Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Programové dokumenty, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Více o TSP » Teorie » Organizace a financování terénní sociální práce

Vyhledávání:


Organizace a financování terénní sociální práce

1.1.2003
David Beňák, DiS.


  Stáhněte si celou brožuru (formáty doc a pdf)

Terénní sociální práce se sociálně vyloučenými klienty nemá v České republice dlouhodobou tradici, přesto však došlo v posledních třech letech k poměrně výrazné expanzi tohoto specifického typu sociální práce. K této expanzi přispěly především dva programy. Terénní program o. p. s. Člověk v tísni při ČT a program Podpory terénní sociální práce Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dříve Mezirezortní komise pro záležitosti romské komunity).

Modely terénní sociální práce

Existují dva základní modely uplatňování terénní sociální práce se sociálně vyloučenými klienty. Nestátní neziskový model a model veřejnosprávní. Oba modely jsou si rovnocenné a mají své opodstatnění.

Nestátní neziskový model vyžaduje tzv. více zdrojové financování. NNO se můžou obrátit na nadační fondy (české i zahraniční), grantové programy ústředních orgánů státní správy a samosprávy a soukromé dárce. Výhodou tohoto modelu je, že terénní sociální pracovníci jsou přímými zaměstnanci organizace, a je tedy možná efektivnější koordinace jejich práce. Tento model také umožňuje mnohem flexibilnější reakce na potřeby klienta. Tento způsob financování má ale určitá rizika, především je to nejistota, zda organizace získá finance na své aktivity i v dalším roce. Výhodou je proto partnerství obce, případně krajů a neziskových organizací, které může zabezpečit kontinuální realizaci potřebných služeb,jež kraj či obec tak či onak potřebuje zajistit.

Model veřejnosprávní, uplatňovaný Radou vlády pro záležitosti romské komunity (dále jen''Rada“), je financován ze státního rozpočtu. V tomto modelu jsou terénní sociální pracovníci zaměstnanci obcí a okresních úřadů. Rada ho realizuje od druhé poloviny roku2000, kdy bylo do programu zařazeno patnáct okresních úřadů a jedno pověřené statutární město (celkem bylo zaměstnáno 16 pracovníků), mezi které byla rozdělena částka 2 800 000 Kč. V letech dalších program expandoval.

V roce 2001 bylo zaměstnáno 58 pracovníků a v roce 2002 to už bylo 73 pracovníků (více než polovina jich byla zaměstnána na obcích). Do programu jsou zařazovány obce a okresní úřady na základě svých vlastních žádostí, nebo je jim účast v programu nabídnuta ve spolupráci s romskými poradci či lokálními nevládními organizacemi. Informace o programu v roce 2003 budou k dispozici u zařazených obcí, romských poradců, koordinátorů romských poradců na krajských úřadech a v kanceláři Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Ukončení činnosti okresních úřadů by nemělo mít vliv na činnost terénních sociálních pracovníků a najdou se obce, které je rády zaměstnají, neboť pozitivních zkušeností s jejich prací je dostatek.

Finanční zabezpečení

S narůstajícím počtem terénních sociálních pracovníků byl navyšován i rozpočet programu. V roce 2001 činil 6 060 000 Kč a v roce 2002 to již bylo 10 milionů Kč. Na rok2003 je uvolněna ze státního rozpočtu pro tento program opět částka 10 milionů Kč.Aby program mohl expandovat, musela být snížena maximální dotace na činnost jednoho terénního sociálního pracovníka (na 12 měsíců) z původních 200 000 - 250 000 Kč na160 000 Kč. S ohledem na udržení programu a nastaveného standardu činnosti pracovníků nemůže být částka více snížena, a proto v roce 2003 bude s nejvyšší pravděpodobností požadována finanční spoluúčast obcí, což doposud nebylo zvykem. Aby z programu mohl být zaplacen každý terénní sociální pracovník, byla by zapotřebí částka o 1 680 000vyšší, nebo by musela být dotace snížena na 130 000 Kč na jednoho TSP, což je zcela nedostačující.

Finanční prostředky jsou poskytovány formou účelové dotace do rozpočtů obcí prostřednictvím ministerstva financí. Dotace je určena na plat (odměnu) pracovníka včetně povinných odvodů za organizaci, cestovného, nákupu kancelářských potřeb, úhrady telefonních poplatků a připojení na internet, poplatků za kopírování, poplatků za poskytování informací, specializačního školení pracovníka, nákupu odborné literatury, drobných dárků pro děti klientů (maximálně 1000 Kč), úhrady volnočasových akcí pro děti a dospělé klienty(podmínkou při realizaci těchto akcí je minimálně 70% účastníků ze svěřené komunity, v případě pobytů je podmínkou 100% účastníků ze svěřené komunity). Z dotace nelze hradit nákup mobilního telefonu, kancelářský nábytek, výpočetní techniku, kancelářskou techniku a další zařízení.

