Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Finance, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Dokumenty » Programové dokumenty » Aby se romské enklávy nestaly ghetty

Vyhledávání:


Aby se romské enklávy nestaly ghetty

6.2.2003
Hana Frištenská, Petr Víšek


  Aby se romské enklávy nestaly ghetty - dokument ke stažení (38 kB)
  Internetové stránky Socioklubu

ABY SE ROMSKÉ ENKLÁVY NESTALY GHETTY

Doporučení pro aktivity směřující proti vzniku romských ghett

V řadě míst dochází postupně k vytváření územních enkláv v rozsahu ulic či čtvrtí, kde žijí ve větším soustředění lidé, které spojuje jejich sociální situace či etnická příslušnost. K vytváření takových enkláv dochází jak v důsledku sestěhovávání podle příjmu, úrovně bydlení i způsobu života, tak i proto, že v takovém soustředění se mohou uplatnit prvky vzájemnosti, sounáležitosti i pomoci. Jde tedy jak o objektivní proces příjmové segregace, tak o proces subjektivní separace. V textu užitý pojem enkláva vyjadřuje stav, kdy jedno společenství žije obklopeno jiným.

Po všech stránkách nešťastné a nebezpečné by ovšem bylo, kdyby vytváření takových enkláv, jejichž vzniku nelze zabránit, přerůstalo do vytváření uzavřených komunit, izolovaných od ostatní společnosti, které by charakterizovalo sociální vyloučení, vzájemné nepřátelství, nízká sociální úroveň a různé negativní jevy. Je třeba učinit vše pro to, aby z takových enkláv nevznikala uzavřená ghetta. V budoucnosti se budeme setkávat s více etniky a učit se multikulturnímu soužití. Dnes je tento problém palčivý především v soužití s romskou minoritou.

Pro praktickou činnost státních orgánů, samosprávy i nestátních subjektů byla připravena tato doporučení.

1.
Etnické ghetto přináší v mnoha ohledech podstatně více rizik a problémů než ghetto chudých.
Ghetta jsou si zdánlivě podobná, ať je tvoří etnicky nebo jen sociálně charakterizovatelné skupiny lidí. Je to však jen vnější podobnost. Etnické charakteristiky (pokud etnicky odlišní tvoří značnou část obyvatel ghetta) začnou v každém případě působit, i když zpočátku téměř vždy jde "jen" o objektivní proces prostorové segregace, tedy vzniku enklávy podle příjmů a sociální situace. Proto je třeba věnovat sociální, vzdělávací, kulturní i volnočasové práci ve vznikajících romských enklávách mimořádnou pozornost od počátku jejich vytváření, aby se nestaly ghetty.

2.
Základním principem musí být princip průchodnosti enklávou směrem dovnitř i ven.
Všechna rozhodnutí města a všechny služby uvnitř i vně takové enklávy musí směřovat k zajištění tohoto základního principu. Každý, kdo už v enklávě a později případně i ghettu nemusí být, nechce být a vlastní snahou prokáže schopnost žít jinde, musí dostat rychle šanci odejít a musí dostat i pomoc v tomto směru.

3.
Jako metodu řešení situace vždy uplatňovat individuální analýzu a přístup.
Řešení celé enklávy se může odvíjet jen od řešení situace jednotlivců, případně jejich rodin. Přitom je třeba nepaušalizovat, nedeklarovat a nemedializovat žádné jednoduché hledisko (Romové, nepořádní neplatiči kontra spořádaní občané apod.). Rozvinout individuální sociální práci a přisunout co nejblíže sociální poradenství a využít všech možností pro působení. I uvnitř takové enklávy jsou lidé různé sociální a kulturní úrovně a mají právo na ochranu a pomoc před těmi, kteří porušují pravidla soužití. Nelze říci "vyřiďte si to mezi sebou". Řada problémů a důvodů k odchodu do enklávy a do ghetta pramení z nedostatečné informovanosti, sociálních nedovedností a často i zbytečných pochybení. Nejen na straně lidí samotných, ale i tehdy, když např. správce bytového fondu "opomene" mnoho let vymáhat nájemné.

4.
Ti, kdo rozhodují nebo rozhodovat mohou, si musí průběžně uvědomovat, co vlastně dělají, co se děje, a ve své reflexi držet krok s dějem a předvídat další vývoj.
Enkláva může vznikat samovolně (hledání levnějšího bydlení), nebo úmyslně (sestěhovávání podle rodových sounáležitostí za účelem ochrany), ale i městské orgány mohou mít tendenci je svými dílčími rozhodnutími spoluvytvářet (soustřeďovat občany podle nějakých kritérií - např. neplatiči, bezdomovci). Pak si musí uvědomovat, co vlastně dělají a co dělat nehodlají a proč. Promýšlet, jaké důsledky bude mít každý takový krok a jaká opatření je třeba preventivně vykonat. Definovat tu či onu zvolenou formu bydlení a sociálního bydlení a důsledně dodržovat její statut. Ani v enklávě nekončí povinnost platit nájemné. Azylová sociální péče je mnohonásobně nákladnější než intenzivní činnost zabezpečující plnění povinností souvisejících s užíváním bytu a zachováním nájemního bydlení.

5.
Na "radnici" musí existovat politický konsenzus o řešení.
Jde o to, aby nikdo nevytahoval "romskou kartu", pokud o ni opravdu nejde. Jedině jednota vedení města zabrání excesům, protože činí vždy nelegitimními a nežádoucími zjednodušování a nepravdivou medializaci. Nikdo by neměl zpochybňovat princip a potřebu integrace, diskutovat se může o tempu řešení či nástrojích nebo výdajích. Nezbytná je i pomoc a spolupráce státních orgánů.

6.
Je třeba stanovit cíle, jichž má být dosaženo, musí existovat strategický, tj. dlouhodobý plán, kritéria pro posuzování úspěšnosti řešení.
Enkláva, popřípadě ghetto si nepomůže samo, ani nezmizí, bude-li ignorováno - je to přesně naopak. Jeho vznikem je jednou provždy založen sociální (a případně) etnický problém. Vznikající ghetto a jeho existence má vliv na město, zejména pak na své bezprostřední okolí. Má tendenci "plavat v prostoru", rozšiřovat se apod. Strategický plán musí analyzovat urbanistické otázky, řešit technické, komunikační problémy i možné důsledky vznikajícího ghetta. Před zpracováním strategického plánu je potřebné provést odbornou analýzu situace, sociologický výzkum apod.

7.
Všechny aktivity města či obce je třeba projednat s občany, získat jejich podporu a zájem.
Riziko změny enklávy v ghetto se špatnými hygienickými poměry, nízkou sociální úrovní, nezaměstnaností, zhoršeným zdravotním stavem obyvatel a dalšími problémy ohrožuje město a jeho život. Existence enklávy či vznikajícího ghetta, stejně jako úspěšná integrace romského obyvatelstva je proto věc veřejná, je to veřejný zájem. K veřejnosti je proto potřeba přistupovat "s otevřeným hledím", informovat ji, seznámit s cíli, umožnit jí vyjádřit se a vést s ní dialog. Zpracovat a publikovat písemné programy a pro možnost získání podpory ze zahraničí mít i jejich anglickou mutaci. Nezapomenout na média a aktivně jim poskytovat informace.

8.
Izolované, společností opuštěné ghetto charakterizuje nenávist těch, kteří jsou uvnitř, k těm, kteří jsou vně, a naopak.
Tohoto principu si musí být vedení obce vědomo. Žádné projevy ani úsměvy ani rádoby racionální vysvětlování na tom nic nezmění. Z obou stran se postupně vyhraní "oni" a "my".

9.
Souběžně se vznikající enklávou instalovat v ní, uvnitř nebo blízko ní příslušné služby (sociální, zdravotní, poradenské, pro práci s dětmi a mládeží).
Čím déle je enkláva ponechána sama sobě, tím více se vyhraňuje její odlišnost a izolace. Tím je zavedení služeb obtížnější, protože jejich roli příjemci nechápou, nevěří opožděným projevům dobré vůle a neumí ji využívat. Negativní atmosféru ghetta je velmi obtížné měnit, pokud se "usadí" a má čas být sdílená. Existující enkláva je však také současně místem soustředění sociálně, popř. etnicky blízkých lidí, kde je možno poskytovat soustředěnou a intenzivní společenskou péči. Péči, jejímž cílem je nabytí schopnosti z takové enklávy odejít. Tuto příležitost pro zintezivnění pomoci je třeba využít.

10.
Zabezpečit především participaci samotných Romů.
Zejména přímí aktéři, přímí uživatelé, samotní obyvatelé dokážou změnit atmosféru uvnitř enklávy a ghetta. Jejich aktivita při řešení vlastní situace, např. při opravě bytů, při uhrazování dluhů prací, při veřejně prospěšných pracích má zásadní význam nejen pro změnu jejich života a chápání světa, ale i pro přístup veřejnosti k nim.

11.
Zaangažovat na každodenním řešení problémů ghetta ty, kteří mají talent být "tlumočníky".
Tuto schopnost pohybovat se v meziprostoru mezi etnicky odlišnými má jen velmi málo lidí. Přítomnost a angažmá takových jedinců z obou etnik na řešení problémů ghetta je pro město nenahraditelným přínosem. Pozor, "tlumočníky" nejsou ti, kteří se svou aktivitou chtějí těm či oněm zavděčit a získat mezi nimi vliv. Role "tlumočníka" je nevděčná, oběma stranám musí říkat pravdu do očí a musí mít jejich důvěru.

12.
Pomáhat nestátním neziskovým organizacím působit uvnitř enklávy.
Spolupracovat s nestátními neziskovými organizacemi (především romskými), popř. napomoci jejich vzniku a uvést je autoritou města, ale také tím, že pro ně budou vytvořeny prostorové a personální podmínky uvnitř enklávy (musejí se stát jednou ze součástí místa, jeho společnou duší).

13.
Cesta k oddlužení obyvatel enklávy a ghetta.
Je třeba spravovat bytový fond, popř. sledovat situaci tak, aby nevznikaly dluhy na nájemném z důvodu příjmové nedostatečnosti. K tomu je třeba využít všech existujících možností sociální ochrany včetně pomoci k uhrazování dluhů. Zadlužení znamená sociální vyloučení. Zadlužení je nejčastější cestou k vytváření enkláv a ghett.

14.
"Ve skleníku nelze házet kamenem".
Žádná rychlá, plošná, jednoduchá a radikální řešení. To má jediný výsledek - situace se zradikalizuje. Každé řešení by mělo být chápáno a sdíleno všemi subjekty, kterých se týká.
___________________________________________________________________
Tato doporučení byla vypracována v rámci projektu, který byl podpořen Nadací pro rozvoj občanské společnosti z Phare Programu rozvoje občanské společnosti Komise Evropské unie. Obsahem projektu bylo vydání publikace "Romové, bydlení, soužití". Text doporučení, s využitím připomínek účastníků konference konané k tomu účelu v únoru 2001, zpracovali JUDr. Hana Frištenská a ing. Petr Víšek. Projekt realizoval SOCIOKLUB - Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky, www.socioklub.cz, e-mail: office@socioklub., FAX.: 57 21 53 28. Březen 2001

  Aby se romské enklávy nestaly ghetty - dokument ke stažení (38 kB)
  Internetové stránky Socioklubu

Hlavní stránka » Dokumenty » Programové dokumenty » Aby se romské enklávy nestaly ghetty (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu