Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Programové dokumenty, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Více o TSP » Teorie » Chudoba - globální problém

Vyhledávání:


Chudoba - globální problém

1.1.2003
Karel A. Novák


  Stáhněte si celou brožuru (formáty doc a pdf)

Je tomu téměř půl století, kdy se společenští vědci v Americe začali zamýšlet nad problémem chudoby. V té době celá Amerika bohatla a v praxi se začal uplatňovat článek ústavy, který dává občanům právo na dosahovaní životního štěstí. Začal se vytvářet poměrně velkorysý systém sociální pomoci a zdálo se, že všichni se mohou a budou podílet na všeobecném blahobytu. Realita však byla jiná. Začaly se objevovat skupiny lidí, kteří nebyli schopni sledovat obecný trend ekonomického růstu. Objevila se palčivá otázka, proč tomu tak je.

Světové problémy v českém prostředí

V roce 1956 formuloval Oscar Lewis velmi převratnou teorii o tzv. kultuře chudoby. Tvrdil,že lidé, kteří se museli adaptovat na podmínky materiální chudoby v industriální společnosti, si k tomuto účelu vytvořili specifický systém chování a hodnot, který lze pojímat jako kulturu v antropologickém slova smyslu. Z definice kultury potom vyplývá, že je to systém, do něhož jsou další generace jedinců prostřednictvím výchovy socializováni.Tato teorie nebyla dlouho přijímána, protože odporovala vládnoucímu liberálnímu myšlenkovému proudu, který naopak říká, že každý svobodný jedinec bude iniciativní při dosahování životního úspěchu. Samozřejmým předpokladem je přitom univerzální přítomnost hodnot střední třídy u všech občanů. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazovaly, že i ti nejchudší verbálně hodnoty střední třídy vyznávají. Trvalo téměř patnáct let,než byla teorie o existenci kultury chudoby přijata za platnou. Další autoři potom ukázali,že chování chudých lidí, tak jak je popsal Lewis, je univerzálně platné pro všechny chudé komunity v moderních společnostech.

Lidé v kultuře chudoby

Obývají čtvrti, které mají charakteristiky ghetta - velmi nízká sociální organizace, životní strategie jsou zaměřené na přítomnost, neexistuje zde vlastnictví, příslušníci těchto komunit mají velkou nedůvěru k okolnímu světu. Ta se projevuje především strachem z policie, nedůvěrou k vládě a všem na vyšších společenských postech. Existují zde silné tendence k sociální patologii jako takové a ke kriminalitě zvlášť. Velmi významným rysem je uzavřený ekonomický systém, charakterizovaný zastavováním osobních věcí a půjčováním peněz na vysoké úroky.

Velmi negativní jsou dopady na děti vyrůstající v takovém prostředí. Rodina nepečuje o dítě jako o někoho, kdo prožívá zvláštní a dlouhé období života, které zasluhuje zvláštní přístup a ochranu. Role otce je oslabena (nezaměstnanost, alkoholismus), rodina nefunguje jako celek a vychovává jedince podléhající fatalismu, pocitům bezmoci, závislosti a méněcennosti. Důsledkem je neschopnost reálně změnit svoji situaci podle příkladu jiných a současně zde chybí pocit solidarity s lidmi podobně postiženými.

Cesta ven

V předešlých řádcích je, myslím, mnoho ukazatelů, které jsou charakteristické pro chování lidí v českém ghettu. Lewisova teorie byla po období nadšeného přijetí poměrně široce kritizována, především z důvodu údajného fatalismu. Je pravda, že považujeme-li něco za kulturu, je téměř nemožné dosáhnout její okamžité změny zásahem zvenčí. Na druhé straně kultura není nějaký stabilní systém, naopak se stále mění a přizpůsobuje v interakci se změnou okolních podmínek. Je jasné, že změny jsou pozvolné a na první pohled jen těžko patrné. Přijetím tohoto konceptu se však vyvarujeme neadekvátních očekávání rychlých řešení při zachování optimistické naděje, že změna je při dostatku trpělivosti možná a dokonce přirozeně nutná. Je zde kladena velká odpovědnost na ty,kteří určují charakter vnějších podmínek, aby tyto umožňovaly zahájit proces změny kultury žádoucím směrem.

Odpovědnost je v současnosti ještě zdůrazněna terminologickým posunem. V dnešní době je jev chudoby a specifické kultury s ní spojené označován jako ''sociální vyloučení“. Již z tohoto slovního spojení je patrná aktivní úloha těch, kteří někoho vylučují, a pro nápravu stavu vyloučení je implicitně obsažen požadavek stejně aktivního chování v procesu znovuzapojení vyloučených do normálního života.

V závěru svého shrnujícího článku o kultuře chudoby navrhuje Oscar Lewis vlastně jediný recept na změnu: ''Hlavním řešením je trpělivá a každodenní práce sociálních pracovníků, kteří budou odhalovat kořeny chování chudých. Ta může pomalu zvyšovat kvalitu jejich života a zapojit je mezi střední třídu.“

  Stáhněte si celou brožuru (formáty doc a pdf)

Hlavní stránka » Více o TSP » Teorie » Chudoba - globální problém (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu