iniciativ a rozhodnutí, které se
přímo týkají romské komunity. Efektivní možností zlepšení informovanosti Romů a
výměny informací mezi nimi přinejmenším v prostoru střední Evropy by mohlo být
zahájení krátkovlnného rozhlasového vysílání zaměřeného na romskou komunitu, které
by probíhalo v romštině, a to denně po omezenou dobu.
MZV si je dobře vědomo řady překážek pro konkrétní podporu takového projektu ze
strany státní správy, a považuje za velice pravděpodobné, že právě složitost řešení
takového zadání je jedním z rozhodujících důvodů k tomu, že dosud nikdo ze strany
romských komunit podobnou žádost nevznesl. Ačkoli MZV chápe a přijímá důvody,
Námět nezapadl, bude dále diskutován.
V současné době sdružení Dženo připravuje
internetové rádio, projekt by bylo možné tímto
směrem rozšířit. V Koncepci nebylo možno
prozatím konkretizovat, což ostatně MZV
přijímá.
6
proč tato záležitost nebyla začleněna do předloženého materiálu, nadále zastává názor,
že tento návrh by zasloužil podrobnější rozbor z hlediska možností řešení ze strany
státní správy.
MZV proto navrhuje, aby zmocněnec vlády pro lidská práva zhodnotil reálnost či
nereálnost uskutečnění tohoto návrhu.
MPSV Ad III. bod 2.1.2.
Doplnit za třetí odstavec: Každoročně SSZ oslovuje úřady práce s nabídkou
rekvalifikačního kursu pro pracovní funkce romský asistent a romský poradce. Jejich
naplňování v současné době je velmi obtížné, protože probíhá proces reformy státní
správy, během které budou postupně rušeny okresní úřady (zatím hlavní odběratelé
účastníků těchto kursů) a na straně druhé se postupně formulují nové samosprávní
orgány, které řešení této problematiky zatím nepovažují za jednu z priorit své budoucí
činnosti.
Akceptováno, doplněno dle návrhu.
MPSV Ad III. bod 2.1.3.
Doplnit za první odstavec: Tyto programy se už úspěšně podařilo realizovat v
řadě okresů nebo při velkých stavebních zakázkách. Výsledky této politiky
budou zpracovány ve zprávě Komise MPSV k realizaci opatření na podporu
zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce.
V posledním roce se podařilo zabezpečit při některých typech veřejných prací,
jejichž charakter odpovídal kvalifikační úrovni obtížně umístitelných uchazečů
o zaměstnání, aby v podmínkách zadání veřejných zakázek byly zvýhodněni
zájemci o veřejné zakázky, které zaměstnávají obtížně umístitelné uchazeče o
zaměstnání. V současné době probíhají jednání s různými fondy o stanovení a
upřesnění podmínek při zadávání veřejných zakázek pro zvýšení zaměstnanosti
pro tuto speciální skupinu.
Vedle snahy o zvýšení motivace u zaměstnavatelů pro zvýšení zaměstnanosti
skupin obtížně umístitelných, které jsou jako pracovní síla často nestabilní
(např. vysoká nemocnost, neodpovídající pracovní návyky a pod.), jsou v
připravovaném Národním plánu zaměstnanosti, zejména v opatřeních Směrnice
č. 7, pilíře I., připraveny postupy, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti
dlouhodobě nezaměstnaných a obtížně umístitelných, a Směrnice č. 1 a 2, které
jsou preventivního charakteru.
Akceptováno, doplněno dle návrhu.
7
MPSV Ad III. bod 2.2.2.
Novela zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 167/1999
Sb. včlenila do § 1 odstavec 1, 2 a další, které pod sankcí mají zabránit
diskriminaci při přístupu k zaměstnání a při zprostředkování zaměstnání.
V případě prokázané diskriminace lze postihnout zaměstnavatele, popřípadě i
jinou osobu diskriminující při činnostech podle tohoto zákona až do výše
250.000,- Kč, opakovaně až do výše 1.000.000,- Kč.
Akceptováno, text doplněn.
MPSV Ad III. bod 2.3.2.
Upravit stávající text : V rámci připravovaného rozšíření Výzkumného záměru
VÚPSV na léta 1999 – 2003 bude VÚPSV realizovat výzkumný projekt:
Analýza příčin a mechanismu vzniku soustředění romských obyvatel (ghet) ve
městech, problémů s tím souvisejících a návrhy na opatření
Evaluace projektů zaměřených na snižování rizika sociálního vyloučení romské
populace – Sociální faktory ovlivňující sociální integraci romské populace
V rámci účelové podpory výzkumu a vývoje byl ministerstvem podpořen
výzkum Socioklubu „Komplexní analýza sociálně ekonomické situace romské
populace v ČR s návrhy na opatření“. V rámci tohoto projektu budou v roce
2002 uskutečněny následující studie:
Analýza faktorů ovlivňující společenskou integraci a sociální vzestup romských
obyvatel s návrhy na opatření v oblasti sociální politiky
Analýza a prognóza demografického vývoje romských obyvatel v ČR do roku
2020
Komplexní analýza sociálně ekonomické situace romské populace v ČR
s návrhy na opatření (1. etapa)
Akceptováno, text upraven.
MPSV Ad III. bod 2.5.1.
Doplnit: MPSV zpracovalo plán výše uvedeného pilotního projektu dle
stanoveného harmonogramu. Jsou stanoveny cíle projektu, pracovní skupiny,
časový harmonogram prací v roce 2002, včetně stanovení okruhů
problémových situací a návrh pro evaluaci kvality vzdělávání terénních
pracovníků. Příprava projektu je dokončena, lze zahájit realizaci.
Akceptováno, text doplněn.
8
MPSV Ad III. bod 2.5.2.
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře byl od 1. října 2001
novelizován a doba umístění dětí do předškolních zařízení - aniž by to
znamenalo ztrátu nároku na rodičovský příspěvek - byla obecně prodloužena ze
3 na 5 dnů v měsíci. Tím se částečně reaguje na požadavek tohoto úkolu a
vytváří se vyšší tolerance v tomto směru. Obecné opuštění této podmínky by
však bylo v zásadním rozporu se smyslem a cílem této dávky, kterým je
zabezpečení celodenní osobní péče o děti. Samostatným problémem by byla i
definice oprávněných osob, tj. vymezení dětí ze znevýhodněného sociokulturního
prostředí.
Neakceptováno, jde sice o dílčí zlepšení,
ale zadání předkladatele směřovalo jinam.
Provedené opatření vůbec neřeší problém, tj. že
používaný systém je pro sociálně slabé rodiny
demotivující z hlediska posílání dětí do MŠ, což
má negativní dopad na úspěšnost těchto dětí ve
vzdělávání i v dalším životě. Vzhledem ke
smyslu návrhu předkladatele neobstojí
argumentace, že obecné opuštění této
podmínky by bylo v zásadním rozporu se
smyslem a cílem této dávky, kterým je
zabezpečení celodenní osobní péče o děti.
Definovat osoby ze znevýhodněného
sociokulturního prostředí rovněž lze.
MPSV Ad III. bod 2.5.4.
Úkol byl splněn a byly nalezeny způsoby, jak vzniklou situaci řešit. MPSV
aktuálně vydává komentář, který by měl sjednotit praxi při uplatňování
programu podpory romských žáků středních v oblasti dávek sociální
potřebnosti, tak aby cíl programu byl naplněn.
Akceptováno.
MPSV Ad IV. bod 4.5.1.
K tomuto bodu je třeba upřesnit, že se jedná zejména o získání prostřednictvím
kvalifikačních a rekvalifikačních kursů nezbytných znalostí a dovedností, které
vyrovnávají handicapy příslušníků etnických a národnostních menšin pro
získání zaměstnání ve státní správě nebo služebního poměru v ozbrojených a
bezpečnostních složkách státu. Do této oblasti patří i rekvalifikační kursy, které
zabezpečují služby zaměstnanosti z řad uchazečů o zaměstnání pro romské
asistenty a poradce se zaměřením na práci ve státních nebo samosprávných
orgánech. V těchto případech se jedná o naplňování celospolečenské potřeby
přípravy příslušníků zejména romských komunit pro předem stanovená
pracovní zařazení, včetně vyčlenění a určení finančních prostředků z rozpočtu
organizací pro vytvoření těchto míst.
Akceptováno, informace zařazeny do textu.
9
MPSV Ad IV. bod 4.5.2.
Služby zaměstnanosti vycházejí z etnicky neutrální definice „osoby obtížně
umístitelné na trhu práce“, která vyplynula jako reakce na požadavky určitých
částí reprezentace romské populace odmítající jakékoliv označování příslušníků
romské komunity, tak samotných romských uchazečů o zaměstnání, které se
hlásí k jiné, zejména slovenské a české národnosti, tj. jsou jako Romové
statisticky neevidovatelní. Z tohoto důvodu služby zaměstnanosti upřesnily
definici zvlášť obtížně umístitelných na trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní +
nízká nebo žádná kvalifikace + handicapy bránící rovnocennému uplatnění se
na trhu práce, mezi které patří i odlišné sociokulturní prostředí), kterým úřady
práce věnují zvýšenou pozornost pro zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti
a finanční prostředky pro motivaci zaměstnavatelů je zaměstnávat v rámci
nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Připravené programy pro tuto
specifickou skupinu jsou adresné jak pro řadu uchazečů o zaměstnání u
příslušníků romské komunity, tak pro neromské uchazeče o zaměstnání, které
jsou často v obdobném postavení. Tyto typy vyrovnávacích akcí jsou základem
integračních (nikoliv segregačních) aktivit, jak dokazují zejména zkušenosti
služeb zaměstnanosti v oblasti práce s mladou generací. Tento přístup je jednou
z priorit strategie dospělých imigrantů z různých etnických a národnostních
skupin do české společnosti.
Částečně akceptováno, text upraven.
MPSV Ad IV. bod 4.5.3.
V této části se automaticky přenášejí zkušenosti některých vyspělých zemí bez
ohledu na historický vývoj. Ne všichni Romové patří do skupiny obtížně
umístitelných; nelze se opřít o definici „romství“ pro získání daňového
zvýhodnění, které by pravděpodobně získali ti zaměstnavatelé, kteří by
zaměstnávali kvalifikované Romy; většina Romů se hlásí k jiné než romské
národnosti; kvůli získání zaměstnávání a úlev zaměstnavatelům by se mohli
hlásit k této skupině i neromští občané atd. V současné době se MPSV orientuje
na zvyšování počtu veřejných zakázek, které zabezpečují přímo nebo
v subdodávce romské nebo proromské firmy.
Neakceptováno. Předkladatel zastává odlišný
názor a v textu výslovně uvádí, že nebylo
dosaženo meziresortní shody. Uvedené možnosti
nicméně existují a předkladatel považuje za
nutné o nich dále diskutovat, jejich potenciální
nevýhody (na které upozorňuje MPSV)
porovnávat s potenciálním přínosem. Naopak
postup MPSV („zvyšování počtu veřejných
zakázek, které zabezpečují romské nebo
proromské firmy“) považuje předkladatel za
nesystémový a potenciálně spornější než jím
navrhovaná systémová opatření.
10
MPSV Ad IV. bod 4.5.4.
Cesta ke zvyšování zaměstnanosti je postupné zvyšování rozdílu mezi životním
minimem a minimální mzdou ve prospěch minimální mzdy. Tento rozdíl se
postupně každoročně zvyšuje, ale má i svoje meze. Získávají zejména
kvalifikovaní pracovníci, nikoliv většina nekvalifikovaných, kteří se stávají pro
podnikatele příliš drahými. Tato problematika se netýká pouze romské
zaměstnanosti, ale zaměstnanosti vůbec, zejména nízkopříjmových kategorií.
Akceptováno.
MPSV Ad IV. bod 4.5.5.
Doporučuje se upřesnit „jiné aktéry“.
Akceptováno.
MS Ad III. bod 9.2.2.
MS vede úkol uložený usnesením vlády ze dne 7. 4. 1999 č. 279 v patrnosti, avšak
dosud nebyla shledána možnost k jeho realizaci.
Akceptováno.
MZem. Nemá připomínky.
MO Nemá připomínky.
MŽP Nemá připomínky.
Česká národní
banka
Nemá připomínky.
Příloha č.1
části III.
Průběžná zpráva o rozvojovém programu komunitního bydlení občanů romské
národnosti v městě Brně a zlepšení interetnických vtahů ve společnosti
Vláda svým usnesením ze dne 19. dubna 2000 č. 387, k rozvojovému programu komunitního
bydlení občanů romské národnosti v městě Brně a zlepšení interetnických vztahů
ve společnosti, schválila jako rozvojový program projekt komunitního bydlení občanů romské
národnosti v městě Brně (dále jen „projekt komunitního bydlení“) a souhlasila s poskytnutím
státní podpory k realizaci tohoto projektu ve formě dotace městu Brnu ve výši 32, 5 mil. Kč a
s poskytnutím státní záruky k zajištění úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy ve výši 32, 5
mil. Kč. Tímto usnesením vláda dále uložila zmocněnci pro lidská práva a předsedovi
Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity (dále jen Meziresortní komise) sledovat
a vyhodnotit společenské důsledky uskutečnění projektu pro soužití většiny s romskou
menšinou a předložit toto vyhodnocení vládě. Tato zpráva podává průběžnou informaci o
stavu realizace projektu a dílčí vyhodnocení jeho společenských důsledku. Komplexní
vyhodnocení společenských důsledků realizace projektu bude možné teprve s jistým časovým
odstupem po ukončení realizace jeho první fáze, tj. provedení vlastní rekonstrukce objektů.
Zpráva vychází z podkladů od Městské části Brno-střed, Ministerstva pro místní rozvoj a z
poznatků pracovníků kanceláře Meziresortní komise, kteří realizaci projektu průběžně
sledovali, včetně návštěv v terénu.
Projekt rozvojového bydlení představuje rekonstrukci dvou nájemních domů obývaných
v drtivé většině Romy na ulici Cejl 49 a Bratislavská 41 v Brně. Po rekonstrukci vznikne
celkem 110 bytových jednotek zajišťujících sociálně slabým romským rodinám (původním
obyvatelům domů) sice skromné, ale důstojné bydlení v rekonstruovaných
a modernizovaných bytech. Projekt současně sleduje i další cíle:
• Zapojení romské komunity do aktivní spolupráce při řešení vlastního bydlení a v
některých případech i nápravu dosavadního bezprávního stavu (možnost odpracování
dluhů na nájemném a následné uzavření řádné nájemní smlouvy).
• Udržení aktivní spolupráce romské komunity při správě objektu formou samosprávy
společně s romským střediskem Drom.
• Vytvoření pracovních příležitostí pro tyto občany.
Projekt realizuje městská část Brno-střed. Na jeho realizaci se podílí také romské středisko
Drom (rozpočtová organizace města Brna) a občanské sdružení IQ Roma servis. Obě
organizace vyvíjejí aktivity ve prospěch obyvatelů domů i celé romské komunity v Brně.
Původně měl být projekt (resp. fáze rekonstrukce) ukončen v roce 2001. Krátce po zahájení
stavebních prací v roce 2000, které byly uspíšeny havarijním stavem objektů, se však ukázalo,
že původně vyčíslené náklady na rekonstrukci nebyly reálné, protože technický stav domů je
mnohem horší, než vyplývalo z původně zpracované studie. Původně byly náklady na
rekonstrukci vyčísleny na cca 65 000 tis. Kč; po doplnění projektové dokumentace však byly
odhadnuty až na cca 142 000 tis. Kč. Ukončení první (rekonstrukční) fáze projektu se
v důsledku toho posunulo na polovinu roku 2002.
2
Městská část Brno-střed proto byla nucena přepracovat i plán financování projektu. Vzhledem
k tomu, že způsob financování prostřednictvím půjčky z Rozvojové banky Rady Evropy je
zatím stále ještě nevyjasněný a komplikovaný, přičemž se navíc ukázalo, že na zdejších
finančních trzích lze získat půjčku za srovnatelných či dokonce výrazně výhodnějších
podmínek, uvažuje v současné době investor o tom, že zažádá o půjčku Státní fond rozvoje
bydlení. Současný plán financování a skutečného čerpání finančních prostředků je shrnut
v tabulce:
Tab. Financování investičních nákladů projektu rozvojového bydlení v mil. Kč v letech 2000
až 2002 a předpoklad k 31.12.2001
Zdroj financování Bratislavská 41 Cejl 49 Celkem Čerpáno k
31.12.2001
Dotace ze stát. rozpočtu – MMR
ČR1
12.50 20.00 32.50 32.50
Dotace z rozpočtu města Brna –
FBVmB2
11.80 10.20 22.00 22.00
Půjčka z rozpočtu města Brna –
FRBmB3
4.72 7.31 12.03 12.03
Úvěr od / RBRE4 / SFRB5 12.50 20.00 32.50 0.00
Rozpočet městské části Brnostřed
42.85 7.76 50.34 31.84
Celkem 84.37 65.27 149.64 98.37
Předpoklad finančních potřeb v roce 2002 je celkem 51 mil. Kč.
Současný stav realizace rekonstrukční fáze je následující: lokalita Cejl 49 je celá v
rekonstrukci, všichni nájemníci byli vystěhováni a jsou ubytováni v náhradním ubytování. V
důsledku havarijního stavu totiž nebylo možno dodržet jeden z původních předpokladů
projektu, uskutečnění stavebních prací bez vystěhování obyvatel domu. Rekonstrukce domu
Bratislavská 41 probíhá v souladu s původním plánem po fázích, tj. bez celkového
vystěhování nájemníků. V první fázi bylo rekonstruováno 20 bytových jednotek, které již jsou
obývány.
Přestože projekt rozvojového bydlení není ukončen (jak uvedeno výše, je ukončení projektu
plánováno na polovinu roku 2002), lze konstatovat, že uskutečňování projektu vcelku
potvrzuje předpokládané dopady. Obyvatelé, kteří se rozhodli podílet se za stanovených
podmínek na projektu, si již odpracovali dluhy na nájemném; byly vypracovány splátkové
kalendáře na dlužné částky za vodné a stočné, elektřinu a další úhrady spojené s užíváním
bytu. Tím byl vytvořen základní předpoklad pro zastavení procesu sociálního vyloučení, jehož
spouštěcím mechanismem je často právě zadlužení sociálně slabých romských rodin.
Předpokládá se další účast těchto obyvatel na realizaci projektu. Od 2. čtvrtletí roku 2002 se
počítá s podílem na renovaci nových bytů a po dokončení rekonstrukční fáze s vytvořením
1 První část dotace ve výši 12,5 mil. Kč byla vyplacena v roce 2000, druhá ve výši 20 mil. Kč v první polovině
října 2001.
2 Fond bytové výstavby města Brna.
3 Fond rozvoje bydlení města Brna.
4 Rozvojová banka Rady Evropy.
5 Státní fond rozvoje bydlení.
3
samosprávy. Současně jsou realizovány i navazující dílčí projekty zaměstnanosti (při správě
domů, v souvislosti s činností romských organizací DROM a IQ Roma Servis a částečně i
v souvislosti se subdodavatelským podílem při výstavbě).
Uskutečňování projektu je hodnoceno převážně kladně jak participujícími romskými
obyvateli, tak i širší romskou komunitou. Koncept projektu komunitního bydlení byl začleněn
i do cílů programů a projektů v oblasti bytové politiky města Brna jako jedna z forem řešení
bydlení příslušníků menšin v koncepčním materiálu "Vize soužití mezi majoritou
a minoritami v městě Brně", který projednala rada města Brna na svém jednání dne 14. 9.
2000. Tento zásadní koncepční materiál navazuje na Strategický plán řešení interetnických
vztahů mezi majoritní společností a romskou minoritou v městě Brně z roku 1999.
Někteří odborníci upozorňují, že komunitní bydlení je de facto soustředěným a odděleným
bydlením (romské) komunity a že výstavba tohoto typu bydlení se může jevit jako nástroj
prostorové etnické segregace. I když bude nutné u každého nového komunitního projektu
pečlivě zvážit tento aspekt, zůstává skutečností, že v případě brněnského projektu vznikla
prostorově segregovaná enkláva Romů již před zahájením projektu. Převažuje proto
integrační rozměr, který spočívá v zastavení procesu sociálního vyloučení a v zapojení této
komunity do širšího života majoritní společnosti. Opomenout nelze ani to, že projekt je
pozitivně přijímán na mezinárodní úrovni.
Další informace o realizaci projektu a jeho vyhodnocení budou zahrnuty do další pravidelné
zprávy o plnění usnesení vlády, která se týkají integrace romských komunit do společnosti.
V této zprávě bude obsažena i informace o poznatcích expertů Evropské unie, kteří
v Programu Phare 2000 "Podpora rasové a etnické rovnosti" zpracovávají problematiku
bydlení a seznámili se s projektem za svého pobytu v České republice.
Příloha č. 2
části III.
Přehled státem poskytovaných finančních prostředků na realizaci Koncepce politiky
vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti
1. Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže
Přehled finančních prostředků poskytnutých v roce 2001:
a) Nad běžné normativní objemy prostředků:
• Přípravné třídy pro děti ze znevýhodněného prostředí
110 přípravných tříd s 1 364 dětmi ………………………………………… 28 644 tis. Kč
• Platy 230 vychovatelů asistentů - učitelů ………………………………………. 20 mil. Kč
Celkem ……………………………………………………………………... 48 644 tis. Kč
b) Podpora romských občanských sdružení - odbor 51
• Romská občanská sdružení ………………………………………………….. 1 557 tis. Kč
• Proromská občanská sdružení …………………………………………………. 800 tis. Kč
Celkem ……………………………………………………………………... 2 357 tis. Kč
c) Program podpory národnostních menšin ve vzdělávání
MŠMT vyčlenilo ve svém rozpočtu částku 15 mil. Kč. Tyto finanční prostředky umožnily
realizovat celou řadu akcí a projektů pro vzdělávání romských žáků, knihy o romské historii a
kultuře viz přehled knih.
semináře k romské problematice 980 tis. Kč
podpora tvorby info. materiálů pro učitele 2520 tis. Kč
publikace o romské kultuře a historii 2040 tis. Kč
kurzy pedagogického minima 600 tis. Kč
výchovný projekt Rovnost v rozdílnosti 380 tis. Kč
Besedy u kulatého stolu o Romech 300 tis. Kč
Celkem 6 820 tis. Kč
V roce 2001 přesáhly finanční náklady na odkup a distribuci knih částku 4 500 mil. Kč
Publikace byly školám distribuovány variantně dle potřebnosti konkrétního regionu a dle typu
školy. Do regionů s výskytem rasismu, pro pedagogická centra, učitelům v seminářích pro
učitele a romské pedagogické asistenty, do vybraných mateřských, zvláštních škol, základních
škol a školských zařízení, kde pracují vychovatelé – asistenti učitelů.
Seznam publikací
Davidová, E.: Romové ve fotografii Evy Davidové
Davidová, E., Hübschmannova, M., Stojka, P.: Dúral aviľem, olašská písňová poezie
2
Davidová, E., Hübschmannova, M.: Čhajori Romani, romská písňová poezie
Davidová, E., Hübschmannova, M.: CD Čhajori Romani, romská písňová poezie
Hackl, E.: Loučení se Sidonii
Lacková, E.: Balvín, J.: O holocaustu Romů, Povídky E. Lackové
Mann, A.: Romský dějepis
Šebková, H., Hübschmannova, M.: Romsko-český, česko-romský slovník, druhé vydání
Šebková, H.: Žlnayová, E.: Učebnice slovenské romštiny, druhé vydání
Šebková, H., Hübschmannova, M.: Klíč k učebnici slovenské romštiny, druhé vydání
Šotolová, E.: Vzdělávání Romů, druhé rozšiřující vydání
CD: Tvorba romských hudebníků a Obrazy Pavla Kroky
Videokazeta: Taky jsem se tady narodil, studio Velehrad Olomouc
Videokazeta: Vychovatel – asistent učitele (pracovní název)
2 Sborníky ze seminářů pro učitele a asistenty organizované MŠMT v roce 2000 a 2001
d) Dotace poskytnuté MŠMT z konkurzu Meziresortní komise pro záležitosti romské
komunity (čerpané z položky Podpora projektů romské integrace kapitoly VPS státního
rozpočtu na r.2001)
K dnešnímu dni bylo čerpáno z této položky 6 342 tis. Kč.
• Nevyúčtování dotace Čj.: 31 696/00-22 OS Sdružení dětí a Romů ČR, Zlín – projekt
Romové na Internetu I.
Na základě opakované urgence bylo vyúčtování předloženo osobně Janem Rácem dne
26.10. 2001 paní Zdeně Mackové – odbor 20, která provedla kontrolu vyúčtování. Závazky
s vyúčtováním dotace nebyly splněny, jelikož po důsledné kontrole bylo zjištěno,
že čísla faktur jsou totožná s čísly faktur, které předkládal předseda sdružení Jan Rác na
Open Society Fund Praha v roce 2000, a to na stejné účely.
Z uvedeného důvodu bylo rozhodnutí o poskytnutí dotace o.s. Sdružení dětí a Romů ČR,
Zlín na realizaci projektu Romové na Internetu II. zrušeno.
30 000,- Kč
• Čj: 17 704/24-01/22 o.s. R - Mosty realizace projektu Lancosis
Občanské sdružení se rozhodlo a písemně sdělilo, že nebude čerpat poskytnutou dotaci
z důvodu nedostačujících finančních prostředků na realizaci celého projektu.
20 000,- Kč
• Čj.: 18 286/119-01/22 o.s. Romských žen Berouna, projekt Letní dětský tábor.
40 000,- Kč
• Čj.: 20235/235-01/22 o.s. Sdružení Dubí, projekt Umělecké aktivity
10 000,- Kč
• Čj.: 20236/236-01/22 o.s. Sdružení Dubí, projekt Smysluplné využití volného času
46 000,- Kč
Na základě písemného sdělení Okresního úřadu Teplice o finanční zpronevěře předsedkyně
sdružení Jolany Bužové projektu poskytnutého z OSF.
Na ministerstvo školství se obrátila s žádostí ředitelka ZvŠ Vsetín o ujasnění, zda je projekt
Využití školních aktivit k pozitivní stimulaci školní docházky. Projekt byl podán na
MPSV.
Finanční prostředky ve výši 146 000,- Kč
3
MŠMT rozhodlo zvýšit finanční dotaci Č.j.: 20 243/248-01/22 o.s. Dítě a kůň, sdružení
pro hipoterapii na realizaci projektu Pony klub pro romské děti z finanční částky 20 000,- Kč
na 38 000,- Kč (výše požadované dotace).
Zůstatek: 128 000,- Kč
e) Podpora romských žáků SŠ
Finanční prostředky ve výši 48 000,- Kč byly poskytnuty 3 školským zařízením a 1 VŠ
oznámením limitu výdajů dle rozpisu. Finanční prostředky zaslalo MŠMT příslušným školám.
2. Ministerstvo vnitra
I. Přímé výdaje
Ministru vnitra bylo usnesením vlády, ze dne 29. října 1997 č. 686 ke „Zprávě o situaci
romské komunity v České republice a opatřeních vlády napomáhajících její integraci ve
společnosti `; uloženo uvolnit z Komplexního součinnostního programu prevence kriminality
a prevence drogových závislostí na místní úrovni (dále Komplexní program) podle aktuálních
potřeb finanční prostředky na doplňkové programy pro romskou komunitu.
Projekty, které jsou realizovány v intencích „Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům
romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti " jsou v rámci Komplexního
programu podporovány již od roku 1996, kdy byly poprvé vládou vyčleněny finanční
prostředky na projekty prevence kriminality.
V rámci Komplexního programu jsou podporovány projekty, jejichž prostřednictvím
je možné systémovým způsobem přistoupit ke zlepšení interetnických vztahů, ke zlepšení
nepříznivé sociální situace některých romských komunit a k pozitivní emancipaci jednotlivých
Romů na lokální úrovni. Podmínkou podpoření projektu v rámci Komplexního programu
je aktivní participace Romů na jejich realizaci.
O vynakládání finančních prostředků rozhoduje Republikový výbor pro prevenci kriminality,
což je meziresortní koordinační a metodický orgán, jehož předsedou je ministr vnitra.
Finanční prostředky jsou uvolňovány na základě usnesení vlády z kapitoly Všeobecná pokladní
správa, nejedná se o rozpočet ministerstva vnitra.
V rozmezí let 1996 až 2001 bylo podpořeno 293 projektů směřujících k romské komunitě
ve výši 28 147 000 korun.
rok počet podpořených projektů výše přidělené dotace
1996 9 565 000
1997 35 6 220 000
1998 65 7 816 000
1999 74 6 473 000
2000 82 4 793 000
2001 28 2 280 000
celkem 293 28 147 000
4
Nejvíce projektů v letech 1996 - 2001 realizovaly nestátní neziskové organizace 39 %,
školy - 27 %, samospráva 18 % a církevní a charitativní organizace - 9 %. Méně se již podílela
státní správa, městská policie a sportovní kluby.
Obsah projektů lze rozdělit následovně:
- podpora zaměstnanosti zahrnující rekvalifikaci a personální poradenství, podpora
vzdělávání dětí a mládeže
V oblasti vzdělávání jsou projekty zaměřeny v prvé řadě na přípravu romských dětí pro
školní docházku, což zahrnuje podporu speciálních tříd mateřských škol, nultých ročníků,
sociální práci s rodinami a podporu aktivit školských zařízení (školy, DDM), která realizují
speciální metody výuky a školního režimu přizpůsobené potřebám romských dětí. Cílem
projektů zaměřených na zvýšení zaměstnanosti Romů je motivovat především romskou
mládež k získávání profesních dovedností a schopností, jež jim umožní uplatnit se na trhu
práce. Nedílnou součástí je nácvik sociálních dovedností, které jim usnadní orientaci v pracovním
prostředí a ve styku se správními institucemi.
- podpora krizových a poradenských zařízení zahrnující i komunitní práci a prevenci
závislostí
Komunitní práce uvnitř romského etnika je zaměřena na zvýšení kvality neformální sociální
kontroly, zainteresování širšího společenství na řešení problémů dané komunity, organizování
kulturních a společenských akcí, které přímo reagují na potřeby a požadavky komunity.
Komunitní centra jsou nízkoprahová zařízení, která zaměřují svou činnost na vzdělávací,
socioterapeutickou, kulturně společenskou, na zájmové a klubové aktivity, ale také
na sociální práci v terénu.
- podpora zájmových volnočasových aktivit včetně sportovních
Zájmové a volnočasové aktivity jsou organizovány jednak jako samostatné projekty, ale zároveň
jsou také realizovány v rámci činnosti školských zařízení, komunitních center, charitativních
organizací apod. Jsou koncipovány tak, aby svou náplní uspokojovaly požadavky
dětí a mládeže, zároveň je však nutné klást důraz na výchovu a vzdělávání. Jedná se o kulturně
umělecké kroužky, technické kroužky, sportovní kluby a vybavení sportovišť; krátkodobé
i dlouhodobé pobyty s různým obsahovým zaměřením apod. Zainteresování romských
dětí a mládeže do smysluplného využití volného času je jedním ze základních pilířů
další práce a spolupráce s romským etnikem.
- podpora vyšší informovanosti
Tyto projekty prostřednictvím různých medií - regionální tisk, letáky, plakáty, regionální a
kabelové televize, rozhlas informují občany města o možné ochraně před trestnou činností,
o specifikách etnických minorit, o občanských povinnostech a lidských právech a vedou ke
vzniku multikulturní společnosti.
II. Nepřímé výdaje
5
Ministerstvo vnitra realizuje další aktivity, které mají vliv na integraci romské komunity.
Jejich vyčíslení však není, vzhledem k provázanosti s jinými činnostmi resortu nebo jinými
cílovými skupinami, možné. Jedná se například o:
• přípravu občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie
ČR (Střední policejní škola MV v Brně);
• výcvik „Techniky a dovednosti zvládání odlišností“ pro učitele Středních policejních škol
MV (předmětem výcviku jsou nové interaktivní metody výchovy k lidským právům, metody
řešení interetnických konfliktů a diskuse se zástupci minorit žijících v Čechách; velká
část výcviku se věnuje otázce romské problematiky);
• semináře na téma „Policejní práce v oblasti ochrany národnostních menšin“ (seminář jsou
určeny českým policistům, pedagogům policejních škol a příslušníkům etnických menšin a
jeho cílem je rozvíjet úvahy o celostním přístupu vůči různorodosti kultur a rasismu a hledat
cesty k vzájemnému porozumění a odstraňování předsudků);
• seminář pro romské poradce okresních úřadů a magistrátů měst (obsahem byla politika Rady
Evropy v ochraně národnostních menšin, aplikace a dodržování Rámcové úmluvy o ochraně
národnostních menšin a aktivity Evropské komise proti rasismu a intoleranci, otázky
aplikační praxe přijatého zákona o národnostních menšinách, aktualizace „Koncepce romské
integrace“ a budoucnost romských poradců v novém uspořádání veřejné správy i např.
terénní sociální práce v romské komunitě) .
Komplexní součinnostní program prevence kriminality a prevence drogových závislostí na
místní úrovni. Podpořeno celkem 28 projektů směrujících k romské komunitě v celkové výši
2 280 tis. Kč
Obsah projektů lze rozdělit následovně:
- podpora zaměstnanosti zahrnující rekvalifikaci a personální poradenství, podpora
vzdělávání dětí a mládeže
- podpora krizových a poradenských zařízení zahrnující i komunitní práci a prevenci
závislostí
- podpora zájmových volnočasových aktivit včetně sportovních
- podpora vyšší informovanosti Romů, práce s médii a vliv na majoritu
V roce 2001 se uskutečnily 2 kurzy „Příprava občanů národnostních menšin k přijetí do služebního
poměru příslušníků Policie ČR“ (objem vynaložených finančních prostředků resort
neuvedl).
Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Radou Evropy pořádalo ve dnech 12. - 14. listopadu
2001 seminář pro romské poradce okresních úřadů a magistrátů měst. Na semináře byla prezentována
politika Rady Evropy v ochraně národnostních menšin, aplikace a dodržování
Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a aktivity Evropské komise proti rasismu a
intoleranci (objem vynaložených finančních prostředků resort neuvedl).
3. Ministerstvo kultury
Přehled dotací na romské aktivity v roce 2001
6
1. Dotace z konkurzu na podporu kulturních aktivit národnostních menšin žijících v ČR
Ministerstvo kultury vyhlašuje každoročně samostatný gramový program na podporu
kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice (samostatný
závazný ukazatel ve státním rozpočtu). V roce 2001 bylo na tento program vyčleněno 7 mil.
Kč, poskytnuto bylo 8,2 mil. Kč. Dotace na projekty romských a proromských institucí tvoří
28 % celkového objemu finančních prostředků.
Přehled oceněných romských a proromských projektů z konkurzu na podporu integrace
romské komunity:
Arbor Vitae, Praha
Soupis a fotodokumentace díla R. Dzurka 30 000,-
Anthinganoi, Praha
Kočování ve fotografii 20 000,-
Demokratická aliance Romů ČR, Valašské Meziříčí
Romská píseň 90 000,-
Zájmové aktivity dětí a mládeže 10 000,-
Ethnic Art, Praha
Lety 1941 - 2001 50 000,-
Moravská brána, Lipník nad Bečvou
Romani lavuta - přehlídka romské dramatické tvorby 15 000,-
OS Slovo, Praha
Světový romský festival KHAMORO 140 000,-
Letní romská škola - Jdeme společnou cestou 20 000,-
Romani lavuta, Němčice n. Hanou
Romani lavuta - Romské housle 15 000,-
Sdružení Romů severní Moravy, Karviná
Romská píseň a poezie Karviná 115 000,-
Regirom, Pardubice
Podpora rozvoje romské kultury 25 000,-
Společně - Jekheta
III. dětský folklorní festival 40 000,-
Yetti Climbers Club, Praha
Amare Roma 100 000,-
Muzeum romské kultury, Brno 1 600 000,-
c e l k e m 2 270 000
7
2. Dotace na další aktivity
Kromě dotací, které jsou poskytovány z konkurzů na podporu kulturních aktivit příslušníků
národnostních menšin žijících v ČR, získávají podporu romské projekty i z dalších gramových
programů (podle odborného zaměření - ne podle národnostní příslušnosti).
V letošním roce byly podpořeny např. tyto další projekty:
• rozvoj čtenářství romských dětí 15 000,- Kč
• účast romských souborů na Romském festivalu v Utrechtu 20 000,- Kč
• přehlídka romských divadelních souborů AMALIPE 30 000,- Kč
• koncert I. Kellarové v rámci Českých dnů v Moskvě 70 000,- Kč (celý projekt)
• etnografická výstava Romové v Polsku 20 000,- Kč
3. Dotace z konkurzu Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity (čerpané
z položky Podpora projektů romské integrace kapitoly VPS státního rozpočtu na r.2001)
Ministerstvo kultury poukázalo dotace na všechny projekty, které doporučila Meziresortní
komise na podporu projektů integrace romské komunity. Celková výše poskytnuté dotace činí
3 808 000,- Kč
Přehled projektů administrovaných Ministerstvem kultury
c e l o s t á t n í
Název projektu
Organizace Schválená částka
Husovický skřivánek o. s. IQ Roma servis
Brno
35 000,-
Romská píseň 2000 Demokratická aliance Romů
Valašské Meziříčí
100 000,-
Den minorit/Romská pohádka František Čakurda,
Hořice v podkrkonoší
40 000,-
2. Romská pouť u Olomouce Arcidiecézní charita, Olomouc 40 000,-
Galerie Romale o. s. Galerie Romale, Praha 85 000,-
Rypáček Magdaléna Konečná, Praha 50 000,-
Výbor z olašské poezie nakladatelství Karel Holub,Ars
Bohemica
120 000,-
Čhavorikani Luma sikavel sar deder Olga Fečová
Praha
100 000.-
Poznáváme společně Muzeum romské kultury, Brno 10 000,-
Klubovna pro romské děti Sociální sdružení
Hodonín
5 000,-
Romská píseň II Sociální sdružení
Hodonín
15 000,-
Kulturní aktivity, využití volného
času, turistika
Romské sdružení
Šluknov
30 000,-
Mezinárodní den Romů Antinganoi
Praha
300 000,-
Nejen romská kuchařka Nakladatelství Forguna
Praha
150 000,-
8
l o k á l n í
Okres Organizace Projekt Poznámky schválená částka
Louny Sbor Apoštolské
církve
v Chomutově
Kaskáda Louny Dětský klub, pořádání kulturně
vzdělávacích pořadů - multikulturní
akce,
25000,-
Praha-západ o.s. Manuša Přehlídka dět. tan. a pěv.
souborů
chybí stanovy 6000,-
Břeclav Diecézní charita
Brno obl. charita
Břeclav
Soutěžíme soubor dětí, písně a tance,
účast v pěvecké soutěži, organizovaná
složka
10000,-
Karviná Sdružení Romů
Severní Moravy
Romská píseň a poezie
Karviná 2001
chybí stanovy 50000,-
Karviná DAR ČR ZO
Karviná
Roma Štár zakoupení hudebních nástrojů
a vybavení k využití volného
času, získání kulturní a hudebních
znalostí
20000,-
Karviná DAR ČR ZO
Český Těšín
Kulturně vzděl. taneční
a hudební kroužek
seznámení romské mládeže
s rom. kulturou, zachování
romských tradic, návyk kulturního
chování při společ.
akcích
20000,-
Karviná DAR ČR ZO
Horní Suchá
Fotbalový turnaj Romů
v Prostějově
zvyšování kulturnosti Romů,
snížení kriminality, volnočasové
aktivity
10000,-
Karviná Čhave Jilestar
Bohumín
Kulturní centrum Romů zapojení do kulturních aktivit
romských dětí, volnočasové
aktivity, chybí stanovy
40000,-
Děčín o.s. Přátel školy
při ZŠ Náchod
Khamoro-zpěv a tanec volnočasové aktivity 10000,-
Děčín Romské sdružení
Indigo
Tolerance 2001-2002 klubová činnost pro děti a
mládež
46000,-
Děčín Romský sportovní
klub Děčín
Zřízení sport. a kulturního
klubu
klub pro děti a mládež 25000,-
Děčín o.s. Verbascum Hudební dětský letní
tábor
max. 75 dětí do 15 let 30000,-
Kolín o.s. Kamav Tut Nové tváře zachytit život Romů na photo,
soutěž zpěvák oblasti
15000,-
Rychnov nad
kněžnou
o.s. Romů rychnovského
regionu
Drugo drom
podpora romské hudební skupiny
a festival
32000,-
Třebíč Diecézní charita
Brno -oblastní
charita Třebíč
Romské centrum podpora výchovy a vzdělávání
ve volném čase, předškolní
příprava doučování
20000,-
Blansko Diecézní charita
Brno, oblastní
charita Blansko
Hledejme a stavějme
mosty, ničme bariéry
setkávání rodin, dětí a mládeže,
výstava fotografií
s romskou tématikou a pouť
na svatý kopeček v Olomouci
14000,-
Opava o.s. Bludný kámen
Sbližování komunit
cestou kultury
přednášky, koncerty a výstavy
s romskou tématikou
12000,-
Opava o.s. Verbum Soužití etnik výzva
budoucnosti
diskusní pořady soužití etnik 8000,-
Opava Charita Opava Minicarusoshow pěvecká soutěž – tři kola 8000,-
Kroměříž Oblastní charita
Kroměříž
Vzdělávací a kulturní
aktivity rom. dětí
zájmová činnost, doučování 10000,-
Uherské
Hradiště
Oblastní charita Lačho lav týdenní pobyt ve středisku
charity ve Stanovnici
20000,-
9
Okres Organizace Projekt Poznámky schválená částka
Prostějov Člověk v tísni
o.p.s.
Vzdělávání prostřed.
kulturních aktivit
seznámení s romskou historií 10000,-
Prostějov Archa-účelové
zařízení Křesťanského
společ.
Lačho Hiros 2001 taneční klub, výuka hry na
hud. nástroje – klubová činnost
30000,-
Prostějov o.s. Romaňi lavuta
Romaňi lavuta rozvoj a prezentace tradiční
romské kultury
55000,-
Prostějov Demokr. Aliance
Romů ČR v Prostějově
Lačhe Roma šíření a uchování romských
tradic a jazyka
40000,-
Mladá Boleslav
o.s. Manuš Romské kulturní akce seznamování Romů s jejich
historií, účast na veřejných
akcích města
37000,-
Mladá Boleslav
Romani Aktivita Romano Jilo prezentace hudební skupiny
Romano jilo
20000,-
Praha 10 o.s. Dětský klub Dětský klub 26 dětí 30000,-
Vyškov Oblastní charita
Vyškov
Rozvoj kul. poznání
prostř. kultur. aktivit
kulturn vzdělávání, volnočasové
aktivity
14000,-
České Budějovice
o.s. Nevo dživipen
Nový život
Nevo dživipen – zpravodaj
poskytování tiskových informací
prostřednictvím zpravodaje
50000,-
Ústí nad
Orlicí
o.s. Regirom Zájezd na festival
21000,-
Ústí nad
Orlicí
o.s Orlických
Romů
Kulturně vzdělávací a
výchovné aktivity
hudební kroužek 9000,-
Ústí nad
Orlicí
o.s. Orlických
Romů
Účast na festivalu
v Úpicích-vystoupení
5000,-
Ústí nad
Orlicí
o.s. Adam Založení romské kapely dětský folklórní soubor, hudební
nástroje
20000,-
Ústí nad
Orlicí
o.s. Slunce svítí
pro každého
Výlet do Muzea romské
kultury v Brně
chybí stanovy, nemají přílohu
(projekt)
2000,-
Ústí nad
Orlicí
o.s. Adam Den dětí pořádání zábavných soutěží,
chybí stanovy, příloha (projekt)
5000,-
Praha 13 o.s. Velká Ohrada Podpora rom. kultury a
vzdělanosti
volnočasové aktivity , taneční
kroužek
40000,-
Liberec Člověk v tísni
o.p.s.
Výstava romské kultury realizace dvou výstav
v Novém M. p. Smrkem
30000,-
Náchod Sdužení Romů v
Náchodě
Podpora romské kultury vybavení tanečního kroužku,
kroje, nástroje, 40 členů,
projekt není rozveden
v příloze,
45000,-
Náchod o.s. STUŽ Svět Romů romskýma
očima
fotografický kroužek pro děti
od 6 do 15 let, chybí stanovy
30000,-
Jihlava Sdružení Dětí
slunce ČR
Pěvecký a taneční soubor
28 romských dětí
8000,-
Jihlava Diecézní charita
Brno, Obl. charita
Jihlava
Romské centrum volnočasové aktivity (kroužky)
10000,-
Rokycany Vize Romů Rokycany
Klubové večery multikulturních výchova mezi
romskou a českou populací,
prevence negativních vlivů
32000,-
Hradec Králové
o.s Salinger Ptáci na odstřel volnočasové aktivity, prevence
primární a sekundární soc.
pat. jevů
20000,-
10
Okres Organizace Projekt Poznámky schválená částka
Pardubice
150 000
Kulturní svaz
občanů romské
národnosti
10. ročník přehlídky
romských souborů
9. ročník přehlídky romské
hudby
30000,-
Pardubice Regionální sdružení-
Regirom
Zájezd na festival projekt poslouží 50-100 osobám.
20000,-
Domažlice o.s. Terne Propag. a vitalizace
romské kultury
hudební programy, prezentace
romské kultury
11000,-
Sokolov o.s. Společenství
Jan 10
Centrum Khamoro rozvoj hudebního a pohybového
nadání rom. dětí.
25000,-
Sokolov o.s. Klub romských
žen
Dej mi chvíli svého času práce s romskou mládeží,
výchova k povinnostem atd.,
chybí stanovy
25000,-
Sokolov o.s. VIA Drom
Chodov
Kulturní činnost romské
komunity
kurzy PC, doučování českého
a romského jazyka, pořádání
seminářů, hudební a taneční
vystoupení
27000,-
Frýdek Místek
Společenství
Romů na Moravě
ve F.-Místku
Volnočasové aktivity
pro děti a mládež
sportovní, kulturní a
klubová činnost
30000,-
Frýdek Místek
Charita Frýdek-
Místek
Blíž k sobě vzdělávací aktivity, zachování
historie a tradic, besedy, přednášky,
15000,-
Teplice o.s. Focus Teplice Rozjezdy rozvoj tvořivosti předškolní
dětí, týdenní setkávání
v kroužcích hudební a výtvarné
výchovy, taneční a sportovní
aktivity
20000,-
Teplice Sdružení Dubí Umělecké aktivity výlety, protidrogová prevence 10000,-
Bruntál Sdružení rodičů
při Střed. ped.
škole v Krnově
Komunitní centrum volnočasové aktivity (hudební,
sportovní a dramatické)
10000,-
Bruntál Spol. Romů na
Moravě, reg.
organ. Bruntál
Děti a volný čas nákup krojů, cimbálu, volnočasové
aktivity
25000,-
Kutná Hora o.s. Kultura do
města
Tvůrčí hudební dílny udržování kulturních tradic 10000,-
Kutná Hora o.s. Kultura do
města
Cyklus koncertů lidové
hudby
udržování kulturních tradic 10000,-
Karlovy Vary Romské o.s. Karlovy
Vary
Podpora mladých hudebníků
hudební škola, nákup hudebních
nástrojů
45000,-
Karlovy Vary MO ROI + o.s.
KPR
Volnočasové aktivity
dětí
zájmové kroužky (taneční,
aeorobik, motokáry, počítačoví),
chybí stanovy
15000,-
Karlovy Vary o.s. Společenství
pro službu dětem
a mládeži
Komunitní centrum
Lačho paňi
provoz kreativní a hudební
dílny
20000,-
Jičín o.s. ROS - Hořice Rozvoj kulturní aktivity
dětí
volnočasové aktivity 13000,-
Česká Lípa o.s J.A. Komenského
Vzdělávání dětí působení na děti prostřednictvím
hudební a taneční kultury
10000,-
Česká Lípa Spol. pomoci
dětem TILIA
Festival Hudbou
k přátelství
2. ročník (festivalu mezi školami)
15000,-
Hodonín o.s. Domino Nákup kostýmů vybavení tanečního kroužku –
5 dívek, 3 chlapci
7000,-
Cheb Romské o.s. Cheb Romské mažoretky vybavení (obuv, hole, kostýmy)
50000,-
11
Okres Organizace Projekt Poznámky schválená částka
Cheb Sdružení Fiducia Klub dětí a mládeže volnočasové aktivity, křesťanská
výchova, klubová sportovní
a hudební činnost -
energie
48000,-
Cheb Sdružení rodičů a
přátel při 5. mateřské
škole v
Chebu
Den dětí 10000,-
Cheb Společenství pro
službu dětem a
mládeži
Romské kino OkU již nemá fin. prostředky,
žádají o uhrazení ze zbývajících
prostředků
15000,-
Jablonec nad
Nisou
o.s Pro podporu a
rozvoj romské
mládeže
Regionální festival
romské hudby
romský festival 50000,-
Olomouc o.s. Spolek studentů
FF UK
Majáles 2001 17000,-
Olomouc o.s. Svaz sdružení
Romů
Kulturní večery prezentace romské kultury 19000,-
Olomouc Rom. kulturní
sdružení
Hanácký festival celostátní charakter, festival
romských hudebníků
37000,-
Ústí nad
Labem
o.s. Jekhetane Okresní festival 7. ročník festivalu cca 17
souborů
15000,-
Ústí nad
Labem
o.s. Drak Klubová setkání 17000,-
Praha 7 o.s. Čačo drom Exkurze Lety u Písku
pro děti z P-7
připomenutí romského holocaustu
romským dětem – Lety
u Písku
14000,-
Most Pativale Roma Podpora kulturních
tradic
podpora a rozvoj romského
tradičního umění, především
tanec a zpěv
30000,-
Písek os Lavuta Volnoč. aktivit na podporu
aktivního životního
stylu
chybí stanovy 45000,-
Rozdíly mezi schválenými a skutečně vyplacenými dotacemi:
nevyplaceno
Společnost pomoci dětem TILIA, okr. Česká Lípa
Festival Hudbou k přátelství - žadatel odstoupil od realizace 15 000,-
OS ČAČO DROM, Praha
dotace snížena ze schválených 14 000,- na 11 000.- 3 000,-
OS Anthinganoi, Praha Mezinárodní den Romů
z dotace 300 000,- bylo vráceno 33 111,10
celkem 51 111,10
Vrácené a nevyužité finanční prostředky byly ve výši Kč 51 000,- poskytnuty na projekt
Muzea romské kultury v Brně - Tradiční romský písňový folklór (vydání CD).
12
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu
K 31. 9.2001 bylo poskytnuta v rámci programu Speciál podpora (příspěvek) na zaměstnávání
občanů z problémových skupin 23,6 mil. Kč. Tento program je koncipovaný jako doplňkový
program k programům podpory malého a středního podnikání. Jmenovitě to je k programům
Záruka, Kredit, Trh, Start, Kooperace, Region, Vesnice, Regenerace, Preference, Provoz,
Hranice a Regiozáruka. To znamená, že ke všem projektům, které získají podporu z uvedených
programů, lze na každého nově přijatého zaměstnance z problémových skupin obyvatelstva
poskytnout dotaci z programu Speciál. Program Speciál umožňuje poskytnout podnikatelským
subjektům dotaci na každého nově přijatého zaměstnance z problémových skupin
obyvatelstva ve výši 4 000,- Kč za každý jím prokazatelně odpracovaný měsíc.
5. Ministerstvo zemědělství
Celkem bylo ve veřejných soutěžích resortu z počtu 46 oslovených romských podnikatelů
vybráno 23 k plnění zakázek. U zakázek malého rozsahu bylo romským firmám zadáno dalších
31 akcí v celkové hodnotě cca 6,5 mil. Kč.
6. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Dotace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nestátním subjektům na romské, proromské
projekty v roce 2001. MPSV celkem podpořilo 38 projektů. Projekty církevních subjektů byly
podpořeny částkou 7.534.470,- Kč a projekty občanských sdružení byly podpořeny částkou
5.225.810,- Kč. Celkem byly podpořeny nestátní subjekty částkou 12.760.280,- Kč.
V rámci připravovaného rozšíření Výzkumného záměru VÚPSV na léta 1999 - 2003 bude
VÚPSV realizovat následující výzkumné projekty zabývající se romskou problematikou:
- Analýza faktorů ovlivňujících společenskou integraci a sociální vzestup romských obyvatel
s návrhy na opatření v oblasti sociální politiky;
- Analýza sociálně ekonomické situace romské populace v České republice s návrhy na opatření;
- Analýza a prognóza demografického vývoje romských obyvatel v České republice do roku
2000;
- Analýza příčin a mechanismu vzniku soustředění romských obyvatel ve městech, problémů
s tím souvisejících a návrhy na opatření.
- Evaluace projektů zaměřených na snižování rizika sociálního vyloučení romské populace -
Sociální faktory ovlivňující sociální integraci romské populace
Grantem z MPSV byl podpořen projekt Socioklubu „Komplexní analýza sociálně ekonomické
situace romské populace v České republice s návrhy na opatření“. V rámci tohoto projektu
bude v roce 2002 uskutečněny následující studie:
- Analýza faktorů ovlivňujících společenskou integraci a sociální vzestup romských obyvatel
s návrhy na opatření v oblasti sociální politiky
- Analýza a prognóza demografického vývoje romských obyvatel v České republice do roku
2020
13
- Komplexní analýza sociálně ekonomické situace romské populace v České republice s návrhy
na opatření (1. etapa)
7. Ministerstvo pro místní rozvoj
16,5 mil Kč na podporu záměru výstavby Vesničky soužití v Ostravě-Muglinově, a to Diecézní
charitě ostravsko-opavské.
Podpora realizace projektu komunitního bydlení občanů romské národnosti v městě Brně
v celkové výši 32.5 mil. Kč (2000-2001). V roce 2001 20 mil. Kč.
Výzkum k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě, MMR zadalo v roce 2001
Socioklubu (sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky) na základě poskytnuté
dotace ve výši 500 000,- Kč z položky Podpora projektů Integrace romské komunity
Kapitoly Všeobecná pokladní správa.
8. Ministerstvo zdravotnictví
Resortní výzkum na téma Determinanty zdraví romské populace v ČR - 1 742 000,- Kč.
příloha č. 1
části IV.
Zpráva zmocněnce vlády pro lidská práva o programech realizovaných za účasti Rady
vlády ČR pro záležitosti romské komunity1 k uskutečňování romské integrace
v letech 2000 a 2001
I. Informace o programech k uskutečňování romské integrace v roce 2000
V průběhu roku 2000 pokračovala realizace úkolů a aktivit v souladu s usneseními vlády
České republiky ze dne 29. října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České
republice (tzv. Bratinkova zpráva) a k současné situaci v romské komunitě a ze dne 14. června
2000 č. 599 ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající
jejich integraci do společnosti (dále jen „Koncepce romské integrace“). Usnesení vlády ze dne
19. dubna 2000 č. 386, k Zásadám poskytování účelových dotací z položky Podpora projektů
Integrace romské komunity kapitoly Všeobecná pokladní správa zákona č. 58/2000 Sb., o
státním rozpočtu České republiky na rok 2000, umožnilo Meziresortní komisi pro záležitosti
romské komunity (dále jen „Meziresortní komise“) doporučit výkonným ministerstvům a
okresním úřadům realizaci následujících programů:
1. Program socio-integrační (lokální projekty) - stanoveno 8 000 tis. Kč
Program byl určen na podporu projektů zaměřených na kulturní, vzdělávací a výchovné
aktivity; podporu školských, církevních a jiných zařízení; uměleckých aktivit; ochranu tradic,
kultury a postavení romské národnostní menšiny; publikační činnost; právní a sociální
poradenství. Celkem bylo rozděleno na okresní úřady a magistráty měst 7 800 tis. Kč. Okresní
úřady a magistráty měst vyhlásily výběrová dotační řízení. Celkem bylo podpořeno 365
projektů, z toho jich bylo realizováno 361. Výhodou a zvláštním specifikem programu byl
jeho decentralizační charakter a přístupnost malým nestátním neziskovým organizacím
působících na místní úrovni. Bylo umožněno, aby samy okresní úřady a magistráty měst
pomocí této „dotační politiky“ spoluvytvářely místní koncepci integrace romské komunity.
2. Program sociálně-výchovný pro romské děti a mládež ve - stanoveno 4 000 tis. Kč
Program byl zaměřen na podporu kulturních, výchovných a vzdělávacích aktivit. Meziresortní
komise vyhlásila konkurz na poskytování dotací projektům celostátního charakteru, kterého se
mohly zúčastnit fyzické i právnické osoby. Výběrová komise jmenovaná výkonným
místopředsedou Meziresortní komise doporučila podpořit 41 projektů, na jejichž realizaci
bylo poskytnuto celkem 2 852 tis. Kč. Kancelář Meziresortní komise při realizaci tohoto
programu velmi úzce spolupracovala s resorty školství a kultury, které vybraným žadatelům
dotace poskytly.
3. Průzkum forem soužití romské menšiny s většinovou společností - stanoveno 1 500 tis. Kč
Průzkum forem soužití romské menšiny s většinovou společností (problematika výstavby
holobytů ve vztahu k romské menšině, problematika politiky samospráv vůči romské
menšině) se z administrativních a časových důvodů nepodařilo realizovat. Prostředky ve výši
500 tis. Kč byly využity dodatečně na podporu projektů sociálně-výchovného programu pro
romské děti a mládež. Zbytek ve výši 1 000 tis. Kč byl usnesením vlády ze dne 8. listopadu
1 do 19. prosince 2001 Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
2000 č. 1105 převeden do položky státního rozpočtu Výdaje na protidrogovou politiku s tím,
že tyto prostředky budou použity na projekty týkající se příslušníků romské komunity.
4. Program podpory terénních sociálních pracovníků - 2 800 tis. Kč
Cílem práce terénního sociálního pracovníka je analyzovat sociální situaci romské rodiny a
vhodnými prostředky s využitím metod sociální práce přispět k odstranění nežádoucích
faktorů bránících jejich integraci do společnosti. Program byl realizován patnácti vybranými
okresními úřady (Bruntál, Břeclav, České Budějovice, Cheb, Chomutov, Jeseník, Karviná,
Kladno, Kutná Hora, Most, Pardubice, Prostějov, Rychnov nad Kněžnou, Teplice a Ústí nad
Labem) a Magistrátem statutárního města Ostravy. Každému úřadu byla poukázána účelová
dotace na zajištění práce jednoho či více terénních sociálních pracovníků. Všichni terénní
sociální pracovníci byly proškoleni Českým centrem pro vyjednávání a řešení konfliktů.
Celkem bylo zaměstnáno 22 terénních pracovníků (8 žen a 14 mužů), převážně Romů. Práce
terénních sociálních pracovníků byla Komisí i okresními úřady hodnocena velmi pozitivně.
5. Program podpory romských žáků středních škol - 2 925 tis. Kč
Cílem programu bylo prostřednictvím finanční podpory (úhrada školného na soukromých
školách, cestovného, stravného, školních pomůcek) umožnit romským žákům středních škol
pokračovat či zahájit studium, kterého by se jinak ze sociálních důvodů museli vzdát. Celý
program byl administrován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Celkem bylo
podpořeno asi 900 studentů a program byl hodnocen jako vysoce úspěšný.
Z rezervy bylo dále na základě doporučení Meziresortní komise poskytnuto:
• 499 tis. Kč na úpravu hrobů romských obětí pracovního tábora v Letech u Písku;
• 250 tis. Kč na světový romský festival Khamoro 2000;
• 3 189 800 Kč na 25 projektů nestátních neziskových organizací;
• 92 tis. Kč na konferenci „Dosavadní činnost Meziresortní komise pro záležitosti romské
komunity, současný stav a její výhledy“, kterou uspořádala Poradna pro občanství,
občanská a lidská práva.
Dne 30. dubna 2001 byla pro informaci členů vlády předložena Zpráva o vyhodnocení
efektivnosti programu Podpora projektů integrace romské komunity. Předkladatel uvedl, že
jednoznačným kladem využití této položky byla zvýšená spoluúčast Romů při rozhodování o
rozdělení této položky a při samotné realizaci jednotlivých projektů a akcí. Vzhledem k tomu,
že Meziresortní komise jako poradní orgán vlády nemůže být poskytovatelem dotací, byla
poskytovateli jednotlivá ministerstva a dále Úřad vlády ČR, okresní úřady, obvody hlavního
města Prahy a Magistráty statutárních měst Brna a Ostravy. Jednoznačně kladně byly
hodnoceny programy podpory terénních sociálních pracovníků a program podpory romských
žáků středních škol. Jako problematické se jevilo posouzení programu socio-integračního a
programu sociálně-výchovného pro romské děti a mládež. Nestátní neziskové organizace,
které realizovaly většinu projektů výše uvedených programů, postrádaly v roce 2000 jasná
pravidla pro čerpání státních účelových dotací, která se lišila podle jednotlivých resortů –
poskytovatelů.
II. Informace o programech k uskutečňování romské integrace v roce 2001
Vláda vyčlenila ve státním rozpočtu pro rok 2001 v položce Podpora projektů integrace
romské komunity finanční prostředky ve výši 25 mil. Kč. V souvislosti s nutností aktualizovat
a dále rozvíjet Koncepci romské integrace bylo usnesení ze dne 14. června 2000 č. 599, ke
Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do
společnosti, doplněno usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145, k Návrhu opatření
k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity,
napomáhající jejich integraci do společnosti.
Prostředky vyčleněné na Podporu projektů romské integrace doporučila Meziresortní komise
v roce 2001 (podobně jako v roce předchozím) rozčlenit do několika programů, přičemž
vycházela ze zkušeností z prvního roku jejich realizace.
1. Program socio-integrační (lokální projekty) - 6 530 tis. Kč
Přestože nová rozpočtová pravidla platná od 1. ledna 2001 neumožňují okresním úřadům
poskytovat státní dotace, usnesla se Meziresortní komise na pokračování tohoto programu.
Celkově bylo podpořeno 240 projektů, které byly administrovány Ministerstvem kultury
(78 projektů), Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (157 projektů), Ministerstvem
práce a sociálních věcí (16) a Ministerstvem zdravotnictví (2). Zkušenosti byly smíšené. Na
jedné straně byly mnohé lokální projekty přínosem a pro další rozvoj nestátních aktivit na
lokální úrovni by se pokračování jevilo jako žádoucí; na druhé straně však program provázely
závažné administrativní obtíže. S výjimkou Ministerstva kultury byla totiž administrace
projektů lokálního charakteru ústředními orgány státní správy neúměrně zdlouhavá a příjemci
dostávali prostředky velmi pozdě, v mnoha případech až v samotném závěru roku, což
snižovalo celkový pozitivní dopad programu. Vzhledem k těmto obtížím doporučila
Meziresortní komise na svém posledním zasedání dne 22. listopadu 2001 v tomto programu
již dále nepokračovat.
2. Program sociálně-výchovný (projekty s regionální či celostátní působností) - 4 300 tis. Kč
Bylo podpořeno 136 projektů, z velké části šlo o realizace volnočasových aktivit, dětské letní
tábory a festivaly romské kultury (Khamoro, Romská píseň Karviná), na kterých
spolupracovali členové nebo pracovníci kanceláře Komise.
3. Program podpory romských žáků středních škol - 6 837 tis. Kč
Bylo podpořeno již 1 531 žáků středních škol. Vzhledem k územněsprávní reformě a změně
zřizovatelů jednotlivých škol sice byla administrace tohoto programu velice obtížná, a nadto
byla téměř zcela ponechána v rukou pracovníků kanceláře Meziresortní komise, ale podařilo
se ji úspěšně realizovat. Vzhledem k reálným výsledkům tohoto programu a jeho pozitivnímu
ohlasu na lokální úrovni i na mezinárodní scéně doporučila Meziresortní komise dne
22. listopadu 2001 zvýšit vyčleněnou částku v roce 2002 na 10 000 tis. Kč. Pro úspěšnost
tohoto programu je klíčové splnění úkolu daného ministru práce a sociálních věcí usnesením
vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145 k Návrhu opatření k zintenzivnění implementace
Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci
do společnosti, v bodě II.2.1.d), tj. sjednotit do 31. prosince 2001 praxi při uplatňování
programu podpory romských žáků středních škol tak, aby nedocházelo k započítávání této
podpory do celkových příjmů rodiče (rodičů) žáka při posuzování jejich sociální potřebnosti
podle zákona č.463/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a
k poskytování dávek sociální péče na úhradu nákladů hrazených z prostředků programu.
4. Program podpory terénních sociálních pracovníků - 6 060 tis. Kč
Celkem bylo podpořeno 35 lokalit a zaměstnáno 54 terénních sociálních pracovníků.
K lokalitám z předešlého roku přibyly v průběhu roku 2001 další, přičemž šlo převážně o
městské úřady (Bruntál, Duchcov, Jirkov, Krnov, Mimoň, Nový Bor, Rožnov pod Radhoštěm,
Ostrava, Liberec, Uherské Hradiště, Nymburk, Lysá nad Labem, Trutnov, Přerov, Frýdek-
Místek, Děčín, Bílina, Česká Lípa, Litoměřice). Většina z uvedených terénních pracovníků
absolvovala školení pořádané o.p.s. Člověk v tísni jako součást programu Phare 1999, který je
prováděn podle zadání a pod dohledem kanceláře Meziresortní komise. Na zasedání dne
22. listopadu 2001 Meziresortní komise doporučila v roce 2002 zvýšit částku na 10 000 tis.
Kč. Pro úspěšný rozvoj tohoto programu je nezbytnou podmínkou splnění úkolu daného
ministru práce a sociálních věcí usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001 č.1145 k Návrhu
opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, v bodě II.2.1.a), tj. vypracovat do 31.
prosince 2001 ve spolupráci se zmocněncem vlády pro lidská práva a předsedou Meziresortní
komise pro záležitosti romské komunity projekt terénní sociální práce v sociálně vyloučených
romských komunitách s cílem jeho provedení v roce 2002 a následného zavedení do systému
sociálních služeb v roce 2003.
5. Průzkum problematiky výstavby holobytů vzhledem k romské menšině ve výši 500 tis. Kč
Vypracování studie zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj Sdružení pro podporu rozvoje
teorie a praxe sociální politiky (Socioklubu). Zpráva o výsledcích výzkumu je součástí
předkládaného materiálu jako příloha číslo 2. části IV předkládaného materiálu.
6. Kvalifikovaná účasti Romů při sčítání lidu 2001 ve výši 536 tis. Kč
Meziresortní komise doporučila využít částky 1 000 tis. Kč ke zvýšení kvalifikované účasti
Romů při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Český statistický úřad využil 536 tisíc Kč na
odměny pro asistenty sčítacích komisařů. Předběžné výsledky sčítání lidu nicméně svědčí o
snížení identifikace příslušníků romských komunit s romskou národností, ke které se hlásí
řádově o dvacet tisíc Romů méně než při posledním sčítání lidu v roce 1991, tj. 12 716.
III. Závěry
Realizace programů podpory romské integrace podle usnesení vlády ze dne 19. dubna 2000
č. 386, k Zásadám poskytování účelových dotací z položky Podpora projektů Integrace
romské komunity kapitoly Všeobecná pokladní správa zákona č. 58/2000 Sb., o státním
rozpočtu České republiky na rok 2000, se odehrávala v období charakterizovaném ustavením
krajů a zásadním přesunem pravomocí z ústředních orgánů státní správy na orgány
samospráv. Zkušenosti s uskutečňováním zaváděním programů stále zjevněji ukazují, že
integrace romských komunit do české společnosti je především v kompetenci samosprávných
celků. Jeví se proto jako nezbytné, aby orgán pověřený realizací politiky romské integrace (tj.
v současné době Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity) disponoval v položce
vyhrazené ve státním rozpočtu na rok 2003 takovými finančními prostředky, jež by mohly
pozitivně motivovat orgány samosprávy při řešení nejobtížnějších prvků integračních snah, tj.
zajišťování možností ubytování pro dlužníky nájemného z řad romských komunit, možností
zaměstnání při obecních zakázkách a veřejně prospěšných pracech a zaměstnání terénních
sociálních pracovníků pro vyloučené romské komunity.
Příloha č. 2
části IV.
Zpráva o výsledcích výzkumu k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě
Výzkum byl proveden na základě doporučení Meziresortní komise pro záležitosti romské
komunity ze dne 19. ledna 2001 uskutečnit (v souladu s usnesením vlády ze dne 19. dubna
2000 č. 386 k Zásadám poskytování dotací z položky Podpora projektů romské integrace
kapitoly Všeobecná pokladní správa zákona č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu ČR na r. 2000)
Program zaměřený na průzkum forem soužití romské menšiny s většinovou společností.
SOCIOKLUB
SDRUŽENÍ PRO PODPORU ROZVOJE TEORIE A PRAXE SOCIÁLNÍ POLITIKY
Plzeňská 175, 150 06, Praha 56, BOX 19
Tel. 0602 365 612, 5721 4325, FAX. 5721 5328,
e-mail: office@socioklub.
www.socioklub.cz
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH VÝZKUMU K PROBLEMATICE
HOLOBYTŮ VE VZTAHU K ROMSKÉ MINORITĚ
Zpracovaná pro Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky na základě smlouvy o
dílo č.j. 16416/01-34, číslo v CES: 2034, číslo úkolu: 27/34
Praha 30. listopadu 2001
2
Obsah:
A. Zadání a jeho splnění str. 3
B. Zpráva o výzkumu str. 6
C. Popis procesu vytěsňování str. 13
kvalitativní analýza str. 13
kvantitativní analýza str. 22
D. Diskuse o subjektech řešení str. 28
E. Diskuse o možnostech řešení str. 39
Příloha I. - Návrh obsahu Publikace „Romové ve městě“
Příloha II.- Použitá literatura
3
Zpráva o výsledcích výzkumu k problematice holobytů ve vztahu k romské
minoritě
A. Zadání a jeho splnění
Vypracování studie bylo zadáno Ministerstvem pro místní rozvoj na základě ujednání
s Meziresortní komisí vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále jen MRK).
Výzkum byl financován z účelové dotace vlády v rámci „Programu zaměřeného na
průzkum forem soužití romské menšiny s většinovou společností“. Tento program byl
schválen usnesením vlády č. 599/2000.
K realizaci výzkumu byla uzavřena smlouva o dílo mezi MMR a Socioklubem, dne
20. 9. 2001 pod č.j. 16416/01-34. Termín odevzdání výstupů byl 30. listopad 2001.
Podle uvedené smlouvy obsahuje výzkum tři hlavní aktivity. Jsou jimi:
1. Zpracování expertíz
Analýza právních aspektů institutu holobytů (obecněji „nouzového bydlení),
bytových náhrad, přístřeší, včetně zkušeností ze soudní praxe
Urbanistické a technické aspekty zřizování nouzového bydlení (holobytů)
Ekonomické aspekty nouzového bydlení
Sociální aspekty vytváření romských enkláv
Vztah města (obce) a romské enklávy, zkušenosti, postupy, příklady dobré praxe
Expertízy „Urbanistické a technické aspekty zřizování nouzového bydlení (holobytů)“
a „Ekonomické aspekty nouzového bydlení“ a expertízy „Sociální aspekty vytváření
romských enkláv“ a „Vztah města (obce) a romské enklávy, zkušenosti, postupy,
příklady dobré praxe“ jsou s ohledem na povahu věci zpracovány v obsahu více textů
a jsou obsahem zprávy o výzkumu a návrhu publikace. Jde jen o strukturální změny,
které si vyžádal charakter zjištění a kterými nejsou nijak dotčeny věcné specifikace
zadání podle článku 1.3. Smlouvy o dílo. Oproti původnímu předpokladu se ukázalo,
že původně vymezená témata se významně prolínají. Expertízy jsou psány
s přihlédnutím ke skutečnosti, že budou publikovány jako metodické pomůcky.
4
2. Výzkum konkrétních řešení problémů romské komunity s tím, že výzkum bude
proveden v teritoriích, kde jsou různými způsoby řešeny problémy bydlení např.
Česká Lípa, Štětí, Jirkov, Přerov - Svatá Anna, Brno, Ústí nad Labem – Matiční,
Ostrava - Vesnička soužití. Cílem bylo získat informace, zkušenosti, ekonomické
údaje, ohlasy veřejnosti i Romů samotných.
Šetření a sběr informací na místě byl proveden ve městech Jirkov, Sokolov, Ostrava
(Vesnička soužití, Liščina, lokality Zárubek a Hrušov), Ústí nad Labem (Matiční a
Předlice), Česká Lípa, Štětí, Prostějov - Svatá Anna, a informace získány o řešení
náhradního bydlení v obci Straškov, v městě Chodov, Rožnově pod Radhoštěm a
Městské části Praha 5. Poznatky (příklady) z terénních šetření jsou vřazeny podle
povahy přímo do jednotlivých expertíz a dalších textů.
3. Připravení návrhu publikace (obsahující výstupy výzkumu), její vydání v edici
„Sešity pro sociální politiku“, bezplatné předání 200 výtisků Meziresortní komisi pro
záležitosti romské komunity a 10 výtisků zadavateli.
Návrh textu publikace je součástí výstupu výzkumu. Předběžně se navrhuje název
„Romové ve městě“. Publikace bude mít cca 160 stran (původní předpoklad byl cca
100 stran) nákladem 700 výtisků a měla by se stát prakticky dobře použitelnou
pomůckou pro řešení problémů v dané tematické oblasti. Lze předpokládat, že by
publikace měla vyjít cca do konce února 2002. Návrh textu publikace „Romové ve
městě“, obsahuje plné texty expertíz, ale i další texty tak, aby poskytovala jak
ucelenou informaci o procesech územní segregace v oblasti bydlení ze širších
souvislostí, tak především metodické pomůcky, návody, a doporučení pro
zainteresované subjekty. Popis obsahu publikace a jeho anotace jsou uvedeny
v závěru této zprávy.
Nad rámec uvedené smlouvy o dílo – avšak na základě ujednání s vedením
Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity – připraví zhotovitel podle
dojednání v rozsahu a termínu podle dohody s MRK po odevzdání těchto výstupů
podle smlouvy o dílo zprávu, která bude předložena na jednání MRK počátkem roku
2002. Tato zpráva podá základní souhrnné informace o získaných poznatcích a bude
koncipována tak, aby odhalila mechanismy a procesy, které se uplatňují a přinese
5
návrhy na řešení a další postup v této oblasti. Bude obsahovat základní závěry
jednotlivých studií.
Oba texty (zpráva pro MRK a návrh publikace) se budou lišit s ohledem na jejich
adresáta. Materiál pro Meziresortní komisi bude obsahovat kritickou analýzu situace,
popis vytěsňovacích praktik a rizik, a doporučení na centrální úrovni. Text určený pro
zainteresovanou veřejnost obsahuje návody a doporučení pro praktické využití, pro
vzdělávání sociálních pracovníků, funkcionářů nestátních subjektů a další. Rozdíl
v pojetí textů je dán obavou, že by zveřejnění legálních popř. sporných, ale soudně
nenapadaných popř. nenapadnutelných vytěsňovacích praktik, mohlo působit
kontraproduktivně, tj. návodně.
6
B. Zpráva o výzkumu
V první fázi byly získány a analyzovány poměrně rozsáhlé zdroje detailních
informací. Bylo zjištěno, že problematika bydlení romské komunity byla v poslední
době předmětem rozsáhlých sběrů informací a analýz. (Přehled zdrojů informací je
uveden v závěru zprávy.) Ty bylo možno využít a vlastní šetření v jednotlivých
lokalitách mohla být užita k aktualizaci resp. ověření již jinými subjekty získaných
informací. Těžiště práce se tak mohlo přesunout do analytické a koncepční oblasti.
V některých z uvedených prací byly konkrétně analyzovány případy a situace, kde
byla již v nedávné minulosti šetření, popř. které byly medializovány. Šlo i o místa, kde
byl předpokládán výzkum. Proto mohla být šetření na místě věnována zejména
aktuálnímu stavu, vývoji situace po datu zveřejnění událostí (to se týká např. situace
v Matiční ulici) a okruh terénních šetření mohl být rozšířen.
Šetření se uskutečnila podle konkrétní situace a možností formou rozhovorů
s představiteli samosprávy, romskými poradci, streetworkery, zástupci
zainteresovaných nestátních subjektů i dotčenými občany při návštěvách v místech.
V průběhu prací nebyly získávány žádné informace podléhající zákonu č.101/2000
Sb., o ochraně osobních údajů.
Hlavní poznatky
Právní pojem „holobyt“ neexistuje. Má se jím všeobecně na mysli „nové ubytování“
poté, co byl opuštěn (z různých důvodů) předchozí byt, s tím ovšem, že jde o bydlení
pro osoby, které z předchozího bydlení odešly zpravidla z „konfliktních důvodů“.
Chápe se to tedy tak, že by „holobyt“ jako byt substandardní měl být odolnější proti
„vybydlení“, způsobitelná škoda menší, ostatní občané by byli chráněni před
narušováním svých zájmů a práv v oblasti bydlení. „Holobyt“ se neformálně a
mediálně chápe jako určitá náhrada a umístění, kterými se realizuje určitá
sankce.
7
Lze vyslovit názor, že neexistuje-li právní (ani technický) pojem „holobyt“ a každý byt
musí splňovat v zásadě stejné minimální technické parametry odpovídající
evropskému standardu bydlení, pak používáním tohoto expresivního názvu obec či
město, jako majitel bytového fondu, jen demonstruje svoji „zásadovost“ při řešení
bydlení „nepřizpůsobivých obyvatel“, přičemž má na mysli “jak všichni rozumí“
romskou komunitu. Slovní spojení „výstavba holobytů“ pak lze přeložit jako
zřizování soustředěného bydlení pro nepřizpůsobivé občany. Výraz „holobyt“ se
pak jeví jako eufemismus pro proces vytěsňování a segregace sociálně zranitelných
a sociálně ohrožených skupin, ke kterým patří významná část romské minority. Za
eufemismus je třeba označit jinak odborně nezávadný termín „komunitní bydlení“.
Přeloženo do češtiny jde o soustředěné (tj. také oddělené) bydlení (romské)
komunity.
Analýza problematiky holobytů ve vztahu k romské komunitě ukázala na velmi
závažný sociální a politický problém (s řadou navazujících souvislostí), který lze
charakterizovat jako vytěsňování sociálně slabé (ohrožené, zranitelné) části romské
minority z bytů do náhradního ubytování, do krátkodobého přístřeší popř. bez
náhrady, na okraj měst a jejich soustřeďování do enkláv a ghett. Analýza
problematika holobytů, která byla zadána jako téma studie, se tak stala
analýzou výstavby „holobytů“ jako nástroje prostorové etnické segregace.
Tento proces má více dimenzí.
Na prvním místě je třeba uvést právní dimenzi vytěsňování. Dochází k němu
mnoha postupy. Takovými, které jsou zcela legální, ale i cestami „pololegálními“, tj.
v procesu vytěsňování bylo užito postupů, na které dotčené osoby nemusely
přistoupit, které by bylo možné dodatečně soudně napadnout, ale postižená osoba to
neví a nebrání se, nebo je využito její neznalosti, nepozornosti či důvěřivosti (ústní
příslib prodloužení nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou, i když k tomu není
důvod). Může jít o nabídku nevymáhání dluhu na nájemném při „dobrovolném“
odchodu z bytu do nechráněného nájemního vztahu a další. Hlavní podstata
vytěsňovacího procesu spočívá v odchodu Romů z chráněných nájemních
vztahů (nájem na dobu neurčitou) do nájemních vztahů nechráněných (nájem
8
na dobu určitou) a posléze z těchto nechráněných nájemních vztahů mimo
sféru bydlení.
Jak se dále ukáže, jde o to, že shledá-li soud při vyslovení přivolení s výpovědí podle § 711,
odst.1,písm.d. o.z (hrubé porušování povinnosti – v praxi zejm. neplacení nájemného)
zřetele hodné důvody rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě
náhradní byt.To se uplatňuje zejména v případě rodin s dětmi. Jinak postačí při vyklizení
poskytnout přístřeší (§ 712,odst. 5. o.z.). Přístřeším se podle tohoto ustanovení chápe
provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování. Časové omezení naopak u
náhradního ubytování nebo náhradního bytu toto ustanovení výslovně neobsahuje – lze tedy
usoudit, že tedy ho nepředpokládá a předpokládá nájem na dobu neurčitou. Přesto
v naprosté většině těchto řešení jsou tyto bytové náhrady přidělovány do nájemního
vztahu „nechráněného“, tj. na dobu určitou. Na místo zintenzivnění sociální práce
s rodinami, které nebyly s to plnit své povinnosti k bytu (zejm. platit nájemné), je
vytvořena jen reálná hrozba odchodu z takového bydlení či ubytování bez jakékoliv
náhrady.
Jsou i způsoby zcela nelegální, vážící se zejm. k praktikám lichvářů, pod jejichž
hrozbami opouštějí Romové byty, přičemž lichváři jednají případně i v dohodě
s majiteli domů. Tyto případy se jako jiné případy lichvářských praktik u soudu
neobjeví. Příklady různých vytěsňovacích mechanismů jsou dále popsány. Svou roli
sehrává i značná nedokonalost a složitost právních předpisů v této oblasti. Proto je
právní analýze a rizikovým místům bytového práva věnována značná pozornost
v návrhu publikace.
Problematika „holobytů“ je jen jednou specifickou částí celkové právní problematiky
bydlení. I v dalších oblastech lze vysledovat velmi závažné problémy a porušování
práva. Jde například o vyhlášky obcí nepřijatelně limitující přístup k bytům,
omezování uživatelských práv, problematiku přiměřeného nájemného, nedodržování
stavebních a hygienických předpisů a další. Jejich analýzy by byly nad věcný a
časový rámec této studie. Nicméně k celé problematice bydlení je v návrhu publikace
zařazen text, který jako právní názor opírající se o rozhodnutí soudů, zpracoval
přední odborník v oblasti bytového práva Mgr. Stanislav Křeček.
Druhou dimenzí je dimenze politicko ekonomická – jde o politiku samosprávných
obcí a měst. Uplatňují se v ní dva faktory:
Prvním je objektivní ekonomický tlak na revitalizaci městských center, na lepší využití
bytového fondu a jeho vyšší ekonomickou výtěžnost. V pozadí tohoto tlaku je
diference mezi vysokým nákladem na výstavbu nových bytů a rekonstrukcí bytového
9
fondu (k jakémukoliv účelu – nejen bydlení) uvnitř měst (fenomén „dobré adresy“),
zájem zbavit se bytů a domů s vysokým zadlužením, a to včetně jejich rizikových
obyvatel. Uplatňuje se proces gentrifikace městských center, tj. proces zhodnocování
bytů a domů ve středu měst a následná změna struktury jejich obyvatel.
Je třeba připustit, že tento objektivní zájem mají obce, jako korporace občanů, které
mohou hospodařit se svým majetkem a není přitom na ně možné klást jiné nároky
než na podnikatele ostatní (např. sociální ohledy apod.), pokud nejsou uloženy
právním řádem podnikatelům všem.
Výzkum veřejného mínění ukazuje, že naprostá většina občanů nechce žít s Romy a
orgány samosprávy se chovají podle toho. (Situace v tomto ohledu se v delší časové
periodě jen poněkud zlepšuje a obyvatelstvo státu spěje k vyšší toleranci). Z různých
zdrojů jsou získávány informace o již se naplňujících rizicích, které se potvrdí po
realizaci navrhovaného přesunu státní správy na samosprávné orgány, tedy
vytvoření systému spojeného výkonu veřejné správy a zrušení svébytných státních
územích orgánů (okresních úřadů). Jakkoliv jde do určité míry o výlučnou oblast –
územní segregaci romských obyvatel a vytváření enkláv a ghett, ukazuje na
systémový problém a potencionální riziko, které se může uplatnit ve více směrech.
Je jím uplatnění místních krátkodobých politických zájmů samosprávných
orgánů na výkon odborných aktivit. Obce jsou zodpovědné svým voličům a volba
množství a věcného zaměření jejich aktivit v samostatné působnosti jsou dány
podstatou jejich vládnoucího politického uskupení a snahou obstát v následujících
volbách. Obce proto dělají a budou dělat to, co odpovídá většinovým zájmům
jejich občanů, a nebudou dělat to, co by většinu voličů znepřátelilo jejich
aktuálnímu politickému seskupení – byť by to bylo společensky potřebné.
Naprostá většina obyvatel nechce bydlet s Romy, většina obyvatel si přeje je
vzdálit, obce na toto přání reagují a vznikají enklávy a ghetta. Jednotlivé procesy
vytěsňování a vznik důsledků tohoto procesu překračují dobu trvání volebního
období. Tak se může stát, že chyby jedněch budou napravovat druzí. Je to smutný,
ale zcela reálný fakt, jehož odraz ovšem nelze najít v žádném oficielním dokumentu
obcí a měst. Sociální postoje obcí a jejich osvícenost by se neměly idealizovat.
10
V letních měsících proběhla tiskem zpráva, že dvě třetiny pracovníků magistrátu města, které
je známé racionálním a osvíceným přístupem k multikulturnímu soužití, odmítlo získat
školením informace o romské minoritě a kritizovalo nadměrný zájem o tuto skupinu občanů
města.
O vztahu veřejnosti k Romům jako potenciálním sousedům podává informaci dále
uvedený přehled. Celkem 62 % obyvatel vyjadřuje názor, že by nesli velmi těžce,
popř. považovali za nepřijatelné mít Romy za souseda, 29% obyvatel by to nebylo
příjemné. Jde údaje Střediska empirického výzkumu – STEM Praha. Je zřejmé, že
tento přístup není být způsoben osobní zkušeností, ale především předsudky,
medializací negativních jevů a nedostatkem poznávacích aktivit o Romech; analýza
tohoto jevu je však nad rámec této studie. Politika obcí je nucena tyto postoje brát
v úvahu. Samosprávné orgány obcí jsou příliš „blízko“ občanům, než aby
mohly tyto postoje ignorovat.
Třetí dimenze je technická a urbanistická. Náhradní byty jsou poskytovány, popř.
náhradní ubytování zřizováno na okraji měst, nebo dokonce za městem, to má
specifické technické aspekty, které budou dále popsány. Je to například volba
nákladného způsobu vytápění, porušování povinností vlastníka popř. správce
majetku z hlediska stavebních a hygienických předpisů, které vede ke znehodnocení
bytu a další.
11
"Jak byste nesl, kdybyste měl za souseda?"
( bez odpovědí "nevím")
16
22
48
51
57
65
72
90
100
29
32
33
35
32
26
26
23
9
31
31
27
13
12
11
7
4
0
31
21
18
4
5
6
2
1
9
0 25 50 75 100
Róma
Vietnamce
Rusa
Němce
volyňského nebo
kazašského Čecha
Žida
Američana
Francouze
Slováka
Čecha nebo Moravana
%
velmi dobře, bez problémů nebylo by mi to příjemné nesl bych to těžce pokládal bych to za zcela nepřijatelné
12
Závažným konstatováním, které plyne z analýzy procesu vytěsňování, je to, že
i v případě, že by všechny kroky procesu byly legální – přesněji neporušily
zákon (také proto, že zákon některé postupy neupravuje), výsledkem je stav,
který může být předmětem kritiky s ohledem na mezinárodní závazky České
republiky. Je jím vytěsňování etnické minority, její marginalizace a segregace
(sociální vyloučení – exkluze). Část tohoto procesu probíhá navíc bez jakékoliv
společenské kontroly (vytěsňování z bytů v domech v soukromém vlastnictví).
Dalším významným konstatováním je, že nevyhnutelná náprava tohoto procesu
v budoucnu bude mnohem nákladnější než jeho zastavení a korekce
v současnosti.
Za výsledky tohoto procesu bude zodpovědný stát, aniž má zatím reálné
nástroje, jak tento proces ovlivnit.
Na tomto místě je třeba učinit poznámku. Výzkum ukázal, že k procesům
vytěsňování dochází v různých místech v různé míře, ale v zásadě jde o univerzální
proces. (Tento proces se také netýká jen romské komunity, jsou však indicie, které
vedou k tvrzení, že romské minority se týká především.) Proto nejsou u dále
uvedených příkladů uváděna místa, kde byly takové jevy detekovány. Zpracovatel je
přesvědčen, že nemá smysl postavit proti mechanismu vytěsňování, který má
objektivní zdroje, jen kritiku individuálních pochybení jednotlivých samosprávných
orgánů, nýbrž je třeba tyto procesy otevřeně popsat a hledat nástroje k jejich
eliminaci. Proti procesu vytěsňování je třeba postavit mechanismus ochranných a
nápravných opatření. Proto ani místa, která byla předmětem šetření, nechť nejsou
spojována s kritizovanými jevy. V řadě případů naopak právě v těchto místech
odhalili rizika těchto procesů, snaží se je řešit a poskytli informace napomáhající
k jejich pochopení a řešení. V případě nezbytnosti je možné dále uvedené kauzy
identifikovat.
O tom, že si vedení obcí a měst začínají uvědomovat složitost problému a určitý
objektivní konflikt zájmů samosprávy v této oblasti (zájmů ekonomických, mocenskopolitických,
sociálních a co do vztahu k minoritě), svědčí mimořádný zájem o
vzdělávací projekt „Integrace menšin, cizinců a uprchlíků“, který realizovalo
13
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu o.p.s. v nedávné době. Tohoto projektu se
zúčastnilo několik desítek představitelů samospráv a jejich odborných pracovníků a
pro velký zájem musel být opakován. Poznatky a praktické výsledky z tohoto projektu
jsou využity v textu publikace.
C. Popis procesu vytěsňování
Kvalitativní analýza
V této části je hledána odpověd na otázky, proč je sociálně ohrožená skupina Romů
vytěsňována, kam odcházejí z hlediska právního (do jakého právního statutu nájmu),
kam odcházejí z hlediska technického (kvalita bytu) a kam odcházejí z hlediska
prostorového umístění a jaký je výsledný stav a jeho budoucí důsledky.
Proces vytěsňování lze rozdělit do následujících segmentů:
1. Existence objektivního politicko – ekonomického tlaku
2. Startovací momenty procesu vytěsňování
3. Akt vytěsňování
4. Proces (stav) segregace a vznik enklávy
5. Proces prohlubování sociální izolace, sociálního vyloučení (exkluze), vznik
ghetta – slumu.
K jednotlivých segmentům:
1. Existence objektivního politicko – ekonomického tlaku
Jde o objektivní tlak, který se bude v zásadě zesilovat, je ekonomicky podložen a k
jeho prosazení budou subjekty, kterých se týká, hledat nové a nové možnosti a cesty.
Uplatňuje se v praxi samosprávných orgánů a v návaznosti na to v ekonomické praxi
soukromých majitelů domů. Jak bude ukázáno dále, je k naplnění jeho cílů možno
postupovat zcela legálními cestami. Politickou oporou tohoto procesu je silný vztah
sociální distance, kterou pociťuje majorita vůči romské minoritě.
14
2. Startovací momenty procesu vytěsňování
Jde o momenty, které mají oporu ve výpovědních důvodech podle § 711 o.z., ale jde
i o řadu dalších možností. Jak ukazují soudní statistiky, má, pokud jde o výpovědní
důvody, naprostou převahu výpověď pro hrubé porušování povinností nájemce (§
711, odst.1, písm. d). o.z. Jde především o nezaplacení nejméně 3 měsíčních nájmů.
Počet soudních řízení podle § 711, odst.1, písm. c, (hrubé porušování dobrých mravů
v domě), které početně následuje, představuje v ČR jen 2 % případů předchozího
důvodu. Přitom lze předpokládat, že jde zpravidla o dluh v mnohem větším rozsahu,
např. jen proto, že rozhodnutí o přivolení k výpovědi soudem trvá v průměru více než
rok.
Důvodů pro vznik zadlužení je více. Je záměrem ukázat, že při adekvátní sociální
práci obcí by dluhy vzniknout nemusely, popř. mohly a měly být řešeny včas.
Frekventované příklady vzniku zadlužení:
Mezi starší důvody, které velmi často zahájily proces zadlužení, které dále rostlo, patřilo, že
jeden z členů domácnosti neměl vyřízené občanství, rodina nedostávala žádné dávky.
Rodiny stěží hradí nájemné a služby, ale jejich příjmy jim neposkytují možnost vytvořit
reservu na jednorázové doplatky za energii (tím spíše, že se ceny energie zvyšují). Tyto
doplatky nastartovaly zadlužení, které se dále jen zvyšovalo, protože reserva na splátky
nevzniká. Je faktem, že životní minimum, do něhož jsou (v zásadě nesprávně) vypláceny
dávky sociální péče, bylo koncipováno pro krátkodobou expozici.
Rodina žije jen ze sociálních dávek, uhradí potřeby běžného života (jídlo, oděvy), ale na
nájemné a služby související s bydlením jí nezbudou peníze. Není schopna (neumí) tyto
náklady hradit. Logika čerpání a využití dávek sociální péče je taková, že nejprve je třeba
zaplatit částky, které tvoří povinnost – tj. nájemné a služby, teprve se zbytkem je třeba vyjít,
tj. ušetřit lze na jídle, kultuře, vzdělání, a hygieně, ale nikoliv na nájemném. Tato volba je pro
rodinu s více dětmi značně obtížná.
Rodina si vypůjčila u lichváře, nyní mu odevzdává všechny peníze a nemá na platby.
Rodina byla přestěhována do náhradního bytu, nebo náhradního ubytování, které bylo nově
rekonstruováno a vybaveno přímotopy. Investičně je to nejlevnější způsob zabezpečení
technické podmínky vytápění. Z hlediska uživatele nejdražší. Zvýšení nákladů na přímotopy
zdevastovalo rodinný rozpočet. Po vzniku nového zadlužení nemá rodina v případě uzavření
nájmu na dobu určitou kam jít.
Rodina byla vystěhována do náhradního ubytování (ne náhradního bytu) a bylo ji tam
vyměřeno vyšší nájemné než to, které nebyla schopna platit, a proto byla vystěhována
(namísto původních 1,5 tis. má nově platit 2,5 tis. Kč měsíčně za jednu místnost se
15
společným zařízením). V jedné soukromé ubytovně určené pro náhradní ubytování činí
takový měsíční poplatek 5 tis. Kč. U náhradního ubytování nemusí být rovnocenný nájem,
který se předpokládá u náhradního bytu.
Jakkoliv svědčí výše uvedené příklady často proti nájemníkům, je třeba
upozornit na dvě skutečnosti:
Za prvé, že příjmově slabé rodiny a rodiny žijící ze sociálních dávek mají reálné
problémy s úhradou nájemného a služeb a v některých rozhodnutích soudů se
tato skutečnost bere v úvahu.
Za druhé, že není vyžadováno plnění všech povinností souvisejících
s bydlením již od samého počátku, od prvního porušení (například prvního
nezaplaceného nájemného) Také porušení této povinnosti správce bytového fondu
obce (§ 38 odst.4. zákona č.128/2000 Sb., o obcích) je startovacím okamžikem, za
který je odpovědný správce bytového fondu, protože neplní své vlastnické povinnosti
nebo povinnosti správce majetku. Jde o nedůslednost, která vede k velmi závažným
důsledkům. Může jít i o etnickou přezíravost (podcenění schopnosti takové
povinnosti plnit), rezignaci, ale také dokonce záměr vytvořit situaci, v níž je
možné se zadluženou rodinou jednat později pod reálným tlakem.
Sledování plnění povinností nájemců zejm. ve vztahu k bydlení má ovšem
především zcela zásadní a preventivní význam v tom, že může včas zabránit
vzniku dluhů a může pomoci je řešit, a to zapojením systému dávek státní
sociální podpory a dávek sociální péče.
Úspěšné předcházení vzniku dluhů a v návaznosti na to zadluženosti občanů předpokládá
především důkladnou analýzu, kterou nelze provést bez součinnosti všech subjektů, které se
na zajištění bydlení a služeb s bydlením spojených podílejí. Tato součinnost je nezbytná i
v dalším průběhu řešení situace dlužníků, a to především v těch případech, kdy dluhy na
nájemném vznikly či vznikají v důsledku celkové nepříznivé sociální situace občana a jeho
rodiny. Podstatou činnosti příslušných sociálních odborů obecních úřadů musí být sociální
práce, která s využitím metod sociální práce s jednotlivcem, skupinou nebo s komunitou
vede nejen k postupnému vyrovnání dlužné částky na nájemném prostřednictvím dávek
sociální péče a státní sociální podpory, ale i ke zlepšení celkové sociální situace občana a
jeho rodiny, která ve svém důsledku umožňuje průběžné hrazení závazků občana vůči
majitelům a správcům bytového fondu.
16
Při dobré znalosti situace v místě by nemělo docházet k nárůstu
zadluženosti z titulu úhrady nákladů spojených s bydlením, protože lze situace,
kdy z objektivních důvodů dochází k nedostatku finančních prostředků občana
a následně k platební neschopnosti, ve většině případů řešit s využitím
platných právních předpisů, upravujících poskytování dávek státní sociální
podpory a sociální péče, vázaných na sociální potřebnost.
Zákon č. 482/91 Sb., o sociální potřebnosti umožňuje přihlédnout jak k životnímu minimu
(částce na domácnost), tak také ke skutečným nákladům na bydlení. V případě nutnosti, tj.
zejména v případě hrozby opuštění bytu pro neplacení nájemného, je možné s příslušným
odůvodněním poskytnout sociální dávku, kryjící všechny náklady na bydlení, zřejmě nejlépe
cestou náhradních příjemců.
Je ovšem třeba současně uvést, že zabezpečení tzv. náhradního příjemce sociálních
dávek je pracnější než běžné poskytování dávek neplatícím nájemníkům.
Skutečností je, že hluboce poddimenzovaný profesionální aparát sociálních odborů
na pověřených obcích nemá dost kapacity pro takovou činnost. K této problematice
je věnován podrobný výklad v publikaci.
Další startovací mechanismy
Existence vysokých dluhů se může stát a stává nástrojem nátlaku k dobrovolnému odchodu
bez soudem potvrzené výpovědi. Objevují se překvapivé dobrovolné odchody z bytů do
náhradního ubytování bez soudního vystěhování. Může jít o nabídku beztrestnosti a
nevymáhání dluhu za uvolnění z bytu, uzavření takové dohody za tísně apod.
Podepsání nájemních smluv k nově přiděleným bytům, k bytům náhradním, i k náhradnímu
ubytování jen na dobu určitou bez písemné záruky prodlužování smlouvy při splnění
smluvních podmínek.
Obdobně nadbytečné a rizikové podepsání nových nájemních smluv s novým majitelem
domu, při prodeji domu. Nový majitel pozmění podmínky.(Jde často o ústní slib, „když budete
sekat dobrotu, tak to prodloužíme“). Při změně majitele domu je navrhováno (vyžadováno)
naprosto běžně. Podle právního názoru Stanislava Křečka a výroků řady soudů je to
nesprávné, protože nájemní vztah přechází na nového majitele automaticky. Podpisu nové
smlouvy je využito ke změně doby, na kterou je nájem uzavírán. Je přitom využito neznalosti
práva i přesné znalosti českého jazyka. Je třeba připustit reálné nebezpečí, že pro člověka
s chatrnou znalostí češtiny a absolutní neznalostí právních norem je pojem „na dobu určitou“
větší jistotou, než pojem „na dobu neurčitou“, přestože je tomu v oblasti bydlení právě
naopak.
Nezastavení soudního jednání ze zákona při zaplacení dlužného nájemného. K tomuto
spouštěcímu mechanismu lze uvést (bohužel starší) data z Rakouska a Švédska, která
ukazují, jakou důležitost přikládají evropské státy prevenci ztráty nájemního bydlení a
bezdomovectví. V roce 1994 byl počet započatých řízení vystěhování 12 855 (21 074) a
17
počet faktických vystěhování kolem 4 000 (7 617) v Rakousku (Švédsku). Většinou končí
faktickým vystěhováním méně než třetina započatých řízení. V České republice končí
vyklizením bytu 2/3 soudních jednání.
Ve většině evropských zemí je řízení o vystěhování automaticky ukončeno,
pokud se nedoplatky nájemného doplatí. Toto právní opatření ve spojení se
zajištěním veřejné pomoci pro platbu nedoplatků nájemného (a právního řešení
oddlužení) má prvořadou důležitost. Tento přístup evropských států je dán tím, že
prevence vystěhování přináší výrazné úspory veřejných prostředků. Opatření
k zajištění finanční pomoci realizované před výkonem vystěhování může stát až
desetkrát méně, než zajištění ubytování a pomoci lidem, kteří se díky vystěhování
stali bezdomovci (Kofler, 1995). Tytéž parametry možných úspor platí, jak výzkum
ukázal, i pro Českou republiku. V praxi některých českých soudů se obdobná praxe
(zastavení řízení po zaplacení dlužného nájemného) uplatňuje na základě úvahy.
Bylo by však třeba, aby se tak dělo ze zákona.
Prodej obecního domu se zadluženými romskými obyvateli soukromému vlastníku. Jedná se
o stále frekventovanější praxi. Soukromý majitel vykoná za obec „černou práci“. Jeho
postupy jsou většinou legální a zpravidla nejsou medializovány. Soukromý majitel vyřeší i
případný nepořádek v nájemních smlouvách, který po léta strpěla obec. Podle zjištění
Poradny pro občanství, občanská a lidská práva se dokonce vyskytly případy uzavírání
„dohod“ mezi městy a soukromými vlastníky, že pokud se novému majiteli nepodaří do určité
doby původní nájemníky vystěhovat, může tuto nemovitost vrátit městu, přičemž obdrží zpět
plnou kupní cenu.
Městská čtvrt velkého města prodala soukromému vlastníku obytný dům za 1/3 odhadní
ceny s tím, že jej do tří let opraví. Teprve potom na něj převede i pozemek. Majitel nejprve
vykázal rodiny, které v domě bydlely roky bez jakéhokoliv právního důvodu. Potom dosáhl
legálního vystěhování neplatících nájemníků bez povinnosti náhrady. Nyní jsou na řadě
platící obyvatelé, kteří mají ovšem nájemní smlouvu na dobu určitou bez písemného závazku
prodloužení. Čekají na exekuci. Obec je nakonec žádána o přidělení jen 5ti náhradních bytů
pro rodiny (z původních 25 rodin). Soukromý podnikatel má povinnost dům do tří let opravit –
jako důvod pro vystěhování je to de facto poslední pojistka, jak se nežádoucích obyvatel
zbavit. Po opravě může dům nabídnout za neregulované nájemné.
Táž čtvrt hodlá prodat dalších 4 - 5 obdobných domů soukromým majitelům. Touto formou je
možné během reálného časového období vystěhovat celou místní romskou komunitu. Obec
se nedoví, kam byla tato komunita přemístěna nebo rozptýlena.
V nájemní smlouvě, kterou měli platící obyvatelé domu byl „závazek“ prodloužení nájemní
smlouvy kamuflován následujícím zcela nezávazným textem: “Pro další event. prodloužení
nájemní smlouvy je třeba předložit doklad o úhradě částek za nájemné včetně úhrady za
služby“. Podle neověřené informace přiděluje tato městská část takto na dobu určitou
všechny nájemní byty. Všechny byty tak přidělují do nechráněného nájemního vztahu. Lze
těžko předpokládat, že by právník, působící v bytové oblasti, napsal uvedenou zcela
nazávaznou a matoucí formulaci omylem.
18
Ze strany obcí se vyskytovaly kritiky, že soudní řízení o výpovědi (přivolení soudu)
trvaly mnoho let. Skutečně také podle soudní statistiky byla v roce 1997 průměrná
doba řízení těchto případů cca 387 dní. K tomu řízení o vyklizení bytu 425 dnů. Po tu
dobu samozřejmě dluhy narůstaly.
Pak je skutečně pozoruhodné, že po změně vlastníka velkého sídlištního domu z města na
soukromou osobu vyřešil kupodivu okresní soud v severočeském okrese několik desítek
přivolení s výpovědí během pár týdnů.
Pokud jde o aktivity obcí při vystěhovávání neplatičů, svou nespornou roli zřejmě
sehrávala obava veřejné správy z obvinění z etnické předpojatosti v případě
takových krajních řešení, jako je vystěhování a jejich medializace a města spíše
neplatičství tolerovala a žaloby nepodávala. Bohužel velmi často to byla medializace
nepravdivá, nekvalifikovaná a účelová, a to i např. ze strany veřejnoprávní televize,
jako tomu bylo v případě Matiční ulice. Tato medializace naopak vedla k větší
podpoře obce ze strany většiny občanů. Postupem času, vlivem politických a
ekonomických tlaků a posilování se však počet případů soudních řízení o přivolení
s výpovědí zvyšuje.
Nijak vzácným startovacím momentem je nezodpovědný přístup k nájemnímu právu ze
strany nájemníka a jeho „prodej“ popř. uvolnění bytu za úplatu. Soukromý majitel domu
nabídl romské rodině částku 100 - 150 tis. Kč (ale i více) za to, že se v dohodnuté době
vystěhuje. V dohodě o ukončení nájmu tato částka není zmíněna, jde o dar. Pod vidinou
významného, byť jednorázového, příjmu rodina byt opustila a našla si přechodné bydlení u
příbuzných. Po určité době přišla na úřad se žádostí o byt. Jde o zneužití sociální
nedovednosti romské rodiny, neschopnosti posoudit zásadní nezvratné důsledky takového
kroku.
Nutnost odejít z bytu může vyvolat i zanedbání povinné údržby domu a bytu ze
strany jeho majitele. Všeobecně se za znehodnocení bytů a jejich „vybydlení“ činí
vinnými jejich romští obyvatelé, a to je v řadě případů skutečností. Na druhé straně
jde ale také o zanedbání povinností nezbytného vybavení bytových domů, který vede
k takovému způsobu užívání bytu, který jej znehodnocuje, poškozuje, až ke stavu
„vybydlenosti“.
Bytový dům například nemá prádelnu a sušárnu, občané perou, vyvařují a suší prádlo
v bytech, které napadne plíseň a dochází k hygienickému a technickému znehodnocení
stavby. Vznikne startovací impuls k územnímu přemístění romské rodiny se všemi riziky
tohoto procesu.
19
Nebo může jít o takové vybavení bytu, které nelze reálně užívat a vzniká tím poškození.
Např. vybavení bytu popř. ubytovny přímotopy způsobuje tak vysoké náklady na vytápění, že
obyvatelé omezují vytápění. Vznikají tepelné mosty, vlhnutí zdiva a plíseň.
Zanedbání údržby domovních sítí, střechy, což stavbu znehodnotí.
Okamžité nepostihování porušování povinností nájemců k bytu a ponechání takového domu
napospas pokračující zkáze. Absence spolupráce bytového odboru, správce bytového fondu
a sociální sféry.
Je třeba také uvést, že jsou v řadě případů poskytovány takové „holobyty“ (náhradní
ubytování či náhradní byty), jejichž stav neumožňuje důstojné bydlení. Takové
objekty nesplňují někdy hygienické normy, před určením za náhradní ubytování
neprošly případně žádnou rekonstrukcí, mají společná sociální zařízení, někde pouze
studenou vodu apod. To vytváří řadu zdravotních důsledků a rizik.
Řešením části tohoto problému je důsledné uplatnění státního stavebního
dozoru. Jde o jednu z mála oblastí, v níž může stát v celé záležitosti přímo
zasáhnout. Otázkou však je zajištění tohoto stavebního dozoru pro zrušení okresních
úřadů, kdy se tato činnost stane přenesenou působností a výkon budou vykonávat
zaměstnanci téhož samosprávného orgánu, který je za stav údržby majetku
zodpovědný – půjde-li o obecní domy. K tomuto tématu je do návrhu publikace
zařazen informativní text.
3. Akt vytěsňování
Jeho obsahem je nabídnutí náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší po
přivolení soudu s výpovědí a podle výpovědního důvodu, nebo nabídnutí bytu jako
náhrady na základě dobrovolného ujednání nájemníka a nájemce. Popřípadě také
vystěhování bez náhrady (tzv.“nabouraný byt“), protože zatímco dosud obec stav
bydlení bez nájemní smlouvy tolerovala (ve zjištěném případě dokonce přijímala
nájemné), pro soukromého vlastníka je to nepřijatelné.
V případě přivolení soudu s výpovědí a určení povinnosti nabídnout náhradní byt
nebo náhradní ubytování je nabídnuta smlouva o nájmu na dobu určitou. Podmínky
dalšího prodloužení nájmu (které by mohly být účinným nástrojem formou k vynucení
plnění povinností nájemníka jako hrozba sankce) nejsou ovšem ve smlouvě písemně
20
zapsány a pro nájemníka není žádná záruka prodloužení. Vzniká tedy právně
nechráněný nájem a může skončit vůlí pronájemce (a také končí), a to bez uvedení
důvodů a bez náhrady. Zákon tuto otázku neupravuje. Takové účinné vytěsňovací
řešení není zatím nelegální – do přijetí antidiskriminačního zákona.
V případě poskytnutí krátkodobého přístřeší “na nezbytnou dobu“, jde často o tak
nákladné bydlení, že jde řádově o dny.
Zatímco výpověď daná s přivolením soudu je v případě, že jde o byt patřící
samosprávné obci, „veřejnou záležitostí“ a následující řešení bydlení je případně
předmětem dalších rozhodnutí samosprávy, v případě dobrovolných nebo
vynucených odchodů z bytů patřících jiným právním subjektům, není další
osud osob nikým kontrolován a situace se demonstruje až svými výsledky (tj.
zejm. územní segregací). To je vzhledem k rozšiřující se praxi prodeje obecních
bytů (romských=zadlužených) bytů soukromým majitelům velmi závažné, protože
nakonec i obec sama ztrácí informaci o procesu segregace – ponese ale všechny její
dlouhodobé důsledky. Podle některých zdrojů cca 50% Romů bydlí v obecních
nájemních bytech. (Celkově populace cca 33 %.) Při malé tendenci a možnostem
vlastnit byt nebo dům to znamená, že v bytech soukromých vlastníků bydlí významná
část této populace.
Je třeba konstatovat, že v této oblasti chybí jakákoliv aktivní, účinná a zejména
preventivní sociálně právní ochrana a osvěta mezi romskou minoritou. A je
závažnou otázkou, kdo by ji měl poskytovat, resp. kdo má nebo měl by mít
zájem, aby byla poskytována.
4. Proces (stav) segregace a vznik enklávy
Vlivem rozhodnutí obcí při přidělování náhradních bytů a náhradního ubytování
vznikají větší soustředění romských občanů. Jde například o rekonstrukci objektů na
sociální ubytovny, tzv. „holobytů“ pro neplatiče, tzv. „bytovky“ na okraji města.
K takovým aktivitám má pak obec podporu občanů. Jak je uvedeno, obdobně si
počínají nekontrolovatelně i jiné subjekty při přidělování náhradních bytů a
náhradního bydlení.
21
Objekt s malými byty a ubytovnou byl v jednom městě nově (!) postaven 500 m od města.
Všichni obyvatelé, většinou Romové, mají nájemní smlouvy na dobu určitou. Za obytnou
buňku platí údajně 2500 Kč. Předtím měli nájemné 1200 Kč a nebyli schopni je platit. Po
ztrátě tohoto ubytování nemají kam jít.
Taková soustředění logicky (minimálně pro cenové diference pozemků) vznikají
v méně hodnotných částech obcí a měst, na okraji, využívají bývalé podnikové
ubytovny, a v případě nové výstavby jsou takto přímo situovány. Je to reakce na
fenomén rizika tzv. „plovoucího ghetta“, které má tendenci snižovat cenu okolních
nemovitostí, znehodnocovat ekonomicky místo, kde je umístěno, tímto způsobem se
rozšiřovat a poskytovat „špatnou adresu“.
Vedle toho (v souvislosti s tímto segregačním procesem, ale i mimo něj, dokonce
případně i proti vůli obce) vznikají romské enklávy, jejich počátek sice může spočívat
v minulých soustřeďujících rozhodnutích samosprávy, postupně se však posiluje
podíl romských obyvatel, a to dvěma cestami:
Prvním je dobrovolné sestěhovávání na základě svobodné vůle. Taková enkláva
skýtá více bezpečí v běžném životě, usnadňuje sociální kontakty. Druhým faktorem
je naopak to, že takové domy či ulice opouští majoritní populace, protože se zvětšuje
třecí plocha kontaktů, vzniká více konfliktů pramenících z odlišných vzorců života a
místo začíná mít „špatnou adresu“. Tento proces se bude nepochybně dále
prohlubovat.
Opakovaným zjištěním je, že tyto enklávy se nacházejí (logicky) v neatraktivních
okrajových místech, s řídkým osídlením, nebo v některých městech jako izolované
komplexy, mají špatné nebo žádné dopravní spojení, to vede ke ztrátě zaměstnání,
zameškávání školní docházky dětí, neochotě veřejných služeb tam působit (například
úklid města, dozor policie, zdravotní péče). V mnoha městech tak mají své “Bronxy,
Mexika“ apod.
22
5. Prohlubování sociální izolace, sociálního vyloučení (exkluze), vznik ghetta –
slumu.
Způsob územní segregace označovaný jako ghetto vede k izolaci, oboustrannému
nepřátelství a distanci. Takové soustředění se stává útočištěm pro ty, kteří propadli
sociální sítí, pokračuje chudnutí obyvatel, vznikají zcela neadekvátní situace v oblasti
bydlení s hygienickými riziky. Tyto situace lze charakterizovat jako slumy. Na okrajích
českých měst, v bývalých statcích, bývalých služebních bytech zrušených továren,
žijí skupiny Romů, a tato soustředění jsou nesporně již označitelná za slumy (viz
např. dokumentární televizní pořad „Sága Romů“).
Jestliže je nutné předpokládat, že takové enklávy, ghetta a slumy budou vznikat, je
účelné přistoupit k tomuto zčásti objektivnímu procesu tak, že není-li možné mu
zabránit, je třeba alespoň minimalizovat jeho negativní důsledky a snažit se nalézt
možnosti, které takové koncentrace skýtají pro sociální práci, poradenství, sociální
pomoc a podporu. Tzn. nedívat se na taková soustředění jen z hlediska jeho
negativ, ale také z hlediska příležitostí, které skýtá. Soustředění cílové skupiny
umožňuje i soustředění vyrovnávacích a podpůrných aktivit na straně druhé.
Je však nezbytné, aby orgány obcí a měst věděly, jaké důsledky budou mít
jejich rozhodnutí a řešily je. Této problematice je věnován text v publikaci.
Kvantitativní analýza
Po analýze obsahu a povahy procesů vytěsňování je nezbytné provést
makroekonomické úvahy o rozsahu těchto procesů. Jen úvahy proto, že v žádné
statistické databázi není zachycen identifikační znak „Rom“, výjimkou Sčítání lidu,
jehož výsledky v tomto ohledu nelze využít.
Je proto třeba komparovat údaje z více zdrojů a hledat vzájemné souvislosti.
Prvním zdrojem je Statistický přehled soudních agend, vydávaný Ministerstvem
spravedlnosti. Ten, pokud jde o výpověď z nájmu (hrubé porušování povinnosti
nájemcem), uvádí pro rok 2000 v ČR celkem 8750 soudních rozhodnutí. Ve stejném
roce rozhodly soudy o vyklizení bytu v 5860 případech.
23
V obou těchto ukazatelích dochází k nárůstu, jak ukazují následující tabulka a graf:
rok 1998 1999 2000
Výpovědi podle § 711, odst.1. písm. d 7796 8526 8750
Počet vyklizených bytů 5602 5814 5860
Je třeba uvést, že v těchto údajích nejsou jen ti, kteří neplatili nájemné pro obtížnou
sociální situaci, ale také vědomí neplatiči. Statisticky je nelze odlišit.
Výpovědi z bytu a počet vyklizených bytů
4000
4500
5000
5500
6000
6500
7000
7500
8000
8500
9000
1998 1999 2000
rok
počet sledovaných jevů
výpovědi podle §711 počet vyklizených bytů
Jen v posledních předcházejících 3 letech tak bylo výpovědí vystěhováno více než
25 tis. nájemníků (s rokem 2001 odhadem cca 34 tisíc) a soudně vyklizeno přes 17
tis. bytů.( s rokem 2001 odhadem cca 23 tisíc). Je pozoruhodné, že tak intenzivní
proces probíhá bez zájmu medií. Vedle toho je třeba navíc připomenout „dobrovolné“
odchody z bytů, které se realizují bez soudního řízení.
Pro další hledání souvislostí jsou využity některé významné sociálně politické
ukazatele a rozdělení údajů o nich podle krajů v roce 2000. Jejich volba vychází
z hypotézy, že by frekvence výpovědí a vyklizování bytů mohla reagovat na stav
nezaměstnanosti (a na ni navazující chudobu), na stav bytové situace a popř. na
podíl romské populace v kraji. S ohledem na statistiku soudních rozhodnutí, která je
vykazována pro území bývalých krajů, jsou tyto kraje vykázány ve všech ukazatelích.
Tento nedostatek nenarušuje vypovídací schopnost při hledání vzájemných
souvislostí.
24
Pha StČ JČ ZČ SČ VČ JM SM ČR
Výpovědi podle § 711, odst.1. písm. d 1 391 584 517 870 1787 453 755 2 393 8 750
vyklizení bytu 1 418 382 245 636 875 409 551 1 344 5 860
počet romských obyvatel 11 211 13 996 5 082 15 631 41 534 13 008 12 147 30 462143 071
míra nezaměstnanosti 3,60 7,00 6,08 7,19 13,25 7,36 9,42 13,24 9,02
počet bytů na 1000 obyvatel 427,7 386,3 363,6 376,6 384,9 361,5 350,0 356,1 372,0
25
Pozn.: Podstatným problémem bylo zjištění počtu romských obyvatel. Pro tento účel bylo využito
údajů z roku 1989, kdy byla provedena poslední evidence národních výborů. Dodatečně se ukázalo,
že byla velmi věrohodná a územní rozdělení romské populace potvrdilo Sčítání lidu v roce 1991.
Absolutní počty jsou v současnosti samozřejmě vyšší (cca 200-250 tis.), lze však důvodně
předpokládat, že pokud jde o podíl výskytu příslušníků této etnické menšiny v jednotlivých
krajích, tedy v relativním vyjádření, je přibližně stejný (možná dokonce výraznější), a proto je
možné tuto konstrukci ukazatele akceptovat.
Interpretace průběhu křivek naznačuje, že napětí v bytové situaci vyjádřené počtem
bytů na 100 tis. obyvatel nemá vztah k počtu výpovědí a vyklizení bytů. Naopak mají
jednoznačnou vzájemnou souvztažnost nezaměstnanost a počet romských obyvatel.
Velmi vysoká nezaměstnanost v romské minoritě je známým jevem.
indikátory podle krajů
0
2
4
6
8
10
12
14
Pha StČ JČ ZČ SČ VČ JM SM
kraje
počet
výpovědi podle§711(v tis) vyklizení bytu (v tis)
počet romských obyvatel (v 10tis) míranezaměstnanosti (v %)
počet bytů na100000obyv
26
Oba tyto zvolené indikátory pak jednoznačně a významně korelují s počty výpovědí a
vyklizením bytů v jednotlivých krajích. Všechny možné interpretace těchto
skutečností jsou krajně závažné. I kdyby se popřel vliv většího podílu Romů na
území jednotlivých bývalých krajů (jde o severočeský a severomoravský), pak
skutečnost, že nezaměstnanost vede ke vzniku neplatičství a nutnosti výpovědi je
tvrdou kritikou kvality práce na úrovni pověřených obcí, které v přenesené působnosti
poskytují dávky sociální péče, a které mohou tento problém účinně řešit.
Zpracovatel zprávy se přiklání k opačnému názoru, totiž, že nejvýznamnější
souvztažností (korelací) je vysoký podíl Romů, a zejm. nezaměstnaných Romů.
Skutečnost, že by se v jednom roce uskutečnilo v kraji 1300 až 2300 soudních
přivolení s výpovědí a zejména 800 až 1400 vyklizení bytu z toho důvodu, že by
dlouhodobě nezaměstnaní nemohli platit nájemné, by vedla k medializaci a
ostré kritice sociálního systému. To se nestalo. Vystěhovávání týkající se
romské menšiny není zřejmě mediálně atraktivní, setkává se zřejmě se
souhlasem.
Významná souvztažnost nezaměstnanosti a podílu romské populace naznačuje
hypotézu, že ve výpovědích i vyklizeních bytů budou „dobrovolní“ neplatiči sehrávat
menší roli. Jejich výskyt se k těmto charakteristikám neváže, lze vyslovit názor, že
jejich podíly jsou ve všech krajích podobné. Tedy i po odečtení jistého počtu těchto
případů od údajů každého kraje zůstanou významné mezikrajské rozdíly. Naopak je
třeba znovu připomenout, že určitá, nezjistitelná část vytěsňování, probíhá mimo
soudní řízení a zvyšuje sledované počty osob.
Výše uvedené úvahy a srovnání představují určitou myšlenkovou konstrukci, kterou
by bylo možné ověřit jedině cíleným účelovým statistickým šetřením, ovšem se
známými problémy s identifikací Romů jako cílové skupiny. Řešení proto spočívá
v přijetí antidiskriminační legislativy, zejména pro oblast nepřímé diskriminace, jak ji
chápe EU.
Pro pokus o kvantifikaci sledovaných jevů je možné využít i další pomocné zdroje
informací. Tak například Poradna pro občanství, občanská a lidská práva provedla
v roce 2000 výzkum v této tematické oblasti a vedle závažných věcných zjištění lze
27
z výsledků uvést následující kvantifikace. Bylo prověřeno 47 vyhlášek týkajících se
bydlení. Z nich proti 34 (tj. 72 %) podala Poradna podnět k pozastavení. Z tohoto
počtu ve 47 % okresní úřad nebo obce vyhověly námitkám.
Z celkového počtu autory šetření napadených vyhlášek bylo podle jejich zjištění 48 %
v rozporu s Listinou základních práv a svobod, 44 % v rozporu s Paktem o
občanských a politických právech a 53 % v rozporu s Občanským zákoníkem (možné
kumulace). K tomu je třeba ještě uvést, že problematika interpretace mezinárodních
dokumentů je značně obtížná, je obsažena v na ně navazujících výkladových
dokumentech příslušných kontrolních výborů, které také nakonec často vyslovují
názor o souladu či nesouladu.
Ve svých připomínkách ke Zprávě o stavu lidských práv v České republice v roce
2000 uvádějí na základě svých zjištění, že „jakkoliv má bydlení v holobytech zajistit
bydlení pro jistou kategorii obyvatelstva bez ohledu na etnický původ, ve skutečnosti
je počet osob romského původu v těchto zařízeních vyšší než počet obyvatel
většinové populace. Jejich zastoupení tam osciluje mezi 60% až 80%, a někdy činí i
100 %“.
V rámci této studie zjištěné signály po kvalitativní i kvantitativní analýze
naznačují, že si orgány samosprávy počínají v této oblasti nikoliv ojediněle
poněkud nezávisle jak na platném českém právním řádu, tak ve vztahu k
závazkům plynoucím ze závazných mezinárodních dokumentů. Tyto signály
opravňují rovněž k tvrzení, že proces vytěsňování není ojedinělou, ale
rozšířenou praxí, a že se týká převážně romských obyvatel.
28
D. Diskuse o subjektech řešení.
Východiskem pro koncipování nápravných a ochranných opatření musí být analýza
ekonomických a politických zájmů, jakož i potřeb a povinností jednotlivých subjektů,
které jsou ve výše popsaných procesech zainteresovány. Jen jejich poznání a
pravdivé ocenění umožní hledat a nalézat reálná řešení.
1. Pozice obce
Obec má ekonomický zájem na gentrifikaci středů měst, na vytěsnění sociálně
problémových nájemníků na okraj, na zbavení se nutnosti řešit problémy v
„romských=zadlužených“ bytech. Vítá možnost prodat tyto domy soukromým
majitelům, nechat je za sebe řešit dlouholeté problémy, zbavit se dluhů a
zhodnotit městské části. Přitom se vyhnout riziku medializovatelných
konfliktů. Obec také reflektuje názory naprosté většiny občanů a má jejich
podporu. Tato podpora se pak týká i zřizování „holobytů“ či “komunitního bydlení“.
Proti tomu stojí povinnost obce pečovat v samostatné působnosti o sociální rozvoj a
zabezpečení potřeb v oblasti bydlení pro všechny občany. Zájmy romské minority
jsou akceptovány velmi rozdílně – v závislosti na schopnosti samosprávy pochopit
širší a zejména dlouhodobé souvislosti problému jejího bydlení ve městě. Na rozdíl
od závazných mezinárodních dokumentů (posledním je Evropská sociální charta)
není obci právní normou uložena do samostatné působnosti žádná zvláštní povinnost
či ohled ve vztahu k sociálně zranitelným, sociálně ohroženým a marginalizovaným
skupinám. Tyto povinnosti jsou uloženy státu s tím, že je jeho odpovědností je plnit.
Pověřená obec v přenesené působnosti současně vykonává státní správu
v oblasti sociální péče. Jde především o dávky sociální potřebnosti. Obec
poskytuje také sociální služby v samostatné působnosti, větší část sociálních služeb
poskytuje však dosud stát prostřednictvím okresních úřadů. Podle aktuálních
legislativních návrhů vlády budou všechny sociální aktivity s výjimkou dávek
poskytovány výlučně v samostatné působnosti obcemi a kraji a stát tyto
aktivity vykonávat nebude. Jde tedy i o sociální poradenství. Prostřednictvím
sociálních aktivit může při efektivní práci pověřená obec zabránit startovacím
29
mechanizmům, které vytěsňování nejčastěji umožňují, tj. neplacení nájemného a
zadlužení a poškozování práv a oprávněných zájmů sociálně zranitelných skupin,
které často nemají podporu veřejnosti. Eminentním zájmem této části aktivit obce
je udržet své klienty ve stavu „chráněného bydlení“, nepřipustit zadlužení a
řešit oddlužení. Provádět sociální práci, která napomůže získat potřebné
sociální dovednosti klientů v oblasti bydlení. Chránit jejich zájmy. Podle
možností bránit vzniku segregovaných enkláv. Tento cíl je v určitém konfliktu
s politicko ekonomickými zájmy. Otázkou ovšem je, který z uvedených zájmů nabude
vrchu. Sociální péče, zejména v oblasti dávek, ve vztahu k příslušníkům romské
menšiny, nemá podporu občanů.
Samosprávné orgány jsou příliš blízko občanům, než aby obhájily řešení, která jsou
sice společensky žádoucí a nutná, ale nemají jejich podporu. Je to jedna z oblastí
která zpochybňuje bezvýhradnost tvrzení o potřebě přiblížit veřejnou správu
občanům. Část tohoto konfliktu zájmů dosud řešil svými aktivitami stát (okresní
úřady), část centrální orgány státní správy dotační politikou nestátních subjektů a
část mezinárodní instituce jako je fond Phare, Open Fund Society, NROS a další.
Skutečností, o které by měly být samosprávné orgány obci informovány, je fakt, že
problém, který si vytěsňováním sociálně zranitelné menšiny obyvatel vytvoří -
v obci zůstane. Problém se v budoucnu vrátí a přinese výrazně vyšší náklady, které
na rozdíl od současnosti nebude obec sdílet se státem, ale bude je hradit z vlastních
prostředků. Nepochybně v oblasti sociálních služeb, a není do budoucna vyloučeno,
že i v oblasti dávek sociální péče, které dosud účelově financuje stát. Z krátkodobého
hlediska je snad proces vytěsňování efektivní, z dlouhodobého hlediska přináší rizika
a náklady. Stojí proto za to od počátku hledat dlouhodobě vyhovující řešení, řešení
s perspektivou. Vytěsňování vede ve svých reálných důsledcích k bezdomovectví,
vytváření slumů a dalším negativním jevům. Ty je pak třeba řešit cestou sociální
péče a sociální práce. Jejich cílem je vrátit klienty do stavu chráněného bydlení. Viz
například závazky plynoucí z podepsané Evropské sociální charty, Paktu o
hospodářských, sociálních a kulturních právech a dalších, stejně jako z dokumentů,
které se stanou vbrzku závazné v souvislosti s přijetím ČR do EU.
30
Zvláštním problémem, se kterým se přitom musí obce ve svém zájmu vyrovnat, je
krátkodobost volebního cyklu ve srovnání s dlouhodobostí sociálních procesů. Tak se
může stát, že jedno politické seskupení na radnici zahájí proces vytěsňování, ale
teprve následující seskupení bude muset řešit sociální problémy, které to vyvolá.
Bude muset přesvědčit obyvatele o tom, že je to třeba a že je to v jeho zájmu. Bude
muset přidělovat byty lidem z ghetta a řešit sociální problémy spojené s jeho
existencí. Zatímco obecná úroveň ve městě se bude zvyšovat, u ghetta to bude
opačný trend a napětí a rizika pro město porostou.
Je možné vyslovit tvrzení, že strategicky pojaté, promyšlené a komplexní
řešení bydlení romské minority, vycházející z její analýzy, respektující její
sociální rozvrstvení, respektující přiměřeně zájmy minority i zájmy majoritní
části, může být v dlouhodobém pohledu v souladu s dlouhodobými
strategickými rozvojovými, a tedy i ekonomickými zájmy obce a může získat i
podporu občanů. K tomuto tématu je v publikaci uveden metodicky pojatý text.
Hledání pozitivního řešení má i další ekonomické aspekty. Dávky sociální péče a
státní sociální podpory, které je možné využít k zabránění zadlužení a řešení dluhů,
financuje plně stát. Prostřednictvím placení nájemného se stávají příjmem obce.
Není-li nájemné řádně placeno, může být stanoven náhradní příjemce (správce
obecních bytů apod.) a peníze se dostanou k obci. Je-li dům prodán, obecně je-li
ubytování sociálních skupin, jimž stát za účelem úhrady nájemného a služeb
podporuje příjem (tedy i náhradní ubytování) v soukromých rukách, peníze vyplacené
k tomu účelu na dávkách sociální péče a státní sociální podpory opustí veřejnou
sféru.
Významné je, že ve zdůvodněných situacích mohou dávky podle zákona č.
482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, pokrýt plně všechny náklady na bydlení a
s tím související platby a je jen na dávkových pracovnicích, jak přihlédnou ke
skutečným nákladům na bydlení a k životnímu minimu, jak posoudí celkovou
situaci rodiny a závažnost rizika ztráty bydlení.
Nicméně by prospělo, kdyby došlo k novelizaci zákona o životním minimu, byly
vyloučeny částky na domácnost a v systému sociální péče by se dávkami kryly
31
náklady na životní potřeby - a náklady na přiměřené bydlení byly hrazeny zvlášť. Tak
je tomu například v Německu. Pak by k případům odchodů z bytů pro příjmovou
nedostatečnost (!) nemuselo docházet vůbec.
Následující obrázek naznačuje možné cesty sociálních dávek (státní sociální podpory
a sociální péče). V modelu A se dostávají cestou nájemného k majiteli bytového
fondu. V modelu B je to garantováno určením náhradního příjemce. V modelu C
peníze odcházejí z veřejné sféry s rizikem, že klient jednou skončí v azylové péči na
náklady obce, mnohem vyšší než jaké by měla se zabezpečením jeho bydlení.
Obrázek na další stránce ukazuje na koloběh dlouhodobého procesu vývoje bydlení
sociálně zranitelných skupin obyvatel. Naznačuje potřebu a účelnost dlouhodobého
promyšleného přístupu k řešení sociálně zranitelných a sociálně ohrožených skupin.
32
Možné cesty sociálních dávek určených na nájemné a služby:
Model A
Státní dotace pověřená obec sociálně potřebný
sociálních dávek nájemník
obecní byt
Model B
Státní dotace pověřená obec sociálně potřebný
sociálních dávek nájemník
náhradní příjemce
obecní byt
Model C
Státní dotace pověřená obec sociálně potřebný
sociálních dávek nájemník
azylová pomoc byt v domě
soukromého majitele
33
Grafické znázornění dlouhodobého procesu vývoje bydlení sociálně
zranitelných skupin obyvatel
(Údaje o nákladech na azylové domy pro bezdomovce v ČR ukazují, že jeden den
pobytu na jednoho klienta stojí cca 230 až 250 Kč, t.j. cca 6 900 – 7 500 Kč.
měsíčně. Jen příjmová nedostatečnost by proto neměla být nikdy hlavním důvodem
pro ztrátu bydlení a český sociální systém je na toto řešení připraven.)
bydlení v bytě
náhradní ubytování
náhradní byt
event.přístřeší
(zejm. na dobu určitounechráněný
nájem)
azylová péče
denní pobyty pro
bezdomovce
noclehárny
azylové domy
domy na půli cesty
proces vytěsnění sociální práce
sociální vyloučení
proces marginalizace a
segregace
sociální pomoc
bezdomovectví
slumy
34
2. Pozice soukromých majitelů bytů
Nákup domu za levnou cenu v atraktivních částech měst je velmi přitažlivý a
v dlouhodobé perspektivě nepochybně velmi hodnotný podnikatelský krok. Soukromý
majitel nemusí mít obavy z medializace svého postupu, protože na rozdíl od veřejné
správy není povinen poskytovat komukoliv jakékoliv informace.
Vytěsňovací aktivity po koupi domu probíhají bez veřejné kontroly až po vznik enkláv,
ghetta či slumu. Vyřeší ve svém ekonomickém zájmu všechny problémy s neplatiči,
osobami, které nemají žádný nájemní vztah, a to soudní i mimosoudní cestou. Vyřeší
za obec problémy, které vznikly v obsazení domu v minulosti. O toto řešení bude
mezi podnikateli stále vyšší zájem. Později rekonstruované byty budou pronajímány
za ekonomické nájemné. Tento postup později změní pověst lokality města, a to
může vést k dalšímu zvýšení ceny takto získaného majetku. To se pochopitelně děje
v neprospěch jiných částí města a v případě rozvoje bezdomovectví na úkor nádraží,
veřejných prostor, parků apod. a s budoucími náklady na rozvoj azylové péče.
3. Pozice romské komunity
Diskuse o etnické územní segregaci, ať už je projevem vytěsňování části romské
minority nebo vzniká spontánně, je poměrně nové téma. Vytváření enkláv má mnoho
rizik, ale přináší i určité pozitivní možnosti a příležitosti. Takové enklávy budou
zřejmě vznikat a zvětšovat se, zejména ve větších městech. V praxi může být podle
Harrisona (viz A. Baršová “Problémy bydlení etnických menšin“) geografická
koncentrace pro menšinové obyvatele výhodná, např. z hlediska ochrany proti
rasistickým útokům, možnosti politické organizace, možnosti rozvoje dobrovolných
náboženských, vzdělávacích a kulturních aktivit a hodnotu přítomnosti vlastní
jazykové skupiny. Může to být teritorium, které slouží k projevení a pozdvihnutí
vlastní menšinové identity a které poskytuje minoritám podporu a ochranu.
Podstatnými otázkami jsou ovšem důvody příchodu do takové enklávy, její
průchodnost a možnosti z ní odejít. Otázkou je její sociální stratifikace. Enklávy
sociálně homogenní – všichni jsou současně chudí – se již označují za ghetta.
35
Existence soustředění lidí, kteří potřebují pomoc je skutečně příležitostí pro
soustředění aktivní sociální, kulturní a další pomoci.
Vývoj enkláv a ghett vyvolává více otázek nad rámec této studie. Otázkou je, jaký je
vztah vzniku enkláv a ghett (vynucený i dobrovolný) s deklarovaným procesem a
cílem společenské integrace romské minority. Není to rezignace na tento program?
Není třeba hledat a formulovat nové cíle?
Otázkou je, jaké jsou skutečné sociální aspirace romské menšiny, či lépe jak by na
tuto otázku odpověděly jednotlivé úrovně této, významně sociálně strukturované a
rozvrstvené, pospolitosti?
V romské populaci nebyla ztráta bydlení zatím řešena masově bezdomovectvím, ale
spíše nalezením hostitelské rodiny. To je ovšem řešení, které vede k přelidnění bytu,
a které akceleruje sociální propad hostitelské rodiny a vede ji rovněž do konfliktu
s pronájemcem bytu. Jsou signály, že z takového prostředí začínají již do azylové
péče „utíkat“ zejm. mladí Romové i matky s dětmi a dokonce i celé rodiny. Lze
konstatovat, že dochází ke změně a i příslušníci romské menšiny v případě bytové
nouze začínají vyhledávat azylovou péči. Stát bude v blízké budoucnosti nucen
zabezpečit, aby poskytování této péče bylo povinností obce, protože sám působnost
k jejich zabezpečování po zrušení okresních úřadů nebude mít.
4. Pozice státu
Obce konají v bytové problematice v samostatné působnosti. Stát má právo
v takovém případě právo kontroly pouze zákonnosti opatření, nikoliv její vhodnosti.
Kdyby šlo o přenesenou působnost, mohl by kontrolovat i vhodnost, protože jde o
státní správu a „občany státu“ nejen občany obce. Vedle bytové oblasti také všechny
sociální služby přejdou po zrušení okresních úřadů do samostatné působnosti
samosprávných orgánů. Sem ovšem patří s výjimkou sociálních dávek tak či onak
všechny sociální aktivity včetně sociálního poradenství.
36
Zrušením okresních úřadů zmizí poslední nezaujatý, objektivní a odborný orgán,
který není závislý na politických zájmech místních politických seskupení, ale je
odpovědný centrální vládě.
Nastává zřejmě předvídaná situace – která se již řešila (a jak se ukazuje chybně)
v souvislostí s Matiční ulicí.
Stát poskytl 10 mil. Kč na vykoupení domků neromských obyvatel ulice, čímž chtěl přispět
k řešení, kterým bylo odstranění jedné ze stran sporu. Městská část k tomu účelu použila jen
část prostředků. K řešení obyvatel samotných domů, přestože byla provedena podrobná
analýza jejich sociální situace, neudělala během 3 let nic. Před krátkou dobou vysílala
regionální televize zprávu, která v úvodu zcela nepravdivě uvedla že „za peníze, které
městská část obdržela za zrušení zdi“, (s další finanční podporu MMR a Magistrátu) opravila
poblíž Matiční ulice bytový dům, do něhož zčásti nastěhovala městské policisty a další
občany podle pořadníku, zčásti pronajala na základě obálkové metody. Starosta městské
části uvedl, že pochybuje, že by v domě bydleli také bývalí obyvatelé Matiční, protože by na
to neměli a protože mají dluhy.
Stát z hlediska ochrany lidských práv a řady konvencí a úmluv (obecně
mezinárodních závazků) musí zabezpečit přístup k přiměřenému bydlení (např. Pakt
o hospodářských, sociálních a kulturních právech), nesmí připustit segregaci (např.
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace), ale má jen velmi
omezené resp. žádné nástroje na to, aby tomu zabránil. Za vytváření ghett však bude
mezinárodně volán k odpovědnosti. To se netýká jen oblasti bydlení, ale všech
dalších aktivit vůči těm skupinám, které nemají podporu veřejnosti, jsou
marginalizovány a jsou předmětem sociálního vyloučení, jako jsou lidé závislí na
drogách, bezdomovci a další. Právě osud těchto skupin je eminentním zájmem EU
(viz příprava národních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení). Je nutné
připustit jako fakt, že konat ve prospěch těchto skupin (obecně jde o služby sociální
intervence), není bohužel v bezprostředním (krátkodobém a politickém) zájmu
zastupitelstev a „konat“ v tom směru jim není možné uložit jinak než zákonem.
Podpisem Evropské sociální charty se stát zavázal (článek. 13, odst. 3) stanovit, že
každému se může dostat prostřednictvím kompetentních veřejných nebo soukromých
služeb poradenství a osobní pomoci nezbytné k zabránění, odstranění nebo zmírnění stavu
potřebnosti jednotlivce nebo rodiny. Podle výkladu (viz Senátní tisk při projednávání
ratifikace) to znamená, že:
Stát je povinen učinit vše, co je v jeho silách, aby zamezil vzniku nebo snížil stav sociální
potřebnosti. Ustanovení ukládá státům zavedení účinného systému pomoci, ale také
zajistit to, aby se taková pomoc stávala stále méně nutnou. Konečným cílem je, aby
nebyla nutná vůbec.
Na rozdíl od ustanovení článku 14 se článek 13 týká pouze poradenských služeb pro
osoby, které jsou bez prostředků. Povinnost zde stanovená je přesnější a užší.
Poradenství a pomoc při odstraňování nebo snižování sociální potřebnosti se poskytuje
zejména v takových oblastech, jako je dostupnost bydlení, sociálních dávek a služeb,
37
nebo informování osob o jejich právech v rámci právní úpravy sociálního zabezpečení.
Poradenství při předcházení nouzi spočívá např. v poradenství v záležitostech
zaměstnání. Stát je povinen zajistit, aby se osobám dostalo odpovídající rady a pomoci
prostřednictvím ustanovených veřejných orgánů nebo prostřednictvím podporovaných
soukromých organizací nebo kombinací obou těchto způsobů.
Přesunem sociálních služeb včetně poradenství výlučně do samosprávné
působnosti, při neexistenci regulérního dotačního systému nestátních subjektů
a nástrojů, kterými by mohl stát plnění těchto závazků na samosprávě vynutit,
je otázkou, jak bude tyto závazky ve skutečnosti plnit.
V blízké době začne být aktuální odpovědnost státu za plnění Směrnice EU
2000/43/EC ze dne 29. června 2000 provádějící zásadu rovného zacházení
s osobami bez ohledu na rasový nebo etnický původ, která uvádí v kap.I, čl.1 a 2., že
pro účely této směrnice bude zásada rovného zacházení znamenat, že nebude
existovat žádná přímá nebo nepřímá diskriminace z důvodu rasového nebo
etnického, přičemž (odst. b) se bude mít za to, že došlo k nepřímé diskriminaci
tehdy, když by zdánlivě neutrální ustanovení, kriterium nebo postup určitým
způsobem znevýhodnil osoby určitého rasového nebo etnického původu
v porovnání s jinými osobami, pokud není dané ustanovení, kriterium nebo
postup objektivně opodstatněn legitimním cílem a prostředky pro dosažení
tohoto cíle jsou patřičné a potřebné.
Lze vyslovit názor, že na počátku je proces vytěsňování, tím spíše, že spouštěcím
mechanismem jsou zpravidla chyby na straně nájemníků, velmi často legitimní.
Těžko však budou obce a majitelé domů zřejmě obhajovat jako „legitimní cíl, a
prostředky patřičné a potřebné“ - soustřeďování právě příslušníků romské komunity
do společných ubytovacích zařízení, i zřizování takových bytových objektů pro
sociálně zranitelné a ohrožené skupiny ve vymezených částech měst vůbec.
Výstavba holobytů (výstavba komunitního bydlení) se pak může jevit jako nástroj
prostorové etnické segregace.
Předchozí text je třeba doplnit o upozornění, že citovaná Směrnice rady se článkem
3. vztahuje na všechny osoby, co se týče státního i soukromého sektoru včetně
státních orgánů a vztahuje se mj. na sociální ochranu a přístupu ke zboží a
k poskytování zboží a služeb, které jsou dostupné veřejnosti včetně bydlení. Článek
38
8. zavazuje členské státy zajistit, aby důkazní břemeno v soudním jednání o přímé
nebo nepřímé diskriminaci (kterou pociťuje jako křivdu žalující osoba) bylo na straně
žalovaného subjektu. Ten bude muset prokázat, že k porušení zásady rovného
zacházení nedošlo. (Bude třeba vysvětlit, proč v ubytovnách pro neplatiče je tak
vysoký podíl romských nájemníků – zatímco bytové problémy osob patřících do
majority, jsou řešeny zřejmě jinak.)
Je zřejmé, že bude nezbytné přijmout vnitrostátní zákony, které budou reflektovat
povinnosti státu v této oblasti, tedy nástroje, které budou zabezpečovat vynutitelnost
zejména komunitárního práva na samosprávě včetně vytvoření státního dohlížecího
orgánu činného v této oblasti.
5. Pozice nestátního sektoru
Může sehrát velmi významnou roli, a to v řadě směrů. Může umožňovat společenské
aktivity příslušníků romské menšiny dovnitř komunity i ven při formulování a
prosazování jejich zájmů a potřeb. Může se stát duchovním a společenským středem
enklávy a napomáhat k rozvoji pozitivních aspektů jejich existence. Může (v podobě
smíšených pro-romských organizací) napomáhat rozvoji oboustranně prospěšných
vztahů a vzájemnému poznávání.
Zvláštní přednosti se mohou uplatnit v oblasti sociální ochrany a zejména v sociálním
poradenství, jak jej předpokládá čl. 13. Evropské sociální charty. Státy jsou tímto
článkem zavázány, aby takové sociální poradenství zabezpečily pro sociálně
potřebné, přičemž jak je výše uvedeno, tyto služby může zabezpečovat i nestátní
sektor. Významnou předností nestátního poradenství je (musí být) jeho nestrannost.
Nestranné poradenství (sociální ochrana) může do značné míry řešit konflikt
zájmů, které mají jednotlivá pracoviště úřadu obce.
Podmínkou je, že nestátní sektor, přinejmenším například v této specifické oblasti
působící, bude státem financován regulérním způsobem, nikoliv negarantovanými
ročními dotacemi z centra, tím spíše, že roli centra převezmou v roce 2003 kraje.
Není nadále přijatelné (po vstupu ČR do EU zejména), aby tyto aktivity spočívaly na
39
grantech Phare, EU, Open Fund Society a dalších, jako je tomu v mnoha případech
dosud.
E. Diskuse o možnostech řešení
Poznatky vyplývající z výzkumu umožňují vymezit tři oblasti (popř. časové
úseky), v nichž by měla realizovat nápravná opatření a formulovat je takto:
1. První oblasti je prevence
Sem patří zejména:
Aktivní a včasná prevence zadlužení. (Umožňuje to současná legislativa,
vyžaduje to však posílení počtu sociálních pracovníků, zejména terénních.)
Podpora sociální práce vedoucí k nabytí schopnosti řádného užívání bytu.
(Vyžaduje posílení počtu sociálních pracovníků.)
Nestranné sociální poradenství jako ochrana před nátlakem, neuváženými
nebo z nevědomosti učiněnými chybnými kroky, které by vedly ke ztrátě
bydlení. (Vyžádá si přijetí zákona o hmotné nouzi, popř. zákona o sociálním
poradenství, neboť je třeba zabezpečit vysokou odbornost, tj. profesionalizaci,
a ta vyžaduje dlouhodobé garantované financování.)
Zajištění oddlužení. (K tomu je třeba přijmout zákon o hmotné nouzi.)
Předpokládá jej Listina základních práv a svobod v čl. 30. Cesta využití dávek
státní sociální podpory k eliminaci vysokých dluhů je málo účinná.
V západoevropských zemích taková řešení existují, protože existence dluhu je
trvalým impulsem pro sociální vyloučení.
Důsledné uplatnění státního stavebního dozoru a orgánů státní hygienické
služby, kterým se zabrání znehodnocení bytů zanedbáním oprav a údržby s
následnou manipulací s nájemníky. (Současná legislativa to umožňuje.)
40
Legislativní opatření, které zabezpečí, aby započaté soudní jednání o
výpovědi vedené pro existující dluh na nájemném bylo zastaveno okamžikem,
kdy dlužník zaplatí dlužnou částku.(Vyžádá si změnu Občanského zákoníku.)
Rekonstrukce životního minima a změna poskytování dávek sociální péče
pokud jde o krytí nákladů na bydlení. Zavést motivační nástroje do sociální
péče jako jsou smlouvy o povinnostech a aktivitách příjemců dávek a osobní
programy. (Vyžádá si změnu Zákona o životním minimu a přípravu zákona o
hmotné nouzi.)
Podpora rozvoje sociální práce v romských enklávách a akceptování jejich
možných pozitiv, nelze – li jejich rozvoji zabránit, tak alespoň minimalizovat
negativa. Současná legislativa tomu nebrání, jde ale o zajištění financování.
(To si vyžádá si přijetí zákona o sociálních službách)
2. Druhou oblastí je časový a věcný prostor v etapě „vytěsnění“, které by
zabránilo segregujícímu umístění.
Sem patří zejména:
Vzdělávací a osvětové (edukativní) působení na samosprávné orgány, aby si
byly vědomy zásadních a dlouhodobých důsledků vlastních rozhodnutí v tomto
směru, tj. nabídnout jim řešení, která zabrání vzniku romských enkláv, popř.
zabrání, aby se romské enklávy nestaly ghetty. Informační text v tomto směru
obsahuje návrh publikace, jejíž vydání je součástí tohoto projektu a která se
obrací také k orgánům samosprávy.
Vytvoření (resp. uvedení do života) státního cíleného dotačního programu pro
obce, který by podporoval výstavbu bytů pro skupiny obyvatel, které vyžadují
zvláštní péči a sociální služby včetně sociální práce v oblasti bydlení.(Program
je připraven pod názvem „Program výstavby podporovaných bytů“ na
Ministerstvu pro místní rozvoj.)
41
3. Třetí oblastí je správní dozor nad akty územních samospráv.
Sem patří zejména:
Zabezpečení vymahatelnosti komunitárního práva a mezinárodních závazků,
plynoucích z mezinárodních dokumentů, které jsou sice nadřazeny českému
právnímu řádu, avšak nejsou kodifikovány konkrétní nástroje pro jejich
vymáhání na samosprávě a dalších subjektech. Podle zákona o obcích patří
do samostatné působnosti obce mimo jiné „pečovat v souladu s místními
předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální
péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, jde především o uspokojování
potřeby bydlení…“ atd. Je třeba vytvořit právní rámec pro to, aby obce v těchto
otázkách postupovaly „podle evropských zvyklostí“.
Přijetí antidiskriminačního zákona, který by mimo jiné přerušil „legalitu“
segregačního procesu v oblasti bydlení, tj. proces, v jehož jednotlivých krocích
se s velkou pravděpodobností projevuje nepřímá diskriminace, jak ji definuje
Směrnice EU 2000/43/EC.
Vytvoření orgánu pro prosazování rovného zacházení se všemi osobami bez
diskriminace z důvodu rasového nebo etnického původu - podle článku 13.
v kap.III. této směrnice.
Změnou právních předpisů zajistit, aby důkazní břemeno v soudním jednání o
přímé nebo nepřímé diskriminaci (kterou pociťuje jako křivdu žalující osoba)
bylo na straně žalovaného subjektu. Ten bude muset prokázat, že k porušení
zásady rovného zacházení.(viz Směrnice EU 2000/43/EC.)
42
Příloha 1
Návrh obsahu publikace Obec a Romové
Publikace obsahuje:
Úvod
Informační text o problematice územní segregace v oblasti bydlení v ČR i
zahraničí, o vývoji bytové politiky v ČR a trendech, které se uplatňují ve vztahu
k romské komunitě a jejich podstatě. (Andrea Baršová)
Doporučení na postup města (obce) v oblasti bydlení romské komunity,
zkušenosti, postupy, příklady dobré praxe. (Hana Frištenská)
Analýza právních aspektů institutu holobytů (obecněji „nouzového bydlení),
bytových náhrad, přístřeší včetně zkušeností ze soudní praxe. (Stanislav Křeček)
Zadlužení a sociální dávky a sociální práce (Petr Niederle)
Povinnosti majitele domu v oblasti stavebních a hygienických předpisů (Marek
Hanák a Jana Stehlíková)
(úvod bude napsán později)
Uvedené texty tvoří přílohu této zprávy.
43
Příloha 2
Použitá literatura a zdroje informací:
Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst, Luděk Sýkora, článek, Teoretické
přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Katedra soc.geografie a
regionálního rozvoje PřF UK Praha.
Analýza zahraničních zkušeností a přístupů v bydlení osob se speciálními
potřebami se zaměřením na problémové skupiny, Socioklub, prosinec 1999.
Výroční finanční zpráva Poradny pro občanství, občanská a lidská práva za rok
2000,(Zpráva o realizaci projektu „Máme brát diskriminaci vážně?“)
Připomínky Poradny pro občanství, občanská a lidská práva ke Zprávě o stavu
lidských práv v ČR v roce 2000
Studie „Problémy bydlení etnických menšin a trendy k rezidenční segregaci
v České republice“, Andrea Baršová, Praha, červen 2001
„Druhá zpráva o České republice“, Evropská komise proti rasismu a
nesnášenlivosti, Štrasburk, 21. března 2000.
„Záruky územní samosprávy na úrovni obce“, Mgr. K. Mrázová,Veřejná správa
98, č.51-52
Závěrečná zpráva k projektu „Asistence a poradenství při návratech žadatelů o
azyl...“. Leden 2000 - únor 2001. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)
Praha. V tom „Výsledky z průzkumu migračních tendencí v ČR“.
„Romové, bydlení, soužití“ publikace v edici Sešity pro sociální politiku, Socioklub,
2000.
Analýza vzniku, aktuální situace a možností řešení problémů obyvatel Matiční
ulice“, R-Mosty, Socioklub, duben 1999.
„Sdělení o postupu ve věci usnesení zastupitelstva městského obvodu Ústí nad
Labem . Neštěmice“ materiál vlády ČR, květen 1999.
Dopis starosty Městského obvodu Neštěmice vládnímu zmocněnci pro lidská
práva, ze dne 6. 8.1999 (bez č.j.)
„Státní, regionální a obecní bytová politika“ Sborník materiálů celostátní
konference, Praha 19. října 1999.
Evropský pohled na územní veřejnou správu v ČR. Kongres místních a
regionálních samospráv, 25.května 2000, Štrasburk. In. Veřejná správa 38/2001.
44
Statistický přehled soudních agend 1999 –2001, Ministerstvo spravedlnosti ČR
Metodický pokyn MPSV ČR k problematice neplatičství
měrnice rady 2000/43/EC ze dne 29.června 2000 provádějící zásadu rovného
zacházení s osobami bez ohledu na rasový nebo etnický původ.
„Jak se vyhnout rasovým konfliktům“ příručka Ministerstva spravedlnosti USA.
„Předběžné posouzení situace Romské menšiny v Ústí nad Labem. Dr. Robin
Oakley, poradce Rady Evropy, dokument pro Radu Evropy, vládu ČR a město
Ústí nad Labem. Únor 2000.
„Romové v České republice“, Socioklub 1999.

  Usnesení 87/2002 - dokument ke stažení (1862 kB)

Hlavní stránka » Dokumenty » Zákony, usnesení, vyhlášky » Usnesení vlády č. 87 ze dne 23. ledna 2002 (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu