Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Programové dokumenty, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Více o TSP » Teorie » Sídelní etnická segregace, její rizika a důsledky pro obce

Vyhledávání:


Sídelní etnická segregace, její rizika a důsledky pro obce

1.1.2003
Ing. Petr Víšek


  Stáhněte si celou brožuru (formáty doc a pdf)
  Grafické znázornění dlouhodobého procesu vývoje bydlení sociálně zranitelných skupin obyvatel (28kB)

V České republice dochází k procesu, který lze označit jako vytěsňování sociálně slabé části romské minority z bytů do náhradního ubytování, krátkodobého přístřeší, případně bez náhrady na okraj měst, a jejich soustřeďování do enkláv a ghett.

Příčiny sociálního vytěsňování

Tento proces má více dimenzí. Na prvním místě je třeba uvést právní dimenzi vytěsňování.Dochází k němu mnoha postupy, takovými, které jsou zcela legální, ale i cestami ''pololegálními“ i právně spornými. Hlavní podstata vytěsňovacího procesu spočívá v odchodu Romů z chráněných nájemních vztahů (nájem na dobu neurčitou) do nájemních vztahů nechráněných (nájem na dobu určitou) a posléze z těchto nechráněných nájemních vztahů mimo sféru bydlení.

Druhá dimenze je politicko-ekonomická, jde o politiku samosprávných obcí a měst.Uplatňují se v ní dva intenzivní faktory: objektivní ekonomický tlak na revitalizaci městských center a uplatňování krátkodobých politických zájmů samosprávných orgánů, byť jsou opodstatněné přáním občanů - voličů. Naprostá většina obyvatel nechce bydlet s Romy, přeje si je vzdálit, obce na takové přání reagují a vznikají enklávy a ghetta.Sociální postoje obcí a jejich osvícenost by se neměly idealizovat, obce se v tomto směru nacházejí pod silným politickým a ekonomickým tlakem.

Je tu i dimenze technická a urbanistická. Náhradní bydlení je zřizováno na okrajích měst, nebo dokonce za městem. Velký problém přináší technické vybavení, například volba nákladného způsobu vytápění, porušování povinností vlastníka či správce majetku z hlediska stavebních a hygienických předpisů, které vede ke znehodnocení bytu a podobně.

Všeobecné důsledky

Závažným důsledkem, který plyne z analýzy procesu vytěsňování, je stav, který může být předmětem kritiky s ohledem na mezinárodní závazky České republiky. Je jím vytěsňování etnické minority, její marginalizace a segregace (sociální vyloučení - exkluze).

Startovací momenty procesu vytěsňování mají často oporu ve výpovědních důvodech, jde především o nezaplacení nejméně 3 měsíčních nájmů. Přitom lze předpokládat, že jde zpravidla o dluh v mnohem větším rozsahu, například jen proto, že rozhodnutí o přivolení k výpovědi soudem trvá v průměru více než rok.

Při dobré znalosti situace v místě a koordinaci všech zainteresovaných subjektů by nemělo docházet ke vzniku a nárůstu zadluženosti kvůli úhradě nákladů spojených s bydlením.Existuje jedno efektivní řešení - zabezpečení tzv. náhradního příjemce sociálních dávek.To je však pracnější než běžné poskytování dávek neplatícím nájemníkům. Skutečností je,že hluboce poddimenzovaný profesionální aparát sociálních odborů na pověřených obcích nemá dost kapacity pro takovou činnost.

Zatímco výpověď daná s přivolením soudu je v případě, že jde o byt patřící samosprávné obci, ''veřejnou záležitostí“ a následující řešení bydlení je předmětem dalších rozhodnutí samosprávy, v případě dobrovolných nebo soudně či jinak vynucených odchodů z bytů patřících jiným právním subjektům není další osud osob nikým sledován a situace se demonstruje až svými výsledky (zejména územní segregací). To je vzhledem k rozšiřující se praxi prodeje obecních bytů (romských = zadlužených) soukromým majitelům velmi závažné, protože nakonec i obec sama ztrácí informaci o procesu segregace - ponese ale všechny její dlouhodobé důsledky.

Opakovaným zjištěním je, že enklávy nebo izolované komplexy se soustředěním romské komunity mají špatné nebo žádné dopravní spojení, to vede ke ztrátě zaměstnání,zameškávání školní docházky dětí, neochotě veřejných služeb tam působit (například úklid města, dozor policie, zdravotní péče).

Způsob územní segregace označovaný jako ghetto vede k izolaci, oboustrannému nepřátelství a distanci. Na okrajích českých měst, v bývalých statcích, bývalých služebních bytech zrušených továren, žijí skupiny Romů a tato soustředění jsou nesporně již označitelná za slumy. V mnoha městech tak mají své ''Bronxy“ či ''Mexika“.

Důsledky pro obce

Jestliže je nutné předpokládat, že takové enklávy, ghetta a slumy budou vznikat, je účelné přistoupit k tomuto procesu tak, že není-li možné mu zabránit, je třeba alespoň minimalizovat jeho negativní důsledky a snažit se nalézt možnosti, které takové koncentrace skýtají pro sociální práci, poradenství, sociální pomoc a podporu. To znamená nedívat sena taková soustředění jen z hlediska jejich negativ, ale také z hlediska příležitostí, které skýtají. Soustředění cílové skupiny umožňuje i soustředění vyrovnávacích a podpůrných aktivit. Je však nezbytné, aby orgány obcí a měst věděly, jaké důsledky budou mít jejich rozhodnutí, a řešily je.

Samosprávné orgány obcí by měly být informovány o skutečnosti, že problém, který si vytěsňováním sociálně zranitelné menšiny obyvatel vytvoří, v obci zůstane. Nevyhnutelná náprava tohoto procesu v budoucnu bude mnohem nákladnější než jeho zastavení a korekce v současnosti. Problém se v budoucnu vrátí a přinese výrazně vyšší náklady,které na rozdíl od současnosti nebude obec sdílet se státem, ale bude je hradit z vlastních prostředků. Z krátkodobého hlediska se může proces vytěsňování zdát efektivní,z dlouhodobého hlediska přináší rizika a náklady. Stojí proto za to od počátku hledat dlouhodobě vyhovující řešení, řešení s perspektivou. Vytěsňování vede ve svých reálných důsledcích k bezdomovectví, vytváření slumů a dalším negativním jevům. Ty pak bude třeba řešit cestou sociální péče a sociální práce. Jejich cílem bude vrátit klienty do stavu''bydlení“ nebo ''chráněného bydlení“.

Je možné vyslovit tvrzení, že strategicky pojaté, promyšlené a komplexní řešení bydlení romské minority, vycházející z její analýzy, respektující její sociální rozvrstvení, respektující přiměřeně zájmy minority i zájmy majoritní části a zájmy města, může být v dlouhodobém pohledu v souladu s dlouhodobými strategickými, rozvojovými, a tedy i ekonomickými zájmy obce a může získat i podporu občanů. Musí být výsledkem nejširšího konsensu.

  Stáhněte si celou brožuru (formáty doc a pdf)
  Grafické znázornění dlouhodobého procesu vývoje bydlení sociálně zranitelných skupin obyvatel (28kB)

Hlavní stránka » Více o TSP » Teorie » Sídelní etnická segregace, její rizika a důsledky pro obce (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu