Logo TSP Terénní sociální práce www.tspweb.cz
Hlavní stránka - Úvod, Aktuality Více o TSP - Kauzy, Teorie, Články, ... Dokumenty - Zákony, Vyhlášky, Programové dokumenty, ... Odkazy Kontakty Vstup pro registrované
Hlavní stránka » Více o TSP » Články » Cikánská činže

Vyhledávání:


Cikánská činže

25.2.2003
Martin Krsek


  Původní text na stránce Infoservisu

Cikánská činže

Nejvyšší nájemné v Ústí nad Labem platí paradoxně obyvatelé nejnuznějších bytů na periferii města.

Situace romské komunity v ústecké čtvrti Nové Předlice připomíná nedalekou Matiční ulici v době vlády lichvářů. Také tam bydlí početná skupina sociálně nejslabších Romů a „podnikavější“ příslušníci komunity bohatnou z jejich sociálních dávek. Prostor jim k tomu dala ústecká radnice, když začala prodávat městské domy. Noví majitelé měli podle představ radních zanedbanou čtvrť pozvednout, výsledek je zcela opačný.

Luxusní čtyřka

"Chtějí 2 500 korun za místnost, máme 2+1, takže 7 500. Nebo nám vezmou místnost a bude to za 5 000. Mám čtyři děti a dostávám od sociálky 9 400 korun, když zaplatím nájem a k tomu 1 500 za elektriku, kolik mi zbude?" Popisuje čtyřicetiletá Romka požadavky nových majitelů domu, rodiny Gažiových, v předlické komunitě známých jako „Moraváci“. Ti patří k hlavním představitelům tohoto nového způsobu podnikání.

Na ústecké poměry luxusní nájemné požadují za byt IV. kategorie v zanedbaném činžáku. Na chodbách prošlapaná dlažba, špinavé stěny, společné záchody na mezipatře. Koupelnou disponuje jen jediný z osmi bytů v domě. Kvůli zalepenému komínu nájemnice už čtyři roky nemůže topit uhlím, byt vyhřívá starými zářiči a to se prodraží. Městu platila nájem 3 000 korun. Už to je v rámci regulovaného nájemného vysoká částka, neboť za stejné peníze bydlí Ústečané v městských bytech I. kategorie v centru města. Teď má platit více než dvojnásobek.

Podepsání nové nájemní smlouvy na neregulované nájemné se zatím brání. Zřejmě nebude odolávat dlouho. Z nevědomosti nebo pod psychickým nátlakem mocného rodinného klanu podlehly už desítky nájemníků v Předlicích, jiní se raději odstěhovali. Právní argument, že ze zákona nájemníci nemusejí novou smlouvu na neregulované nájemné uzavírat, protože původní zůstává v platnosti i po prodeji domu, nemá tady, uvnitř romské komunity, váhu. "Jaký zákon? Prostě přijdou do bytu a než se vrátím, budu mít věci vystěhované. Tak to udělali s bratrancem. Já nechci ulici," reaguje nájemnice.

Vztahy mezi nájemníky a majiteli domů v Předlicích se řídí vlastními zákony. Po podpisu nové smlouvy její kopii nájemníci často ani nedostanou do ruky. Jinde je dokonce vše jen na ústní dohodě. Nájem se vyplácí na dlaň. Kuriozitou je měsíční poplatek 20 korun za čištění komína, když v bytě je možné topit jen elektrickou troubou. “Čas od času si řeknou o několikatisícový nedoplatek na elektřinu. Přitom překontrolovat stav na hodinách nedovolí," dodává k praxi terénní pracovník společnosti Člověk v tísni Jan Husák, jehož prací je pomáhat romské komunitě v Předlicích.

Podobné poměry podle jeho zjištění panují nejméně ve dvaceti domech a království „Moraváků“ a jim podobných se rozrůstá do dalších ulic. V takové situaci jsou vyhlídky na lepší budoucnost předlické komunity mizivé. "Jsou zoufalí. Nikdo si nedovolí nezaplatit, i když jim třeba zbude na jídlo jen pár stovek," poznamenává terénní pracovník.

Domy za babku

Podmínky pro takové podnikání jsou v Předlicích velmi příznivé. Lokalita není zrovna lukrativní, a tak se prodejní cena nemovitostí drží hluboko pod odhadní. Z osmašedesáti domů, které město od roku 1992 v Předlicích prodalo, se nejvyšší částka vyšplhala na dva milióny sto tisíc korun, nejlevnější stál třicet tisíc. Většinou se však ceny za třípodlažní činžáky pohybovaly okolo sta tisíc korun.

Rodina Gažiových má v katastru nemovitostí zapsáno devět domů v Předlicích, další podle místních koupila přes prostředníky. Zatímco v jiných lokalitách se majitel často snaží zbavit problémových nájemníků, aby cena jeho nemovitosti stoupla, tady je nejzajímavějším majetkem právě nájemník. Těžko totiž bude hledat byt jinde. Předlice jsou konečná pro neplatiče, nepřizpůsobivé či nepohodlné. Jedinou alternativou je ubytovna, a tam se platí 5 000 korun měsíčně. Zřejmě odtud vychází kalkulace “cikánské činže” 2 000 až 3 000 za místnost, a to i za kuchyň.

Hlava „Moraváků“ Vojtěch Gaži částku obhajuje bez zaváhání. Odpovídá podle něho vysokým nákladům na provoz domů. "Nevíte, jaký mám s nimi kříž. Dáte jim novou záchodovou mísu za dva tisíce a za čtrnáct dní je rozbitá. Nebo nechají týden téct vodu," reaguje na stížnosti. Vylučuje, že by nájemníkům vyhrožoval.

Loni v červenci dostala předlická služebna městské policie anonymní oznámení, že chování rodiny Gažiových vůči nájemníkům v jednom domě vyvolává podezření ze spáchání trestných činů vydírání a porušování domovní svobody. "Nikdo s námi nechtěl oficiálně mluvit, jen přes dveře. To, co jsme slyšeli, podezření potvrzovalo. Podal jsem podnět k přešetření státní policii a pokud vím, nezískali ani oni výpověď jediného z poškozených," poznamenává k případu vedoucí předlické služebny Miroslav Vrabec. Terénní pracovník k tomu říká: "Bojí se. Kdo myslíte, že u nich má větší respekt, „Moraváci“, nebo policie?" Případ skončil tak, že se nájemníci z větší části odstěhovali. "Bez poškozených tu policie nic nezmůže. Šanci něco změnit má jen radnice. Nechápu, proč prodává Gažiům další domy," dodává velitel strážníků.

Prodej domů měl na ústecké centrální radnici na starosti v letech 1998 až 2002 bývalý místostarosta Miloslav Starecký. "Předpokládali jsme, že soukromý majitel je lepší správce než nějaká organizace, domy opraví a čtvrť prokoukne. Navíc bytový fond v Předlicích byl ve velmi špatném stavu, vyžadoval investice 100 až 200 miliónů, my jsme měli sotva dvacet miliónů," vysvětlil.

O pohnutém osudu části "prodaných" nájemníků ví z doslechu, ale nikdo si nestěžoval. Radnice přeci jen na loňský případ zareagovala a další prodej domů pozastavila. Tehdejší starostka Majdaléna Jelínková ale při podzimních komunálních volbách svůj post neobhájila a jedním z prvních rozhodnutí nové radnice byl prodej dalšího nájemního domu rodině Gažiových.

Vybírání přemrštěného nájemného přináší další propad nejchudší části romské populace na sociálním žebříčku. Majitelé domů zneužívají uzavřenosti romských komunit, spoléhají na obecnou nedůvěru Romů v českou policii a soudy. A majorita se zase příliš nesnaží do jejich “vnitřních záležitostí” zasahovat. Změnu může přinést jen řádné prošetření nájemních vztahů. To ukázala kauza lichvy v Matiční ulici, kterou se přispěním společnosti Člověk v tísni podařilo dostat loni před soud.

  Původní text na stránce Infoservisu

Hlavní stránka » Více o TSP » Články » Cikánská činže (zpět na začátek)

Copyright © 2003 Terénní sociální práce; Design © 2003 Martin Argaláš; použit publikační systém Toolkit od Econnectu