Vzhledem k pevně daným podmínkám čerpání finančních prostředků nemůže terénní sociální pracovník, respektive jeho zaměstnavatel, být tak flexibilní, jak to umožňuje nestátní neziskový model. Nejpozději v roce 2004 převezme realizaci tohoto programu Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Veřejnosprávní model umožňuje, aby obec zřídila po dohodě s příslušným úřadem práce pozici terénního sociálního pracovníka jako místo veřejně prospěšné práce a získanou dotaci z úřadu práce zkombinovala s dotací získanou od Rady. Podmínkou programu realizovaného Radou je, že terénní sociální pracovník pracuje s předem vybranou skupinou klientů či rodin, neboť je to z hlediska dlouhodobé práce s klienty výhodnější a také to umožňuje mnohem transparentnější vyhodnocení činnosti.

Další možnou variantou zaměstnání terénního sociálního pracovníka je kombinace dvou popsaných modelů. Obec si může objednat službu poskytování terénní sociální práce v romských komunitách u místní, regionální či celostátní nestátní neziskové organizace.

Postup při výběru terénních sociálních pracovníků

Výběr terénního sociálního pracovníka je poměrně nesnadná záležitost vzhledem k náročnosti profese a nízkému finančnímu ohodnocení. Standardní výběrové řízení pro výběr terénního sociálního pracovníka se ukazuje jako nedostatečné, neboť by při něm měly být zohledněny i jiné faktory, než je formální vzdělání. Od TSP by se nemělo čekat,že bude poskytovat specializované a odborné poradenství. Jeho úkolem je základní diagnostika a poté přesměrování klienta na kontaktní místo či osobu poskytující potřebnou službu. Výkon profese TSP závisí ve velké míře na dovednostech, schopnostech, zkušenosti člověka, znalosti terénu - schopnosti pohybovat se v komunitě, mezi klienty; na komunikačních kompetencích ''kultury“ komunity a místních poměrech obecně.

V praxi se osvědčilo mnoho TSP, kteří měli pouze základní vzdělání nebo byli vyučeni či nedokončili vzdělání. Každoročně jsou realizovány kurzy pro TSP, které jim poskytnou potřebné informace z relevantních oblastí a také psychosociální a komunikační výcvik a zpětnou vazbu. Při výběru terénního sociálního pracovníka je vhodné jeho volbu konzultovat se zkušenými TSP a koordinátory programů terénní sociální práce. Před výběrovým řízením by mělo být i ujasněno, s jakými klienty bude pracováno. Například program Rady je především orientován na romské klienty, což samozřejmě není překážkou tomu, aby své služby poskytoval i ostatním klientům. Není však podmínkou Rady, aby terénní sociální pracovník byl vždy romské národnosti. Praxe ukázala, že je výhoda být Romem, není to však předpoklad, který by bránil v pracovních úspěších TSP z majoritní společnosti.

Co nelze opomenout, je vytvoření podmínek pro jeho sebereflexi. Terénní sociální práce je vzhledem k intenzivnímu kontaktu s klienty vysilující a velmi záhy se může dostavit syndrom vyhoření. Vedle ohrožení duševního zdraví existuje nebezpečí profesionální stagnace. Je proto vhodné umožnit terénnímu sociálnímu pracovníku pravidelný kontakt s dalšími kolegy a účast na odborných seminářích, konferencích a workshopech.Osvědčují se také pravidelné porady s klíčovými pracovníky obce, aby nedocházelo ke dvojímu řešení nebo k omylům, které by klienty poškodily.

Terénní sociální pracovník je často na úřadu osamocen, a tím více je umocněna důležitost dalšího vzdělávání v různých formách (viz výše) a potřeba častého kontaktu se svými kolegy. Nemá kolem sebe v nejbližším okolí širší zkušené kolegium, jako je tomu u ostatních sociálních pracovníků, které by mohl operativně využít ke konzultaci aktuálně vzniklých obtíží. Navíc postupy ostatních sociálních pracovníků jsou dostatečně formalizovány a metodicky podpořeny. Terénní sociální práce se neustále vyvíjí a tuto systematizovanou podporu zatím nemůže poskytnout.

Efektivní výkon není pouze záležitostí rozvoje samotných terénních sociálních pracovníků. K efektivitě přispívají i řídící pracovníci, se kterými je terénní sociální pracovník v kontaktu. I oni se mohou školit formou kurzů, účastí na odborných seminářích a konferencích či prostřednictvím odborných konzultací. Získané znalosti jim pomohou vhodně využívat terénního sociálního pracovníka jako nástroje k dosažení vytyčených cílů.

  Stáhněte si celou brožuru (formáty doc a pdf)

Hlavní stránka » Více o TSP » Teorie » Organizace a financování terénní sociální práce (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu